Kniha: Otec Goriot
Autor: Honoré de Balzac
Přidal(a): Zuz
Zasláno na Studijni-svet.cz – Více rozborů na Rozbor-dila.cz
Paní Vauquerová má už 40 let v uličce Neuve-Sante-Genevieve městský penzionát. Je to starý a omšelý dům. Starodávně a nevkusně vybavený. V přízemí se nachází nelibě páchnoucí salon a jídelna. Kde se setkávají jak obyvatelé penzionátu, tak i strávníci. V jídelně je 20 míst k sezení. Paní Vauquerová je korpulentní stará dáma s orlím nosem. Nosí staré přešívané šaty.
V prvním patře byly dva nejlepší pokoje, v jednom z nich bydlela paní V. a ve druhém paní Couturová s dívkou Viktorínou Tailleferovou. Tyto dvě dámy platily nejvyšší nájem. Ve druhém poschodí bydlel pan Poiret a pan Vautrin. Ve třetím patře byly 4 pokoje, z nichž byly ale pronajaté pouze 3. Jeden patřil slečně Michonneauové, druhý výrobci nudlí – otci Goriotovi a třetí studentu Evženu Rastignacovi. Nad třetím poschodím byla půda a 2mansardy, kde spal podomek Kryštof a kuchařka Sylvie.
Slečna M. byla stará kostnatá a zpustošená dáma. Vypadala velmi bídně (roztrhané oblečení, vyzáblé tělo). Pan Poiret byl také zchátralého zjevu. Byl hubený a vrásčitý. Nosil staré oblečení a vypadal zbědovaně. Viktorína byla velmi krásná, avšak její krásu hyzdil smutek. Pořád byla nešťastná, protože otec se jí zřekl a bratr s ní nemluvil. Neustále se modlila k Bohu, aby si jednou získala jejich přízeň. Pan Vautrin byl dobře stavěný čtyřicátník a měl barvené kotlety. Měl široká ramena a kruté rysy. Avšak byl velmi nápomocný, hodný ale i tajemný. Slečna Viktorína si myslela na něj i na Evžena. Avšak oni o ni nejevili zájem. Otec Goriot byl považován za hloupého a naivního člověka. A stal se středem posměšků. Do domu se nastěhoval jako 1. A bydlel v prvním patře. Byl velmi bohatý a chodíval elegantně oblečen. Paní V. si na něj myslela a chtěla na něj zapůsobit. Se svou přítelkyní hraběnkou d’Ambermesnil (která u ní rovněž bydlela) se domluvily, že jej hraběnka prozkouší. Avšak Goriot jí nepadl do oka a dokonce se i kvůli němu odstěhovala a nezaplatila ani za půlroční nájem. Od té doby na něj paní V. zanevřela. A obzvlášť proto, že otec Goriot míval často ženské návštěvy, o kterých tvrdil, že jsou to jeho dcery, avšak všichni ostatní je pokládali za milenky. Otec Goriot postupně rozdával těmto „dcerám“ svůj majetek. Postupně se musel přestěhovat do druhého patra. A jelikož rozdal skoro všechen svůj majetek a nebyl schopen platit nájem, skončil nakonec ve 3. Poschodí.
Evžen de Rastignac byl mladý student, který pocházel z venkova. Rodiče byli velmi chudí a veškeré jejich peníze věnovali na Evženova studia. Evžen byl bratrancem jedné velmi bohaté vikomtesy de Beauseant. Na jejím plese se seznámil s hraběnkou Anastázií (Nasťa) de Restaud, která se mu zalíbila a tak se ji vydal navštívit. Když dorazil, uslyšel hlas otce Goriota, který s hraběnkou o něčem hovořil, poté ji objal a odešel. Evžen se mezitím seznámil s hraběnčiným milencem Maximem de Trailles. Poté byl pozván panem de Restaud a hraběnkou do salonku. Trailles na něj velmi nápadně žárlil. Evžen se chvíli bavil s panem de Restaud, avšak jak se zmínil o otci Goriotovi, vyhnali jej ven a zakázali mu přístup do domu.
Zhrzený Evžen se tedy rozhodl navštívit svou sestřenici Beauseant. Ta se zrovna dozvěděla, že se její milenec d’Ajuda se hodná oženit a ukončit s ní veškeré styky. Vikomtesa byla velmi smutná avšak přece jen Evžena pozvala dál. Se svou přítelkyní mu vysvětlily, že Goriot je otcem hraběnky de Restaud a také manželky bankéře Delfíny de Nucingen. Obě dcery provdal a dal jim velké věno, avšak ty na něj zanevřely a začaly se na něj stydět. Přestaly se s ním stýkat a navštěvovaly jej, jedině když chtěly další peníze. A tak obraly chudáka Goriota skoro o všechen jeho majetek. Mezi oběma dcerami vládla závist (hraběnka Restaud byla společností přijata, avšak její sestra Delfína ne), že se nakonec přestaly stýkat úplně. Vikomtesa Evženovi poradila, že pokud neuspěl u hraběnky de Restaud, měl by zkusit štěstí s Delfínou de Nucingen. Když se Evžen doslechl Goriotův příběh, ihned na starce změnil názor, už jej neměl za hlupáka.
Když dorazil domů, napsal dopis matce a sestrám, kde je žádal o peníze. Potřeboval si totiž koupit nový oblek, aby udělal dobrý dojem na Delfínu. Druhý den mu přišel dopis od matky i sester, které mu poslaly 1550 franků. Vydal se za krejčím pro nový oblek. Poté si jej vyhmátl Vautrin, se kterým míval Evžen poslední dobou konflikty. Dal mu dlouhou přednášku, ve které odhalil všechny Evženovy záměry. Začal ho nabádat ke sňatku s Viktorínou. Jejíž otec měl velké jmění, avšak všechen majetek chtěl odkázat synovi. Kdyby ovšem nějak šikovně syna odstranili (zabili), otec by opět přijal Viktorínu a odkázal by jí peníze. Vautrin prý má styky, a umí to zařídit. Evženovi se jeho řeč velmi protivila.
Evžen se vydal za svou sestřenicí, která jej vzala do Italské opery, kde poprvé uviděl Delfínu. Když po ní dlouze pokukoval, vzal jej d Ajuda do její lóže. Evžen si s Delfínou ihned padl do oka a začal se jí dvořit. Když se vrátil domů, čekal již na něj otec Goriot, který se jej začal ihned na dceru vyptávat. Později se z nich stali přátelé, které spojovala láska k Delfíně.
Druhý den mu přišel dopis od Delfíny, která jej pozvala k ní domů. Zastihl ji však velmi ztrápenou. Evžen naléhal na Delfínu, aby mu prozradila své trápení. Nasedli do kočáru a Delfína mu předala 100 franků a poslala jej hrát ruletu. Evžen vyhrál 7000 franků. Poté mu Delfína prozradila, že je zadlužená. Její muž jí totiž nechtěl dávat peníze na šaty a šperky, tak si tedy vypůjčila od milence, kterého chce opustit, ovšem musí mu dluh splatit. Evžen jí dal 6000 franků a 1000 si na její prosbu ponechal.
Poté byli spolu opět v opeře a Delfína už byla zase šťastná. Když se Evžen vrátil domů, povyprávěl vše otci Goriotovi. Ten chtěl opět Delfíně poskytnout své poslední jmění.
Druhý den se Evžen vydal na ples pořádaný paní maršálkovou, kde se mu dostalo společenského obdivu, a stal se členem pařížské smetánky.
Poté každý den trávil s Delfínou a propadl také gamblerství, avšak veškeré vyhrané peníze investoval do svého vzhledu a na nájem a jídlo, už mu peníze nezbývali. Evžen byl čím dál zoufalejší, jelikož u Delfíny za tu dobu nepokročil ani o krok. Evžen pomalu začínal uvažovat o Vautrinově nabídce a začal si více všímat Viktoríny. Vautrin mu opět nabídl peníze a jelikož byl Evžen zadlužen, přijal je. Když večer splatil dluh a ještě peníze vyhrál, vrátil je Vautrinovi.
Mezitím se slečna Michonneauová s Poiretem setkali se členem policie. Ten jim prozradil, že se „jeho excelence“ domnívá, že je Vautrin uprchlý galejník (Smrtifouk), pravým jménem Jakub Collins. Pracuje jako bankéř tajné společnosti zlodějů. Je velmi obratný a nikomu se ještě nepovedlo opravdu jeho činy dokázat. Člen policie po nich chce, aby mu nalili do kávy jed, díky kterému se mu nahrne do hlavy krev a bude to, jako by ho ranila mrtvice. Pak ho mají přenést na postel, vysvléci mu košili a plácnout ho do ramene. Pokud se mu na rameni objeví písmena, je to opravdu Smrtifouk a mají jej nahlásit.
Goriot oznámil Evženovi, že pro něj s Delfínou obstarali nový luxusní byt. A Goriot bude bydlet v pátém poschodí stejného domu. Také mu předal vzkaz od Delfíny a krásné zlaté hodinky. Evžen řekl G. Že večer půjde za Delfínou a požádala jej, aby varoval Taillefera, jelikož mu Vautrin svěřil, že zítra jej hodná zabít (pozn. Taillefer = bratr Viktoríny). Netušil však, že je uslyšel Vautrin. Večer poručil Vautrin nalévat víno a do poháru Evžena a Goriota dal uspávadlo. Evžen i Goriot brzy usnuli. Probudili se až pozdě dopoledne. Delfína byla zklamána, že Evžen nepřišel. A také se dozvěděli, že mladý Taillefer byl při souboji zabit.
V penzionátě se začalo šířit, že si Viktorína hodlá vzít Evžena a ten vše popíral. Mezitím dala Michonneauová Vautrinovi jed a ten se skácel s mrtvicí. Když jej přenesli, paní M. jej bouchla do ramene, kde se objevila písmena a tak se utvrdili v tom, že je to opravdu uprchlý galejník. Když se Evžen vrátil, Vautrinovi už bylo zase dobře. Začal na něj opět naléhat, ale brzy tam vrtla policie a zatkla Vautrina. Prohledala jeho byt. Slečna M. byla prozrazena a Vautrin jí nadával. Když byl odveden, všichni se do slečny M. naváželi a nechtěli ji dále trpět pod střechou. Ta ustoupila a spolu s Poiretem se odstěhovala. I přesto někteří strávníci penzionát opustili, že jich tam zbylo pouze 10.
Poté navštívil Evžen s Goriotem jeho nový příbytek, kde se setkali s Delfínou. Vše bylo honosně a mládenecky zařízeno. Společně se navečeřeli a otec Goriot byl velmi šťastný. Když se v noci vrátili do penzionátu, oznámili paní V. že se stěhují. To byla poslední kapka jejího neštěstí.
Evžen dostal psaní od hraběnky Beauseant, pozvání na ples. On, Delfína a hraběnka de Restaud. Další den, kdy mělo proběhnout stěhování, zaslechl Evžen hlas Delfíny rozmlouvající s jejím otcem. Oznamovala mu, že jí její manžel nechce vrátit věno a celé jej investoval do pozemků. Sice to na ni zkouší citovým vydíráním, ale Delfíně je jasné, že buď dostane všechno, nebo nic. Otec Goriot je, kvůli jejím starostem velmi nešťasten a trn do srdce mu přidá i jeho druhá dcera, které se v penzionátu náhle zjevila. Ta musela prodat všechny své i manželovy diamanty, aby zachránila svého milence pana Traillese. Ovšem zbývá ještě zaplatit 12000 tolarů. Sestry se začnou hádat. Otec Goriot je nešťasten, nemá už nic, co by jim dal. Navíc Anastáziin manžel, přišel na to, že jeho žena mu vzala diamanty a odnesla je k lichváři, takže ji teď také vydírá. Otec Goriot je příliš slabý na všechny tyto starosti. Evžen vypíše směnku na 12000 tolarů a tu Anastázii věnuje. Sestry se usmíří a Goriot omdlel vyčerpáním.
Druhý den u snídaně zpozoroval Evženův přítel medik Bianchon že otci Goritovi hrozí mrtvice, jelikož měl výrok krve do mozku.
Večer se vydal Evžen s Delfínou do italské opery. Tam mu oznámila, že d Ajuda už ohlásil zásnuby. Vikomtesa z toho jistě bude zdrcena. Poté se vydali Evžen s Delfínou do jeho nového příbytku.
Evžen se vrátil do penzionátu až druhý den odpoledne. Otec Goriot už byl ochrnutý. Bianchon mu oznámil, že ho čeká blízká smrt. Ještě předtím než Goriot ochrnul, vydal se prodat stříbrné příbory, aby mohl dát své dceři Anastázii 1000 tolarů. Celou noc o Goriota pečovali. Goriotovi se opět přitížilo a tak dal Evžen poslat pro Delfínu, avšak ta nepřišla. Vydal se tedy Evžen za ní. Ta se však chystala na ples vikomtesy Beauseant a odmítla jej vyslyšet a navštívit otce dřív, než ples skončí. Evžen se tedy ustrojil a jeli na ples. Tam mu jeho sestřenka oznámila, že má zlomené srdce a odjíždí do Normandie. Poslala ještě Evžena k Ajudovi, aby jí vrátil její dopisy, které později spálila. Poté se rozloučila s přáteli a opustila ples.
Evžen se vrátil opět do penzionátu a zjistil, že otci Goriotovi je ještě hůř. Blouznil a byl již necitlivý na celé tělo. Mezi stavy, podobnými bezvědomí otec Goriot občas procitl a volal své dcery. Dal pro ně poslat. Avšak paní de Restaud měla doma s manželem hádku o děti a Delfína spala. Nepřišla ani jedna z nich. Otec Goriot lamentoval. Litoval toho, jak je vychoval, proklínal je, a přesto si přál, aby přišly. Evžen se k oběma dcerám vydal, avšak ani jedna je nevyslyšela. Anastázie řešila domácí krizi a Delfína byla nemocna. Anastázie se dostavila, až když otec Goriot upadl do bezvědomí.
Avšak rubáš a čisté povlečení mu nezaplatila. Evžen musel prodat hodinky, aby mohl otec Goriot zemřít v čistém rubáši.
Když otec Goriot zemřel, poslal Evžen žádost dcerám a jejich mužům, aby mu aspoň pohřeb zaplatili, avšak nedali ani frank. Nakonec nezbývalo nic než pohřbít Goriota do rakve pro chudé, kterou Evžen s Bianchonem zaplatili. Nezbyly jim ani peníze na řádný obřad. Na pomník mu dali vytesat. „zde odpočívá pan Goriot, otec hraběnky de Restaud a baronky de Nucingen pohřbený na útraty dvou studentů.“ Evžen si uvědomil, zkaženost této společnosti a na vzdor se vydal k Delfíně.
Další podobné články na webu:
