Kniha: Bílá nemoc
Spisovatel(ka): Karel Čapek
Přidal(a): Andrea
Téma díla – poukázat na nesmyslnost války, dílo varuje před fašismem, který v době vydání díla (1937) ještě nepropukl v plné podobě, dílo je nadčasové, upozornění na podceňované nebezpečí fašismu a davové jednání, boj lidstva s bílou nemocí je jako boj dr. Galéna proti zbrojení a válce (tedy boj demokracie proti diktatuře)
Časoprostor
– kdy se děj odehrává – není jasně stanoveno, lze usoudit, že 20. až 30. léta
– kde se děj odehrává – neurčená fiktivní země v Evropě, stát vydělává válčením s okolními zeměmi, vyrábí se tu hlavně zbraně, národ je zfanatizovaný
– neurčeností místa a doby se dílo stává nadčasovým
Kompoziční výstavba – chronologická kompozice, 3 dějství (1. jednání – Dvorní rada, 2. jednání – Baron Krüg, 3. jednání – Maršál), 14 obrazů, předmluva (autor seznamuje s důvodem napsání díla)
Literární druh – drama
Forma – próza
Žánr – tragická divadelní hra (činohra)
Osoba vypravěče (lyrický subjekt) – vypravěč není, dialogy, scénické poznámky
Forma – er-forma
Postavy a jejich charakteristika
Dr. Galén – zásadový člověk, lékař, k nemocným laskavý, objevil lék proti bílé nemoci, léčil chudé lidi, chtěl mír (pacifista = odmítá násilí), naivní, pro některé až směšný, odvážný (porušuje Hippokratovu přísahu, když odmítá léčit bohaté)
Maršál – vůdce národa, fanatik, chce vyhrát ve válce, krutý, diktátor
Dvorní rada – vedoucí kliniky, na které zkouší dr. Galén lék proti bílé nemoci
Baron Krüg – majitel továrny na výrobu zbraní, plní rozkazy, onemocní, spáchá sebevraždu
Doktor Sigélius – nechá Galéna léčit ve své nemocnici
typy promluv – dialogy, monology
Jazykové prostředky – spisovná čeština
jazyk autora – ve scénických poznámkách
Čapek mistrně ovládal český jazyk, jazyk postav je velmi bohatý, často užívá metafory, obrazná pojmenování, výzvy
řeč postav – dialogy
archaismy (slovesa končí na – ti, zříti, hlučící zástup)
odborný (malomocenství, kommoce, sledovati rychlou reparaci změn)
latina (názvy nemocí)
anglické a německé fráze z válčení, z válečné taktiky a zbrojního průmyslu
doktor Galén mluví tiše velmi kultivovaným jazykem, je uctivý, slušný
maršál užívá strohé věty, rozkazy, hovoří povýšeně
lidé v davu používají i vulgarismy (vstávej, potvoro)
výjimečnost jazyka- v promluvách často krátké věty, zvolací věty, výzvy
Literárně- historický kontext
zasazení díla do kontextu české /světové literatury
příslušnost autora ke generaci, směru – demokratický proud v meziválečné literatuře
autor – život – 1890 – 1938 (meziválečná doba), narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře, měl bratra Josefa (malíř) a sestru Helenu, vystudoval filozofii, ve své vile na Vinohradech pořádal tzv. Pátky = schůzky elity národa (chodil sem prezident Masaryk – byli přátelé), celý život byl demokrat a humanista, varoval před fašismem
-spisovatel, novinář, dramatik, kritik, překladatel, prozaik, vystupoval proti fašismu, obhajoval prvorepublikovou demokracii, odmítl emigrovat do Anglie, pracoval v redakci Národních listů a v Lidových novinách, dramaturg a režisér ve Vinohradském divadle
– zasazení díla do další tvorby – další protiválečná díla jsou Válka s Mloky a Matka
Další díla –
díla, v nichž varuje před přetechnizováním světa: R.U.R., Krakatit, Věc Makropulos
trilogie: Hordubal, Obyčejný život, Povětroň
divadelní hry: Loupežník, Ze života hmyzu
pro děti: Devatero pohádek, Dášenka, s bratrem napsal Povídání o pejskovi a kočičce
povídkové soubory: Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy, Trapné povídky
vydal myšlenky prezidenta v díle Hovory s TGM
cestopisy: Anglické listy, Výlet do Španěl, Italské listy
novinářské prózy: Krakonošova zahrada
Další autoři – díla
Karel Poláček -Bylo nás pět, Muži v ofsajdu, Okresní město, Vyprodáno
Eduard Bass -Klapzubova jedenáctka, Cirkus Humberto
Vladislav Vančura – Rozmarné léto, Obrazy z dějin národa českého, Pekař Jan Marhoul, Markéta Lazarová, Kubula a Kuba Kubikula
Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Můj obchod se psy
Další podobné články na webu:
