Kniha: Proměna
Spisovatel(ka): Franz Kafka
Přidal(a): mira
1) Franz Kafka (+1924)
- narodil se a žil v Praze poblíž Staroměstského náměstí
- jeho otec byl dobře postavený obchodník (patřila mu galanterie)
- německý spisovatel židovského původu
- celý život měl spory s otcem, navzájem si nerozuměli, měl z něj komplex méněcennosti (byl sám hodně introvertní); jejich vztah byl chladný (Kafka mu vyčítal např. jeho chladnost ve víře)
- pracoval v pojišťovně, uměl dobře česky (navštěvoval i kurzy češtiny)
- jeho sestry zemřely v Terezíně podle scénáře jedné z Kafkových postav (jako by to předpověděl)
- zažíval tzv. trojí vyhnanství – mezi Čechy jako Němec, mezi Němci jako Žid, …
- se svým přítelem Maxem Brodem tvořili skupinu expresionistů (Brod proslul jako editor Kafkova díla – např. Proces vydal posmrtně i přesto, že Kafka ho nařídil spálit)
- dílo:
- řadíme ho do německé meziválečné prózy, ale dílo samotné je nezařaditelné
- nese prvky dobového existencialismu, expresionismu, je to tzv. literatura odcizení
- Proces
- Josef K. se v den svých 30. narozenin probudí se dvěma muži u své postele. Je zatčen, ale nedozví se proč. Je přesvědčen o své nevině. Nakonec je bez rozsudku odveden za město a popraven ranou nožem do srdce.
- Kafka zachycuje ponurou atmosféru 20. století – objevuje se pocit odcizení, beznaděje, absurdita, paradoxní situace sporu s odlidštěnými byrokratickými institucemi atp.
- Zámek
- Proměna
- řadíme ho do německé meziválečné prózy, ale dílo samotné je nezařaditelné
2) literárně historický kontext
- obecně řadíme do pražské německé literatury
- německy píšící spisovatelé, básníci a žurnalisté žijící a tvořící v Praze. Hlavně od konce 19. století do druhé světové války
- Kafka, Kirsch, Brod, Urzidil, …
- Kafku zařazujeme do moderního – experimentálního proudu a k existencialismu
- základem je narušení tradičního pojetí románu, využívání složité symboliky a experimentů
- existencialismus je filosofický směr vzniklý v Německu v meziválečném období.
V tomto směru je uznávána pouze existence jedince – život je brán jako starost - v experimentální próze je potlačena dějová složka, vyskytují se prvky absurdity, nedodržuje se časová posloupnost. Nejde o zachycení děje jako skutečnosti, ale o srovnávání vnitřního světa hrdiny s okolím, na které hrdina většinou rezignuje. Využívá podtextu – nevyjadřuje své myšlenky rovnou, ale nechává čtenáře, aby si je sám domyslel a zhodnotil
3) ukázka
a) téma
- přeměna člověka ve hmyz a následná proměna vztahů rodiny k tomuto stvoření, mezilidské vztahy, nahraditelnost zdánlivě nenahraditelného, lidská povaha a její proměna, odcizení od okolního světa, nepochopení světa a světem, samota
- motivy: proměna, sen, touha, úzkost, charakter a jednání postavy, uzavřenost pokoje je metaforou života cizince v cizím prostředí, dveře bránou do života, chování v rodině, odcizenost
b) časoprostor
- čas není u Kafky určen, ale dílo není gnómicky nadčasové, můžeme je tedy zařadit do dané doby (identifikujeme ji podle hlavního hrdiny, v jehož současnosti se děj odehrává)
- děj se odehrává v maloměstském bytě v nejmenovaném městě
c) kompozice
- povídka je psána chronologicky
- v er-formě z pohledu Řehoře
- často je využíván vnitřní monolog
- občas se vyskytují vzpomínky na minulost (dozvídáme se, co se v rodině stalo, jak to tam před proměnou fungovalo, atd.)
- příběh je členěn na tři nepojmenované kapitoly
d) literární druh, žánr
- epika, povídka
e) vypravěč
- er-forma
- vyprávěcí postup je šokující, novátorský
- typicky kafkovský – vypravěč je stejně odcizený jako jeho hrdinové
- nezaujatý vypravěč není vševědoucí a nepustí nás do hrdinova nitra, ale vypráví nám o něm!
- detailně jsou popisovány bizarní věci (např. jak se snaží dostat z lehu na nožičky)
- bizarnosti jsou popisovány nezaujatě registrujícím postupem („oko kamery“), chladně registruje, popisuje, jako kdyby to bylo úplně normální
f) postava
- Řehoř
- najednou je jiný, nesplňuje již představu „jejich“ Řehoře
- projevila se jeho jinakost, která ale může vězet v čemkoli!
- jeho mysl je jiná, než všichni mysleli (a chtěli)
- jeho nahlížení na svět je také jiné
- otec – chová se agresivně, nepřátelsky, schovává Řehoře (nechce ostudu), dále situaci neřeší
- matka – bojí se ho vidět, protože se ho štítí!!! – přesto ho miluje a chce mu pomoci. Proměnu nesnese, při pohledu na něj omdlí, miluje ale toho „minulého“ Řehoře, toho „jejího“
- sestra
- stará se o něj
- proměnu jako jediná přijala
- nejprve v něm vidí svého bratra – stará se o něj, pečuje, snaží se
- postupem času ale v broukovi ztratí Řehořův obraz a přestává se o něj zajímat, už není jejím bratrem
- jako první řekne, že se musí Řehoře-brouka zbavit, ztrácí veškerý soucit
- používá metodu „není to náš Řehoř“ – oprošťuje se od proměny, není to její bratr
- na broukovu smrt reaguje rodina výpovědí služky
g) jazykové prostředky
- spisovná němčina (Hochdeutsch)
- žádné nespisovné nebo slangové výrazy
- text je srozumitelný i pro dnešního čtenáře – téměř se nevyskytují archaismy
- jazyk je spíš prostý, neobsahuje metafory a květnaté věty
- vypravěč nepoužívá zabarvená slova, postavy mluví nevzrušeně a bez afektu, málo používá tropy (odosobněný vypravěč!)
- afektivním prostředkem jsou řečnické otázky!! Klade je hlavní hrdina
Další podobné články na webu:
