Kniha: Babička
Spisovatel(ka): Božena Němcová
Přidal(a): Lůca
Téma:
- klidný život prostých lidí, Ratibořice, na Starém bělidle, venkov, 30. léta 19. století
Literárně-druhové zařazení:
- Epika; próza
Žánrové zařazení:
- povídka; lit. historická
Kompozice:
- chronologická
Kniha je rozdělena na 2 linie. 1. linie se týká babičky a její rodiny, 2. linie se týká venkova a přírody.
Vyprávěcí forma:
- er-forma, u babiččina vyprávění ich-forma
Postavy:
- Babička-moudrá, milující, šetřivá, štědrá, pracovitá, držící se zvyků, milující přírodu
- Barunka-nejoblíbenější a nejstarší babiččina vnučka, poslušná, má babičku jako vzor
- Kněžna-hodná, milá, laskavá, váží si babičky
- Hortensie-svěřenkyně kněžny, z Itálie
- Viktorka-rozcuchaná, bledá, neupravená, zamilovaná do vojáka, se kterým čekala dítě, ten jí však opustil, a tak se zbláznila, zabila dítě, zabita bleskem Manželé Proškovi-dcera a zeť babičky
- Sultán a Tyrl-psi babičky
III. Jazykové prostředky:
- Spisovný i nespisovný lidový jazyk, používání nářečí, dlouhé věty a souvětí, metafora (v mateřídoušce jako v podušce sedí Adélka)
- Použita přímá i nepřímá řeč.
Stručný obsah díla:
Kniha popisuje život babičky, která se přistěhuje z podhorské vesničky ke své dceři Terezce. Ta bydlela v osamělém stavení, kterému se říkalo Staré bělidlo. Společně se svým manželem Janem vychovávali čtyři děti, Adélku, Vilímka, Jana a Barunku. Okolo stavení byla spousta domácího zvířectva a nechyběli ani psi Sultán a Tyrl. Babička pomáhala dceři s prací v domácnosti a kolem stavení. Věnovala se svým vnoučatům, vedla je ke skromnosti, vychovávala je podle starých zvyků a učila je náboženství. Barunka si s babičkou rozuměla a velice si jí vážila.
Objevuje se zde zvláštní postava, a to bláznivá Viktorka, která se zamilovala do mladého vojáka, čekali spolu dítě, ale voják jí opustil a Viktorka se zbláznila. Každý večer dlouho zpívala svému dítěti u splavu. Po nějaké době dítě zabila, a pak sama při bouřce zemřela.
V knize se objevují i babiččina setkání s kněžnou a se slečnou Hortensií, které mají babičku velice rády. Často naslouchají jejím vyprávěním a v mnohých situacích s jejím názorem souhlasí.
Po čase, co vnoučata a Barunka dospěli, odcházejí studovat, babička pomalu stárne a onemocní. Před smrtí si přeje vidět svou rodinu a hlavně Barunku. Všechny děti včetně Barunky se vrací na Staré bělidlo, aby se s babičkou naposledy rozloučily. Celé údolí zaplakalo nad smrtí babičky.
Další podobné články na webu:
