Kniha: Babička

   Spisovatel(ka): Božena Němcová

   Přidal(a): Lůca

Téma:

• klidný život prostých lidí, Ratibořice, na Starém bělidle, venkov, 30. léta 19. století

Literárně-druhové zařazení:

• Epika; próza

Žánrové zařazení:

• povídka; lit. historická

Kompozice:

• chronologická

Kniha je rozdělena na 2 linie. 1. linie se týká babičky a její rodiny, 2. linie se týká venkova a přírody.

Vyprávěcí forma:

• er-forma, u babiččina vyprávění ich-forma

Postavy:

• Babička-moudrá, milující, šetřivá, štědrá, pracovitá, držící se zvyků, milující přírodu
• Barunka-nejoblíbenější a nejstarší babiččina vnučka, poslušná, má babičku jako vzor
• Kněžna-hodná, milá, laskavá, váží si babičky
• Hortensie-svěřenkyně kněžny, z Itálie
• Viktorka-rozcuchaná, bledá, neupravená, zamilovaná do vojáka, se kterým čekala dítě, ten jí však opustil, a tak se zbláznila, zabila dítě, zabita bleskem                                                                          Manželé Proškovi-dcera a zeť babičky
• Sultán a Tyrl-psi babičky

III. Jazykové prostředky:

• Spisovný i nespisovný lidový jazyk, používání nářečí, dlouhé věty a   souvětí, metafora (v mateřídoušce jako v podušce sedí Adélka)
• Použita přímá i nepřímá řeč.

Stručný obsah díla:

Kniha popisuje život babičky, která se přistěhuje z podhorské vesničky ke své dceři Terezce. Ta bydlela v osamělém stavení, kterému se říkalo Staré bělidlo. Společně se svým manželem Janem vychovávali čtyři děti, Adélku, Vilímka, Jana a Barunku. Okolo stavení byla spousta domácího zvířectva a nechyběli ani psi Sultán a Tyrl. Babička pomáhala dceři s prací v domácnosti a kolem stavení. Věnovala se svým vnoučatům, vedla je ke skromnosti, vychovávala je podle starých zvyků a učila je náboženství. Barunka si s babičkou rozuměla a velice si jí vážila.

Objevuje se zde zvláštní postava, a to bláznivá Viktorka, která se zamilovala do mladého vojáka, čekali spolu dítě, ale voják jí opustil a Viktorka se zbláznila. Každý večer dlouho zpívala svému dítěti u splavu. Po nějaké době dítě zabila, a pak sama při bouřce zemřela.

V knize se objevují i babiččina setkání s kněžnou a se slečnou Hortensií, které mají babičku velice rády. Často naslouchají jejím vyprávěním a v mnohých situacích s jejím názorem souhlasí.

Po čase, co vnoučata a Barunka dospěli, odcházejí studovat, babička pomalu stárne a onemocní. Před smrtí si přeje vidět svou rodinu a hlavně Barunku. Všechny děti včetně Barunky se vrací na Staré bělidlo, aby se s babičkou naposledy rozloučily. Celé údolí zaplakalo nad smrtí babičky.

The post Babička – rozbor knihy (2) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Babička

   Spisovatel(ka): Božena Němcová

   Přidal(a): Kristýna

Literární druh

Próza (epika)

Literární žánr

Povídka

Téma a motiv díla

Tématem knihy nejsou babiččiny životní osudy, ale její postoj, jednání a názory. Úsilí autorky ukázat harmonický život prostých lidí, dokonalého člověka jako vzor lidskosti a šlechetnosti. Z části autobiografické rysy. Němcová představuje Barunku.

Hlavní postavy

Babička Magdalena Novotná – věří v Boha, dodržuje staré zvyky, žije skromně a k tomu vede i svá vnoučata, prostá, moudrá, zkušená žena, laskavá, pracovitá, obětavá, starostlivá, s dobrým vztahem k přírodě, zvířatům, k vlasti, pomáhá všem potřebným.

Barunka (autorka) – zvídavá, citlivá, bystrá, nejoblíbenější vnučka babičky, nejstarší, poslušná, babička je její vzor.

Adélka – zvědavá, bystrá, učenlivá, nejmladší sestra Barunky.

Jan, Vilém – bezstarostné děti.

Tereza Prošková – málomluvná, babička je její maminka, matka dětí, nemá ráda báchorky a pohádky.

Jan Prošek – manžel Terezy, přímý, sdílný, srdečný.

Viktorka – bláznivá dívka, její příběh kočí tragicky.

Hortensie – schovanka kněžny, milá, ráda si hraje s venkovskými dětmi, v babičce nachází porozumění a lásku.

paní kněžna Zaháňská – přátelí se s babičkou, milá, obětavá, pomáhá chudým a obyčejným lidem.

Čas a prostor (kdy a kde se děj odehrává)

V Ratibořicích na Starém bělidle v 1. pol. 19. stol. Ve vyprávění je zachyceno jedno její životní období – stáří a dožití na Starém bělidle.

Kompozice

Časté užití retrospekce, děj je nejednotný, tvoří ho řada obrazů z venkovského života, spjatý s ústřední postavou. 2 Dějová pásma – 1. příjezd babičky, Staré bělidlo a okolí, hosté. 2. rok na Starém bělidle, obraz života ve všech ročních období. Prolog – vzpomínka na babičku, její oslovení, autorka vzpomíná na milou babičku s odstupem času. Epilog – poslední dny babiččina života, smrt a pohřeb. Epizoda – Viktorčin příběh.

Vypravěč/lyrický mluvčí

Objektivní – babička v er-formě.

Jazykové prostředky

Nedějový způsob výstavby textu, založený na realistickém popisu, vyprávění nese z části autobiografické rysy, časté užívání archaismů, nářečních výrazů, přirovnání, přímá řeč, lidových obratů a rčení, pobožní lidé – spisovný lidový jazyk, normální lidé – nespisovný lidový jazyk.

Literárně – historický kontext autora

4. fáze Národní obrození 40. a 50. léta 19. stol., naivní realismus – přechod mezi romantismem a realismem

Hlavní znaky směru/hnutí, charakteristika doby ve které tvořil autor

Snaha bojovat za české vlastenectví, vychovává/vzdělává české občany, snaha bojovat proti poněmčování českého jazyka, romanticko-realistická spisovatelka.

Další díla autora

Karla – z povídky V zámku a v podzámčí – román

Pan učitel – povídka

Divá Bára – povídka

Další autoři patřící do tohoto směru

Karel Hynek Mácha – Máj

František Ladislav Čelakovský – Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých

Jan Kolár – Slávy dcera

Vliv díla

Kniha byla předlohou k trojímu filmovému zpracování v roce 1971. Nejznámější adaptací je Babička v režii A. Moskalyka s Jarmilou Kurandovou v roli babičky a Libuší Šafránkovou v roli Barunky.

The post Babička – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.