Fyzicko-geografické sféry Země – litosféra

Maturitní otázku popisující fyzicko-geografickou sféru Země – litosféru nám zaslal Karel Sychravý. Popisuje samotný pojem, složení Země, pohyby litosférických desek, vliv pohybu desek na utváření zemského povrchu, vedlejší účinky deskové tektonik, působení exogenních činitelů na utváření povrchu. Další maturitní otázky najdete v sekci [zeměpis].

 

Pojem, věda, pomocné vědy

  • a) litosféra = kamenný obal Země (spodní vrstva krajinné sféry)
  • b) věda = geomorfologie – „morfologie“ je nauka o tvarech → nauka o tvarech Země
    • studium reliéfu
  • c) pomocné vědy – geologie, petrologie

Reliéf je výsledkem působení geologických, endogenních, exogenních a antropogenních činitelů.

 

Složení Země

  • Jádro, zemský plášť, zemská kůra
  • Rozlišujeme zemskou kůru
    • oceánskou (mladší, mocnost 6-15 km)
    • pevninskou (starší, složitější stavba, mocnost 80km)
  • Zemská kůra spolu s vrstvou svrchního pláště tvoří litosféru. Litosféra není celistvá, ale skládá se z litosférických desek, které se pohybují po astenosféře (plastické části zemského pláště)

 

Pohyb pevnin (podle Wegenerovy teorie)

  • původně jedna pevnina – Pangea se ke konci prvohor rozdělila na
  • severní Laurasii  a jižní Gondvanu.
  • Odděloval je oceán Tethys
  • L. a G. se pak dále rozpojily na současné kontinenty a předpokládá se, že za 1 miliardu let opět dojde ke spojení kontinentů.

 

Vliv pohybu desek na utváření zemského povrchu – georeliéfu

  • Litosférické desky jsou ohraničeny středooceánskými hřbety a hlubokomořskými příkopy.
  • Ve středooceánských hřbetech dochází k výlevům lávy, což vede k vzdalování pevnin (Středoatlantský hřbet – Island – sopečná činnost.
  • V hlubokomořských příkopech klesá jedna deska pod druhou, podsouvá se těžší oceánská pod lehčí pevninskou – subdukce, taví se a dochází k sopečné činnosti a zemětřesení.
  • Oceánský prstenec (cirkumpacifický ohnivý prstenec)
  • Mediteránní pás (Etna, Vesuv)
  • Sousední litosférické desky, které jsou tvořeny pevninskou kůrou (mají stejnou hustotu), na sebe narážejí, čímž dochází k vrásnění a vznikají horská pásma (Alpy, Karpaty…)

Př.  Středoatlantský hřbet, kde se litosférické desky od sebe vzdalují. Roztavené horniny  (magma) vystupují k povrchu, vznikají nové vyvřelé výlevné horniny (čedič, znělec apod.) Atlantský oceán se rozšiřuje asi o 9cm ročně, jako výsledek proudů v astenosféře vzdalujících severoamerickou a jihoamerickou desku od eurasijské a africké desky. Středoatlantský hřbet vystupuje nad hladinu Atlantského oceánu zejména ostrovem Island. Ostrov je celý tvořený vulkanickými horninami. Středem Islandu probíhá rift oddělující eurasijskou a severoamerickou litosférickou desku. Desky se od sebe vzdalují o 6 cm ročně.

 

Vedlejší účinky deskové tektoniky

  • Negativní
    • V Evropě jsou známé především v podobě sopečné činnosti a zemětřesení na Islandu (Hekla) a v oblasti Středozemního moře (Vesuv, Etna)
  • Pozitivní
    • Geotermální energie na Islandu se využívá jako zdroj tepla pro ústřední topení ve všech domech hl.m. Reykjavíku a také pro vytápění plaveckých bazénů a skleníků
    • Úrodné půdy vznikají v sopečných horninách poměrně rychle (např,. na svazích Etny
    • Stavební materiál (sopečné tufy)
    • Turistika – hlavní atraktivitou lákající turisty je zajímavá krajina

 

Působení endogenních činitelů na utváření povrchu

  • vnitřní  činitele vyvolává vnitřní energie Země, vycházejí ze zemské kůry a způsobují zdvihy a poklesy, vrásnění, sopečnou činnost, zemětřesení, metamorfózu (přeměnu) hornin

 

Působení exogenních činitelů na utváření povrchu

  • vnější činitelé – působení světelným a tepelným zářením Slunce, přitažlivostí a rotací Země
  • působí vytrvale
  • reliéf zhlazují a zarovnávají
  • 3 fáze působení exogenních činitelů:
    • eroze = rozrušování hornin (mechanicky a chemicky)
    • transport = přenos materiálu
    • akumulace = ukládaní
  • činitelé: sluneční záření, vítr, voda v různých skupenstvích, mráz, organismy (korálové útesy),  člověk, gravitace

 

Modelace reliéfu

  • Proudící vodou
    • ronové rýhy, strže, údolí
    • nivy, zákruty, meandry
    • kaňony, říční terasy
    • náplavový kužel, delty, estuária (nálevkovitá ústí)
    • krasové  útvary – na vápencích rozpustných vodou – závrty, propasti, jeskyně a krápníky
    • modelace pobřeží působením mořských vln – útesy, pláže, kosy, valy (12 apoštolů JV Austrálie)
    • bariérové útesy = korálové
  • Ledovce
    • v polárních oblastech, – na vrcholcích hor působení sněhem, ledem, mrazem
    • glaciální – kary (kotle) a údolí U, fjordy – dlouhé hluboké mořské zálivy
    • morény
    • periglaciální – způsobené mrazem – kamenné moře
  • Aridní oblasti (suché, pouštní oblasti)
    • působení větrem
    • rozpad a odvívání větrem – písečné přesypy a duny
    • pouště – skalnaté (hamadi), štěrkové, písečné (ergy)
    • vyschlá koryta řek – creeky (Austrálie), vádí  (Afrika)
  • Antropogenní činitelé
    •  výstavba komunikací, závodů
    • těžba
    • stavba sídel
    • antropogenní zemětřesení


Další podobné články na webu:

error: Content is protected !!