Kniha: Lakomec
Spisovatel(ka): Molière
Přidal(a): nikol
Téma a motiv
Téma:
- námět pochází už z Antiky, předlohou byla Plantova komedie Aulularia, v Čechách známá jako „Komedie o hrnci“.
- tématem je lidská chamtivost, hlavní téma Harpagonův život
Motiv:
- kritika chorobné touhy po penězích→člověk zaslepený chtíčem po penězích nebere ohled na city a lásku. Aktuální v každé době.
Časoprostor
-děj se odehrává v Paříži roku 1670
Kompoziční výstavba
-kompozice je chronologická-autor dodržuje časovou posloupnost, tj.dodržuje jednotu místa,času,děje
-komedie o pěti dějstvích
Rámcová kompozice díla:
- EXPOZICE-Harpagonův majetek
- KOLIZE-láska Harpagonova syna Kleanta
- Harpagonovo zamítnutí svatby Mariany a Kleanta
- Katastrofa – ztráta peněz
- ZÁVĚR – navrácení peněz, svatba Mariany a Kleanta + Elišky a Valéra
Literární druh a žánr
literární druh – drama-příběh se vypráví pomocí dialogů a monologů
literární žánr – komedie – tj.končí se šťastným koncem
Vypravěč
-psáno „er-formou“ vyprávění→má podobu monologu ve 3.osobě.
-živé dialogy plné hovorových obratů, hlavně u Harpagonova služebnictva
Postavy
1.HARPAGON – (z latiny „harpagé“= chamtivost,nenasytnost). Harpagon je lakomý vdovec,lichvář a necitelný lakomec, pro peníze obětuje všechno.
2.KLEANT – syn Harpagona, mladý muž dobrých společenských způsobů, velmi kultivovaný,miluje Marianu a chce si ji vzít
3.ELIŠKA – dcera Harpagona,miluje Valéra, bojuje za své štěstí a nechce se provdat za muže,kterého jí vybral otec.
4.MARIANA – krásná dívka, která miluje Kleanta a musí přihlížet dvoření se Harpagona. Je plachá a stará se o nemocnou maminku.
5.VALÉR – zamilovaný do Elišky,je správce u Harpagona,podlézá Harpagonovi, donáší na služebnictvo,je mnohdy horší než Harpagon
6.ANSELM – otec Mariany a Valéra,šlechtic, který je navenek bohatý a starý, ale ve skutečnosti štědrý a dobrosrdečný, završí hru v dobrý konec
7.FROSINA – chytrá intrikářka, dohazovačka, která zná poměry v rodině
8.ŠTIKA – sluha Kleanta, uvědomuje si Harpagonovi vlastnosti
9.JAKUB – Harpagonův kuchař,kočí a sluha na všechno, zlý a pomstychtivý
Další postavy: policejní komisař, písař komisaře, Harpagonovo služebnictvo-mistr Šimon, panna Klaudie, Bumbal, Treska.
Vyprávěcí způsoby + typy promluv
– slohový postup vyprávěcí. V díle je plno dialogů, ale také monology – nejznámější je monolog Harpagona:“Zloděj! Vrah! Loupežník! Chyťte ho! Chyťte ho! Ó spravedlnosti! Spravedlivé nebe! Jsem ztracen!..
– používá krátké výpovědi často zakončené třemi tečkami (Marie:“Já jen nechci…….“)
-opakování stejných slov (Chyťte ho! Chyťte ho! nebo Ano,Ano.)
-psáno er-formou + přímá řeč
Veršová výstavba není!
Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku
-dílo je psáno formou „prózy“, na tehdejší dobu neobvyklé
-text je členěn do odstavců, kapitol. Používá spisovnou češtinu, ale také hovorový jazyk a nespisovné výrazy, vulgarismy. Používá zvláštní způsob vyjadřování (např.bratr a sestra si vykají), ale také slova zastaralá
-hovorová slova – (Čipera:“Ach,to budeš moc šikovná“)
-knižní – (Harpagon:…..každý můj počin a …….)
– nespisovná řeč, rčení
- „On sám vám dal kvindle.“
- “To jí trefíte do noty.“
-oslovení – „Ty potvoro s potvorou!“
-nespisovná slova – „ukrad,nejradši, všecko, špicl, neřek…..“
-v celém díle se autor snaží „charakterizovat postavy“ vyzdvižením komických vlastností, aby diváky pobavil.
Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku
– sarkasmus-„To vy děláte tyhle čisté obchody?“
– přirovnání – „jako tvrdý y“
– metafora – „co se kde semele“ nebo „aby ti z toho něco káplo“ nebo „jdi mi z očí“
– epiteton – „s krysíma očima“
– vulgarismy – špicl, čmuchal, do prkýnka!
– hyperbola – „pár kroků“
– personifikace – „láska nezná bratra“
– metonymie – „Dostat se pod kůži“ nebo „Ruka v rukávě“
Kontext autorovy tvorby
-Moliére (vl.jménem Jean-Baptiste Poquelin-15.1.1622-17.2.1673 na jevišti při výstupu)
→hra Lakomec je z r.1668→inspiroval se komedií dell¨arte a také antickou hrou. Lakomec patří k vrcholným dílům Moliéra. Bohužel se ve své době nesetkal u diváků s úspěchem, protože předstihl svými pokrokovými názory dobu a próza se divákům nelíbila, protože dávali přednost veršovaným hrám.
Literárně/obecně kulturní kontext
Moliére (1622-1673) →žil v období klasicismu („král slunce Ludvíka XIV.) →i když to ještě bylo na pomezí baroka, patří jeho díla do klasicismu→inspirace v antice. Dramata musela dodržovat „trojjednotu času, děje, místa. V dílech jsou spíše jednoduché zápletky, ale naopak velká práce s jazykem nebo práce s humorem. Klasicistní literatura vyzdvihuje nutnost společenského řádu a pevné morálky. Zcela určuje absolutní moc vládce. Klade důraz na rozumovou kázeň (cit je podřízen rozumu).
–Lakomcem se inspirovali např. bratří Čapkové v díle „Chrobáci“ ze hry „Ze života hmyzu“.
-Další autoři a díla klasicismu:
–Pierre Corneille – Polyeuktos
-Jean Racine – Andromacha
-Jean de La Fontaine – Le Songe de Vaux
-Carlo Goldoni – Kolos
-Johann Wolfgang Goethe – Prometeus
Další podobné články na webu:
