Kniha: Farma zvířat
Spisovatel(ka): George Orwell
Přidal(a): Nina
Literární druh a žánr:
- alegorický antiutopický satirický román ve formě bajky (próza, epika)
Literární směr:
- vydáno r. 1945 – jedno z posledních autorových děl;
- světová próza za 2. světové války
Slovní zásoba:
- převažuje spisovný, jednoduchý a poměrně moderní jazyk
Stylistická charakteristika textu:
- silné satirické a kritické prvky, nepřímo zaměřené proti stalinistickému Sovětskému svazu;
- velice barvité popisy a charakteristiky, které připodobňují jednotlivá zvířata k charakterově podobným postavám světové historie;
- častý výskyt přímé řeči;
- v příběhu se vyskytují i jiné formy textu, např. oslavná píseň
Vypravěč:
- vypravěčem je autor – vnější nezávislý pozorovatel děje (-er forma)
Postavy:
- prase NAPOLEON (zpodobnění J.V. Stalina): autoritářský a manipulátorský vůdce, spíše mlčenlivý, ale má schopnost ovlivnit všechna zvířata svými názory;
- prase KULIŠ (zpodobnění Lev Trockij): má dobré úmysly, ale je smeten silou Napoleona, který jej nakonec vyžene z farmy a považuje ho za viníka veškerých špatností, které se po jeho útěku na farmě stanou;
- prase MAJOR (zpodobnění Lenina ): umírá na začátku příběhu, jeho ostatky slouží jako “ideologický artefakt”, je považován za původce revoluce – přijde jako první s nápadem osamostatnit zvířata od člověka;
- prase PIŠTÍK: “prodloužená ruka” Napoleona – obratně manipuluje s ostatními zvířaty, věrně slouží Napoleonovi a snaží se k tomu přimět i ostatní zvířata;
- valach BOXER: pracovitý a dobromyslný, ale zmanipulovaný “režimem”, věrně slouží farmě až do svého vyčerpání, i přesto není prasaty oceněn a jeho život končí díky prasatům v řeznictví;
- klisna LUPINA, havran Mojžíš, nemyslící masa zvířat, aj.
Děj:
Celý příběh se odehrává na zvířecí farmě, která je nazvaná jako Panská farma. pan Jones zamyká farmu a mezitím se zvířata pomalu schází na schůzi do stodoly. Nelíbí se jim, že nedostávají tolik jídla, kolik by chtěli, jsou nespokojeni, jak se s nimi zachází. Zvířecí schůzi předsedá starý kanec Major, který nabádá zvířata k tomu, aby se člověku vzepřela, aby si nenechala nic líbit. Tvrdí, že lidé by se bez zvířat neobešli, protože veškerá námaha a práce provádí oni. Podle Majora je jediné východisko revoluce, jen tak zvířata docílí své svobody. Poté jak nastane ve stodole šum, Major silným hlasem pokračuje a vypráví zvířatům, že měl v noci sen, ve kterém se zpívala píseň zvaná Zvířata Anglie, čímž vzniká jinak zvaný animalismus (nenávist k lidem a láska ke zvířatům). Tato píseň se poté stala jejich heslem a připomínala jim budoucnost, které chtějí dosáhnout.
Po smrti Majora se stala vedoucími dvě nejvíce uznávaná prasata, Napoleon a Kuliš. Napoleon byl spíše mlčenlivý, ale pokud něco řekl, tak to platilo. Kuliš sice mluvil rychleji, ale ostatní jej nepovažovali za tak atraktivního v názorech jako Napoleona. První, co udělali, bylo, že se nejdříve zbavili všech věcí, které jim připomínaly otroctví. Lupina musela vyhodit stužky, které ji zdobily hřívu. Zvířatům nic nebránilo započít revoluci. Po krátké chvíli, kdy bojovali s panem Jonesem a jeho čeledíny, začali slavit vítězství. Pan Jones a ostatní utekli a zvířata začali slavit. Sestavili sedm přikázání, které musejí dodržovat. Byly to: Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel. Žádné zvíře nesmí chodit oblečené. Žádné zvíře nesmí spát v posteli. Žádné zvíře nesmí pít alkohol. Žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře. Všechna zvířata jsou si rovna.
Zvířatům začnou vládnout Napoleon a Kuliš, problém nastává tehdy, když se přestávají shodovat v názorech. Napoleon nakonec poštve všechny zvířata proti Kulišovi a ti uvěří, že Kuliš spolupracuje s panem Jonesem, že obchoduje tajně s farmářem ve vedlejší farmě. Ti začnou Kuliše nenávidět, Napoleon se mezitím postará, aby byl vyhnán psi, pryč s farmy. Odteď ho psi, které tvrdě vycvičil a už od útlého věku odstavil od matky, všude doprovázejí a pokud je někdo Napoleonovi nepohodlný, postarají se o jeho odstranění.
Po delší době začnou zvířata mnohem více pracovat, chtějí si postavit mlýn, ale i přesto dostávají stejné příděly jídla. Kůň Boxer pracuje dvakrát více než ostatní, je zcela odvázaný Napoleonovi a jeho ,,režimu‘‘.
Postupně si zvířata všimnou, že sedmero přikázání je změněno v prospěch prasat. I přes veškeré protesty zvířat je prasata umlčí svými argumenty. Po zvířecí úmorné práci, na kterou dohlíží prasata jim jejich mlýn zboří prudký vítr, podle Napoleona za vše může Kuliš a jakmile se jim mlýn zboří znovu, Napoleon toho využije k obvinění Kuliše. Nenávist vůči Kulišovi mezi zvířaty roste.
Uplyne další rok a produkce farmy je stále nižší a nižší, tuto skutečnost prasata svádí veškerou vinu na Kuliše. Tvrdí ostatním, že Kuliš chce, aby jejich farma nebyla zvířat, ale znovu lidí. Všechna zvířata tomu bezmezně věří a nadále poslouchají Napoleona.
Napoleon spolu se svými psi a pomocníky, mezi které patří i Kuliš, odhalují Kulišovi spolupracovníky a popravují je, přestože je to v rozporu s přikázáním. Jakmile si zvířata jdou přečíst sedmero přikázání, tak si povšimnou, že je znovu někdo změnil. Nyní zde stojí: Žádné zvíře nezabije jiné bez důvodu. I další přikázání byla pozměněna, ale zvířata si myslí, že už si je správně nepamatují, proto dále následují Napoleona.
Po čase začíná Boxer slábnout, už nedovede pracovat tak jako dříve. Jakmile onemocní, i přesto, že na farmě pracoval nejvíce, tak ho prasata pošlou k řezníkovi. Lupina to v poslední chvíli odhalí, ale už není cesty zpět a auto spolu s Boxerem opouští farmu.
Prasata se ihned přestěhovala do domu a mezitím pomalu začínají nosit lidské šaty, spolupracovat s ostatními farmáři, pijí alkohol a spí v čistém povlečení v peřinách. Ostatním zvířatům se jejich chování nelíbí, ale bojí se jakkoliv vzdorovat, aby je někoho náhodou prasata neobvinila, že spolupracují s Kulišem, to by poté byly odkázání na smrt. Název Zvířecí farma se změní znovu na Panskou farmu a lidští farmáři si všimnou, že jejich prasečí spolupracovatelé vykořisťují zvířata více než oni sami.
V závěru hrají v domě karty, a když zvířata proniknou blíže k rodinnému domu, všimnou si, že nelze rozeznat, kdo je člověk a kdo prase. Všichni jsou oblečení, všichni chodí po dvou, všichni se spolu smějí a povídají si. Na vratech už nevisí sedmero přikázaní jako dříve, visí zde jen jediné pravidlo: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“
Kompozice:
- dílo je rozděleno na 10 kapitol;
- kompozice vyprávění je chronologická (přímá časová návaznost děje)
Prostor:
- veškerý děj se odehrává na venkovské zvířecí farmě v Anglii
Čas:
- doba děje není blíže přiblížena ani jinak vyjádřena (zobrazuje však postupný proces nástupu a fungování komunistické společnosti)
Význam sdělení (hlavní myšlenky díla):
- tvrdá kritika totalitních režimů (zejména Sovětského svazu), postavených na nenávisti, manipulaci s informacemi, demagogii, nesvobodě a utlačování;
- obecné vyjádření logického dějinného cyklu DIKTATURA – REVOLUCE – POSTUPNÝ NÁVRAT K DIKTATUŘE (pouze s jiným vedením – v tomto díle pod novým vedením prasat)
George Orwell
– narodil se 25. června 1903 v Motihari, Indie, zemřel 21. ledna 1950 v Londýně
– vl. jménem Eric Arthur Blair
– byl britským novinářem, esejistou a spisovatelem
– vyrůstal v Oxfordshiru a podle místní říčky Orwell si později dal svůj pseudonym
– Orwell vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton College
– v roce 1922 pracovat pro Indickou imperiální policii v tehdejší Britské Indii (v Barmě)
– po roce 1936 se Orwell jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války
– druhé světové války se neúčastnil kvůli vleklé tuberkulóze a v roce 1950 na ni zemřel
Dílo:
– světovou popularitu si získaly jeho alegorické antiutopické romány Farma zvířat a 1984
– psal knihy o diktaturách komunistického typu
– Orwellovy knihy a eseje se týkají politiky, komentují život své doby a zabývají se sociálními tématy
– je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů
– v komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů
zařazení autora do uměleckého směru
– byl antiutopista 20. století, je možné ho řadit do meziválečné anglické prózy, příp. mezi autory píšící prózu s prvky sci-fi.
Určení století, v němž autor tvořil
– 30. až 50. léta 20. století
– tvořil v průběhu 2. světové války
Určení dalších autorů stejného um. směru:
Clice Staples Lewis (1898-1963)
– Ir, Tolkienův kolega a blízký přítel
– autor sedmidílného románu Letopisy Narnie
John Ronald Reuel Tolkien (1892-1977)
– Angličan, narodil se v JAR
– tvůrce „tolkienovského kultu“: Hobit (1937), Pán prstenů: Společenstvo prstenu, Dvě věže, Návrat krále; Silmarillion
George Bernard Shaw (1856-1950)
– 1925 Nobelova cena
Pygmalion, Caesar a Kleopatra, Svatá Jana
John Galsworthy (1867-1933)
– prozaik, dramatik, držitel Nobelovy ceny (1932)
– Sága rodu Forsytů – trilogie,
– Moderní komedie – trilogie, Konec kapitoly
Názvy (případně obsahy) dalších autorových děl:
1984 – hlavní hrdina Winston Smith žije ve světě, který řídí Velký bratr. Je zaměstnán na Ministerstvu pravdy, kde přepisuje minulost. V práci se seznamuje s dívkou Julií, zamilují se a chtějí se vymanit z vlivu Strany. Jsou udáni a mučeni v obávané Místnosti 101, kde jsou jim vymyty mozky.
Barmské dny – román odehrávající se v Barmě
Na dně v Paříži a Londýně – zážitky z dob, kdy byl Orwell tulákem
Další podobné články na webu:
