Kniha: Sophiina volba
Autor: William Styron
Přidal(a): ester007
Více rozborů na Rozbor-dila.cz (Zasláno na Studijni-svet.cz)
1. Zmínka o autorovi
William Clark Styron, Jr. se narodil 11. června 1925 v Newportu ve Virginii a zemřel 1. listopadu 2006 v Massachusetts. Byl to významný americký prozaik, představitel tzv. jižanské prózy. Nositel Pulitzerovy ceny a Americké knižní ceny.
Ve třinácti letech ztratil matku a s její smrtí se těžko vyrovnával. Bolesti z její ztráty přisuzoval některé své problémy v pozdější době – alkohol, drogy, depresivní stavy vedoucí k sebevražedným sklonům. Ve druhé světové válce vstoupil do americké armády a bojoval v Tichomoří. Po válce studoval Dukeovu univerzitu. Vytříbený jazyk i smysl pro humor prokazoval William Styron již na studiích na vysoké škole. Po jejím vystudování odešel do New Yorku, kde nějaký čas pracoval v nakladatelství. V 50. letech se vydal Styron do Evropy, kde v Paříži spoluzakládal časopis The Paris Rewiew. V Paříži potkal svou ženu, spisovatelku Rosy Bergunderovou, s níž měl čtyři děti. V roce 1985 se William Styron zhroutil a začal se léčit z depresí.Mezi jeho další díla patří např. Ulehni v temnotách, Dlouhý pochod nebo Zapal ten dům.
2.Anotace
Děj románu se odehrává v roce 1947 v pensionu , kde se setkávají hlavní postavy: Sophie, její žárlivý milenec Nathan a spisovatel Stingo. Dílo řeší problém mladé polky Sophie, která prožila léta v koncentračním táboře a to na ni zanechalo veliký vliv. Sama se s tím nedokáže vyrovnat a nepomáhá jí ani její milenec Nathan. Proto se Sofie svěří Stingovi a vypráví mu svůj životní příběh, o zatčení, věznění a o traumatu které prožila, když si musela vybrat, které z jejích dvou dětí přežije a které bude posláno do plynové komory.
V knize se nachází filosofické úvahy o nacismu, koncentračních táborech a varování, že přítomnost a budoucnost souvisí s minulostí, že velké viny a zločiny nelze promlčet. Román také odhaluje zrůdnost fašismu, jeho ničivý vliv nejen na fyzické utrpení, ale zejména na destrukci lidské psychiky. Autor se pokouší o analýzu nacismu, jeho vlivu na průměrně silného lidského jedince a ukazuje nacismus v osobních perspektivách. Hlavní hrdinka je až absurdní svou nenápadností a svou neprovinilostí vůči ideálům nacismu.
V díle jsou 2 dějové linie, první tvoří spisovatel stingo jako vypravěč, druhá dějová linie je vyprávěna Sophií a přibližuje válečnou a poválečnou dobu kterou prožila.
Dílo je částečně autobiografické- Styron se stylizuje do role Stinga.
3. Rozbor tematických složek
Jazyk:
-Z větší části je dílo psáno hovorovým jazykem do něhož vstupují cízí slova, většinou z jiných jazyků, nejčastěji je to němčina, (Das Land des Lächelns, la mer á lómbre…),
-časté vulgarismy (kurva, děvka…) a častá přímá řeč, objevují se zde básničky
ukázka:Lože si ustel prostorné. Ustel je sobě v úžasu a vyčkej tu na soudný den, jenž přijde nádherný a čistý. Slamník ať v něm tě netlačí a na polštáři oblém skrytlež vzdálen vřavě světa v zemi, kde nezní slunce žlutý svit
MÍSTO A DOBA DĚJE: Děj románu se odehrává v roce 1947 v jednom brooklynském pensionu zvaném Růžový palác
slohový postup: popisný, vyprávěcí, úvahový
žánr: psychologický román
motivy: smutku, strachu, utrpení, ohrožení, násilí ale také erotické motivy
HLAVNÍ POSTAVY:
Stingo– je jedním z aktérů děje a zároveň vypravěčem. Vstupuje do děje s hodnotícími komentáři, úvahami nad chováním a jednáním všech postav, je citlivý, sebekritický až sarkastický, naslouchající, je zamilován do Sophie a často o ní sní a fantazíruje, má rád hudbu, stejně jako Sophie a z dětství si nese trauma ze smrti matky, z níž se obviňuje
Sophie Zawistowska– mladá polská žena, citlivá a inteligentní, nedokáže se zbavit obrovské viny, která ji neustále pronásleduje a tíží, přesto se snaží žít šťasný život, miluje Nathana a to i přes jeho agresivitu , má ráda hudbu a chce se stát pianistkou
Nathan – je mladý židovský muž, na okolí působí velice vzdělaně, upřímně, autoritativně,je oblíbený, ale ve skutečnosti je velmi nemocný, trpí paranoidní schizofrenií, jeho duševní stav zhoršují drogy , miluje sofii i když jí často ubližuje, má sebevražedné sklony a smrt bere jako volbu mezi životem v utrpení a vykoupením.
Ukázka: vulgarismy a nathanova agresivita
Nathan vyleze po schodech nahoru a jde k sobě do pokoje. Projde dveřmi a tam leţí na zemi stočená do klubíčka Sophie. Jde k ní a zůstane nad ní stát – ona je vzhůru – a tohle vám jí povídá. Povídá: ‚Sypej odtud, kurvo!‟ Sophie na to nic, jen tam leţí a pláče, aspoň se mi to tak zdálo, a Nathan říká: ‚Koukej se odtud s tím svým zadkem vodstrkat, kurvo, já vodjíţdím.‟ Sophie pořád ani slovo, a to uţ skutečně slyším, jak pláče a pláče, a Nathan jí povídá: ‚Budu počítat do tří, ty kurvo, a jestli se nezvedneš a nevypadneš a já tě uţ konečně nebudu mít na očích, budu tě kopat do prdele aţ do půlky příštího roku.‟ Pak počítá do tří a ona se pořád nehýbe, on přiklekne k ní a začne ji fackovat, div holka duši nevypustí.”
4. Mých 20 řádků
přečtu vám úryvek těsně před sofiiným rozhodnutím
Sophie, zajíkající se hrůzou, užuž měla na jazyku nějakou tupou odpověď, když jí doktor řekl: „Smíš si nechat jedno děcko.“
„Bitte?“ vyjekla Sophie
„Smíš si nechat jedno děcko,“ opakoval. „Druhé půjde pryč. Které si chceš nechat?“
„Chcete říct, že musím sama zvolit?“
„Jseš Polka, nejsi židovka. Máš výsadu – máš volbu.“
Jakékoli uvažování jako by v ní ustrnulo, přestalo. Pak cítila, jak se pod ní podlomila kolena. „Já nemůžu volit! Já přece nemůžu volit!“ začala křičet. Dobře se pamatovala, jak se tehdy rozkřičela! Ani mučení andělé nekřičeli tak hlasitě do lomozu pekelných muk. „Ich kann nicht wählen!“ vykřikla.
Doktor si uvědomil, že výstup vzbuzuje nežádoucí pozornost.
„Neřvi!“ poručil jí. „Dělej a řekni, jak ses rozhodla. Vyber jedno, krucihiml, anebo tam pošlu obě. A dělej!“
Vůbec tomu všemu nemohla věřit. Vůbec nevěřila, že tu najednou klečí na tom drsném cementu, tiskne k sobě obě děti tak zoufale, že má pocit, jako by jejich kůže měla i přes vrstvy šatů rázem srůst s její. Nemohla tomu věřit, totálně až k hranici pomatení mysli.
a Tuhle ukázku jsem si vybrala protože to byl v knize ten nejzásadnější moment a jsou zde dobře vykreslené pocity a myšlenky sofie
5. Vlastní hodnocení díla
Tato kniha mě velmi zasáhla, především svým drsným a dojemným příběhem. Zaujaly mně autorovy úvahy o lidech, kteří byli schopni koncentrační tábory provozovat i o tom, jak je možné, že vůbec bylo dovoleno, aby vznikly. Líbila se mi celá atmosféra knihy, prodchnutá zoufalstvím, chmurou, bezmocí a dalšími nepříliš pozitivními náladami. Myslím si, že je to kniha přímo nutící k zamyšlení o tom, co všechno je člověk schopen vydržet a jak dokáže být jiný člověk krutý a nelidský. Kniha je sice dlouhá, nicméně stojí za to si jí přečíst a dala bych jí asi 9 hvězdiček z 10.
Další podobné články na webu:
