Proměna – rozbor knihy (3)

 

   Kniha: Proměna

   Spisovatel(ka): Franz Kafka

   Přidal(a): Gábi

 

 

Téma:

  •  člověk který zajišťuje finančně celou rodinu je najednou brán jakoby byl cizí, odcizení a ztáta vazeb s okolním světem, proměna člověka ve hmyz a následující vývoj vztahů rodiny k tomuto stvoření

 

Motiv:

  • odcizení, vyřazenost, izolovanost, proměna, chladnost, nesoucit,

 

Časoprostor:

  • děj se odehrává pouze v městském bytě není uvedeno v jakém období, děj se odehrává během několika dní až týdnů

 

Kompoziční výstavba:

  • 3 kapitoly – všechny končí vyhrocením předchozí situace (zranění Řehoře holí, když ho otec zaháněl do pokoje…téměř zabítí Řehoře jablkem, které se uklínilo v zádech, smrt Řehoře)
    chronologický příběh a díky retrospektivě se dozvídáme o tom, jaký Řehoř býval (z myšlenek a úvah)

 

Druh: Epika – příběh

Žánr: povídka – krátký příběh, 1 dějová linie, málo postav, nečekaný konec

Vypravěč: er-forma, je neosobní (pouze nezávislý pozorovatel)

 

Postavy:

Řehoř – obchodní cestující, je pracovitý a dobromyslný, klasický Kafkův hrdina – díky absurdním okolnostem se dostává do bezvýchodné situace, uvažuje sice racionálně, ale přesto je nucen přemýšlet nad svým životem, nad budoucí existencí, prožívá vnitřní boj, protože mu nikdo z příbuzných nerozumí a všichni se ho bojí, on s tím nemůže nic udělat, prvně se mu zdá jako dobrý nápad vystěhovat nábytek, nakonec by uz ale byl až moc jako hmyz a nezbylo by v něm „člověčenství“, jeho pokoj se nakonec stane spíše skladištěm poté co je rodinou úplně odstrčen bez soucitu

Markétka – sestra, zpočátku je k Řehořovi velice citlivá a považuje ho stále za svého bratra (nosí mu jídlo, chodí ve stejný čas, aby se mohl Řehoř schovat, je k němu ohleduplná), poté se ale její soucit ztrácí a přestane si všímat, že jídlo téměř nejí, nemyslí si, že je dobrý nápad aby matka viděla takto Řehoře, chce vystěhovat nábytek z pokoje, aby měl Ř. místo na lezení, stále studuje

Matka (Samsová) – když spatří při stěhování Řehoře, tak omdlí, pořád ale Řehoře považuje za syna jen k němu raději nechodí, starostlivá, přemáhá v sobě odpor

Otec Samson – nechce aby Řehoře kdokoli viděl kromě služky, zraní Řehoře, úplně ho po proměně zavrhne a zapomene co pro ně předtím dělal, vidí ho už jen jako přítěž, je starý ale opět začně chodit do práce a Řehoř zjistí že na tom není fyzicky tak hrozně jak předpokládal, muž činu, tvrdý, přísný

Ostatní – posluhovačka, podnájemníci

 

Vyprávěcí způsoby:

  • věcný, strohý, racionální – vše je řečeno, tak jak to je a působí to přirozeně
  • minimum metafor, popisů
  • soustředění na líčení děje
  • typické pro Kafku je, že neudává důvod proměny – je to sice absurdní ale hrdinové jsou postaveni před hotovou věc

 

Typy promluv:
Řehoř s nikým moc nemluví, vede spíše vnitřní monology, ostatní mluví dialogy poměrně stroze

Veršová výstavba není

Jazykové prostředky a tropy a figury se naučit a rozpoznat

 

Kontext autorovy tvorby:

  • Mezi myšlením Kafkových hrdinů a Kafkou existuje podobnost. Z Kafkova života se do jeho tvorby promítá např. vykreslení postavy otce(materialisticky založený otec, který pocházel z chudých a nevzdělaných poměrů, údajně tyran), ale také pocit z vlastní bezcennosti a nepodstatnosti své existence
  • Dílo se dostává do popředí až v průběhu 20. stol
  • Proměna je řazena mezi vrcholní díla Kafkovy tvorby

 

Literární / obecně kulturní podtext:

  • vydáno 1915 za Kafkova života
  • probíhá 1. světová válka
  • u nás začínal tvořit Karel Čapek (Bílá nemoc, RUR, Válka s mloky), Alois Jirásek, Jaroslav Hašek
  • Kafku řadíme do pražské německé literatury (ikdyz psal německy, musel se naučit česky, narodil se zde a žil tu)

 

Franz Kafka (1883- 1924)

  • pražský, německy píšící spisovatel židovského původu
  • představitel existencialismu a modernismu
  • jeden z nejvlivnějších autorů 20. stol.
  • zajímavost – v závěti si přál, aby byla jeho dosud nevydaná díla zničena (Max Brod to nerespektoval a díla vydal)
  • Vlivy na jeho tvorbu – jeho otec, pesimismus, Friedrich Nietzsche (něm. filozof, básník a skladatel též spojen s existencialismem)

Další díla:

  • vydáno za života – Topič, Venkovský lékař
  • vydáno po smrti – Proces, Zámek, Amerika

*existencialismus= směr, který vznikl po 1. světové válce (po r. 1918), znaky tvorby- zoufalý a izolovný člověk, obava z další eistence, nevyhnutelnost smrti..
*modernismus=myšlenkový proud, pokus spojit historické křesťanství s moderní vědou a filosofií, umělecké hnutí, které vzniklo jako vzpoura proti tradicím


Další podobné články na webu:

error: Content is protected !!