Kniha: Král Lávra
Spisovatel(ka): Karel Havlíček Borovský
Přidal(a): harrterka
Král Lávra – 1854
- Autor: Karel Havlíček Borovský
- Obecná charakteristika:
- Literární druh: lyrika
- Literární žánr: alegorická/satirická poezie
- Literární směr/sloh: Dílo bychom mohli zařadit do realismu (vydáno 1854). Umělecký směr počínající v polovině 19. století. Je to komplexní a pravdivé zachycení skutečnosti. Zobrazuje průměrného člověka. Zabývá se obecnými rysy a objektivně je popisuje. Motiv a inspirace irskou pověstí.
- Organizace jazykových prostředků:
- Stylistická charakteristika textu a slovní zásoby: Jazyk použitý vdíle je spisovný, humorný, ale ve srovnání s dnešním jazykem zastaralý (použití archaismů). Hovorové vý Jednoduché a srozumitelné věty. Stylistické prostředky – ironie, personifikace, inverze, kontrast, řečnické otázky, metafory… Autor využívá jazykové prostředky typické pro pohádku (byl jednou jeden apod. + dobrý konec). Závěr obsahuje ponaučení (bajka) a příběh vychází z lidové poezie.
- Rytmus, verš, rým: Rytmus je písňový, rýmy jsou jednoduché. Verš nepravidelný, krátký a jednoduchý, vštšinou obkročný.
- Tematická výstavba:
- Vypravěč: Děj je vyprávěn ver-formě. Vypravěč není součástí dě
- Děj a kompozice: VIrsku vládl král, kterého měli všichni rádi, ale jednou za rok se nechal ostříhat a kadeřníka nechal popravit. Jednoho dne přijde řada i na Kukulína, za kterého se přimlouvá jeho matka. Král souhlasí a ustanoví Kukulína dvorním kadeřníkem pod podmínkou, že nevyzradí, co má král na hlavě. Kukulín souhlasí, ale po nějaké době ho začne jeho tajemství suž Poradí se tedy s poustevníkem, který mu řekne, ať své tajemství zašeptá do staré duté vrby. Ten tak udělá a celá věc pro něj skončí. Když král pořádá bál, pozve muzikanty z daleka. Basistovi Červíčkovi se ale ztratí kolíček a tak si vyrobí nový z blízké vrby. Když ale začne na plese hrát, basa začne bručet: „Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec.“ Král tedy přestane své tajemství skrývat a dál vládne své zemi i s oslíma ušima.
– kompozice – 34 strof po 7 verších, chronologicky - Postavy:
- Král Lávra: Starý dobrý král, kterého mají všichni kromě holičů rádi, protože jednou ročně jednoho znich popraví poté, co ho ostříhá.
- Kululín: Mladý holič, který je vybrán, aby ostříhal králi hlavu. Vyvázne zpopravy, ale má potřebu se svěř
- Červíček: Hráč na basu, který nechtěně prozradí královo tajemství.
- Čas: Kniha se odehrává vblíže neurčeném č
- Prostor: Děj se odehrává vpohádkovém blíže neurčeném místě (Lávrově království).
- Význam sdělení: Dílo kritizuje a vysmívá se hlouposti, omezenosti a rozmarům panovní Kritika přímo proti rakouským absolutistickým panovníkům (v tu dobu František Josef I.). Oslí uši slouží jako politický symbol výsměchu.
- Společensko-historické pozadí: 1. pol. 19. století
- Politická situace: 1. polovina 19. století je doba revolucí v Evropě, které vyvolaly na našem území růst politického uvědomění a nastolila otázku národní V českém prostředí mělo velký vliv protiruské povstání v Polsku, které rozdělilo společnost na dva tábory. Doba rozvoje měšťanské společnosti – vyšší poptávka po knihách, spotřebním zboží, rozmach uměleckých řemesel… Zakládání různých organizací – osvětová Matice česká (přednášky a překlady), Měšťanská beseda a další. Rozvoj divadla (Stavovské, Kajetánské) a vycházení časopisů (Česká včela, Květy). Emancipace žen.
- Kontext literárního vývoje: Doba Národního obrození (konkrétněji 2. generace) – další autoři tohoto hnutí – KJ Erben, KH Mácha, JK Tyl.
Představitelé světového realismu – Charles Dickens, Honoré de Balzac, Gustave Flaubert, LN Tolstoj, Mark Twain… En général : jazykověda, hisotrie, počátky novočeského básnictví, počátky obrozeneckého divadla, literatura vědecká/umělecká. Počátky českého realismu : satira, venkovská próza (Němcová), český romantismus (Mácha).
- Autor: Karel Havlíček Borovský (1821-1856)
- Život (vlivy, tvorba): Český básník, novinář, politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry, literární Založil vlastní noviny – Národní noviny. Ostré vystupování proti monarchii. Jeden z představitelů Národního obrození (snaha o posílení národního sebevědomí a kultury a obrodu českého jazyka a literatury). Vyhnán do Brixenu, kde byl pod stálým dozorem. V žurnalistice psal také hodně polemiky a epigramy (krátké satirické básně). Dílo: Epigramy (pět oddílů – Církvi, Vlasti, Světu, Múzám, Králi), cestopis Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, satira Křest svatého Bladimíra
- Inspirace: Podle díla natočen animovaný film z roku 1950 (rež Karel Zeman). Pro napsání Krále Lávry byly inspirací Čechy za rakouské nadvlády, ale zdánlivě se příběh odehrává
- Literární kritika: Nejdříve vydáno v časopise, poté knižně. Dílo je nepřímo proti tehdejší monarchii, absolutismu a tyranské nadvládě —> nepřijato zcela kladně – mělo své zastánce i odpů Ze strany čtenářů dílo ceněno (dodnes), ale tehdy cenzurou zakázáno. Oficiálně vyšlo až deset let po napsání. Pro samotného Borovského je Král Lávra vrcholem jeho tvorby (dva roky poté umírá).
- Srovnání sdílem:
Mýtus o Králi Midasovi – podobný námět, také oslí uši a stejný konec – tajemství je prozrazeno
Další podobné články na webu:
