Kniha: Smrt krásných srnců
Spisovatel(ka): Ota Pavel
Přidal(a): Tereza
1. část
- téma a motiv
–vzpomínky na dětství a dospívání autora, na problémy s židovstvím, autor zde popisuje, co potkalo jeho rodinu v předválečném, ve válečném a v poválečném období
-hlavní myšlenkou je ukázat vztah člověka s přírodou a jak je důležité mít i dobrý vztah v rodině, poukazuje na obětavost rodičů, na jejich toleranci, na jejich sny a touhy, na to, že otec byl pro své syny schopen udělat vše
– název knihy je názvem třetí z povídek, u pana Proška, v místě kde oni bydlí je stráň bez kamení –) zahrada smrti—) Smrt krásných srnců
– autor nechává volný konec – tatínka odváží do nemocnice a on už se nikdy nevrátí
- časoprostor
prostor: děj se odehrává v těchto místech: Buštěhrad, Praha, Kročehlavy, okolí řeky Berounky ( zde chytají ryby) a další
čas: dětství malého Oty, před 2. světovou válkou, první polovina 20. století
- kompoziční výstavba
–převažuje chronologická, ale objevuje se i retrospektivní kompozice (vzpomínky Oty)
- literární druh a žánr
–druh: epika, žánr: povídka, celkem 7 , forma: próza
2. část
vypravěč/ lyrický subjekt
- ich-forma – ztotožnění autora a vypravěče, z úhlu pohledu malého Oty
postavy
- Leo Popper– otec Oty, snílek, smysl pro humor, výborný obchodník, započal svou kariéru u firmy Elektrolux, šarmantní muž, jemuž není cizí příroda, rybaření, ani krásné ženy; manželka jeho šéfa ho očaruje takovým způsobem, že zapomíná pracovat a stará se jen o to, aby ji získal; v době války se Leo vydá ulovit pro své syny, kteří musí do KT, srnce, aby se mohli před odchodem do KT pořádně najíst
- Herma Popperová -tolerantní žena, která svému muži odpouští jeho prohřešky, vychovává 3 děti, chtěla jet k moři, Ota jí věnuje ve svém vyprávění málo pozornosti, a tak se o ní nedozvídáme příliš mnoho
- Ota Popper – otec je jeho vzorem, příběh vypráví, zaměřuje se na osudy otce
- Hugo a Jiří: Otovi starší bratři, později byly nuceni odejít do KT
- Karel Prošek – strejda z Luhu, tatínkův nejlepší kamarád, pytlák a rybář
- Holan – Proškův vlčák, pomůže tatínkovi sehnat jídlo pro syny
- Václav Jehlička – majitel firmy DERSOL, vynálezce mucholapek BOMBA-CHEMIK, tatínek (Leo) u něj pracoval
- Vrastislav Nechleba – slavný umělec, tatínkův přítel
- František Korálek – manžel Irmy, generální ředitel firmy Elektrolux
- Irma – manželka Korálka, židovka, tatínek ji bláznivě miluje, líbí se mu, pak chce, aby ji namaloval jeho přítel, malíř Nechleba, ale ten s tím neosuhlasí
vyprávěcí způsoby
- vyprávěcí slohový postup, vyprávění malého Oty, syna Lea Poppera
- typy promluv
–přímá řeč – v dialozích postav
– nepřímá řeč
3. část
- jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku
– na počátku knihy je věnování mamince
– vyprávění: spisovná čeština, rozhovory a mluva otce: obecná čeština, hovorová čeština, objevuje se zde i slang (rybáři)
– použití cizích slov
– citové zabarvení – snaha zapůsobit na čtenáře, satira, příběhy jsou autobiografické
– časté použití přímé řeči s vynecháním vět uvozovacích
– vtipné a humorné se smutným podtextem, objevují se vulgarismy
– převažuje pásmo vypravěče, autor využívá doplňující informace v závorkách
– časté metafory
– jde o jakousi vzpomínkovou prozu, Ota zde melancholicky vzpomíná na to, jak mu dětství uteklo před očima
- tropy a figury a jejich funkce ve výňatku
- užití metafor
4. část: Literárněhistorický kontext
- kontext autorovy tvorby
Ota Pavel (1930 Praha -1973)
– prozaik, novinář – sportovní reportér
– vlastním jménem Otto Popper
– otec Leo Popper byl židovského původu, pracoval jako obchodní cestující
– v jeho šesti letech se rodina přestěhovala do Buštěhradu k prarodičům z rasových důvodů
– bratři Hugo a Jiří a otec byli za druhé světové války v koncentračním táboře, všichni přežili
– Ota žil s matkou v Buštěhradě, zde získal vztah k přírodě a k rybám
– r. 1956 rodina změnila jméno na Pavlovy
– oženil se se sekretářkou Věrou Novákovou, vyženil dva syny a spolu měli syna Jiřího
– pracoval jako horník, poté jako novinář-sportovní redaktor v Československém rozhlase
– byl také redaktorem periodik Stadion a Československý voják
– byl členem Svazu československých spisovatelů
– od r. 1964 trpěl duševní chorobou (maniodepresivní psychózou), r. 1966 odešel do invalidního důchodu
– závěr života strávil v psychiatrických léčebnách a v kraji svého dětství
– zemřel na srdeční infarkt v necelých 43 letech v Praze
– je pohřben na židovském hřbitově na Olšanech
– za své dílo získal cenu Víta Nejedlého a novinářskou cenu Julia Fučíka
Dílo:
– první literární pokusy, fejetony vyšly v časopise Stadion
– je autorem rozhlasových dramatizací, televizních a filmových scénářů
- Dílo se dělí na dva tematické okruhy:
díla se sportovní tematikou: Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského, Pohár od Pánaboha, Syn celerového krále, Pohádka o Raškovi
– povídky a reportáže
2. autobiografické vzpomínkové prózy: Jak jsem potkal ryby, Smrt krásných srnců, Zlatí úhoři
– autorovo dětství, mládí, vzpomínky na otce, na okolí řeky Berounky
- literárně/obecně kulturní kontext
1945 – 1948: radost z konce války, z osvobození od fašismu, ale pomalý nástup komunistů
1948 – 1. půlka 50. let: vítězství komunistů, stalinský kult osobnosti
– oficiální literatura s budovatelskou tématikou
– zestátňování tiskáren, nakladatelství, divadel
– svaz českých spisovatelů pod dohledem KS
– procesy se spisovateli (především katolicky orientovanými) Þ odsouzeni: František Křelina, Jan Zahradníček, Bedřich Fučík, Josef Palivec
1. půlka 50. let – 1968
-postupné uvolňování vrcholilo Pražským jarem 1968
– po srpnu 1968 konec svobodného vývoje
70. a 80. léta: normalizace = totalitní komunistická diktatura Þ 3 proudy literatury (vzájemně se ovlivňují, nakonec splývají)
Česká literatura po roce 1945 – oficiální proud autorů
Další autoři s židovskou tématikou:
Jan Drda– dílo :Městečko na dlani, Hrátky s čertem
Julius Fučík – komunistický reportér, dílo: Reportáž psaná na oprátce
Jan Otčenášek – dílo : Romeo, Julie a tma
Ladislav Fuks – dílo :Spalovač mrtvol
Arnošt Lustig – dílo : Noc a naděje
Bohumil Hrabal (1914–1997) – vystřídal mnoho zaměstnání-písař, úředník, skladník, traťový dělník, pojišťovák, obchodní cestující, balič papíru – od r. 1963 spisovatelem z povolání
– „pábení“ – zvláštní druh vyprávění, autentické hovory lidí pábitel – vše koná zamilovaně, touží po poznání, je posedlý vyprávěním, určitou činnost dělá se vší vervou
– mnohé knihy vyšly nejprve v exilových nakladatelstvích, poté je Hrabal přepracovával
– díla: Perlička na dně – soubor povídek,
Pábitelé
Taneční hodiny pro starší a pokročilé – celý text je jedna dlouhá věta, ovlivněn moderní prózou
Ostře sledované vlaky – děj na konci 2. sv. války, hl. hrdina Miloš Hrma 70. léta
tzv. nymburská trilogie = Městečko u vody = Městečko, kde se zastavil čas: Postřižiny, Krasosmutnění, Harlekýnovy milióny – spojující postavou je strýc Pepin, který přijel na 14 dní a zůstal několik let
Obsluhoval jsem anglického krále – hl. hrdina Jan Dítě se chce dostat do vyšších vrstev
Další podobné články na webu:
