Spisovatel(ka): Karel Jaromír Erben
Přidal(a): Lukáš Pazderník
Téma a motiv:
- Téma: Opakuje se téma viny a trestu. Vztahy postav a napínavý děj.
- Motiv: Odraz starých mýtů v ústní lidové slovesnosti.
Časoprostor:
Děj se odehrává na venkově, na místech jako les, rybník nebo chalupa. Jelikož byl Erben sběratel ústní lidové slovesnosti, nebudou se nejspíš balady odehrávat ve stejné době, kdy žil. Přesný čas neznáme, není určen, je cyklický.
Kompoziční výstavba díla:
Kniha obsahuje 13 balad (původně 12, Lilie vyšla až později). Balady jsou sestaveny tak, aby byly zrcadlově shodné určitými vlastnostmi, např.: Svatební košile a Vrba- dochází k přeměně člověka.
Literární druh a žánr
- Druh- jedná se o lyrickoepickou skladbu, jelikož obsahuje jak prvky z lyriky, tak z epiky. Vyskytuje se děj i prožitky autora.
- Žánr- balada, ale objevují se i znaky pohádky, pověsti a legendy
Postava vypravěče
Vypravěčem je přímo autor. Každou baladu uvede, popisuje co se děje.
Hlavní postavy
Každá balada má své hlavní postavy.
Kytice: děti a matka převtělená do mateřídoušky
Poklad: nenasytná matka a její malé dítě
Svatební košile: osaměla dívka, která postrádá svého milého a její milý, který vstal z mrtvých
Polednice: zaneprázdněná matka a její zlobivé dítě, dále ohavná polednice a otec
Zlatý kolovrat: zamilovaný král, zlá matka, její dcera a nevlastní dcera Dora, stařeček, zlatý kolovrátek
Štědrý den: zvídavé dívky Hana a Marie
Holoubek: truchlící mladá hezká vdova, holoubek
Záhořovo lože: otec, jeho odvážný syn, zlý Záhoř
Vodník: opatrná matka, nedbalá dcera, zlý vodník, ubohé dítě
Vrba: paní, která se v noci přeměňuje do vrby a její zvědavý manžel
Lilie: zemřelá dívka, proměňující se v lilii, její manžel, nedbalá matka manžela
Dceřina kletba: dívka, která zavraždila své dítě, její matka a její milý
Věštkyně: věštící kněžna Libuše
Obsah:
Kytice (Mateřídouška)
Zemřela matka a zůstali po ní sirotci. Matka jim velmi chyběla a stále ji hledali. Matce bylo dětí líto, a tak se převtělila do květiny, do mateřídoušky. Matka představuje vlast, děti národ.
Poklad
Matka jde s dítětem na Velký pátek do kostela. Cestou vidí otevřenou skálu se síní plnou stříbrných a zlatých pokladů. Matka položí dítě a odnáší si domů stříbrné poklady a vrací se i pro zlaté. Když přijde domů, poklad se změní v kamení a hlínu a skála zmizí i s pokladem a dítětem. Za rok opět na Velká pátek se skála otevře a matka si vezme své dítě, ale poklad nechá ve skále.
Svatební košile
Osamělá dívka vzpomíná na svého milého a modlí se. Její milý už dávno odešel do války, ale dosud se nevrátil. V tu chvíli se on objevuje za oknem a chce, aby šla s ním. Dívka ho poslechne a cestou odhazuje modlící knížky, růženec a křížek po matce. U hřbitova pochopí, co se na ní chystá. Uteče před milým a schová se v márnici. Milý na ní posílá mrtvé, ale nakonec zakokrhá kohout a tím je zachráněna.
Polednice
Matka vaří oběd, ale dítě zlobí, křičí a nechce si hrát. Protože dítě neposlechne, matka mu vyhrožuje, že zavolá polednici. Ta však opravdu přichází. Matka dítě brání, a tiskne ho k sobě. V poledne přijde otec na oběd, matku ještě vzkřísí, ale dítě je mrtvé.
Zlatý kolovrat
Král byl na lovu, cestou zabloudil a zastavil se před chalupou, kde bydlela Dora s nevlastní matkou a sestrou. Dora se mu líbila a chtěl si ji vzít za ženu. Matka s druhou dcerou však Doru zabijí, odeberou jí nohy, ruce a oči. Král nepozná rozdíl a vezme si druhou dceru za ženu a později odjíždí do boje. Mezitím stařeček v lese našel tělo a posílá své páže na zámek, aby prodal zlatý kolovrat, přeslici a zlatý kužel za nohy, ruce a oči. Stařeček nohy, ruce a oči připojí k tělu a Dora ožije. Když chce nevlastní dcera pánovi něco upříst na kolovrátku, kolovrátek mu prozradí, co se přihodilo. Pán Doru najde a vezme si ji za ženu. Matku a dceru potrestá stejným způsobem, jako to udělaly ony.
Štědrý den
Děvčata Marie a Hana v adventu předou len a chtějí znát, co je čeká. Jdou se podívat k jezeru, a když vysekají díru, má se jim zjevit ženich. Haně se zjeví myslivec a ona se do roka vdá, ale Marie zemře, protože se jí zjevil kostel, svíce a rakev. O příštím adventu když děvčata předou len, tak raději nechtějí znát, co je čeká.
Holoubek
Cestou kolem hřbitova jde mladá, hezká žena, které zemřel manžel. Potká nového muže a za měsíc se opět vdává. Nad hrobem zemřelého manžel vyroste dub a na něm sedává běloučký holoubek, který ženě zpívá pravdu o manželově smrti, otrávila ho. Ona už to déle nemůže snášet a utopí se v řece. Je pochovaná u břehu a nemá hrob.
Záhořovo lože
Otec upsal syna ďáblu a ten se rozhodl, že listinu získá z pekla zpátky. Cestou potká Záhoře, který ho chce zabít, jako mnoho jiných poutníků. Záhoř ho nakonec nechá jít, když mu slíbí, že mu řekne, jaké to v pekle je. Za rok se chlapec vrací a vypráví, že jedině při výhružce Záhořovým ložem mu listinu vydali. Záhoř se vyděsí a chlapec mu poradí, aby se modlil a kál, dokud se k němu nevrátí a zarazí jeho zabijácký kyj do skály. Za 90 let se poutník vrací jako biskup se svým pomocníkem. Ze skály roste krásná jabloň a pařez, který stojí vedle, zakazuje trhat jablka. Biskup však může jablko utrhnout, protože vyrostlo ze zaraženého kyje. Shledá se se Záhořem- mluvícím pařezem. Když oba zemřou, jejich duše se promění v bílé holubice.
Vodník
Matka rozmlouvá dceři, aby nechodila prát šátky do rybníka, protože měla zlý sen. Když dcera začal prát první šátek, prolomila se pod ní lávka a ona spadla do rybníka. Stává se nedobrovolně vodníkovou ženou a má s ním dítě, které je její jediné potěšení. Přemluví vodníka, aby jí pustil naposledy se rozloučit s matkou. Vodník jí dovolí, že tam může být od klekání do klekání, nesmí nikoho objímat a dítě zůstává u vodníka. Večer přichází vodník, chce večeři, rozestlat a nakrmit dítě. Matka nechce dceru pustit a chce, ať dítě přinese. On to udělá, ale utrhne mu hlavu.
Vrba
Pán se ptá mladé paní, proč je ve dne zdravá a v noci jako mrtvá. Paní tvrdí že je jí to souzeno, ať se tím nezabývá. On jde za babkou a ta mu prozradí, že v noci se žena proměňuje ve vrbu. Pán se rozčílí a vrbu porazí. Tak zemře i jeho žena a ze syna je sirotek. Otec udělá z vrby kolébku a z větví si chlapec, až vyroste, bude dělat píšťalky a tak bude mluvit se svojí matkou.
Lilie
Zemře mladá dívka. Nepřála si být pohřbena na hřbitově, ale v lese. Na jejím hrobě vykvetla lilie. Jednou, když byl místní pán na lovu, uviděl lilii v lese. Líbila se mu, a proto si ji nechal přenést do své zahrady. Zjistí ale, že lilie v noci chodí po sadě, mluví a bojí se světla. Pán jí slíbí ochranu. Lilie se za něj provdá a má s ním syna. Pán však musí do boje a jako opatrovnici pověří svojí matku. Když se pán vrací domů, dítě je mrtvé a po matce dítěte zůstala jen zvadlá lilie. Pán přeje to samé své matce.
Věštkyně
Balada obsahuje úryvky z lidových pověstí o české zemi. Libuše pošle pro Přemysla Oráče, a dokud on nedoorá své pole, bude v zemi hlad. Libuše věští i založení Prahy. Dále se pojednává o kostelu se zlatým zvonem, který bude zaryt do země, dokud nebude mezi lidmi obnovena lásky, víra a naděje. Češi by se měli sjednotit k jednomu náboženství a lidé potřebují rozum a srdce, aby se jim dobře dařilo.
Dceřina kletba
Dcera se přiznává své matce, že zabila dítě, přirovnává to k zabití holoubátka. Je nešťastná a říká, že od žalu jí pomůže jedině konopná oprátka. Zároveň proklíná svoji matku a svého milého.
Vyprávěcí způsoby
Toto dílo je psáno er-formou, autor vypráví balady.
Typy promluv
Balady jsou psány úsporným jazykem v krátkých neslovesných větách. Místo sloves jsou použity citoslovce. Celé dílo je psáno dobovou češtinou, vyskytuje se přímá řeč.
Jazykové prostředky
Vyskytuje se:
- Eufemismus (již na něm roste trávníček)
- Apostrofa (Mária panno přemocná)
- Personifikace, živé dialogy a popisy postav i prostředí (nahrazující romantické prvky; in medias res (vstoupit do děje bez úvodu, bez určení místa a času- např. Svatební košile)
Kontext autorovy tvorby
Karel Jaromír Eben se narodil 7. listopadu 1811 v Miletíně. Byl to právník, historik, archivář, básník a spisovatel. Dále také sběratel lidové slovesnosti, sbíral lidové pohádky a písně. Působil v době romantismu. Narodil se jako dvojče s bratrem Janem, ten ale v dětství zemřel. Už jako dítě byl velice talentovaný. Po vystudování základní školy v Miletíně z něj chtěli mít rodiče učitele, ale on chtěl být právník. Dále studoval na gymnáziu v Hradci Králové a na Filozofické fakultě v Praze, zde také studoval práva. Za ženu si vzal Barboru Mečířovou. Zajímal se o historii a studoval ji. Později Erben omezil historii a začal se více zajímat o politiku. V roce 1850 byl jmenován sekretářem Národního muzea, v roce 1851 pak archivářem města Prahy. Nejvíce se proslavil svojí sbírkou Kytice z pověstí národních, kterou vydal v roce 1853, znovu pak 1861 rozšířeně. Podílel se na časopisu Právník, který vychází dodnes. Jeho manželka zemřela, po smrti se oženil s Žofií Mastnou. V roce 1864 vydává Prostonárodní české písně a říkadla, o rok později pak Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních. Znal se s bratry Grimmy a podobně jako oni hledal v ústní lidové slovesnosti odraz starých mýtů. Erben se znal a stýkal s Karlem Hynkem Máchou a spolupracoval s Františkem Palackým. Zemřel 21. listopadu 1870 v domě U tří tykví, na Starém Městě v Praze v Michelské ulici. Jeho hrob je na Olšanském hřbitově v Praze.
Zařazení:
Karel Jaromír Erben je řazen mezi autory národního obrození, psal v 3. etapě národního obrození, tj. 30. -. 50 léta 19. století.
- Vrchol romantismu
- Biedermeier- idyličnost, pohoda, klid rodinného prostředí
- Počátek realismu (zachycování skutečnosti, reality)
- Hlavní úkol literatury- výchova k vlastenectví
- Národní obrození- vlastenectví
Další autoři:
- Romantismus: Karel Hynek Mácha- Máj, Alexandr Sergejevič Puškin- Evžen Oněgin
- Realismus: Alois Jirásek- Psohlavci, Karel Havlíček Borovský- Tyrolské elegie, Giovanni Boccacio- Dekameron
Další podobné články na webu:
