Kniha: Zabiják
Spisovatel(ka): Émile Zola
Přidal(a): Terezd
Literární druh: epika
Literární žánr: román
Literární směr/sloh: naturalismus
Jazykové prostředky:
- Próza: slovní zásoba: omnibus, fiakr, tančírna, paničky
Obsah díla:
Mladičká Gervaisa, která si užívá života po tom, co její přítel Lantier zdědí velké peníze a přestěhují se do Paříže společně se svými dětmi začíná strádat a peníze docházejí. Dává do zastavárny co se dá, ať mají na jídlo. Jedno odpoledne se Lantier opět vrátí pozdě domů a Gervaisa už tuší, že za tím bude nějaká žena. Vydá se do prádelny, kde se popere s Adelinou sestrou Virginií. S Adélou ještě ten den Lantier uteče, protože má Gervaisy dost. Gervaisa začne pracovat jako pradlena, nemá zájem o mužské, do té doby, než příjde Copeau. Nejdříve mu vzdoruje, ale poté mu podlehle a vdá se za něj. Svatba se ovšem moc nevyvede, jeho sestra, paní Lorillexová ji všude pomlouvala a od začátku ji neměla ráda. První roky je manželství šťastné. Starší syn Klaudius odejde studovat, oba manželé poctivě pracují, brzy se jim narodí dcera Nana a vydělají si na nový, lepší byt. Gervaisa ovšem sní o svém vlastním krámě, na který si šetří. Komplikace příjdou, když jde Copeua navštívit do práce. Stane se ovšem neštěstí, kdy Nana na tátu zvolá a on spadne ze střechy. Na léčbu spotřebují všechny našetřené peníze na krám. Copeau se už nevrátí do práce. Gervaisa pracuje za dva, tady začnou jeho toulky po hospodách, ale to Gervaisa ještě toleruje, protože Copeau je vtipný, milý a lehce napitý. Na krám ji ovšem půjčí peníze přítel Goujet, který je do ní zamilovaný a splní si svůj sen. Krám prosperuje a Gervaisa se netrápí Copeauovým opíjením. Začnou se starat i o maminku Copeauovou. Druhý syn Štěpán začne pracovat v kovárně, kde pracuje i Goujet a Gervaisa ho často navštěvuje. Vznikne mezi nimi láska. Také zjístí, že ve stejném domě bydlí i Virginie, se kterou se brzy stanou dobré přítelkyně. Ta vystopuje, že v okolí se potuluje bývalý milenec Lantier. Copeau na něj zprva žárlí, poté se ovšem zpřátelí a dokonce se k nim přistěhuje. Mezi Gervaisou a Lantierem vznikne tajný milostný vztah. Gervaisin krám jde ovšem pomalu z kopce a i o ní se už nepovídají tak pěkné řeči, jako předtím. Začne propouštět, protože ji dochází peníze. Mezi tím z Nany se stane květinářka a začne laškovat s mládenci. Copeau stále propíjí víc a víc peněz a Lantier ho ještě k tomu nabádá. Dopracovali to až tam, že neměli na nájem a přestěhovali se do temné místnosti. Lantier je opustil a poté, co krám převzala Virginie, začal utrácet i jejich peníze. Nana utekla s postarším pánem a měla se dobře, protože ji otec neustále bil. Copeau propadl alkoholismu a nakonec skončil v nemocnici. Tam zavítal ještě nespočetněkrát, až si ho tam nechali, protože propadl halucinacím a nebylo cesty ven. Gervaisa umírala hlady, rozhodla se i „prodávat,“ ale o takovou špínu už nikdo neměl zájem a nakonec chvilku poté, co umřel Copeau v nemocnici, umřela i ona na podchlazení, hlad, alkoholismus, kterému taky po smrti Copeaua propadla a chudobu.
Téma:
Kniha popisuje, jak z dvou šťastných, obyčejných lidí se dokážou stát pod vlivem alkoholu trosky, které poté na následky umřou, jelikož propijou všechny peníze a nemají ani na jídlo.
- Epika: vypravěč : er-forma
kompozice:
- rozdělení do kapitol
charakteristika postav:
– Gervaisa – skromná, zpočátku pracovitá, slušná, poté líná, hladová,
– Lantier – vychytralý, pohodlný, náročný, svůdník, povaleč, toulavý
– Copeau – dříve pracovitý, zamilovaný, poté povaleč, opilec, agresivní
– Nana – tvrdohlavá, drzá, ubíjená, toulavá, lehká dívka
– Goujet – zamilový, naivní, věrný, laskavý, promíjející
čas: 19. Století
prostor: Paříž, Francie
Společensko-historické pozadí (politická situace, „každodenní“ život, stručný umělecký kontext, literární vývoj – popis literárního období či směru, další významní autoři a díla):
Naturalismus
– z latinského natura = příroda
– je to umělecký směr, ve kterém se snaží naturalista zachytit nezkreslenou realitu
– vznikl v 70. letech 19. století ve Francii z klasického realismu, chápe se jako jedna z podob realismu
– za jeho tvůrce je považován právě Émile Zola
– další představitelé: Guy de Maupassant, Gustave Flaubert, Alphonse Daudet
– hrdinové z okraje společnosti, týrané ženy a děti, opilci
– děj často končí špatně
– spisovatele láká pesimismus – lidská bída, smrt, stáří, drastické a odpuzující scény
– naturalismus souvisí s determinismem – člověk je předurčen prostředím a vrozenými vlastnostmi – dědičnost
– autor nevstupuje ani nezasahuje do děje, nechává vyvíjet události přirozeně.
- 1804 Napoleon se korunuje francouzským císařem
- 1805 Zuří napoleonské války: bitva u Trafalgaru, bitva u Slavkova
- 1806 zanikla Svatá říše římská.
- 1812 Napoleon začíná tažení do Ruska.
- 1813 Napoleon poražen v bitvě u Lipska.
- 1814 dobyta Paříž, Napoleon ve vyhnanství na ostrově Elba.
- 1815 Napoleon uniká z Elby obnovuje na 100 dní císařství.
- června1815 bitva u Waterloo, Napoleon byl deportován na ostrov Svatá Helena.
- 1815 probíhá Vídeňský kongres
- určení dalších autorů stejného um. směru
Francie:
Gustave Flaubert (1821–1880)
– francouzský spisovatel, představitel naturalismu
– finančně byl zajištěn, proto měl mnoho času na psaní
– vynikal v filozofické a psychologické analýze
– zemřel 8.4.1880 v Croissetu
– tvorba: Paní Bovaryová, Salambo, Bouvard a Pécuchet
Guy de Maupassant (1850–1893)
– francouzský spisovatel, představitel naturalismu a realismu
– mistr povídky
– zúčastnil se prusko-francouzské války
– odstěhoval se zpět do Francie, kde byl zaměstnán jako námořní úředník
– omenocněl, měl syfilis, tato zhoubná nemoc ho ničila až ho dohnala k šílenství
– v roce 1892 se pokusil o sebevraždu a o rok později, 6.7.1893, zemřel v ústavu pro choromyslné v Paříži
-tvorba: povídka Kulička, román Miláček, r. Příběh jednoho života
České země:
Vilém Mršťík (186 –1912)
– spisovatel, dramatik, kritik a překladatel
– vystudoval gymnázium v Brně a v Praze
– překládal Zolu, Maupassanta
– v roce 1912 spáchal sebevraždu z obav, že ho jeho soused jde udat k soudu
– tvorba: drama Maryša, román Santa Lucia, román Pohádka máje, kronika Rok na vsi
Inspirace tímto literárním dílem (zfilmování, dramatizace, v dalším vývoji literatury):
Film Gervaisa z roku 1956 – režie René Clémen – nejlepší filmová adaptace literární předlohy
Autor (život, další tvorba):
– francouzský romanopisec, dramatik, literární kritik a teoretik
– jeden z nejvýznamnějších představitelů naturalismu
– narodil se 2. dubna 1840 v Paříži a zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým 29. září 1902 v Paříži
– narodil se v rodině italského inženýra, bývalého důstojníka Napoleonovy armády
– otec náhle zemřel, když Zolovi bylo 18 let a na jeho studium nezbylo mnoho peněz, s matkou se odstěhovali do Paříže
– v této době se na celý život spřátelil s pozdějším slavným malířem Paulem Cézannem
– studoval lyceum, ale kvůli zameškanosti neudělal ani na podruhé maturitní zkoušku a bídou byl donucen přijmout místo v nakladatelství Hachette
– ve volných chvílích psal kratší prózy
– zde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců – „medanská skupina“
– ostře kritizoval veličinu tehdejšího literárního světa
– po několika neuspěšných pokusem se Zola prosadil až v roce 1867 s románem Tereza Raquinová
– Zolova myšlenka byla taková, že román musí být postaven na vědeckém základě a spisovatel má být pouze pozorovatelem a zapisovatelem objektivní reality a že základem tvorby mají být pouze fakta.
Další díla:
Nana – o krásné dívce, která využívá známostí a vysává z mužů peníze. Nakonec umírá na neštovice.
Germinal – o vzpouře horníků, kteří bojují o svoje životy.
Tereza Raquinová – tragický příběh ženy, která se spojí se svým milencem proti svému muži a neváhá jej zavraždit.
Literární kritika:
Dílo ze začátku vyvolalo velký skandál. Vydávání muselo být i na chvíli přerušeno. V té době bylo dílo nadčasové, dnes je ovšem stále aktuální. Zola si dílem získal spoustu fanoušků, ale byli tady i také takoví, kteří v něm našli cynismus a nemorálnost. Dnes je dílo velmi populární.
Posouzení aktuálnosti tématu zpracování:
Téma spadá i do aktuálního dění, jelikož i dnes se mnoho lidí utápí v alkoholu, ze kterého už nenajdou cestu zpět. Téma má dlouhou historii a vždy tu bylo, je i bude. Dá se srovnávat s přítomností. Akorát jsou možná tyto navykové látky ještě rozsáhlejší. Přibyly i ve velkém rozsahu drogy, které se ve většině případu mísí spolu s alkoholem.
„…Ale zato ona, Gervaisa, se změnila; uvědomila si, jak od té doby sešla. Nestojí už tam dole, s tváří obrácenou k nebi, spokojená a sebevědomá, s kuráží do života a vybírající si nejkrásnější byt. Je teď v podstřeší, v koutě pro největší chudáky, v zavšivené díře, kam nikdy nezasvitne slunce…“
Další podobné články na webu:
