Kniha: Báječná léta pod psa
Autor: Michal Viewegh
Přidal(a): Verusa
Více rozborů na Rozbor-dila.cz (Zasláno na Studijni-svet.cz)
Michal Viewegh (1962)
Literární směr: česká literatura konce 20. století, po listopadu 1989 konec politické cenzury, vznikla Obec spisovatelů
Současníci: Jáchym Topol, Tereza Boučková, Jiří Kratochvíl, Květa Legátová
Životopis: otec byl inženýr chemik, matka je právnička
– 1980 maturoval na gymnáziu v Benešově, nedokončil VŠE, vystudoval češtinu a pedagogiku
– již během studií publikuje v Mladé frontě
– chvíli učil, ale pak působil jako redaktor v nakladatelství Český spisovatel, poté se stal spisovatelem z povolání
– jednou za rok na jaře vydává novou knihu, která je vždy úspěšná a prodá se kolem 50 000 výtisků
držitel Ceny Jiřího Ortena z roku 1993
Přínos: mnoho jeho knih zfilmováno
– za dobu svého psaní si vybudoval na českém trhu významné místo
– píše humoristické a ironické romány, fejetony, povídky, dramata
náměty hledá v osobním životě
– první český spisovatel, který si vyzkoušel psaní románu společně se čtenáři internetu (Blogový román Srdce domova), kteý je zároveň i otevřenou školou tvůrčího psaní
Díla:
Výchova dívek v Čechách, Účastníci zájezdu, Román pro ženy/muže, Případ nevěrné Kláry, Nápady laskavého čtenáře, Povídky o manželství a sexu
Citace:
Když se Kvido ještě na terase Drábovky s jistými rozpaky poprvé nasoukal do modré košile s odznakem pionýrských Jiskřiček, jeho matka se ani nepousmála, naopak, tvářila se poměrně vážně.
„To bude ve škole?“ ptala se.
„Na schůzi,“ informoval ji Kvido.
„Aha.“
Kvidův otec vstoupil do místnosti s plnou náručí dřevěných lišt, ze kterých zamýšlel zhotovit botník.
„Čest rudé vlajce,“ řekl Kvidovi, když si ho všiml.
Jeho žena mu věnovala krátký významný pohled.
„A co budete recitovat, Kvido?“ vyzvídala.
„To je různý,“ řekl Kvido nepříliš ochotně.
„Přirozeně jsem do podstaty toho problému ještě neviděl,“ vykládal po letech, „ale už tehdy jsem tušil, že to s tou recitací nebude úplně v pořádku.“
Hlavní postavy:
Kvido – vypravěč, inteligentní dítě, na konci románu je již dospělý
Kvidův otec – vystudovaný inženýr, kvůli komunismu a jeho postihům má psychologické problémy
Kvidova matka – vystudovaná právnička, řeší různé problémy od vegetariánky babičky až po bláznovství svého muže
Děj:
Kvidova matka je právnička a amatérská herečka, otec je ekonom. Na těhotnou Kvidovu matku skočil vlčák a způsobil jí šok. Proto nemá ráda psy a když dohrála divadlo, přišly na ni bolesti nečekaně a předčasně. Kvido se narodil v divadle. Jako malý vnuk je obskakován všemi prarodiči, hlavně babičkou Líbou (z matčiny strany) a babičkou Věrou (kožešnice). Dědečkové berou vnuka trochu s odstupem. Dědeček Jiří pracuje v prezidentské kanceláři, druhý František jako horník. Díky přecitlivělé péči babiček je Kvido velice baculaté dítě, které ale umělo brzy číst. V pubertě je právě plnoštíhlost jeho komplexem.
21. srpna 1968 babičce a dědečkovi uletěly andulky. Klidný život je přerušen okupací Rusů. Všichni nadávají na Sovětský svaz a Kvidova rodina hledá ptáky. Dědeček Jiří přijde o místo a Kvidova matka s otcem se ze strachu přestěhují z Prahy do Sázavy, kde oba pracují ve sklárnách. Problémem bylo bydlení, a tak museli strávit i zimu na prosklené terase závodní vily. K sehnání lepšího bydlení otce donutilo až druhé matčino těhotenství a Kvidův zápal plic. Vstoupí do VUML, koupí vlčáka od stranického lídra v podniku a začne hrát fotbal, aby byl víc vidět. Kvido se svou dětskou láskou Jaruškou recituje socialistickou poezii. Do nové vilky přibyde s novým bratříčkem Pacem i babička Líba, která měla strach z nezdravého pražského prostředí. Po letech byl i Kvidův otec povýšen – jel i do Anglie.
Ale tato doba skončí, když jsou kvidovi rodiče i s dětmi přistiženi na návštěvě u disidenta Pavla Kohouta, matčina kamaráda z divadla. Ote cbyl kádrován a přeložen na místo vrátného. Začal většinu času trávit v dílně, kde si vyráběl vlastní rakev. Matka mu sehnala psychiatra a poslední ránu mu zasadil Kvido, když skončil s VŠE a stal se také vrátným, aby mohl psát povídky. Matka je ze zdravotní situace otce zoufalá, proto poprosí Kvida, aby si pořídil dítě, že to otce vyvede ze stereotypu. Kvido má dítě s Jaruškou, kterou si také vzal za manželku. Ale ani Anička nepomůže. Zachránila ho listopadová revoluce, on mi žena dostali místa odpovídající jejich vzdělání, a Kvido mohl vydat svou první a necenzurovanou knihu Báječná léta pod psa.
Poznámky:
Tato autobiografická niha je psána retrospektivně v „er“ formě. Místy je děj přerušen rozhovorem Kvida s nakladatelem. Autor líčí vtipně život za komunismu. Báječná léta pod psa byla zfilmována (1997, Petr Nikolaev) a mají i své pokračování – Baječná léta s Klausem.
Další podobné články na webu:
