Kniha: Malý princ
Spisovatel(ka): Antoine de Saint Exupéry
Přidal(a): Havl
Zařazení do kontextu:
Francouzský spisovatel, publicista, letec, propagátor letectví aristokratického původu. Je představitelem francouzské literatury mezi válkami. Působil v první polovině 20. století. Narodil se v roce 1900, avšak psaní se začal věnovat až kolem roku 1923. Získat Velkou cenu francouzské akademie (Země lidí). Za 2. světové války byl válečným letcem. Za 2. světové války byl také sestřelen při průzkumném letu nad Středozemním mořem poblíž Marseille.
Charakteristika literární tvorby:
Psal humanistické příběhy, novely a romány. Vkládal do tvorby krajiny, které procestoval. Inspiroval se vlastními zkušenostmi. Inspiraci také čerpal z oblasti letectví, které se stalo jeho vášní. Svět viděl pohledem člověka žijícího v blízkosti ohrožení. Ve všech dílech se stavěl proti válce. V jeho příbězích jsou filozofické úvahy o smyslu lidského života. Některá díla vyšla až po jeho smrti.
Literární tvorba:
Malý princ – filozofická pohádka. Jedno z nejznámějších a nejčtenějších děl.
Kurýr na jih – román, který napsal v Africe.
Noční let – román.
Země lidí – próza.
Válečný pilot – próza.
Citadella – nedokončená próza, která měla být filozofickým souhrnem jeho názorů a zkušeností.
Rozbor díla Malý princ:
Literární druh – epika
Literární žánr – filozofická pohádka
Literární směr – meziválečná literatura
Forma textu – kniha je rozdělena do 27 kapitol. Exupéry knihu sám ilustroval.
Doba děje – není určena, ale pravděpodobně ve 20. století.
Místo děje – Malý princ v knize cestuje ze své malé planetky B 612 na další planetky až po planetu Zemi.
Téma díla – střet dětského světa se světem dospělých.
Jazyk – spisovný. V díle se často objevuje přímá řeč. Nepřímá řeč – pokaždé když malý princ opouští nějakou z planetek. Objevují se vnitřní monology a dialogy. Z počátku je dílo psáno ich-formou (autor popisuje svoje dětství), dále pak převládá er-forma. Autor používá také metaforu (stará opuštěná skořápka), přirovnání (klesl pomalu, jako padá strom), personifikaci (hvězdy se tiše smějí), hyperbolu (rychlík otřásl domkem výhybkáře), epiteton, oxymóronu (jste krásné, ale prázdné), zvukomalbu (zanechávaje za sebou lehký kovový šelest)
Kompozice – jedná se o fiktivní autobiografii. Dějové linie se prolínají. Dílo je psáno chronologicky. Zakládá si na dějovosti. Autor výstižně charakterizuje postavy. V díle jsou značné kontrasty (dětský svět X svět dospělých), symbolika – srdce, květina (láska, přátelství)
Tématika – jedná se o nejznámější literární dílo tohoto francouzského spisovatele. Je to filozofická pohádka, která byla vydána v roce 1943. Je věnována Léonu Werthovi, když byl ještě dítě. Na postavě malého prince autor v díle ukazuje lásku, upřímnost, lidskost, … Autor v díle také protestuje proti násilí a válce. Dílo vede k zamyšlení nad pravými hodnotami lidského světa.
Hlavní myšlenka:
Autor ve své knize představuje mnoho typů lidských povah a prostřednictvím Malého prince ukazuje nespokojenost nad tehdejší společností. Všímá si především větší dětské představivosti a fantazie. Láska a přátelství jsou nejdůležitější na světě a mohou nás zbavit osamělosti. Odkrývá skutečné hodnoty lidského života.
Děj:
Autorovo letadlo mělo poruchu a on přistál v poušti. Setkal se s malým princem, který přišel z jiné planety, a spřátelili se spolu. Princ mu vyprávěl svoje vzpomínky. Odešel ze své malinké planety, na které jsou tři sopky a jediná květina, protože se svou kytkou měl problémy. Navštívil sedm planet. Na druhé planetě žil domýšlivec, který v každém viděl svého obdivovatele. Na třetí planetě žil pijan. Na čtvrté byznysmen, který počítal hvězdy. Na páté planetě žil lampář, který rozsvěcoval a zhasínal lampu. Na šesté planetě žil zeměpisec, jenž považoval svoji vědu za nejdůležitější. Sedmá planeta, jíž navštívil, byla Země. Setkal se tady s hadem, růžemi a liškou, která se stala jeho přítelkyní. Díky lišce pochopil, co je to přátelství, a objevil znovu svoji lásku ke své jediné růži, která je na jeho planetě. Setkal se s výhybkářem, který mu řekl, že lidé nevědí, proč jezdí sem a tam vlakem. Potom se setkal s letcem, který se stal jeho přítelem. Letec opravil své letadlo a našel s malým princem studnu s vodou. Duše malého prince opustila Zemi díky hadu, který ho uštknul. Malý princ nechal na Zemi svoje tělo a vrátil se ke své květině. Letec na něj bude celý život s láskou vzpomínat.
Hlavní postavy:
Malý princ – malý, blonďatý a kudrnatý chlapec, který se vydal cestovat do světa kvůli potížím s jeho květinou se snahou poznat smysl života. Postava je plná nevinnosti, porozumění a zvídavých otázek. Je čestný, ctnostný, avšak ještě stále dítě
Letec (autor) – hodný a milý letec. Po havárii se setkává s malým princem, se kterým si rozumí. Vidí jeho čistotu a dětskou naivitu, ale má ho rád
Princova květina – pyšná růže, která si myslela, že je jediná svého druhu. Nedávala znát své city.
Liška – moudrá postava, která se nechala ochočit Malým princem a ukázala mu veliký význam přátelství.
Král –vládne hvězdám. Každý člověk je jeho poddaný a musí ho poslouchat, protože jsou jeho rozkazy rozumné. Potřebuje si dokazovat svou autoritu. Když se malý princ rozhodne odejít, jmenuje ho svým vyslancem.
Byznysmen – je neustále zaneprázdněný počítáním hvězd, o kterých si myslí, že jsou jeho. Je velmi přesný a vážný.
Lampář – žije na planetce, kde se den a noc střídají jednou za minutu. Před nějakou dobou mu bylo nařízeno rozsvěcet lampu v noci a zhasínat ji ráno. V té době se těleso otáčelo rozumnou rychlostí a lampář měl čas na odpočinek. Poté se ale rychlost otáčení zvýšila. Lampář chtěl zůstat věrný příkazu, a tak rozsvěcuje a zhasíná lampu každou minutu, bez odpočinku
Výhybkář, obchodník – postiženi spěchem a hektických způsobem života na Zemi, který nemá smysl.
Umělecký směr:
Jeho literární tvorba se řadí do světové prózy 1. poloviny 20. století (meziválečné literatury).
Spadá do tradičního proudu francouzského realismu.
Znaky – 1. sv. válka se významným způsobem odrazila v tvorbě světových autorů
- převažují realistické často autobiografické prožitky hrůz z válečných bojišť
- zachycení psychických proměn hrdinů
- vlastenecké prvky, sílící nenávist k jakýmkoliv projevům války
Další představitelé francouzské světové prózy:
Anatole France (Ostrov tučňáků), Romain Rolland (Petr a Lucie), Henri Barbusse (Oheň)
Další podobné články na webu:
