Psychologie jako věda – společenské vědy

 

   Otázka: Psychologie jako věda

   Předmět: Společenské vědy

   Zaslal(a): JaničkaSestřička

 

 

Psychologie

  • Je věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí (psychika) a snaží se jej popsat a vysvětlit
  • Cílem psychologie je také získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví
  • Zároveň je součástí západní kultury (všeobecného vzdělání)
  • Jako spolupracovníci psychologů lépe rozumíme jejich diagnostickým závěrům
  • Sami můžeme využít jejich poznatků

 

Psychika

  • je soubor psychických jevů, do kterých patří:
  • psychické procesy (např. vnímání, představivost, myšlení, cílové procesy…)
  • psychické stavy (pozornost, nálada,…)
  • psychické vlastnosti (schopnosti, rysy osobnosti,…)
  • dílčí psychické předpoklady (zájmy, dovednosti, vědomosti)
  • je výsledkem funkce mozku, formuje se ve společnosti, závisí na výchově, umožňuje člověku poznávat svět a působit na něj
  • Funkce psychiky
  • informační: orientační: dává člověku informace o tom, co se děje v jeho těle nebo okolí, umožňuje mu se orientovat v prostředí a situaci
  • regulační: umožňuje člověku správně řídit a regulovat své pohyby a svou činnost
  • adaptační: umožňuje přizpůsobit se měnícím se podmínkám

 

Význam psychologie

  • poznat lidi, působit na ně
  • Uspořádat věci a podmínky, ve kterých žijeme
  • Porozumět sobě a lidem kolem nás
  • Osvojit si lépe způsob učení
  • Naučit se lépe odpočívat a šťastněji žít

 

Historický vývoj a současná psychologie

Starověk

  • Filozofové Řecka se zabývali duší a hledali „logos“ určitý řád ve vesmíru, který nás obklopuje. Hledáním řádu získalo slovo logos význam vědy a spojením se slovem „psyché“ (duše) vznikl název psychologie = nauka o duši
  • Ideálen antického Řecka byla tzv. Kalokagathie = soulad tělesných a duševních sil
  • Psychologie se rozvíjí jako součást filozofie
  • Platón – popsal duši jako čistě duchovní princip. Vstupuje do těla tak ho oživuje a dává mu pohyb. Po smrti tělo opouští.
  • Aristoteles – říká, že nejsme lidmi automaticky, ale až tehdy, když svým rozumem poznáme smysl svého života
  • Herakleitos, Demokritos

 

Středověk

  • Pohled na duši byl ovlivněn církví.
  • Řešení otázky vztahu těla a duše, duše je cosi více než tělo, které ji jen svádí ke „hříchu“.
  • Svatý Augustin – považuje duši za samostatnou a nadanou myšlením, vůlí a paměti, lidský mozek je nedokonalý.

 

Novověk

  • Ustupuje pojem duše
  • Spor, zda je důležitější rozum nebo smysly pro poznání skutečnosti
  • René Descartes – věta „Myslím, tedy jsem!“ – K poznání je zapotřebí používat rozum.
  • John Locke – považuje zase za důležitější smyslové poznání. Člověk se rodí jako nepopsaná deska, kterou až naše smysly po celý život popisují. Rozlišujeme 2 druhy smyslového poznávání: senzace (počitky a vjemy vnějšího světa) a reflexe (vnímání vnitřních pochodů v těle)

 

Samostatná věda

  • Vznikla psychologie v roce 1879, když Wilhelm Wundt (1832 – 1920) založil v Lipsku první psychologickou laboratoř. Psychologie se orientuje na zkoumání duševních pochodů, vnímání a paměti
  • Na počátku 20. století se psychologie rozpadá na jednotlivé psychologické směry:
  • Přírodovědně orientované směry (asocianismus, reflexologie, behaviorismus)
  • Humanisticky orientované směry (gestaltismus, kognitivní psychologie, humanistická psychologie)
  • Hlubinná psychologie (psychoanalýza, individuální psychologie, analytická psychologie, neopsychoanalýza)
  • Moderní směry (logoterapie, transpersonální psychologie)

 

V dějinách sledujeme zápas dvou protichůdných přístupů

Objektivisticko – technokratický (objektivní psychologie)

  • Využívá experimentů a měření psychických vlastností a stavů
  • Zkoumaný člověk je objektem zkoumání (např. Testy IQ, dotazníky…)

Humanisticko – rozumějící (člověk je bytost se svým lidským údělem)

  • Cílem je svobodnější, zodpovědnější, šťastný člověk
  • Méně testuje, více hovoří, naslouchá
  • Diagnostickým i terapeutickým nástrojem je psycholog sám

 

Psychologické metody a techniky v psychologii

  • Pozorování ( extraspekce): tato metoda zjišťuje a zaznamenává vnější projevy chování. Může probíhat v přirozeném prostředí i v podmínkách umělých. Je možné pozorovat pouhým zrakem, ale také provádět záznam na kameru, aby byl dosažen cíl musí být plánovité, systematické a přesně zaznamenané.
  • Sebepozorování ( intraspekce): pozorování vlastních duševních jevů. Dobře poučený jedinec může provádět sebepozorování a výsledky zaznamenávat.
  • Rozhovor: systém otázek a odpovědí. Ve zdravotnictví se často uplatňuje při odebírání anamnézy. Důležitá je příjemná atmosféra. Výsledky lze zaznamenávat.
  • Dotazník: často se využívá, chceme – li zkoumat více osob. Otázky jsou připravené dopředu. Odpovídá se písemně, je možné statistické zpracování.
    • Existují dva typy otázek
      • uzavřené – odpovídá se ano/ne, nevím
      • otevřené – vyjadřuje několika větami svůj názor
  • Experiment: umožňuje zkoumat duševní jevy v uměle vytvořených podmínkách. Jsou 2 typy:
    • laboratorní experiment – probíhá nejčastěji v psychologických laboratořích
    • přirozený experiment – zkoumá se v přirozených podmínkách
  • Sociometrická metoda: pomáhá při zjišťování vzájemných vztahů v kolektivu
  • Rozbor výsledků činnosti: rozebírá se výsledek práce – deník, kresba, keramika,….
  • Životopis: studium průběhu dosavadního života, umožní odhalit příčiny poruch chování
  • Psychologické testy
  • Zvláštní skupina, někdy formou dotazníků, jindy výběr obrázků,…
  • Zjišťují intelektové dovednosti, osobní vlastnosti, úroveň emoční inteligence,…

 

Psychologické disciplíny

  • Psychologie má široké pole zájmu
  • Zaobírá se výzkumem od mezilidských vztahů, přes možnosti učení a osobnostní vlastnosti, až po biologické pozadí lidského myšlení.

 

Podle předmětu zkoumání se dělí na dílčí obory:

Základní (mají nejobecnější charakter, jsou teoretické)

  • Biologická psychologie
  • Obecná psychologie
  • Vývojová psychologie
  • Psychologie osobnosti
  • Sociální psychologie
  • Občas sem bývá zařazována i psychopatologie
  • Psychologie životního prostředí
  • Psychologická metodologie
  • Dějiny psychologie

 

Aplikované (zkoumají psychické jevy, které se projevují v souvislosti s určitou praxí a snaží se o praktickou aplikaci obecných teoretických přístupů)

  • Pedagogická psychologie
  • Klinická psychologie
  • Inženýrská psychologie
  • Psychologie práce
  • Forenzní psychologie
  • Poradenská psychologie

 

Speciální (někteří autoři ještě uvádějí tuto kategorii, která obsahuje disciplíny odvozené od výše uvedených s relativně úzkým oborem studia)

  • Zoopsychologie
  • Psycholingvistika
  • Farmakopsychologie
  • Biopsychologie
  • Psychometrie


Další podobné články na webu:

error: Content is protected !!