2. světová válka – dějepis

Otázka: 2. světová válka

Předmět: Dějepis

Zaslal(a): Tereza J.

Příčiny války:

nespokojenost s výsledky 1. světové války:
rozmach totalitních režimů díky hospodářské krizi
národnostní třenice na území nově vzniklých států (ČSR, Polsko)
slepá víra v politiku usmiřování (appeasementu)
návrat USA k izolacionismu

Průběh války:

1939-1941

Poslední měsíce míru

diplomatická činnost Británie, Francie a SSSR
- červenec 1939 delegace Francie a Británie do Moskvy – bez pravomocí, bez výsledku
Hitler stupňuje požadavky vůči Polsku

Pakt Molotov-RibbentropHitler stupňuje požadavky vůči Polsku

Srpna 1939
pakt o neútočení na příštích 10 let mezi Německem a SSSR
Ministři zahraničí Německa a SSSR
Doplněno tajnými dodatky: dohoda o rozdělení sfér vlivu v Pobaltí, Finsku, Polsku, Rumunsku
Šok pro zbytek Evropy

25. srpna Británie a Francie podepsaly smlouvu s Polskem o vzájemné pomoci v případě napaden

Začátek války

1. 9.1939, 4:45 Německo přepadlo Polsko po předchozím fingovaném incidentu v Glivicích (Němečtí členové SS se převlékli za polské vlastence, napadli německou stanici na poloostrově Westerplate, vyhlásili převrat jako poláci, a to Němci vzali jako záminku k válce)

Blitzkrieg
plán: Fall Weiß (bílá vlna)

3. září 1939 Francie a Británie vypověděly Německu válku

obsazena Maginotova linie (100 francouzských + 10 britských divizí) proti nim stálo 30 německých divizí)
Francie a Británie však zahájily tzv. „podivnou válku“ (válka v sedě) = bez reálného aktu podpory, neútočili

- doufali v dohodu

4. dělení Polska

září 1939 SSSR obsadil východní část Polska až k Visle

27. září 1939 Polsko kapitulovalo – rozděleno na 3 části:

východní část se stala součástí SSSR
západní část se stala součástí Říše, probíhala zde germanizace (příchod německých obyvatel, poněmčování)
střední část byla nazývána „generálním gouvernementem“ , centrum v Krakově (vnímáno jako kolonie, zdroj levné pracovní síly)

SOVĚTSKO-FINSKÁ VÁLKA („zimní válka“)

11. 1939 – březen 1940
Finsko odmítlo požadavek SSSR na výměnu území u Leningradu za Karelskou šíji
Sovětský svaz požadoval poloostrov Hankö (snaha zřídit námořní vojenskou základnu)
zpočátku – SSSR bojoval proti finské hranici (Manerhaimova linie) => SSSR velké ztráty
neočekávaná nezlomnost finských vojáků („lesní duchové“)
prosinec 1939 Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti Národů
válka nakonec skončila vítězstvím SSSR, dosažení původních požadavků

9. 4. 1940 začalo Skandinávské tažení

během prvního dne obsazeno Dánsko, okupováno Norsko (důležité přístavy pro vedení ponorkové války, pro chystaný útok proti Británii)
v Norsku dosazena kolaborantská (profašistická) vláda v čele s Vidkunem Quislingem

20. 5. 1940 porušena neutralita Beneluxu

Němci obešli Maginotovu linii přes Ardeny, obklíčili anglo-francouzské vojska
Francouzská armáda rozštěpena
Evakuace obklíčených vojsk ze severní Francie do Británie (300 000 Angličanů a 123 000 Francouzů) = tzv. dunkerqueský zázrak = operace dynamo

10. 6. 1940 – vyhlášení války Francii Mussoliniho Itálií

KAPITULACE FRANCIE 22.6.1940

Francie kapitulovala v železničním vagóně v Compiégne (jako Německo po první světové válce)
většina území na severu a severozápadě okupována
ve zbytku (hlavně v jižní Francii) vytvořena loutková vláda pod Německou patronací
- centrum ve Vichy – „Vichystická vláda“ v čele maršál Petain
- likvidace parlamentu, demokracie, uplatňovány rasové (protižidovské) zákony

odbojové hnutí – Charles de Gaulle, odešel do exilu- do Londýna

Velká Británie: nový premiér Winston Churchill, 10.5.1940

Hitler z pozice síly (po kapitulaci Francie mělo Německo téměř celý ekonomický i vojenský potenciál Evropy) nabízí Britům jednání
To je však pro Británii nepřijatelné (jako by už byla poražena), Churchill odmítá, a prohlašuje, že chce nacismus zničit

Československé perutě v RAF:

letci v bitvě o Británii: František Fajtl (1. čs. generál v UK), Karel Janoušek, Josef František, František Škvarda, František Peřina
perutě: 310. čs. stíhací peruť RAF, 311. čs. bombardovací peruť RAF, 312. čs. stíhací peruť RAF, 313. čs. stíhací peruť RAF

letecká bitva o Anglii

Srpen – říjen 1940
operace „Seelöwe“- lvoun
kobercové nálety v Británii
zničeno město Coventry
hlavními cíly byly továrny, železniční spoje, města
důležitou roli sehrála radiolokační síť – první RADARY
proti Němcům také Češi v RAF
první neúspěch Němců (zničeno 1700 německých letadel; asi 900 anglických)
nemohla být uskutečněna invaze nálety pokračovaly až do konce května 1941

27. 9. 1940 Německo, Itálie a Japonsko podepsaly „Pakt tří“

proti UK, USA
rozdělení sfér vlivu
na podzim 1940 se k OSE přidalo i Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Finsko

duben 1941

Itálie za pomoci Němců dobyla Jugoslávii a Řecko
Srbsko okupováno, silný partyzánský odboj proti fašismu
v Chorvatsku vytvořen kolaborantský režim, silná fašistická organizace Ustašovci, v čele režimu: A Pavelič

USA – září 1939 až prosinec 1941

politika izolacionismu
materiálně podporovaly Británii a její spojence (na základě zákona z března 1941 „Lend and Lease Act“)
bezúročná půjčka
konvoje lodí z USA do Británie se stávaly častým cílem německých ponorek

operace Barbarossa – 22. června 1941

útok Německa proti SSSR – „Drang nach Osten“
útok bez vyhlášení války na frontě od Severního ledového oceánu až k Černému moři
na straně Němců také Maďaři, Italové, Slováci, Rumuni a Bulhaři
Blitzkrieg (předpoklad 6 týdnů)
obsazena Ukrajina, Bělorusko, Pobaltí
Stalin podcenil zprávy o chystaném útoku Německa (tvrdil,že jde o provokaci, aby válku začal on), důvěřoval v pakt o neútočení
útok ukázal na nedostatky v sovětské armádě

SSSR

30. června 1941
- vznikl státní výbor obrany (v čele se Stalinem), měl nejvyšší pravomoc v zemi
  - organizoval obranu na třech frontách: SZ (Rokossovský), Z (Žukov), JZ (Jeremenko)
  - organizoval evakuaci obyvatel a zařízení průmyslových závodů
  - přechod průmyslové výroby na válečnou výrobu
  - partyzánský boj

Einsatzgruppen

mobilní jednotky zvláštního určení postupují za německou armádou , masové vražedné operace civilního obyvatelstva v oblasti od Pobaltí až k Černému moři
oběti: Židé,Romové a komunisté, poprava 1 – 1,5 mil. osob (z převážné většiny Židé)

Postup Německa – léto, podzim 1941

Němci dobytých oblastech uplatňovali rasové zákony, jednotky Einsatzgruppen – masové vraždy
červenec 1941 – útok proti Leningradu – září 1941 Leningrad obklíčen (900ti denní blokáda Leningradu) = bez zásobování (jen v zimě přes Ladožské jezero)
podzim 1941 = boje na Ukrajině, dobyt Kyjev , boje na Krymu (proti Moskvě)
snaha o dobytí Moskvy (Hitler podává jako boj proti komunismu-snaha získat velmoci na svou stranu)

generál Vlasov

spolu se svými jednotkami padl do zajetí při obraně Leningradu roku 1942
jako na zajatce na něj čekal trest smrti
v německém zajetí zformoval Ruskou osvobozeneckou armádu- ROA, Vlasovci (Praha, listopad 1944)
bojovali proti Rudé armádě a stalinistickému režimu v Sovětském svazu
po válce popraven

22. června 1941 Winston Churchill prohlásil Velkou Británii za spojence Sovětského svazu

společně s USA slíbil pomoc SSSR , velká materiální pomoc Sovětskému Svazu

PROTIHITLEROVSKÁ KOALICE

= základem byla Atlantická charta (ze 14. srpna 1941)

podepsali Churchill a Roosevelt:
v osmi bodech formulovány válečné cíle
body: zničení fašismu a nacismu, právo národů na sebeurčení, zlepšit poválečnou spolupráci…
v září k Atlantické chartě přistoupil také SSSR, => základ pro vytvoření „velké trojky“
roku 1942 podepsalo dalších 26 států („Washingtonská deklarace“)
vytvořil se tak základ pro OSN
USA dodaly do SSSR 500 tanků a 400 letadel (vztahovala se také půjčka „lend and lease act“)
1942 uzavřeny spojenecké smlouvy mezi SSSR, USA a VB

1941 operace Tajfun – Bitva u Moskvy

Německá vojska se přiblížila k Moskvě
prosince – obrat ve válce
- Němci zůstali asi 20 km od středu Moskvy
- zima – 35 º C, zbraně nepoužitelné, vojáci na zimu nebyli připraveni
přechod Němců do obrany

vstup USA do války – 7. prosince 1941

prosince 1941 japonská letadla zaútočila na tichomořskou základnu USA v Pearl Harbour (v Havajském souostroví)
do druhého dne zničena většina tichomořské flotily a letadel
konec politiky izolacionismu, vyhlášení války Japonsku (válku vyhlásili i Britové)
vznik jednoho z nejrozsáhlejších bojišť 2. světové války – Tichého océanu

1942 – Bitva u Midway

bitva letadlových lodí
výhra USA, prohra Japonska

1942-1943 – Východní fronta

Němci připravovali útok na jih SSSR s cílem ovládnout Povolží, Kavkaz (ropa), pronikli až na sever Kavkazu, nezdařilo se však dosáhnout cíle
únor 1943, Stalingrad (Volgograd)
- rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě
- maršál Paulus a 300 000 vojáků bylo obklíčeno
- Hitler zakázal kapitulaci
- fiasko, nepomohly ani letecké zásobování, 90 000 mužů padlo do zajetí

1943 – konec mýtů o neporazitelnosti Německa

SSSR organizoval odboj na celém svém území
léto 1943 = odveta u Kurska– největší tanková bitva (3000 tanků), vítězství SSSR
do konce roku 1943 osvobozen Kyjev a část Ukrajiny

1942-1943 – Afrika

Od roku 1940 Itálie a německé jednotky Afrikakorps (Rommlel) v Africe
Na podzim 1942 se v severní Africe vylodila anglo-americká vojska:Angl. – Montgomery, U.S. – Eisenhower
Rozhodující střetnutí u El-Alamejnu
- vítězství Spojenců > obrat ve válce v severní Africe

leden 1943 – CASABLANCA

Setkání Churchilla s Rooseveltem
- jednání o otevření druhé fronty
- shoda v požadavku bezpodmínečné kapitulace Německa
- dohodnuto pouze vylodění Spojenců na Sicílii
- cílem: zabránit SSSR v pronikání do jihovýchodní Evropy a do Evropy vůbec

KRYSY POUŠTĚ

1941 Tobruk obklíčen německo-italskými vojsky
obrana – československé jednotky pod velením podplukovníka Karla Klapálka
největší čs. válečná akce na Blízkém Východě a v Severní Africe

1943 – Itálie

červenec 1943 vylodění spojenců na Sicílii
září 1943: vylodění v jižní Itálii
v Itálii převrat: Mussolini svržen a uvězněn – nová vláda v čele s P. Badogliem uzavřela se spojenci příměří
- zákrok německé armády, obsazení severní Itálie
- zastavení postupu spojenců
- do roku 1944 tvrdé boje (zničen i klášter Monte Cassino)
- Mussolini na příkaz Hitlera osvobozen, v severní Itálii vytvořil loutkový režim pod patronací Německa (Republika Salo)

Během roku 1943 narůstá partyzánský odboj v SSSR, Jugoslávii, Polsku, Francii i v bývalé ČSR

1943-1945 – Tichomoří

zvrat ve vývoji války v této oblasti´
v roce 1942 bitva u Midway
boj o ostrov Quadalcanal – neúspěch Japonska

28. 11. – 1. 12. 1943 – První setkání velké trojky v Teheránu

= deklarace o spolupráci ve válce a o míru, dohodnuto otevření druhé fronty ve Francii v květnu 1944 (ne Balkán)

cílem spojenců byla bezpodmínečná kapitulace Německa
Souhlas se sovětským záborem Polska

leden 1944 – Osvobození Leningradu

blokáda a obklíčení města trvalo téměř 900 dní
úspěch leningradsko-novgorodské operace, kterou Sověti zahájili
ledna 1944 a o dva týdny později byla blokáda definitivně prolomena
na hladomor zemřelo více než 1 milion civilistů

jaro, léto 1944 – Rudá armáda a lokální partyzánské a osvobozenecké armády osvobozují Ukrajinu, Finsko, Bělorusko a část Polska až k Visle

6. června 1944 – Den D- operace Overlord

Na jaře 1944 se spojenci připravovali na vylodění vojsk v Normandii – Američané, Britové, později se přidala ostatní spojenecká vojska
„Dnem D“ (D-Day) stal 6. červen 1944, kdy začíná operace Overlord #(vylodění v Normandii)
Vrchním velitelem spojeneckých vojsk byl Dwight Eisenhower
Vojska byla přepravována téměř pěti tisíci transportními plavidly, dalších tisíc plavidel tvořilo ozbrojený doprovod
Ve vzduchu bylo na deset tisíc spojeneckých letadel.
Mistrovský zakrývací manévr Němci neprohlédli předpokládali, že se Spojenci vylodí v Calais
Ve skutečnosti vylodění proběhlo na plážích Normandie označených jako Omaha, Utah, Gold, Juno a Sword
Po vylodění museli Spojenci překonat Atlantický val a pokračovali dále do francouzského vnitrozemí

Osvobozování Francie

V srpnu 1944 byla osvobozena Paříž – povstání vedené tamním odbojem
Po osvobození byla vytvořena prozatímní vláda v čele s Charlesem de Gaullem
V průběhu srpna a září Spojenci postupovali Francií a podařilo se jim osvobodit celou zemi

Další postup spojenců

Do 11. září 1944 prošla spojenecká vojska také Belgií #a Nizozemím #a stanuli na hranicích s Německem

Německo – 1944

V Německu totální mobilizace
stále probíhá silná masivní propaganda
šíří se zprávy o tajné nacistické zbrani
byly použity raketové střely V1 a V2

červenec 1944

V srpnu 1944 proběhla povstání v Polsku, na Slovensku, v Rumunsku a v Bulharsku sílí protinacistická opozice
také v Německu, která se snaží o odstranění Hitlera = pokus o atentát na Hitlera (von Stauffenberg)

Bitva o Ardeny

podzim, zima 1944
V září 1944 byli Spojenci poraženi u Arnhemu
Poslední zoufalý pokus o zvrat ve vývoji na západní frontě Němci uskutečnili v prosinci 1944, kdy zahájili ofenzívu v Ardenách – neúspěch

Varšavské povstání

1. srpna 1944 došlo k povstání ve Varšavě –vyvoláno nekomunistickým odbojem (armija krajowa)
cíl: osvobodit Varšavu pokud možno ještě před příchodem Rudé armády aby moc převzala londýnská exilová vláda a moc se nedostala do rukou komunistům
Sovětská armáda zaujala negativní postoj, označila povstání za nesmyslné dobrodružství a Polsku nepomohla
17. září 1944 bylo Němci znovudobyli historické centrum Varšavy
2. října bylo povstání definitivně poraženo a Varšava de facto rozbořena
Celkem zemřelo 120–225 tisíc civilistů
téměř úplné zničení centrálních struktur Polského podzemního státu a Zemské armády > komunisté

POSTUP RUDÉ ARMÁDY

léto 1944 – jaro 1945
V srpnu 1944 Rudá armáda postoupila na Balkánský poloostrov
V Rumunsku a Bulharsku padly tamní fašistické vlády a nové vyhlásily boj fašistům a Německu
V říjnu 1944 vstoupila Rudá armáda společně s jugoslávskými partyzány do Bělehradu
Zároveň útočila proti Maďarsku a dlouze bojovala o Budapešť
Na jaře 1945 byla osvobozena též Albánie, v dubnu 1945 se Rudá armáda probojovala až do Vídně

Řecko – 1944 – 1949

Složitá situace v Řecku, kde probíhal národně-osvobozenecký boj – levice (komunisté – ELAS) a pravice (vojenská skupina ELAM)
Rokem 1944 začala občanská válka, která skončila r. 1949
Do bojů zasáhla britská armáda, která potlačila komunistický proud
Řecko tak zůstalo v zájmové sféře Západu

Jaltská konference – únor 1945 = konference Velké trojky v Jaltě (Krym)

Churchill se se Stalinem domluvili už v říjnu 1944 v Moskvě, že základem pro stanovení sfér vlivu by měl být postup Rudé armády při osvobozování od fašismu
Zůstalo však několik nevyřešených otázek – například Polsko tématem Jaltské konference
Koordinovány vojenské operace, stanoveny demarkační linie (v Čechách to byla linie Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice a dále směr rakouský Linec)
Stále byla zdůrazňována myšlenka poválečné spolupráce mezi státy Velké trojky (změna po smrti Roosevelta a nástupu H. Trumana)
Jednoznačným cílem bylo porazit Německo: bude rozděleno na čtyři okupační zóny – tři obsadí Západ a jednu Sovětský svaz
Bylo také jednáno o otázce reparací – náhrad za škody způsobené německou agresí – formou zboží, pracovní síly (němečtí zajatci museli pracovat v Sovětském svazu)
Bylo jednáno také o nutnosti potrestání válečných zločinců
Rozhodnuto svolání ustavujícího zasedání Organizace spojených národů = v dubnu 1945 v americkém San Francisku, které schválilo Chartu OSN – celkem 51 delegátů
Otázka Polska byla vyřešena tak, že východní hranicí bude Curzonova linie (sovětský zábor z 1939), západní hranice byla stanovena na řeky Odru a Nisu
rozhodnuto o vstupu Sovětského svazu do války proti Japonsku za tři měsíce po ukončení války v Evropě

Bombardování Drážďan – únor 1945

britské (RAF) a americké letectvo (USAAF)
1 300 bombardérů, 3 900 tun výbušných a zápalných bomb
ohnivá bouře zničila 39 km2 centra města
22 700 – 25 000 obětí (civilisté, uprchlíci, nuceně nasazení)
dodnes velké emoce

Konec války v Evropě – jaro 1945

S postupem roku 1945 byli Němci stále více a více zatlačováni ze všech stran
Po osvobození severní Itálie byl partyzány zajat a popraven B. Mussolini
Na jaře 1945 Spojenci překročili přes uchráněný nepoškozený most #u Remagenu Rýn
25. dubna 1945 se na Labi u města Torgau – setkala americká a ruská armáda

duben, květen 1945 – Pád Německa

Rudá armáda 60 km od Berlína již v únoru 1945, po měsíci a půl pečlivých příprav začala s berlínskou operací
Válečné velení v Německu v té době již zcela mimo realitu (Hitler plánoval #s neexistujícími divizemi, do zbraně povolával děti a starce)
Dobytí Berlína mělo symbolický význam
30. dubna 1945 jmenoval Hitler svého zástupce – admirála Karla Dönitze svým zástupcem a společně s Evou Braunovou spáchal sebevraždu
2. května 1945 byl Berlín dobyt, nad troskami Reichstagu byl vyvěšen rudý prapor

kapitulace Německa – květen 1945

Němcům se nepodařilo uzavřít se západními Spojenci separátní mír a nakonec museli přistoupit na všeobecnou a bezpodmínečnou kapitulaci
7. května v Remeši podepsán dokument o kapitulaci (ukládá německým jednotkám, aby do 8. května do 23:00 hodin přestaly bojovat)
8. květen označen Trumanem a Churchillem za Den vítězství

Postupimská konference – 17. 7. – 2. 8. 1945

navrácení všech území obsazených Německem do roku 1937
Německo jako politická a hospodářská jednotka
- demilitarizace (odzbrojení), demokratizace, denacifikace (likvidace nacistického systému a potrestání válečných zločinců), demonopolizace (zrušení monopolů, návrat k tržnímu hospodářství)
odsun Němců z Polska, Německa a Maďarska
vytvoření Rady ministrů zahr. věcí pro uzavření mírových smluv se spojenci Německa
rozpory: reparace, Turecko, komunistické vlády v Rumunsku, Bulharsku

Porážka Japonska

1943 – „skoky z ostrova na ostrov“ (USA zatlačovaly Japonsko)
6. srpna 1945 útok atomovou zbraní na Hirošimu (B-29; bomba „Little Boy“) – zemřelo asi 200 000 lidí
8. srpna 1945 – Sovětský svaz vyhlásil Japonsku válku, #o den později operuje na území jižní Číny, v Koreji
9. 8. 1945 – svržena atomová bomba na Nagasaki (zemřelo 80 000 lidí)
Japonsko i po těchto katastrofách odmítalo kapitulovat
císař Hirohito vynutil na vojenském velení souhlas s kapitulací
2. září 1945 – na americké lodi Missouri v Tokijském zálivu Japonci podepsali kapitulaci: konec 2.světové války

Další podobné články na webu: