Kniha: Farma zvířat
Spisovatel(ka): George Orwell
Přidal(a): Jarda
Téma: I když je na začátku dobrá myšlenka,je zničena,pokud se někteří dostanou k moci.( Kritika komunismu a Sovětského svazu)
Motiv: totalismus, politika, hloupost, proradnost, intrikářství, pokrytectví
Časoprostor: Děj se odehrává kdesi v severní Anglii na fiktivní farmé ve fiktivní době.
Kompoziční výstavba: chronologická, rozdělená do kapitol
Literární druh: epika
Literární žánr: antiutopický román ( antiutopický- opak utopie, myšlenka společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky-omezování svobody, totalitní forma vlády). Občané antiutopického světa jsou obvykle neskrývané utlačování politickým systémem.
Alegorická bajka: příběh kratšího rozsahu, zvířata zde vystupují jako lidé.
Literární forma: proza
Vypravěč: vypravěčem je 3. Osoba, která nezasahuje do děje
Postavy:
Pan Jones- majitel Panské farmy, z pohledu zvířat zlý pán, alkoholik, vyhnán z farmy
Major- starý moudrý kanec(Lenin, jako první přišel s myšlenkou revoluce.
Kuliš- prase, které chtělo vyhnat veškeré lidi z Anglie, snažil se naučiit zvířata číst, psát, učil se Animalismu. Nakonec byl vyhnán z farmy Napoleonem a byl považován za vyvrhele a zrádce.
Napoleon-prase, které si vydobývalo poslušnost silou.Byl velmi krutý, nechal popravit mnoho zvířat. Vychoval si 9 psů, kteří ho neustále chránili. Také začal obchodovat s lidmi ( Stalin)
Pištík- prase, první muž Napoleona, který neustále uklidňoval, že Napoleon má ve všem pravdu.
Boxer- silný hřebec velmi pracovitý jeho hesla byla „ Soudruh Napoleon má vždycky pravdu“ a „Budu pracovat lépe a radostněji“ u Napoleona byl tak velmi oblíben. Nikdy neodmlouval a vždy poctivě pracoval a na to doplatil jednou když táhl kameny na dokončení mlýna, vůz se však převrhl, Prasata slíbila, že ho pošlou do nemocnice a však poslali ho rovnou k řezníkovi.
Benjamin- nejstarší a nejmrzutější zvíře na statku. Velmi ho zasáhla smrt jeho přítele Boxera. Nikdy nebyl pro ani proti revoluci.
Vyprávěcí způsoby: er-forma
Určování zda se jedná o monolog či dialog: V knize se vyskytuje hlavně dialog, a to proto, že si mezi sebou zvířata hodně povídají.
Typy promluv: hodně přímé řeči.
Jazykové prostředky a funkce: jednoduché věty, výjimkou jsou rétorické projevy některých zvířat- hesla, písně, přímé řeči, propaganda režimu, používání velkých písmen na začátku slov u hybatelů dějinami: Člověk, Revoluce….
Určování spisovných a nespisovných výrazů: spisovný jazyk
Figury a tropy: alegorie– česky jinotaj- je text, John doslovné znění či zjevná podoba má vypovídat o něčěm jiném, nezjevném. Je to tedy dílo, jehož vlastní smysl je skryt a k porozumění vyžaduje nějaký klíč.
Metafory- psi jako hlídači, kůň jako dříč, ovce jako nepřemýšlející masa.
Autor:
George Orwell ( 1903 Bengálsko-1950 Londýn)
Zařazení autora do uměleckého směru:
Byl antiutopista 20. Století, jemožné ho řadit do meziválečné anglické prozy, případně mezi autory píšící prozu s prvky sci-fi
Určení století, v němž autor tvořil:
30. až 50. léta 20. Století
Určení dalších autorů stejného uměleckého směru:
J.R.R. Tolkien, C.S. Lewis.
Názvy (případně obsahy) dalších autorových děl:
Barmské dny
Na dně v Paříži a Londýně
Děj:
Má Symbolizovat nástup a fungování komunismu, odehrává se na jedné anglické farmě pana Jonese, který jenoho dne zapomene zavřít zvířata, protože se opil. Zvířata se sejdou ve stoole, kde prase Major začne mluvit o revoluci a naučí zvířata zpívat vlasteneckou píseň.Poté co prase Major zemře revoluce skutečné proběhne( symbolizace smrti vůdce komunismu Lenina) vyhnáním pana Jonese z farmy. Poté prasat oznámí že umějí psát a číst a že přejmenují Panskou farmu na Farmu Zvířat. Dále stanoví 7 pikázání( nepřátelství k lidem ), většina zvířat začne na farmě pracovat. Podařilo se jim také v bitvě u kravína odrazit první útok lidí. Prase Napoleon se ujme výchovy štěnat.
Poté prase Kuliš navrhoval stavbu větrného mlýna,což se zvířatům zamlouvá, ale Napoleon opět návrh Kuliše zamítne a nechá shromáždění zvířat rozehnat smečkou psů. Tím vyhnal Kuliše z farmy.
Zvířata se sice byla nespokojena, ale nemohli nic dělat, protože se báli Napoleonových psů. Napoleon převzal kulišův plán o stavbě větrného mlýna a zvířata se do něj pustila.
Napoleonovy se stavba nedařila, proto všechnu vinu sváděl na Kuliše.Nějkterá zvířátka byla odsouzena k trestu smrti za údajnou spolupráci s ním.
Mezitím Napoleonův pomocník prase Pištík začal měnit příkázání, ale nakonec se změnila v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. Příběh se zavrcholuje hostinou prasat s lidmi a Napoleon zdatně přejmenovává Farmu Zvířat na Panskou farmu.
Další podobné články na webu: