Kniha: Bylo nás pět
Autor: Karel Poláček
Přidal(a): Lucinka
Více rozborů na Rozbor-dila.cz (Zasláno na Studijni-svet.cz)
Karel Poláček –Bylo nás pět (1946)
1.pol 20. století
demokraticky proud, tvorba pro deti
1.
Proza rozsahem na pomezí novely a románu vypraví o příhodách Bukovské party na malem meste. Pribeh je časově vymezen přelomem 19. A 20. Stol. Všudy přítomný humor teží ze skutečnosti, že všechny epizodkou ličeny z dětské perspektivy : postavy nejsou popisovány realisticky „věrohodně“, nýbrž v karikaturní zkratce a psychologickém zjednodušení. Tento schematismus je ovšem záměrný, má přiblížit dětskou mentalitu. TVolená perspektiva také otevírá prostor k ironizující distanci, s níž autor zpracovává své erbovní téma života na maloměstě.
Usmevna proza (vydana posrmtne, vznikla za protektoratu)- svět maloměsta videny ocima deti.
Psáno v ich forme (vypravi Bajza)
Ve svých humoristických románech se zaměřil na zobrazení tragikomedie maloměstského života.
2.
Klukovská parta stojící v centru dění má celkem pět členu : syna majitele provaznictví Antonína Bejvala, Pepka Zilvara z chudobince, syn pracovníka daňového uradu Edu Kemplinka a syna Čenka Jirsáka. Pátým členem a zároven vypravěčem romanu je Petr Bajza, syn obchodníka Ignáce Bajzy. Ostatní postavy mají jen okrajové postavení a jejich charakteristika není hloubeji propracovana, omezuje s ena typickou vlastnost apod. Určitou vyjimkou představují zejména rodice Petra Bajzy ( zvlást laskav eje popisovana jeho maminka). Nepsychologičnost vyprávění je potvrzována mimo jiné i tím, že charakteristiky postavy zustavaji neměnne, hrdinove se nijak nevyvíjejí.
Peticelna klukovska parta x svet dospělých
3.
Dílo nemá ustřední zápletku, kompozice sestava ze sledu volne řazených epizod, jimiž jsou valka s Dražáky, Jesináky a Habrováky, téměř tragicke koupaní v rybniku, vybirani vosiho hnizda, žebrání, návštěva biografu (bez vstupenky), příjezd cirkusu atd. Nejdelší epizodou, jež zabírá polovinu textu, je horečnaty sen hlavniho hrdiny, zpusobeny spalovým onemocněním: hrdina v nem se svymi přáteli putuje až do daleke Indie (exotická země ma pusobit jako ironicky kontrast k banálnímu maloměstskému prostředí). Text není rozdelen na kapitoly, ale jen na Esti, graficky oddelene useky. Na kompozicni vystavbe se podili i jazyk. Opakovani určitých frázi spojuje poněkud rozvolneny, epicky ovšem bohaty text.
4.
Významnou, ne-li nejdulezitejsi slozkou Polackovy humoristicke prozy je jeji jezyk, v nemz dochází ke konfrontaci několika rovin. Obecná mluva se misi se spisovnou čestinou, germanismy (šamstr, kvelb) s nářečními prvky (policajt, ďoučata) a profesionalismy, knižní archaizmy a školské fráze (přehnaně časté a místy docela npatricne pouzivani spojek pricemz, jelikož, pročež) se slangem chlapecke party (meruna, zkomoleniny, kládynet místo klarinet, ministrant místo ministrant apod). Duležitou roli mají slovni stereotypy, které s epodileji na parodickem zabarveni autorova stylu a soucasně poukazuji na stereotypnost v jenani postav.
Jazykové prostředky: Karel Poláček mistrně ovládal práci s jazykem a obohacoval tak příběh o jazykový humor. Užívá dlouhá souvětí, která často obsahují mnoho informací, anižby spolu souviseli. Mluva Petra Bajzy je komičná, mluví dětskou hantýrkou, obecnou češtinou a nářečím (dialekt) a zárověň prokládá řeč spisovnou školskou češtinou, knižními výrazy a dospěláckými frázemi. Používá také germanismy, jako například cinkosten (skříň). Petr je k tomu všemu často komolý, např.: piliár, nebo študie. A dále již zmiňovaný dialekt, jako často používané slovo prauda (záměna v za u) nebo nýčko (nyní). Často opakuje fráze, jako třeba „My hoši co spolu chodíme“, nebo na název nařážející věta „a tak nás bylo pět“. Dále také používá situační humor.
Situacni a slovni komika: spojeni zcela spisovných, až knižních výrazu ( vliv školy a řeči dospělých) napr:pravil,jelikož,odvetil, se slovy expresivnimi (kulit vočadla), nářečními (nýčko, prauda) a z obecné češtiny (abysem, dolejzá)
Situačni komika- slovni-satira (kritika malomestactvi)
Autentičnost-příma rec
Obecna cj, nareci,spisovna cestina
5.
Při psaní dila se autor zčásti inspiroval svymi detskymi zážitky. Především zde zhodnotil svou důvěrnou znalost maloměstského prostředí. (Soudi se, že reálným předobrazem jeho románových maloměst byl rodný Rychnov nad Kneznou) Laskavy humor jeho knižky kontrastuje se situaci, v níž se autor nacházel : byl zbaven svého mista v Lidovych novinach a během války deportovan do koncentračního tabora. Zemrel v Osvetimi.
6.
Poláčkovo dilo bylo ve sve době prijimano nejednoznacne. Umeleckou hloubku mu napr. Upiral F.X.Šalda (byl český literární kritik, novinář a spisovatel.Zastupove). teprve na sklonku30let. Filolog P.Trost odhalil poetiku Poláčkových proz, jejiz princip spočíval v záměrné repetitivnosti a stereotypnosti vypravěčských zobrazeni světa. Tim byl fakticky uznána spisovatelova uměleckost (kritik J.Lopata dokonce považoval Poláčka za našeho nejvetsiho prozaika mezivalecneho obdobi). Tematizací maloměsta navazal na poláčkovskou linii J.Škvorecky, stereotypnost ci modelovost (ovšem odlišného typu) se obejvuje v prozach V.Párala. K humoru prozy Bylo nas pet ma nejblíže novela Hrdý Budžes (1998) I. Douskové.
V roce 1994 byla kniha notočena jako serriál pro Českou televizi, kde jsou ovšem další přimyšlené příběhy a postavy. Herci mluví Poláčkovým jazykem , a tak je seriál velmi vydařený a přibližuje nám tak dobu mezi válkami.
7.
Na počátku 20.stoleti vrcholi a dozniva tradicni realismus(jirasek,Novakova,Rais) naturalismus(Capek,Mrstikove), vyjimecne impresionismus(F.Šramek). Po 1 svet valce-vyrazna diferenciace autoru v oblasti nazorove i tematicke, ve 20 letech prevaha mensich prozaickych zanru- povidky,reportaz, proza lyricka,utopicka ( dominantni postaveni mela poezie), ve 30. Letech rozsahlejsi utvary – roman,romanovy cyklus(dominantni postaveni prozy)
Dílo K. Poláčka představuje jednu z nejvýznamnějších hodnot české meziválečné prózy.
19. června – Edvard Beneš znovu zvolen prezidentem Československa
S obdobím po r. 1939 je spojen nucený odchod Židů
Prodemokratičtí autoři:
tj. literatura, která je sice často kritická k nešvarům své doby, ale nenapadala její princip.
Eduard Bass (klapzubova jedenatcka), Egon Hostovsky,
8.
(1892-1944)
Prozaik, humorista, kritik, novinar
Rychnov nad kneznou, zidovsky puvod, leta 1.svet války prozil na fronte, 1943 odvlecen do Terezina, odtud do Osvetimi, kde zahynul, pro Lidove noviny psal fejetony, soudnicky, sloupky – vtipne glosoval udalosti, uspornost vyrazu,postrehy v prozach- stairicky obraz českého malomestaka v obdobi 1. Svetove války (malomestactvi ohrozuje lidstvo- není smesne, ale nebezpecne a neznicitelne).
Napsal ještě Muži v ofsajdu,Okresni město.
9.
Proza:
V této dobře tvoril Čapek, Bass,Vančura,Hašek
Svet: Remarque,Kafka,Bulgakov, Joyce (realismus a naturalismus)
Poláčkuv prinos:
-umeni vytvořit obraz maleho českeho tyrana
-presně odporozovane detaily chovani, psychologie, životního stereotypu a jazyka malomestaka
-jazykova, situacni a charakterova komika prechazi z humorove polohy v sžíravou pranýřující satiru= kritika malomestactvi
-vynikajici styl, vypravečství, inteligentni humor
Další podobné články na webu:
