Kniha: 1984
Autor: George Orwell
Přidal(a): kacname
Více rozborů na Rozbor-dila.cz (Zasláno na Studijni-svet.cz)
Téma, motiv
– 1984 je antiutopický román pojednávající o světě, který je rozdělený na 3 supervelmoci, které jsou v neustálé válce. Ta ale slouží jako pouhý zastrašovací prostředek na obyvatelstvo.
– Kniha je situována do roku 1984, kdy je svět rozdělen na 3 mocnosti, ve kterých vládne tvrdá totalita. Jsou to Oceánie, Eurasie a Eastasie. Válka se pro ně ovšem stala pouze hnacím motorem ekonomiky, a tak mezi sebou uzavírají příměří a zase je porušují pouze z principu. Děj se odehrává v Oceánii, jejíž ideologií je Angsoc – anglický socialismus. Tuto ideologii šíří Strana v čele s Velkým bratrem. Ideolgie je propracovaný mechanismus, který odhaluje myšlenky na základě výrazu obličeje nebo mluvy. Strana požaduje, aby se nad ničím nepřemýšlelo, a tak vytvořila způsob myšlení Doublethink, pomocí kterého lze pevně věřit dvěma naprosto rozdílným věcem. Jazykem, který nahradí dosavadní angličtinu, je propracovaný Newspeak. Postupem času je slovní zásoba redukována na čím dál tím menší počet zjednodušených slov. Pokud pro ideozločiny bude chybět slovo, tedy jejich pojmenování, nebude možné na ně ani pomyslet a tím pádem je spáchat.
– Společnost je rozdělena na „ty nahoře, ty uprostřed a ty dole“a je ovládáni strachem z ideopolicie a donašečství. Rodiče se bojí donašečství vlastních dětí, které jsou vychovávány ve stranických organizacích. Nenávist občanů ke všemu, co by mohlo být jen potenciálně proti Straně, je podporována v masových akcích, jako je třeba Týden nenávisti nebo pronásledování svých potenciálních a vymyšlených odpůrců. Kromě „těch nahoře“ žije celá společnost ve velké chudobě, nedostatku zboží, potravin, elektřiny a za neustálého snižování přídělů. Navzdory tomu Strana neustále tvrdí, jak se situace zlepšuje a že si oproti minulosti vedou daleko lépe, opak je ale pravdou.
– Hlavním hrdinou a vypravěčem románu je Winston Smith, který žije v Londýně. Pracuje jako úředník na ministerstvu pravdy, které manipuluje fakty, dokumenty, a upravuje historii podle toho, aby měla Strana vždy pravdu. Winston se ale nedokáže bránit svým myšlenkám na minulost a úvahám o tom, jak bídný život všichni vedou. Domnívá se, že situace v minulosti nebyla taková, jakou jí líčí stranická propaganda a začne si psát deník, což se bere jako ideozločin. Každý člověk je neustále sledován prostřednictvím nikdy se nevypínající techniky, aby se veškeré myšlenky proti Straně podchytily v zárodku.
– Winston se seznámí s Julií, se kterou se do sebe zamilují. Snaží se své schůzky tajit a vídat se mimo dosah techniky. Je jim ale jasné, že se dopouštějí ideozločinu a dříve či později budou ideopolicií odhaleni. Winston se dozví, že údajně existuje odbojová skupina, kterou vede Emanuel Goldstein, Stranou nejvíce nenáviděný ideozločinec. Za jejího člena považuje O’Briena, který Winstonovi a Julii dá Goldsteinovu knihu, kde se dozvídají, jak celý systém funguje. Otázka proč tomu tak je zůstane ale nezodpovězená.
– Nakonec jsou Winston a Julie při jedné ze svých schůzek odhaleni a odvedeni na Ministerstvo lásky, kde jsou podrobováni těžkému mučení. Doznávají se ke svým ideozločinům a to i k těm, které vůbec nespáchali. Ve snaze uniknout děsivému psychickému i fyzickému mučení se nakonec obrátí i jeden proti druhému. Winston se dozvídá, že neexistuje žádná odbojová skupina a i samotný Goldstein a jeho kniha jsou jen jedním z dalších propracovaných pastí strany na ideozločince, jejichž autorem je i samotný O’Brien. Winston je přiměn pochopit, že neexistuje pravda, svobodná vůle nebo myšlení. Existuje pouze to, co chce a dovoluje Strana. Účelem mučení není pouhé doznání ke svým ideozločinům a následná vaporizace – vymazání z existence jak v hmatatelných důkazech, tak prostřednictvím manipulace i ze vzpomínek. Cílem mučitelů je, aby člověk skutečně začal milovat a ctít Velkého bratra. Po tom, co se jim tento úkol podaří splnit i u Winstona, je opět posuštěn na svobodu.
Časoprostor
– Děj knihy se odehrává v systému naprosté totality, která vládne natolik efektivně, že si lidé přestali uvědomovat jiné možnosti, než je dosavadní způsob života a nevidí na něm vůbec nic špatného.
Kompoziční výstavba
– Kniha je rozdělena na 3 části a kapitoly, které nejsou pojmenované. Text je členěn na odstavce, řazen chronologicky s občasným retrospektivním pohledem na minulost.
Literární druh a žánr
– Antiutopický román
Vypravěč/lyrický subjekt
– Vypravěč není blíže určen, er-forma
Postava
– Winston Smith je obyčejný člověk, který začne pochybovat o tom, co vidí a co mu Strana vnucuje. Snaží se poznat pravou podstatu věcí a chce svobodně myslet. Mezi ideozločiny, ze kterých ho Strana obviní, spadá vedení si deníku, láska k Jůlii a snaha pochopit to, jak systém funguje.
– Julie se snaží vystupovat jako vzorná členka Strany. Ve Winstonovi pozná jeho pochybovačství, seznámí se s ním a zamilují se. Julie není tak hloubavá jako Winston, ale i ona chce znát pravdu.
– O’Brien je člen Vnitřní strany, podílel se na vzniku Golsteinovy knihy. Před Winstonem vystupoval jako člen tajné odbojové skupiny a získal si tak jeho důvěru. Ve skutečnosti je ale tvrdým zastáncem Angsocu a právě on byl Winstonovým mučitelem.
7. Vyprávěcí způsoby
– Úvahy hlavního hrdiny, nebo jeho zápisky v deníku
8. Typy promluv
– Využívá se přímé i nepřímé řeči, řečnických otázek (Co potom?), v textu se vyskytují stranické slogany (válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla), úryvky z Goldsteinovy knihy nebo zápisky z Winstonova deníku (Svoboda znamená tvrdit, že 2 + 2 = 4. Jestliže toto je dáno, všechno ostatní z toho vyplyne).
9. Veršová výstavba
– X
10. Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku
– Kniha je spisovnou češtinou, někdy se objeví hovorové prvky (no, chlap)nebo newspeak (Pramini jako Ministerstvo pravdy, Lamini jako Ministerstvo lásky atd.)Vulgarismus se v knize objevil ojediněle.
11. Tropy figury a jejich funkce ve výňatku
12. Kontext autorovy tvorby
– George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, byl britský novinář, esejista a spisovatel. Narodil se v Indii a jeho život ovlivnila práce pro imperiální policii. Odtud plynula jeho nenávist i imperialistické politice a začal tíhnout k levici. Po návratu do Anglie začal pracovat jako novinář a nějaký čas strávil s místní spodinou. Jako dobrovolník se zapojil do Španělské občanské války, kde bojoval proti fašismu na straně marxistů. Tato zkušenost ho dovedla k poznání marxistické ideologie a rozčarování. Začal silně nenávidět jakýkoli totalitní režim. Sám se cítil být zastáncem sociální demokracie.
– K jeho významným dílům patří Barmské dny, kde popsal své zážitky na základě pobytu v Barmě vzhledem k jeho nenávisti imperialistické politiky a Na dně v Paříži a Londýně ze zkušeností ze spodiny společnosti. Avšak jeho nejvýznamnější a nejznámější romány jsou 1984 a Farma zvířat, kde kritizuje stalinismus a totalitu jako takovou.
13. Literární/obecně kulturní kontext
– Román byl vydán v roce 1947 a na rozdíl od ostatních autorů Orwell nepodlehl euforickému poválečnému nadšení a optimismu, který doufá ve věčně trvající mír. Souhrnně analyzoval a varoval před totalitou v její absolutní podobě.
– Čeští pováleční autoři: Ota Pavel, Ladislav Fuks, Arnošt Lustig, Josef Škvorecký, Bohumil Hrabal, Jan Drda
– Světoví pováleční autoři: Nový román – Alain Robert Grillet, Samuel Beckett (Čekání na Godota), USA – beatníci, Anglie – rozhněvaní mladí muži
Další podobné články na webu:
