Kniha: Hamlet
Spisovatel(ka): William Shakespeare
Přidal(a): Pavlína
Téma: zrada, pomsta
- Hamlet chtěl pomstít otce
- Laertes chtěl pomstít svého otce a sestru
Motiv: nešťastná láska
- Hamlet a ofelie, vztah Hamleta s Claudiem,
Čas:
- není blíže určen (středověk)
Prostor:
- děj se odehrává v Dánsku na hradě Elsinor
Kompoziční výstavba:
- Je to drama, které má 5 dějství (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa).
- Kompozice – chronologická (události jsou vyprávěné v časovém sledu)
Lit. druh:
- Drama (je určené k předvádění na jevišti a je tvořeno promluvami postav -monologem a dialogem).
Žánr:
- tragédie (je forma dramatu s vážným obsahem).
- Tragický konec
Forma:
- poezie – forma básně
Vypravěč / lyrický subjekt:
- Vypravěč není součástí děje.
- Drama je psáno v ich – formě.
Vyprávěcí způsoby:
- Autor často používá monology (samomluva), ve kterých popisuje náladu postav, obsahuje i dialogy (promluvy dvou a více postav).
Typy promluv:
- přímá řeč (vypsat)
Veršová výstavba
- Verš je jeden řádek básně. Dávají dohromady sloku (strofu). Rýmují se. blankverský verš → nerýmovaný verš, není řazený do strof
- Rým je zvuková shoda slabik na konci verše. Dělí se na střídavý (abab), přerývaný (abcb), sdružený (aabb), obkročný (abba).
Postavy:
Hamlet – Dánský princ, syn zavražděného krále, synovec Claudia, spravedlivý a hrdý, uvažuje nad pomstou a předstírá blázna. Miluje překrásnou Ofelii. Zabil Polonia, otce Ofelie
Gertruda – Dánská královna. Hamletova matka. Vnitřně rozpolcená, stojí na straně dobra i zla. Vzala si Claudia.
Claudius – Dánský král. Hamletův strýc a také nevlastní otec, kralovrah, zavraždil svého bratra tak, že mu do ucha nalil jed. Je zrádný, zákeřný, podlý, neschopný vlády, ale ctižádostivý
Horatio – Hamletův nejlepší přítel. Je čestný a spravedlivý. Schopen soudit Hamletovo jednání a Claudiovu vinu.
Ofelie – Poloniova dcera. Hamletova láska. Nedokáže se prosadit, skrývá svoji lásku k Hamletovi, nedokáže mu to říct. Svěřuje se Poloniovi a Claudiovi, je zbabělá. Poté co byl její otec nechtěně zabit Hamletem, zešílí a nešťastnou náhodou utone.
Polonius – nejvyšší královský komoří, otec Ofélie a Laerta. Je až směšně oddaný králi, doplatí na svoji snahu zalíbit se svým životem.
Leartes – syn Polonia a bratr Ofelie, statečný, hrdý, pomstychtivý, emotivní. Chtěl pomstít smrt svého otce a sestry. Umřel v souboji s Hamletem.
Rosencrantz, Guildenstern – bývalí spolužáci Hamleta
Jazykové prostředky
- Personifikace (oživování neživých věcí)
- Anafora (opakování slov na začátku verše)
- Epizeuxis (opakování slov za sebou v jednom verši)
- Epiteton (básnický přívlastek)
- Přirovnání
- Oxymóron (protiklad – ohlušující ticho)
- Metafory (přenesení významu)
Kontext (autorovy doby)
- Dílo vzniklo v roce 1601. Jde o vrcholné dílo světového dramatu a ze Shakespearových dramat je nejrozsáhlejší. Hlavní postavy zde tvoří členové dvou rodinných kruhů (královského a nejvyššího komořího Polonia).
- Hamlet je filozofické drama s výstupy sarkasmu i akce.
Tragédie se odehrává začátkem 17. století na dánském hradě Elsinor a je rozdělena do 5 dějství. - Pro dílo jsou typické Hamletovy dlouhé filozofické monology. Snaží se pochopit smysl lidské existence.
Wiliam Shakespear (*1564 – †1616)
- 15-16. století
- významný anglický básník a dramatik, klíčová postava evropského dramatu
- věnoval se herectví
- je mu připisováno autorství 37 her
- téměř všechny u nás přeložil Josef Václav Sládek
- Z rodného Stratfordu odešel do Londýna, aby se mohl věnovat divadlu
- jeho umělecká dráha byla natolik úspěšná, že se stal dokonce spolumajitelem nejslavnějšího londýnského divadla – Globe
- Zrušil jednotu místa času a děje. Jeho díla jsou nadčasová (to znamená, že platí pořád)
- V dílech je hybatelem děje – láska, vášeň, intriky
Další díla:
- Romeo a Julie – je to tragedie, která vypráví o nešťastné lásce dvou mladých lidí Romea a Julie.
- Král Lír – má nehodné děti
- Othello – byl žárlivec a uškrtil svoji Desdemonu
- Macbeth
- Komedie: Komedie plná omylů, Zkrocení zlé ženy, Sen noci Svatojánské, Mnoho povyku pro nic, Veselé paničky windsorské
- Historické hry – Jindřich (4. 5. 6.), Richard (2. 3.), Julius Caesar, Romeo a Julie
- Psal i sonety – Milostná báseň, která musí mít 14 veršů.
Literární kulturní kontext
- Znakem renesance – Zájem o vědění (o člověka)
- Znamená znovuzrození nebo návrat
- Svůj zájem soustředí na člověka
- Vrací se k Antice – ke kultuře Řecka a Říma
- 14-16. století
Vznikla v Itálii
- Rozvíjely se přírodní vědy (astronomie).
- Vznikly nové žánry – novela – má překvapivý konec, sonet, villonská balada – má 3 sloky stejně dlouhé a 4. Je krátká. Každá sloka končí refrénem.
Renesance:
Itálie
- Dante Alighiery – Božská komedie – 3 části: Peklo, Očistec, Ráj. Duchovní epos.
- Franceus Petrarca – sonety. Navštívil Prahu za vlády Karla IV.
- Giovany Boccacio – Tvůrce nového lit. útvaru Novela. Napsal dílo Dekameron (100 novel, ryze světské dílo)
- Niccolo Machiavelli – komedie Mandragora
Francie
- Francois Villon – 2 sbírky (Závěť a Odkaz), tvůrce Villonské básně
- Francois Rabelais – pětidílný satirický román Gargantua a Pantagruel
- Piere de Ronsard – nazýván princem básníků
- Michel de Montaigne – zakladatel eseje – soubor volně psaných a kompozičně neuspořádaných úvah
Španělsko
- Miguel de Cervantes – Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha
- Lope de Vega – Komedie Pláště a dýky, Vlčí pramen
Anglie
- Geoffrey Chaucer – Canterburské povídky
Další podobné články na webu: