Kniha: Malý princ
Spisovatel(ka): Antoine de Saint Exupéry
Přidal(a): Mischii
Autor:
– francouzský spisovatel, letec, filosof
– již v dětství psal básně a věnoval se letectví
Další díla: Noční let, Válečný pilot
Zařazení: Světová literatura 1. pol. 20. stol., MEZIVÁLEČNÝ PROUD
- Realismus (francouzský) – vnik nových (avantgardních) směrů
– úbytek dějovosti, experimenty s jazykem, nehledá řešení na otázky, pouze uvědomění si
- Kubismus, Futurismus, Expresionismus, Dadaismus, Surrealismus(obrazotvornost, nepravděpodobnost)
-cit.stavy a projevy lid.psychiky – ovl. psychoanalýzou Z.Froida(insp.: sny, halucinace)
Současníci:
Anatole France – Ostrov tučňáků – sex. motivy, které ovl. lid. chování
Romain Rolland – Petr a Lucie
Lit.druh: EPIKA
Lit. žánr: filozofická POHÁDKA
Lit. forma: PRÓZA
Časoprostor: Planeta země (poušť, zahrada), malé planetky – tvar koule (= částečně viděno očima dítěte, ale psáno pro dospělé), čas není přesně určen, pravděpodobně současnost autora, příběh se odehrává během 8. dní
Idea: Každý z nás má v sobě malého prince – často se chováme jako děti, i když jsme dospělí.
Kompozice: na začátku a na konci chronologická, zprvu je kniha psána v Ich-formě, pak zde převládá Er-forma, částečně autobiografické dílo. Kniha je rozdělena do 27 kapitol, každá kapitola má svůj název:
Kap. 1– Hroznýš, Kap. 2– Beránek, Kap. 3– Planeta, Kap. 4– Čísla, Kap. 5– Baobaby, Kap. 6- Západ slunce, Kap. 7– Trny, Kap. 8– Květina, Kap. 9– Odlet, Kap. 10– Král, Kap. 11– Domýšlivec, Kap. 12– Pijan, Kap. 13– Byznysmen, Kap. 14– Lampař, Kap. 15– Zeměpisec, Kap. 16– Země, Kap. 17– Had,
Kap. 18– Poušť, Kap. 19– Ozvěna, Kap. 20– Růže, Kap. 21– Liška, Kap. 22– Výhybkář,
Kap. 23– Obchodník, Kap. 24– Pouť, Kap. 25– Studna, Kap. 26– Obchod, Kap. 27– Vzpomínka
Jazykové prostředky: Spisovný jazyk
– přímá řeč: „Tady je mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očima neviditelné“
– nepřímá řeč: Dlouho to trvalo, než jsem pochopil, odkud přichází. Zdálo se, jako by malý princ, který se mě stále na něco vyptával, moje otázky nikdy neslyšel.
– dialogy: Malý princ: „Co to je za věc?“, pilot: „To není věc, je to letadlo, moje letadlo“
– metafora: stará opuštěná skořápka (mrtvé tělo prince)
– personifikace: studna zpívá, liška naučila lásky a přátelství
– zdrobněliny: človíček, malinké, domeček, planetky
– poučení, rčení: Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde. Řeč je pramenem nedorozumění.
Hl. postavy:
– Malý princ: citlivý, vnímavý, přátelský, hodný, dětinský, vždy trvá na své otázce
– Pilot: dospělý, samotářský, snílek, autor se ztotožňuje s hrdinou, z části vypravěč příběhu
– Liška: moudrá, přátelská, kamarádka malého prince, naučila prince lásky a přátelství, ukázala mu smysl života
– Května: domýšlivá, marnivá, pyšná
Obsah:
Pilot se jako chlapec chtěl stát malířem. Jeho první kresbou byl hroznýš trávící slona. Když ji ukázal dospělým, tvrdili, že je to klobouk. Chlapec si řekl, že dospělí jsou zvláštní, protože nemají žádnou představivost a kreslit přestal. Našel si tedy povolání letce a naučil se řídit letadlo. Jednou se mu ale porouchal motor a tak ztroskotal na poušti Sahara. Zde se setkává s Malým princem. Malý princ pilota požádal, ať mu namaluje beránka, ale chlapci se žádný beránek, o který se pilot pokusil, nelíbil. Tak nakreslil bedničku a řekl, že beránek je uvnitř, malý princ byl konečně spokojený. Ten mu vyprávěl o životě na jeho planetce B612. Každý den musel plít semena baobabů, aby se nerozrostly a nezničily tak jeho planetku. Dále zjišťuje, že na planetce žil i se svou květinou – růží, o kterou se staral. A právě kvůli milované květině planetku opustil, protože byla sobecká a on pochyboval, že ho má ráda. Cestoval vesmírem, aby nabral zkušenosti a tak navštěvoval jiné podobné planetky a jejich obyvatele. Na první planetce, kterou navštívil, byl král, který chtěl vládnout všemu. Na druhé byl opilec, který chtěl zapomenout na stud z pití. Dále byznysmen, který myslel, že mu patří všechny hvězdy a stále je počítal. Poté domýšlivec, který chtěl, aby se mu všichni obdivovali a smutný lampář, který žil pouze svou prací. Ani na jedné planetě nenašel porozumění, byl smutný a osamocený. Na poslední planetce nalezl zeměpisce, který mu doporučil, aby navštívil Zemi. Vydal se tedy na planetu Zemi a padl zrovna do Afriky, kde narazil na hada. Pověděl mu, že na Zemi je velmi mnoho lidí, ale i mezi nimi se člověk může cítit sám. Nabídl mu, že ho vrátí na svou planetku, až bude chtít. Po cese potkává zahradu plnou růží a je smutný, protože mu jeho růže lhala, když mu říkala že je jediná. Dále se setkává také s liškou, která ho naučila na svět pohlížet srdcem, a kvůli které pochopil, co pro sebe on a jeho květina znamenají (staral se o ni, proto je jeho růže opravdu jedinečná a má jí rád) a také, že pro život je důležitá dobrota, přátelství a láska. Pak pomohl letci najít studnu a jen co pilot opravil letadlo, nechal se princ uštknout hadem, a vrátil se zpět na svou planetku za květinou.
Věnování:
Leonu Werthrovi
Odpusťte, děti, že jsem věnoval tuto knihu dospělému! Mám závažnou omluvu, ten dospělý je můj nejlepší přítel. Mám ještě jednu omluvu, ten dospělý dokáže všechno pochopit, dokonce i knihy pro děti. A mám ještě třetí omluvu, ten dospělý bydlí ve Francii, trpí tam hladem a zimou. Velice potřebuje, aby ho někdo potěšil. Nestačí-li tyhle všechny omluvy, rád věnuji tuto knihu dítěti, kterým kdysi ten dospělý byl. Všichni dospělí byly nejdříve dětmi. (Ale málokdo se na to pamatuje.) Opravuji tedy své věnování
Leonu Werhrovi,
když byl malým chlapcem.
Leon Werth byl blízkým přítelem a důvěrníkem A.de Sainta Exupéryho.
Malý princ inspiroval i vznik symfonie ruského skladatele Lva Kknippera.
Dílo zfilmoval r. 1974 Stanley Donen.
Další úspěšná, ačkoliv animovaná adaptace, vznikla Markem Osbornem roku 2015.
Další podobné články na webu:
