Kniha: Romeo a Julie
Spisovatel(ka): William Shakespeare
Přidal(a): Terezd
Literární druh: drama
Literární žánr: tragédie
Literární směr/sloh: renesance
Jazykové prostředky:
Próza:
– slovní zásoba: – spisovný jazyk
– střídání ich-forem – dialog + scénické poznámky
– archaismus: ulpět
– deminutivum: troška
– epizeuxis: Tak jděte, jděte!
– řečnické otázky: Copak to svírá v prstech moje láska? Skleničku? Jed ti pomohl na věčnost?
– psána ve verším
– blankvers – nerýmovaný pětistopý jambický verš
Obsah díla:
Děj začíná ve Veroně, kde žijí 2 znepřátelené rody Montekové, ke kterým patří Romeo a Kapuleti, kteří mají Julii. Sluhové obou rodů vyvolají další rozepři a veronský vévoda udělí ultimátum smrti. Julii se dvoří mladý šlechtic Paris, ale ona o něj nemá zájem. Romeo je zase zamilován do Rosalie. Poté se ale potají dostane na ples Kapuletů s tím, že najde Rosalie, ale v tom zahlédne Julii a je to opravdu láska na 1. Pohled. Od té doby se do sebe zamilují a nepřestanou na sebe myslet. Byl to maškarní bál, tak ho nikdo nemohl poznat, ale poté ho spatřil Thybal, kterému se zdál podezřelý a musel bál opustit. Ještě ten večer se prochází po městečku až dorazí na zahradu k balkonu od Julie, kde ji slyší smutně vyznávat lásku Romeovi. Ukáže se ji, vystoupe k ní na balkon. Ještě ten večer se rozhodnou uzavřít sňatek, ten musí být ovšem tajný. Chůva je vyruší a Romeo musí domů. Další den dojde k rozepři Monteků, kdy Thybalt zavraždí Mercucia, kamaráda od Romea z rodu Monteků. Romeo se mu chce pomstít a nakonec usmrtí Thybalta. Vévoda mu neudělí smrt, ale Romeo musí opustit Veronu a nikdy se nesmí vrátit. Mezitím ji rodiče chystají svatbu s Parisem, kterého si ovšem nechce vzít, tak jde požádat o pomoc bratra Vavřince, který ji připraví lektvar, který ji na 2 dny uspí. Když se Julie nedaří vzbudit v den svatby, vyvolá to poplach a místo svatby ji pohřbí do rodiné hrobky. Všichni truchlí a všimne si toho i kamarád Romea, který ihned vyjede tu novinu, že Julie zemřela mu sdělit. Mezitím už bratr Vavřinec poslal sluhu Baltazara, aby mu sdělil, že Julie vypila pouze lektvar, ovšem po cestě ho zdrží záchrana mladého chlapce a Romeův kamarád ho předstihne. Romeo ihned vyrazí do Verony a je tolik zarmoucen, že si po cestě sežene smrtelný lektvar. Když dorazí k hrobce, stojí mu v cestě Paris, kterého ihned zabije. Dorazí k Julii, ta stále spía touží zemřít po jejím boku. Vypije lektvar a v tu chvíli se Julie probudí. Přiběhne Vavřinec, aby to zastavil, ale už je pozdě. Julie sebere Romeovi dýku a probodne se. Tak oba umírají po svém boku. Na další den probíhá pohřeb od obou rodů. Rody jsou tak zarmouceny a uvědomí si, že kvůli jejich sporů musely obě děti zemřít, tak si nakonec nad mrtvými těly podají ruce a udobří se.
Téma: Dílo poukazuje na lásku dvou lidí, kteří kvůli předsudkům jejich rodin nemohou spolu být, až láskou zabijí.
- Drama: kompozice: chronologická, člení se na prolog a 5 dějství
charakteristika postav:
– Romeo – sebestředný, zamilovaný, obětavý, nešťastný, riskantní
– Julie – věrná, zamilovaná, smutná, nedočkavá, vystrašená
– Tybalt – hrdý, silný, nepřející, drží rodinou tradici, odvážný
– Montek a Kapulet – znepřátelení, pyšní, truchlící
– Bratr Vavřinec – přející, světský, mírumilovný
čas: 16. století
prostor: Verona, Montova – Itálie
Společensko-historické pozadí (politická situace, „každodenní“ život, stručný umělecký kontext, literární vývoj – popis literárního období či směru, další významní autoři a díla):
renesance = znovuzrození (antiky), obrození
– pojem renesance je francouzský překlad užitý francouzským historikem Julesem Micheletem
– 14.-16. století
– zrod v severní Itálii na konci 13. století, šířila se dál (Anglie, Španělsko, Německo, Francie,…)
– v italských městech se rozvíjel obchod, vytvořila se skupina bohatých obchodníků a bankéřů – podporovali umělce, studia = mecenáši
– mnoho přírodních a astronomických objevů (Koperník, Galilei, Bruno) – tyto objevy otřásly církví
– vzrostla důvěra v lidský rozum, ve vědu – člověk zjistil, že církev nemá vždy pravdu
– objev knihtisku – Johannes Gutenberg → knihy se šíří rychleji
– inspiračním vzorem je antická kultura
– 1492 objevení Ameriky
– nové vědní obory – fyzika, chemie, botanika
Související pojmy:
renesance – etapa ve vývoji lidské společnost
humanismus – životní program, ideový proud, jedna ze složek renesance
- dalších autoři stejného um. směru
Anglie:
Geoffrey Chaucer (1340 – 1400)
– první velký anglický básník
– diplomat v královských službách – cestoval do Florencie, kde se setkal s Boccacciem a Petrarcou
Canterburské povídky – 24 veršovaných i prozaických povídek
Itálie:
Dante Alighieri (1265-1321)
– z Florencie, proti papeži – 20 let ve vyhnanství
Božská komedie – psáno 15 let ve vyhnanství, duchovní epos, vyjádření lásky k Beatrici
Francesco Petrarca (1304-1374)
– z Florencie, ve vyhnanství – studoval práva v Avignonu
– kněz, platonická láska se šlechtičnou Laurou
Sonety Lauře (Zpěvník) – dvě části (za života Laury, po její smrti)
– 366 milostných básní, většina formou sonetu
Giovanni Boccaccio (1313-1375)
– tvrdé dětství – přísný otec, macecha
– vystudoval práva, hodně cestoval
– psal od mládí, příběhy s milostnou tematikou
Dekameron – soubor 100 novel, „kniha krve a rozkoše“
Francie:
Francois Villon (1431-1463)
– žil bohémským životem – tulák, rváč, zloděj, pokládán za prvního prokletého básníka
Odkaz (Malý testament) – sbírka ironických a satirických básní
Závěť (Velký testament) – rozmanité básně: nábožné, dvorské, „bláznivé“ – vše z prostředí podsvětí
– zamyšlení nad osudem, zároveň výsměch sobě i jiným
Francois Rabelaise (1494-1553)
– spisovatel a lékař
– nejprve byl knězem, poté studoval medicínu a stal se lékařem – také studoval filozofii, archeologii a přírodní vědy
Gargantua a Pantagruel – pětidílný román, inspirace lidovou četbou o životě obrů
Španělsko:
Miguel de Cervantes Saavedra (1547 – 1616)
– prozaik, dramatik, básník, vrcholný autor zlatého věku španělského písemnictví
– smutný život – z rodiny zchudlého šlechtice, neměli na vzdělání
– v bitvě přišel o levou ruku, později v zajetí a 5 let otrokem v Alžíru, po návratu se oženil
Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – dvoudílný román (1605, 1615)
– satira na rytířské romány
Lope de Vega (1562 – 1635)
– divadelní teoretik, nejvýznamnější dramatik zlatého věku – napsal přes 1800 her (zachovalo se jich asi 500)
– idol Španělů
Fuente Ovejuna (Ovčí pramen) – vrcholné drama, námět z národních dějin
Inspirace tímto literárním dílem (zfilmování, dramatizace, v dalším vývoji literatury):
- S. se inspirovat dílem Ovidia – Proměny – Pyramus a Thisbé
- Dílo bylo zfilmováno – 1996 s Leonardem di Caprio
– 2006 kde byl pozměněm konec
– 2013 nejnovější verze
Autor (život, další tvorba):
– anglický dramatik a spisovatel
– syn rukavičkáře
– vystudoval gymnázium (King Edward VI Grammar School)
– v 18 letech se oženil o osm let starší ženou Annou Hathawayovou (26 let)
– měli tři děti, nejprve Sussanu, a potom dvojčata Judithu a Hamneta
– po narození dvojčat byl Shakespeare spatřen naposledy na křtu dětí, pak na 7 let zmizel
– před rokem 1592 se Shakespeare připojil ke kočovným divadelníkům
– roku 1592 hrál v různých londýnských divadelních společnostech
– stal se také spolumajitelem divadla The Globe
– Shakespeare psal poezii pod ochranou hraběte Southamptonského
– po jednoleté morové epidemii roku 1594 se stal členem nové divadelní společnosti Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain`s Men), kde působil jako herec a dramatik
– díky tomu byl výrazně lépe zajištěn – dostával za hru asi 6 liber
– když roku 1613 Divadlo Globe vyhořelo, přesunula se společnost do divadla Blackfriars
– pro Shakespeara končí dramatická tvorba a zanedlouho se vrací za manželkou a dcerami do svého rodiště, kde zůstane až do své smrti
– Shakespeare umírá 23. 4. 1616 (v den svých narozenin)
– představitel renesance, žil na přelomu 16. a 17. Století
Další díla:
– Zkrocení zlé ženy – komedie
– Sen noci svatojánské – komedie
– Kupec benátský – komedie
– Mnoho povyku pro nic – komedie
– Jak se vám líbí – komedie
– Večer tříkrálový – komedie
– Richard II., Richard III., Jindřich IV., Jindřich V., Julius Caesar – historické
– Hamlet – tragédie
– Král Lear – tragédie
– Othello – tragédie
– Sonety – čísloval je, psal je v kuse, neodpovídaly sonetovému složení (4433)
Literární kritika:
Posouzení aktuálnosti tématu zpracování:
Zamilované díla snad nikdy nevymizí a neomrzí, dílo je stále aktuální o zamilování dvou lidí. Ovšem styl psaní, který používa Shakespeare je pro někoho nezvyk, ale je to jedna z klasic a specifikuje to Shakespeara.
Další podobné články na webu: