Kniha: Jáma a kyvadlo, Černý kocour
Spisovatel(ka): Edgar Allan Poe
Přidal(a): Ivo
Edgar Allan Poe
- Americký romantický básník, prozaik, literární teoretik a esejista.
- Je autorem mnohých povídek a básní.
- Romantismus 1. pol. 19. století
- Touha po svobodě , nespokojenost člověka, buřičství, revoluční zvraty, napoleonské války
Další autoři.
- Světová literatura: Victor Hugo , Alexandr Sergejevič Puškin:
- Česká: Karel Hynek Mácha
Jáma a kyvadlo
- Místo, kde se děj odehrává: Toledo, Španělsko
- Doba: pozdní středověk – během španělské inkvizice
Jáma a kyvadlo, je jedna z nejznámějších povídek Edgara Allana Poea. Tato povídka se odehrává v pozdním středověku ve španělském městě Toledo, líčí pocity člověka odsouzeného inkvizicí na smrt za kacířství.
Charakteristika hlavních postav:
- autor neuvádí jméno hlavního hrdiny
- soudci
- generál Lasalle – zachránce hlavního hrdiny
Hlavní myšlenka:
- snažil se zanechat ve čtenářích psychologicky promyšlený dojem: většinou hrůzy a hnusu, ale i humorem a překvapením
Charakteristika uměleckého textu:
- literární druh: epika
- literární žánr: povídka; horor
- Jazykové prostředky: psáno v ich –formě
Jáma a kyvadlo“, studie efektního teroru začíná úvodní pasáží o vypravěčově smrtelné úzkosti („Bylo mi zle, k smrti zle mi bylo z těch dlouhých muk“), vzápětí muž ztrácí vědomí po vyslechnutí rozsudku smrti. Čtenář si v úvodu povídky domyslí, že vypravěč tato muka přežil, ze slov „Spatřil jsem rty černě oděných soudců. Připadaly mi bílé – bělejší než list papíru, na kterém toto píši“. Zejména nedostatek nadpřirozených elementů v povídce vyvolává hrůzu, místo děje je skutečné, nikoli smyšlené. Realita“ příběhu je umocněna autorovým důrazem na pocit: kobka je tmavá, nevětraná a plná krys, vypravěč trpí žízní a hladem a kyvadlo s nabroušeným ostřím hrozí jeho rozkrájením
Člověk stojící před inkvizicí očekává svůj rozsudek. Ten zní: „Odsouzen k smrti“. Po těchto slovech omdlévá a probouzí se až v tmavé kobce, kde nic nevidí. Rozhodne se udělat průzkum cely. Nejdříve ji obejde dokola a napočítá 50 yardů. Pak se rozhodne přejít celu napříč. Po několika krocích ovšem zakopne. Zjistí, že jeho tělo leží na zemi, ale část obličeje má nad volným prostorem. Pod hlavou má hlubokou jámu, do které měl spadnout. Rychle pospíchá pryč a za chvíli usíná.
Po probuzení zjistí, že je pevně připoután k nějaké dřevěné lavici. V cele již není taková tma. Po levé ruce má jídlo a vodu. Napije se vody a sní trochu jídla. Poté se rozhlédne po cele. Je menší, než si myslel. Najednou si všimne kyvadla, které visí nad ním a pomalu se houpe. Po nějaké době zjistí, že se jeho kmity zrychlují a kyvadlo klesá.
Takto kyvadlo klesá několik dní. Muž střídavě propadá bláznění, zoufalství a střízlivosti. Nakonec se kyvadlo dostane do vzdálenosti pouhých tří palců od jeho těla. Muž dostane nápad. Všude kolem něj jsou krysy. Vezme zbytek jídla a nasype ho na provazy. Krysy se na něj vrhnou a pomalu provaz přehryžou. Právě včas. Kyvadlo už začalo přeřezávat jeho oděv. Přetrhne provaz a uteče.
Náhle se kyvadlo vrátí na své původní místo a stěny se začnou vzájemně přibližovat. Tlačí ho stále víc do středu místnosti, kde je jáma. Už byl na samém okraji jámy, když se náhle ozval zmatený šum lidských hlasů a troubení polnic. Natažená ruka zachytila jeho ruku, když klesal do propasti. Byl to generál Lasalle. Francouzská armáda vstoupila do Toleda. Inkvizice byla v rukou svých nepřátel.
Černý kocour
Povídka má otevřený konec, což jí propůjčuje atmosféru tajemna.
Hlavní postavou a také vypravěčem je milovník zvířat. Jednou najde černého kocoura a protože jeho žena zvířata také miluje, nechají si ho. Černý kocour se brzy stane vypravěčovým oblíbencem
Muž ale propadne alkoholu a svá zvířata začne bít, na svou manželku je nevrlý a černého kocoura začne nenávidět. Jednou mu vzteky vypíchne oko. Kocour ho ovšem stále pronásleduje. Muž už to nemůže vydržet a kocoura oběsí. Druhý den ráno ho probudí výkřiky z ulice – jeho dům je v plamenech. Později se k němu donesou podivné historky o zdi jeho domu. Jde se tam tedy podívat a s hrůzou zjistí, že na jediné zdi, která zůstala z jeho shořelého domu, je obtisknut černý kocour s lanem kolem krku.
Přijde mu to podivné. Věc si vysvětluje tak, že kocoura na stromě během požáru lidé rychle objevili. Někdo ho odvázal, vhodil oknem do jeho pokoje. Poté vápno omítky nějak reagovalo se čpavkem a vytvořilo kocourův obrys na stěně.
Kocour mu stále leží v hlavě. Rozhodne se sehnat jiného, co nejvíce podobného. V hospodě objeví kocoura, který je původnímu podobný, ale má jen jedno oko a kolem krku bílou skvrnu. Zjistí, že nikomu nepatří a vezme si ho domů.
Jeho žena si nového kocoura zamiluje. On se alkoholu oddává víc a víc. Bije kocoura, manželku a pak se rozhodne, že už nedokáže snést v domě černou kočku, zvlášť když ho až zvrhle pronásleduje. Jeho žena ho pošle do sklepa a kocour se mu jako vždy lepí na paty. On vezme sekeru, máchne a ve sklepě se náhle objeví jeho žena. On vyrve svou ruku z jejího sevření a v záchvatu hněvu ji sekne do hlavy. Chvíli je zděšen, ale pak ji chladnokrevně zazdí do sklepní zdi.
Když se rozkřikne, že žena zmizela a dům přijde prohlédnout policie, popadne muže jakýsi záchvat radosti z jeho úkrytu pro mrtvolu a neustále říká věty jako „Podívejte se na ty pevné zdi“ a „Ty jsou tu už tak dlouhou dobu!“ Je si jistý, že mrtvolu nikdy neobjeví. Náhle se ale ozve výkřik, nelidský, až všem ztuhne krev v žilách. Vychází ze zdi. Policie zeď rychle rozkope a přijde na děsivý objev – ve zdi je zazděna pohřešovaná manželka a na její hlavě sedí černý kocour s bílou skvrnou kolem krku. To on vydal ten děsivý výkřik. A co je hlavní, ten kocour stále žije!
Muž je odsouzen k popravě a v posledních chvílích svého života sepisuje příběh o kocourovi, který mu zničil život. Celý příběh končí jeho zoufalým zvoláním: „Zazdil jsem obludu do hrobky!“
Vysvětlení je nejasné – kdo nebo co byl ve skutečnosti Černý kocour? Byl to démon, ďábel nebo čarodějnice? Je jen na čtenáři, jak si to vyloží.
Další podobné články na webu:
