Může se zdát zbytečná, ale autokamera se ve skutečnosti mladému řidiči vyplatí. Pojišťovny je považují za rizikové klienty a v případě, kdy nebude zavinění zřejmé, záznam z kamery v autě ochrání majiteli bonus a tím peníze. Ne vždy bude totiž druhý účastník nehody upřímný a poukáže-li na vlastní praxi a najeté kilometry, policie se přiklánět na jeho stranu.
Nemusí jít vždy o to, kdo mluví a nemluví pravdu. V případě, že vozidlo před vámi prudce zabrzdí a vy do něj narazíte, dopravní policista využije pravidlo běžné v zemích třetího světa – vinu nese ten, kdo má poškozenou přední část vozidla, měl dávat větší pozor. Po poškození už nebude možné ověřit, že brzdová světla vozu nezafungovala, je jednodušší prohlásit, že auto za ním si neudržovalo bezpečný odstup.
Situace bude naprosto odlišná s videozáznamem z kamery v autě. Policista si ho prohlédne na místě a namísto vypsání pokuty ho zkopíruje jako důkaz skutečného průběhu nehody. U autokamer s WiFi ani není třeba dávat paměťovou kartu z ruky, stačí video sdílet z chytrého telefonu. Pořízení černé skříňky do auta se tak mnohonásobně vyplatí.
Ceny autokamer jsou v rozpětí od tisícovky běžně i do šesti tisíc korun a více. Pro začínajícího řidiče s novým ojetým vozem je cena důležitým faktorem při rozhodování o výběru. S výjimkou levných modelů z čínských eshopů lze doporučit téměř jakoukoli autokameru, podstatné je, aby byla ve voze, funkční a spolehlivě nahrávala.
Kamera v autě se spouští po aktivaci napájení v zásuvce, do které je připojená, ať je to autozásuvka 12V nebo USB port. Někdy se tak aktivuje už po otevření vozu dálkovým ovládáním, v některých vozech zůstává zásuvka pod proudem ještě nějakou dobu po odchodu řidiče, kamera tak stále nahrává. Zvlášť pro autokamery s menšími rozměry nebo válečkové modely bez displeje je důležité, aby měly spolehlivou funkci, a firmware, se kterým nejsou problémy.
Majitel se po videozáznamu začne shánět až v době, kdy ho potřebuje, bylo by nevhodné, kdyby přístroj nefungoval korektně nebo byla celá paměťová karta zaplněná záznamy, aktivovanými zabouchnutím dveří. G-senzor může i zavření víka kufru považovat za náraz do vozidla a odpovídající video uložit do složky, kde se nejstarší záznamy postupně neumazávají, nemá-li autokamera omezení, jak velkou část paměti mohou SOS soubory zabírat, nezbyde místo na nové video z jízdy.
Rozhodnutí o kapacitě kamery v autě vychází z intervalu, po jaký ho řidič během dne používá, pro dojíždění nebo víkendové cesty stačí uložení několika hodin, profesionál by měl uvažovat o prostoru pro 9 a více hodin záznamu. Tomu odpovídá prostor 60 GB na paměťové kartě SDXC 64 GB, není-li kvalita videa příliš vysoká, celý pracovní den bude k dispozici, než se nejstarší záznamy nahradí nejnovějšími.
Pro svátečního řidiče je dostatečná paměťová karta 16 GB, pokud nezapomene včas video zkopírovat, vejde se na ni několik hodin. Důležité je, aby se poslední záznam korektně uložil, nejlépe vypnutím kamery prostřednictvím tlačítka, případně odpojením od proudu, je-li baterie v dobré kondici a autokamera má čas video zakončit. Zde jsou vhodnější superkapacitory, tj. kondenzátory, které mají větší životnost než akumulátory, ty trpí na rozdíly teplot v interiéru auta.
Díky G-senzoru není nezbytně nutné pořizovat duální kameru do auta, uloží vektor nárazu i kdyby viník nebyl na videu zachycen. Při jeho ujetí ovšem nebudeme mít záznam SPZ, dá se včas nadiktovat do mikrofonu, který je standardně u nových autokamer aktivní. Modely, které mají také druhou kameru na zadním okně nebo nad SPZ, jsou o něco dražší, je také třeba vést propojovací kabel vnitřkem vozidla, nejlépe pod polstrováním. Situaci za vozidlem přitom popisují jen zčásti, například v noci nebude možné rozeznat SPZ vozu za námi, časté je nižší rozlišení zadních kamer jen 720p, tj. HD oproti 1080p tj. FullHD u přední kamery.
Rozhodnutí o výběru konkrétní autokamery může být hlavně finanční, šikovné je podívat se na recenzi kamery do auta, udělat si představu, jaké má funkce, jak kvalitní je obraz, jak vypadá v interiéru.
Další podobné články na webu:
