Kniha: Lakomec
Spisovatel(ka): Molière
Přidal(a): Pavlína
Téma: lakota, touha po dědictví, pokrytectví
Motiv: lakota lidí, kteří mají radši peníze než lidský život a jak peníze mohou změnit charakter člověka
Čas: 17. Století (1670)
Prostor: Paříž
Kompoziční výstavba:
- Je to drama, které má 5 dějství s několika výstupy (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa)
Kompozice:
- chronologická (události jsou vyprávěné v časovém sledu)
Lit. druh:
- Drama (je určené k předvádění na jevišti a je tvořeno promluvami postav -monologem a dialogem).
Žánr:
- Komedie (je forma dramatu s veselým obsahem, zesměšňuje špatné lidské vlastnosti)
Forma:
- poezie – forma básně
Vypravěč / lyrický subjekt:
- Drama je psáno v er – formě.
Vyprávěcí způsoby:
- Monology (samomluva), dialogy (promluvy dvou a více postav).
Typy promluv:
- Přímá řeč, archaismy
Postavy:
Harpagon – Bohatý vdovec a lichvář, který je pro své peníze ochoten obětovat cokoliv. Ztráta peněz pro něj znamená naprostou tragédii, nenávist ke všemu živému, nechuť k životu a ztracený smysl života.
Čipera – ( La Fleche) Je zcela oddaný svému pánu Kleantovi. S myšlenkou, že svému pánovi pomůže, ukradl Harpagonovi jeho skříňku s penězi.
Kleantes – Harpagonův syn. Zamiloval se do Mariany, i když byla velice chudá. Šílená láska k penězům jeho otce se mu příčí. Je tedy jeho pravým opakem.
Mariana – Chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku. Zamilovala se do Kleanta. Ne pro jeho peníze, ale proto, že je takový, jaký je.
Valér – sluha Harpagona; zamilovaný do jeho dcery Elišky.
Eliška – Harpagonova dcera, která je zamilovaná do jeho sluhy Valéra
Anselm – otec Valéra a Mariany. Štědrý a dobrosrdečný šlechtic co si má vzít Elišku proti její vůli.
Frosina – pletichářka, vychytralá, domlouvá sňatek mezi Marianou a Harpagonem
Kmotr Jakub – Harpagonův kočí a sluha
Panna Klaudýnka – Harpagonova služka
Jazykové prostředky:
- spisovná čeština
- Personifikace (oživování neživých věcí)
- Archaismy (zastaralá slova)
- Citoslovce
- Hyperbola (nadsázka, přehání skutečnost)
- Zdrobnělina
- Metafora (přenesení významu)
- Anafora (opakování slov na začátku verše)
Kontext (autorovy doby)
- Narodil se v roce 1622 v Paříži a zemřel v roce 1673
- Nejslavnější francouzský herec, spisovatel a dramatik v období francouzského klasicismu
- Vlastnil kočovnou divadelní společnost se kterou jezdil po Francii
- Získal místo ředitele královského divadla v Paříži.
- Napsal celkem 33 her a záměrně v nich narušil zásady vyžadované klasicistním dramatem
- Psal frašky, veselohry, zápletkové i charakterové komedie. K jejich hlavním námětům patří otázka mravnosti, přetvářky, pokrytectví a touha po majetku a penězích
- Typické pro jeho hry: kritizuje lidské vlastnosti, postavy odpovídají skutečným, zápletka má rychlé a překvapivé rozuzlení, nevelký počet postav
- Má bohatý slovník
- Díla: Lakomec, Tartuffe, Misantrop, Don Juan, Zdravý nemocný, Škola pro muže, Škola pro ženy, Lékařem proti své vůli, Učené ženy
Literární kulturní kontext
- Klasicismus je umělecký směr konce 17. a 18. století, který vychází z antiky.
Znaky:
- klade důraz na rozum
- jde podle řádu a normy
Dramata se dělí na žánry:
- Vysoké – oda, epos, tragédie, hymnus
- Nízké – komedie, fraška, bajka, satira
Klasicistí drama musí dodržovat jednotu místa, času a děje
Klasicismus:
Francie
- Piere Corneille – nejslavnější tragédie Cid
- Jean De La Fontaine – bajky
Itálie
- Carlo Goldovi – psal typ komedie – commedia delt arte
- Sluha dvou pánů, Poprask na laguně
Anglie
- Daniel Defoe – Robinzon Crussoe
- Jonathan Swift – Gulliverovy cesty
Další podobné články na webu:
