Spisovatel(ka): Denis Diderot
Přidal(a):Simona Täuberová
Rozbor knihy: Jeptiška
Téma a motiv
- Kritika církve, náboženské morálky a řeholního stavu
- Motivy: láska k Bohu, nenávist k řádu, týrání a mučení, lesbická láska, hřích, naděje a vzdor
Časoprostor
- 18. století (autorova současnost), Francie – Paříž, 3 kláštery (Marie Panny, v Longchamp a sv. Eutropa v Apajonu)
Kompoziční výstavba
- Vnitřní – retrospektivní (ale události řazeny chronologicky)
- Vnější – 1. část – dlouhý dopis od jeptišky (nerozdělený), 2. část – dovětek (vysvětlení situace – z Grimmovy literární korespondence), 3. část – dopisy mezi markýzem, paní Madinovou a jeptiškou (, 4. část – zamyšlení pro spisovatele)
Literární druh a žánr
- Epika (próza), epistolární román
Vypravěč
- Jeptiška Zuzana píše dopisy, ich-forma
- Personální vypravěč
Postavy
- Zuzana – mladá žena, nedobrovolně jeptiška, odpor k řeholnímu řádu, týrána ostatními jeptiškami, velice zbožná, neznalá vnějšího světa a naivní, objektem lásky matky představené, hudebně nadaná, krásná, odhodlaná, statečná
- Matka – nešťastná, zlobí se na Zuzanu a trestá ji, protože jí připomíná její hřích, má tři dcery
- Pan Simonin – nevlastní otec Zuzany, nemá jí rád, odmítne jí dát věno a pošle ji do kláštera, upřednostňuje Zuzaniny nevlastní sestry
- Sestra Uršula – jediná kamarádka v klášteře v Longchamp, dobrá duše, pomáhá Zuzaně, v klášteře umírá
- Matka de Moni jako ztělesnění dobra X matka Kristýna – tyranka z Longchamp
- Matka představená z kláštera sv. Eutropy a sestra Terezie
Vyprávěcí způsoby
- Ich forma, forma dopisu, personální vypravěč (jedna z postav)
Typy promluv
- Dialogy, přímá a nepřímá řeč
Jazykové prostředky
- Spisovná čeština, knižní výrazy (zrození, poklesek)
- Výrazy z církevního prostředí (páter; novicka, breviář)
Další podobné články na webu:
