Kniha s velkou hromadou rozumu na malinkaté hromádce stránek.
Myslím, že po přečtení článku nebudou ani mlsouni zklamaní, že není tak docela o jídlu. Totiž, sýr, který já mám na mysli, není vůbec obyčejný a zdaleka nevymizí po pozření, dokonce z něj není ani krátkodobý požitek, nýbrž trvá. Řeč je o krátké knize od Spencera Johnsona, M. D. – „Kam se poděl můj sýr?“
Pokud zrovna procházíte třeba i prokrastinací namísto toho, abyste se učili, či vás trápí něco daleko hlubšího, myslím, že tahle kniha v sobě skrývá odpovědi na obě otázky. Pravděpodobně můžu hovořit za širší skupinu lidí, pokud řeknu, že jste někdy nebyli spokojeni s tím, co máme, kde jsme, kým jsme a co děláme, v horším případě se jedná o trvalý stav vaši mysli. A co s tím? Prvním bodem na seznamu by určitě mělo být přečtení této knihy a možná díky ní, nebudou potřeba další.
Bohatství, které se uvnitř ní nachází zřejmě nelze vyjádřit písmenky, skrývá v sobě pochopení a každý si z něj uzme něco jiného. V orientaci nám mají pomoci 4 malé postavičky – 2 myšičky (Čmuchalka a Cupitalka) a 2 lidičkové (Léňo a Béňo), které běhají po bludišti. Asi vás zarazí, že vám mají radit myši, ale nepodceňujte jejich potenciál. Lidé, domnívám se, daleko sofistikovanější bytosti než jsou právě myši, si své jednání a myšlení mnohým komplikují, a proto úmysly i jednání myší jsou jednodušší, přímější a ve výsledku možná i efektivnější. Ale o tom to není, nás totiž zajímá cesta, JAK se dostat k SÝRU.
Chápu, že motivace je zatím na nule, když nejste myši a tedy nezajímá vás sýr. Ne tak, abyste kvůli němu někam utíkali. Ale já mluvím o SÝRU, který v této knize je metaforou smyslu našeho života a směru naší motivace. Pro 4 postavičky je sýr jejich obživa a smysl bytí. Pro vás to může být rodina, přátelství, dobré známky, kariéra, cokoli na čem vám záleží. Ale sýr není nekonečným zdrojem energie a stane tak, že jednoho dne již nemusí být. Zde bychom se měli poučit z velice flexibilních a velmi adaptabilních myšiček, které rychle pochopí, že je třeba jít dál. My jsme však lidičkové a neúspěchy nás většinou neposouvají vpřed, nebo alespoň ne hned, spíše se dostává opačného efektu. A tak Léňo a Béňo když jednou ráno dorazí do sýrové stanice, žádný sýr tam již neobjeví. Vracejí se tam po mnoho dní a neustále se podivují svoji situaci. Každý den znovu a znovu pociťují stejné zklamání, dokonce začínají obviňovat myšičky. Jak absurdní, že?
Béňo však posléze pochopí, že jedinou možností, jak nezhynout hlady, je se hnout a dát se do pátrání, protože každým krokem se snižuje pravděpodobnost úmrtí, neboť se vzdaluje od místa, které mu už zdaleka nic nepřináší. Potíž je v tom, že jde Béňo sám, nepřesvědčil svého přítele a tak je cesta zpočátku nejistá a osamělá. V domnění, že se Léňo vydává za ním, nechává vzkazy na zdech, které mu mají pomoci pochopit.
Cesta samozřejmě nebyla snadná, občas pochyboval, chtěl se vrátit, ale byl dostatečně uvědomělý na to, že tak neučinil. Potkával zbytky sýru, které ho udržely při životě a nakonec se dostal i do sýrové stanice, kde potkal také myšičky. Uvědomil si, že je třeba k sýru čichat, aby si zavčas uvědomil, že se sýr stává starým sýrem a při pohledu na množství se začínat poohlížet po nových místech. (Teď mě nechápejte špatně, ano, správně jste pochopili, že tato kniha je plná metafor, tento příklad však NELZE aplikovat na ženy, ty s věkem samozřejmě zrají a netřeba jich měnit. ;-)) Léňo ho možná následoval a možná zůstal po zbytek života (který možná díky absenci sýra nebude dlouhý) sedět v sýrové stanici a přemýšlet nad tím, jak se to mohlo stát.
Závěru jsem záměrně věnovala nepatrnou část tohoto článku, neboť stěžejní bod se nachází v okamžiku, kdy si Béňo uvědomuji absurdnost svého počínání a vydá se na cestu. Totiž, stejně jako Béňovi by v ničem nepomohlo zůstávat na jednom místě, ani nám nic nedá dlouho plakat na jednom hrobě a neustále si stěžovat na vlastní podmínky. Je to smutné, že i myšičky si uvědomují, že my s tím můžeme něco udělat a dokážeme to změnit.
Mé sdělení je velmi ovlivněné SÝREM, který jsem si z knihy odnesla, tedy, pravděpodobně pro mnohé z vás po přečtení této knihy může tento text působit jako desinterpretace. Reakce je jednoduchá, nejedná se o dílo, ze kterého by vycházelo jasné srozumění, naopak je to kniha, po které můžete sáhnout čtyřikrát v různých situacích a čtyřikrát si z ni odnesete jiné poselství. (Pokud vás trápí právě třeba ty špatné známky, rozhodněte si neberte ponaučení z Léňa, neboť toho by asi brzy ze školy vyrazili…)
Doufám, že i vy naleznete svůj SÝR!
Další podobné články na webu:
