Dýchací ústrojí – biologie

Otázka: Dýchací ústrojí

Předmět: Biologie

Zaslal(a): Anna Hollmann

Dýchací ústrojí

– dýchání – nutnost pro většiny živých organismů ( i pro člověka)

– člověk si opatřuje pro své tělo potřebné množství kyslíku a vydává oxid uhličitý ( vzniká při metabolismu v tkáních)

Dýchání :

1) zevní

2) vnitřní

Zevní dýchání:

– výměna kyslíku a kysličníku uhličitého mezi krví a okolním vzduchem (vlastní výměna v plicních sklípcích- alveolech)

Skrz tenkou stěnu plicních sklípků proniká kyslík z alveolárního vzduchu do krve a naopak kysličníck uhličitý z krve do alveolárního vzduchu

za 24 hodin se vymění cca 10 000 litrů vzduchu

zdroj kyslíku: okolní vzduch = atmosferický vzduch

79,04% dusíku
20,92% kyslíku
0,04% kysličníku uhličitého

Vnitřní dýchání

výměna kyslíku a kysličníku uhličitého mezí krví a tkáněmi

kyslík přijatý krví v plicích se uvolňuje v tkáních

v tkáních se krev nasycuje kysličníkem uhličitým ( ten se uvolňuje v plicích)

přenos kyslíku zajištěn pomocí červeného krevního barviva ( hemoglobinu)

Dýchání– nádech,výdech

zajištěno činností bránice (hlavní dýchací sval) a inspiračních svalů (svaly zapojující se při nádechu)

Funkce dýchacích cest:

filtrace částic nad 5um
zvlhčení vdechovaného vzduchu
ohřátí vdechovaného vzduchu
reflexní uzávěr glotidy

Výměna plynů závisí na pasivní difuzi plynu z oblasti vyššího tlaku do nižšího

tlak 02 v alveolech 13,3kPa
tlak v plicních kapilárách 5,8kPa
spádově proudí 02 z alveolů do plicních kapilár a váže se na hemoglobin

Obranné mechanismy dýchacích cest:

hlen ( cizí těleso v dýchacích cestách)
kašel ( cizí těleso, vdechnuté sousto)
slizniční bílkoviny tvoří komplex obranných mechanismů vůči bakteriím či virům ( infekce)

Části dýchacího ústrojí:

dutina nosní
hrtan
průdušnice
průdušky , průdušinky
plíce

Dutina nosní

dvě části- pravý a levý průduch nosní
na bočních stěnách průduchů – skořepy nosní (kostěný útvar s vazivem a sliznicí)

skořepy kryty sliznicí s řasinkovým epitelem
řasinky jsou pohyblivé
v horní třetině dutiny nosní je smyslový čichový epitel (sídlo čichu)

Výhody dýchání nosem:

řasinkový epitel posunuje hlen, který je neustále na sliznici přítomen-současně odstraňuje prachové částice a bakterie zachycené v hlenu
vdechovaný vzduch se dutině nosní předehřívá a nasycuje vodními parami z dutiny nosní prochází vzduch do hltanu (součást trávicí soustavy) A dále do hrtanu

Hrtan

soubor chrupavek – největší je chrupavka štítná ohryzek ( vole)
- vzduch prochází štěrbinou mezi vazy hlasovými- jejichž rozechvěním při výdechu vzniká hlas (muži mají vazy delší – hlubší hlas)

Průdušnice

stěna tvořena podkovovitými chrupavkami
sliznice vystlaná řasinkovým epitelem ( kmitá směrem k hrtanu)
- pomáhá odstraňovat škodliviny z dýchacích cest

Průdušky, průdušinky

průdušnice se větví na dvě průdušky
průdušky se dále větví na průdušinky
složení a funkce průdušek a průdušinek odpovídá průdušnici

Plíce

– houbovitý párový orgán

– vyplňuje většinu prostoru dutiny hrudní

– na povrchu plic – poplicnice

– dutina hrudní vystlaná – pohrudnicí

-pohrudniční dutina- mezi poplicnicí a pohrudnicí

– vlastní výměna plynů – v plicních sklípcích ( alveolech)

Ventilace plic:

výměna alveolárního vzduchu
zajišťují dýchací svaly :
- nádech – inspirace ( zajišťuje bránice)
- výdech – expirace

Typy dýchání:

-břišní typ – abdominální ( především u mužů)

– hrudní typ – kostální ( ženy)

Základní vyšetření plic:

Funkční
Zobrazovací metody
Laboratorní vyšetření
Vyšetření biologického materiálu
Vyšetření plicní cirkulace
Radionuklidové metody
Endoskopické vyšetření
Biopltická vyšetření

1)Funkční vyšetření plic :

spirometrie
laboratorní metoda, která umožňuje kvantitativní i kvalitativní posouzení jednotlivých plicních funkcí
základní funkční vyšetření plic

využití: – pomáhá rozlišovat typy některých plicních onemocnění
– ke sledování průběhu a prognózy onemocnění
– k posouzení funkční schopnosti plic ( např. u vrcholových sportovců)
– v rámci předoperačního vyšetření
– pro posudkové účely

Výměna vzduchu při klidném dýchání- 1 nádech,1 výdech cca 0,5l vzduchu tj. respirační objem plic

Po klidném vdechu lze ještě úsilím dodechnout do plic dalších cca 2,5l vzduchu tj. inspirační rezervní objem

Po klidném výdechu lze ještě maximálním výdechem vydechnout okolo 1litru vzduchu –tj. vitální kapacita plic ( měření se provádí spirometricky – viz obrázek)

I po nejusilovnějším výdechu zbývá v plicích cca 1,5 až 2litry vzduchu tj. reziduální objem

Množství vzduchu v plicích na konci maximálního inspiria tj. celková kapacita plic – u mužů 6litrů, u žen 4,5litrů

Největší kapacitu plic mají mají trénovaní sportovci, trubači, zpěváci, foukači skla…

Čím větší má kdo kapacitu plic, tím více může prohlubovat své dýchání

2)zobrazovací metody

– Standartní snímek hrudníku- skiagram

– CT plic, HRCT, angiografie…

3) laboratorní vyšetření

– vyšetření krve se zaměřením na zánětlivé markery ( FW,CRP, krevní obraz….)

4) vyšetření biologických materiálů

– vyšetření sputa, bronchiálního sekretu, pleurální punktát či plicní tkáň

5) vyšetření plicní cirkulace

– posuzuje prodění krve v plicích závislé na funkci pravé komory srdeční a na hodnocení kapilárního plicního tlaku

ECHO, transesofageální ECHO…

6) radionuklidové metody

perfuzní plicní scintigrafie

7) endoskopické vyšetření

-bronchoskopie

8) bioptická vyšetření

– pleurální biopsie, plicní biopsie

Funkční vyšetření plic :

laboratorní metoda, která umožňuje kvantitativní i kvalitativní posouzení jednotlivých plicních funkcí
základní funkční vyšetření plic

využití:

– pomáhá rozlišovat typy některých plicních onemocnění
– ke sledování průběhu a prognózy onemocnění
– k posouzení funkční schopnosti plic ( např. u vrcholových sportovců)
– v rámci předoperačního vyšetření
– pro posudkové účely

-vitální kapacita plic VC- maximální objem vzduchu, který lze nadechnout nebo vydechnout

– inspirační rezervní objem IRV- objem, který lze ještě nadechnout po normálním nádechu

-expirační rezervní objem ERV – objem, který lze ještě vydechnout po normálním výdechu

-dechový objem VT – objem klidového normálního nádechu

– dechová frekvence BF – počet dechů za minutu

. minutová ventilace MV – součet objemu všech dechových objemů za 1 minutu v klidu