Kniha: Farma zvířat
Spisovatel(ka): George Orwell
Přidal(a): Andrew Newman
1 Literární teorie
1.1 Forma
1.1.1 Obecná charakteristika
Farma zvířat je antiutopickým románem, alegorickou bajkou, která vyšla roku 1945. Orwellova díla řadíme k žánru sci-fi. Dílo má za účel parodovat obecně totalitní režim, ale velmi připomíná konkrétně Sovětský svaz. Autor se však důsledně vyhýbá jakémukoliv vysvětlování a zachovává formu bajky. Román byl hodnocen jako 31. nejlepší kniha 20. století.
1.1.2 Jazykové prostředky
Dílo je psáno spisovným jazykem s využitím odborných termínů (animalismus, apatie). Občas jsou zakomponovány hovorové výrazy.
1.2 Obsah
1.2.1 Tematická výstavba
1.2.1.1 Námět a téma
Námětem díla je kritika totalitního režimu v alegorické formě. Hlavním tématem je vývoj a vznik určité formy zvířecí totalitní farmy namísto nadvlády člověka.
1.2.1.2 Prostředí
Děj se odehrává farmě pana Jonese, které leží na blíže nespecifikovaném místě v Anglii. Čas není určený, ale podle referencí na některé technologie a výdobytky civilizace se jedná zhruba o polovinu 20. století.
1.2.1.3 Vypravěč
Vypravěč se omezuje na převyprávění příběhu a do děje nijak nevstupuje.
1.2.1.4 Postavy
1.2.1.4.1 Obecně
Na farmě je několik skupin zvířat, které představují rozvrstvení společnosti. Prasata představují mocné a schopné, tj. vládnoucí skupinu. Jsou nejchytřejší a schopné se ujmout vlády, původně ku prospěchu všech, avšak ve výsledku vzniká boj o osobní moc. Koně jsou představitelé idealistů, díky své síle oddřou nejvíce práce a dodávají nadšení do práce. Slepě však následují své vůdce a svůj omyl si uvědomí až příliš pozdě, kdy jich jako zraněných není více potřeba a jsou i přes své zásluhy poslání do kafilérie. Ovce znázorňují většinu, bez názoru, bez otázek, pouze opakují naučené hesla, kterými přehluší jakýkoliv odlišný názor. Jsou pro prasata nejlépe manipulovatelné. Osel je představitelem intelektuálů, stojí stranou všech akcí, pouze pasivně pozoruje dění a není žádnou ze změn zvláštně nadšen. Jako jediný si uvědomuje pravděpodobný výsledek převratu, ale pokládá za zbytečné se angažovat, jelikož by byl jednak přehlučen davem a pak by ještě mohl být potrestán za neposlušnost. Když je tázán, proč není šťastnější po vyhnání lidí, pouze odvětí, že oslové mají dlouhý život. Psi, původně nápomocní, byli prasaty převychování a působí jako osobní garda a tajná policie proti opozici. Poslední významné zvíře je havran, který nepracuje, pouze vypráví povídky o nebi pro zvířata, které se tam dostanou, budou-li tvrdě pracovat. Symbolizuje církev, jeho povídky jsou prasaty sice označovány za nesmysly, ale stejně není vyhnán z farmy, protože je v zásadě prasatům prospěšný. Lidé představují kapitalismus a vykořisťování, proti kterému se zvířata vzbouřily.
1.2.1.4.2 Napoleon
Hlavní antagonista, využije šance, aby se stal absolutním vládcem na farmě, a tvrdě postupuje proti jakékoliv opozici. Je ochoten odsoudit dobrý plán, jen proto, že přišel od konkurence. Výborně se mu daří manipulovat davy a ve výsledku se snaží se přiblížit člověku. Z největší pravděpodobností má představovat J. Stalina.
1.2.1.4.3 Major
Nejstarší z prasat, umírá ještě před propuknutím revoluce, ale právě on je inspirací k jejímu počátku a od něj pochází hlavní ideologie. Symbolizuje V. Lenina.
1.2.1.4.4 Kuliš
Je opozicí k Napoleonovi, přichází s inovacemi a nápady, které by pomohly všem. Neaspiruje příliš na absolutní moc, avšak pro své schopnosti je Napoleonem brán jako hrozba, je tedy označen za zrádce a vyhnán. Představuje Lva Trockého.
1.2.1.4.5 Pištík
Mladší prase, které je oddané Napoleonovi a je to on, kdo nejvíce manipuluje davem.
1.2.1.4.6 Boxer
Kůň, který sice není nijak chytrý, ale je nejsilnějším, ze všech zvířat. Pro své ideály se obětuje, ale ve výsledku je jeho práce marná a po svém zranění má být utracen.
1.2.1.5 Kompoziční postup, vztah dějových linií a dějové napětí
V díle je využit chronologický postup.
1.2.1.6 Děj
Děj začíná, když se jednou pan Jones zpije a zapomene zavřít dveře do chléva. Tehdy se všechna zvířata sejdou a prase Major jim vypráví o revoluci, které musí přijít a jak vyženou lidi a bude jim lépe. Také je naučí novou hymnu „Zvířata Anglie“. Krátce na to Major umírá, ale ostatní prasata se jeho příběhu ujímají a zorganizují převrat, kdy pana Jonese vyženou z farmy a Panskou farmu přejmenují na Farmu zvířat. Prasata se mezitím naučila číst a psát, vytvoří ideologii animalismu, jež má 7 základních přikázání.
Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel
Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel
Žádné zvíře nebude chodit oblečené
Žádné zvíře nebude spát v posteli
Žádné zvíře nebude pít alkohol
Žádné zvíře nezabije jiné zvíře
Všechna zvířata jsou si rovna
Protože si to ovce nebyl schopny zapamatovat, vytvořili pro ně jednoduché heslo: „4 nohy dobré, 2 špatné“. Po nějaký čas se všem zvířatům dařilo na Farmě dobře a o všech změnách se každý den ráno hlasovalo na shromáždění. Zatímco všechna zvířata pracovala, a některá ještě o mnoho usilovněji, tak se pan Jones snažil farmu získat zpět a zaútočil. Zvířata útok úspěšně odrazila a Kuliš, který obranu vedl, za svou odvahu dostal medaili, zatímco Napoleon se za celou dobu příliš neangažoval.
Poté nastalo opět období klidu, v té době se narodila štěňata a Napoleon si je všechny vzal stranou na výchovu. Kuliš zatím připravil plán na stavbu větrného mlýna, které by všem pomohl s prací a dodal elektřinu. Napoleon byl tímto odstrčen trochu do pozadí a byl proti mlýnu již od začátku jen z principu.
Poté co Kuliš dokončil návrh na mlýn, se mělo hlasovat o jeho stavbě. Všechna zvířata byla tím návrhem uchvácena, ale v ten moment vstoupil do hry Napoleon s jeho vycvičenými psy, které Kuliše vyhnal. Ač se to některým zvířatům nelíbilo, netroufly si protestovat, kvůli strachu ze psů. Napoleon se následně prohlásí za vůdce a místo shromáždění nyní bude rozhodovat o všem výkonná rada složená z prasat.
Za pomoci Pištíka nechá Napoleon roznést zprávu, že Kuliš vlastně návrh na mlýn Napoleonovi ukradl a sám začíná jeho stavbu. Přichází však silná bouře, které rozestavený mlýn zcela zničí. Přirozeně je Kuliš obviněn ze sabotáže, a zvířatům je řečeno, že to byl Napoleon, kdo je v první bitvě zachránil a Kuliš zbaběle utekl. Poté následuje série poprav zvířat, které jsou Napoleonovi nepohodlná. Záminkou je údajná spolupráce s Kulišem.
Napoleon zneužívá své moci a kvalita života pro zvířata opět klesá. Prasata si pro sebe zabírají privilegia a postupně upravují sedm přikázání, jak se jim hodí. Žádné zvíře nebude spát v povlečené posteli. Žádné zvíře nebude pít alkohol nad míru. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře bez důvodu. Je zakázána hymna Zvířata Anglie a místo ní jsou zaveden písně oslavující Napoleona, který si mezitím osvojuje lidské zvyky. Zvířata jsou hladová a přepracovaná, ale je jim vždy řečeno, že se vlastně mají lépe, protože jsou svými vlastními pány. Zvířatům se také zdá, že se přikázání změnila, ale vždy je prasata přesvědčí, že mají špatnou paměť.
Mezitím Napoleon začne obchodovat s lidmi, jednak proto, že chybí některé zásoby, ale hlavně kvůli nedostatku whiskey. Lidí využijí šance a Napoleona podvedou padělky peněz a navíc opět zaútočí a vyhodí do vzduchu obnovený mlýn. I tentokrát jsou odraženi, ale se ztrátami a nejvytrvalejší pracant Boxer je zraněn, což ho po dalším náporu práce zcela položí. Zvířatům je řečeno, že poslali pro veterináře, ale osel Benjamin přečetl na kapotě auta, které přijelo nápis Kafilérie. Avšak i z toho se prasatům podařilo vymluvit a většinu přesvědčit, že to je jen starý nápis na koupeném autě.
Prasata pokračovala v krutovládě, až byla jejich správa ještě tvrdší než lidská. Ovce byly přeučeny na nové heslo „4 nohy dobré, 2 lepší“ a prasata začala chodit po dvou, oblékat se a nosit biče. Namísto sedmi přikázání zůstala již jen věta: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“.
Napoleon pořádá hostinu pro lidi a prasata, kde Napoleonovi všichni farmáři gratulují k úspěchu, že má nejproduktivnější farmu a nejméně utratí na krmivu. Poté Napoleon vyhlásí alianci s lidmi, zruší jakékoliv pozůstatky revoluce a farmu opět přejmenuje na Panskou farmu.
Poté co je zvířata chvíli pozorují při partii pokeru, sledují, jak vznikne konflikt protože, jak Napoleon, tak jeden z farmářů hrají naráz trumfové eso. Zvířata poté již nejsou schopna prasata rozeznat od lidí.
1.3 Význam a idea
Kniha má za úkol alegoricky poukázat na problémy totalitních režimů. Ačkoliv se autor vyhýbá vysvětlení, a v podstatě můžeme dílo brát jako pohádku bez šťastného konce, je paralela s dějinami sovětského svazu zcela jasná. Je zde také znázorněn určitý cyklus, totalita-revoluce-totalita, a je ukázáno, že to není cesta, která by měl nějaký smysl.
2 Literární historie
2.1 Společensko-historické pozadí
2.1.1 Sociopolitická situace
Román byl napsán v Anglii v době druhé světové války (vyšel roku 1945). Jedná se tedy o dobu, kdy se naplno projevuje pravá tvář ruského komunismu a stalinismu, ale také o dobu, kdy se mnoho intelektuálů snaží o zavedení demokratického socialismu v západních zemích, namísto neregulovaného kapitalismu.
2.1.2 Soudobé umění a literatura
V této době již není možné v literatuře najít jeden souvislý směr, jelikož množství významných autorů a škála zájmů, která se projevuje v jejich dílech, je nepřeberná. Velká skupina se však podobně jako Orwell zabývá politikou a pravděpodobnou budoucností. Chtějí hlavně poukázat na chyby zavedených politických systémů, případně varovat před nebezpečnými změnami.
Hlavním proudem v umění je v této době avantgarda, ke které patří unanimismus, futurismu, kubismus, dadaismus a surrealismus, expresionismus a civilismus.
2.2 Autor
2.2.1 Autorův život a faktory, které ovlivnily jeho tvorbu
George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, byl anglickým spisovatelem a novinářem. Narodil se v Indii v rodině úředníka, ale vyrůstal v Oxfordshiru. Také se zapojil jako dobrovolník do občanské války ve Španělsku. Jeho tvorba se vyznačuje hlavně silnou opozicí proti totalitám. Sám byl však sociálním demokratem a můžeme tak najít i témata zabývající se právě otázkami sociálních nerovností. Nejznámější je pro své dystopické romány 1984 a právě Farmu zvířat.
2.2.2 Další tvorba
Nejdůležitějším Orwellovým dílem je 1984, které se zabývá v podstatě stejným problémem jako Farma zvířat, ale je značně rozvinutější. Popisuje světovou nadvládu totality, kdy je rovnováha udržována konstantní válkou mezi třemi mocnostmi a projevy individualismu jsou trestány. 1984 byl zařazen na seznam 100 nejlepších knih 20. století na 13 místo.
2.3 Vliv díla
Farma zvířat byl spolu s 1984 ve východním bloku na seznamu zakázaných knih. Byla také námětem pro dvě filmová zpracování, poslední z roku 1999.
3 Literární kritika
3.1 Dobové vnímání díla
Dílo se potýkalo s určitými problémy při vydávání za druhé světové války. Důvodem byl fakt, že stalinistický sovětský svaz byl spojencem a vydavatelé se drželi určité dobrovolné cenzury. Nebylo to nakázáno od vlády, ale nakladatelé nechtěli sovětský svaz popudit. Do konce 50. let nebyl také příliš úspěšným, kvůli převládající náladě ve společnosti, ale na počátku studené války popularita prudce stoupla.
3.2 Soudobá kritika vs. současná
Po překonání problémů s vydáním, byla kniha přijata velmi kladně a nyní je považována za jedno z nejdůležitějších děl 20. století.
3.3 Nadčasovost a aktuálnost
Farma zvířat si svou aktuálnost navždy zachová, protože poukazuje na chyby politické ideologie, která by se teoreticky mohla ještě vrátit a je důležité, aby si lidé jejích chyb byli vědomi.
4 Srovnání
Farma zvířat patří mezi tzv. dystopické romány. Porovnáme-li ji s 1984, který se zabývá stejným tématem, hlavním rozdílem bude forma, avšak krom ní je rozdíl v tom na co knihy poukazují. Zatímco 1984 ukazuje do detailů, hrůzu života pod absolutní kontrolou bez svobody a individuality, tak Farma zvířat znázorňuje jaký devastující důsledek pro spolčenost má totalismus a tyranie, hlavně z celkového pohledu.
Další podobné články na webu:
