Kniha: Bílá nemoc
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): Wop
Více rozborů na Rozbor-dila.cz (Zasláno na Studijni-svet.cz)
Autor: Karel Čapek
Spisovatel, dramatik, novinář a překladatel. Syn venkovského lékaře, bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka, manžel herečky Olgy Scheinpflugové, osobní přítel T. G. Masaryka.
Narodil se 9.1.1890 v Malých Svatoňovicích, zemřel 25. 12. 1938 v Praze. Dosáhl doktorátu filosofie, poté se plně věnoval literární činnosti. Působil v redakci Národních listů, od roku 1921 až do své smrti v redakci Lidových novin. Podnikal mnohé cesty do zahraničí – Anglie, Španělsko, Holandsko, Skandinávie. Jeho tvorba spadá převážně do dvacátých a třicátých let dvacátého století.
Dílo:
Romány: Továrna na absolutno, Krakatit, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Válka s mloky, První parta, Život a dílo skladatele Foltýna (nedokončen)
Dramata: Loupežník, R.U.R., Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka, Ze života hmyzu (napsané společně s bratrem Josefem)
Tvorba pro děti: Devatero pohádek, Dášeňka čili život štěněte
Povídky: Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
Cestopisné črty: Italské listy, Anglické listy, Obrázky z Holandska, Výlet do Španěl, Cesta na sever
Karel Čapek byl také autorem mnoha fejetonů a byl rovněž překladatelem (např. Appollinairovo Pásmo)
Obsah: Bílá nemoc – datace : premiéra 1937
Příběh se odehrává v neznámé zemi, kde se rozšiřuje tzv. bílá nemoc, neboli Čengova nemoc. Člověku se na těle objeví bílá skvrnka, která se rozšiřuje po celém těle. Nemoc končí jako malomocenství hnisavými ranami. Postihuje hlavně starší lidi kolem padesáti let. Nikdo nemá proti této nemoci léku.
Na Lilienthalově klinice, kde je hlavním lékařem dvorní rada Sigelius, se lékaři radí, jak postupovat při léčbě. Dvorní rada je hrdý, že první případ této nemoci v Evropě byl rozpoznán právě na jeho klinice. K Sigeliovi přichází doktor Galén, který je lékařem chudých. Prosí doktora Sigelia, aby mohl vyzkoušet svůj lék proti bílé nemoci. Většinu pacientů svým lékem uzdravil.
Rada Sigelius považuje doktora Galéna za podvodníka, neboť Galén nechce prozradit tajemství svého léku. Nakonec mu povolí léčit pacienty, kteří jsou chudí a za léčbu neplatí. Galén má se svou léčbou na klinice úspěch, ale nechce nikomu prozradit tajemství svého léku. Na návštěvu kliniky přichází představitel země – maršál. Jeho generálové a pobočníci nesnesou hrozný zápach v pokojích nevyléčitelně nemocných. Tím více jsou překvapeni pohledem na nemocné, kteří jsou léčeni doktorem Galénem, tito lidé se postupně uzdravují. Doktora Galéna do pokoje k jednání ani nepustí a úspěchy vydává za úspěchy Lilienthalovy kliniky. Když se novináři vyptávají, v čem spočívá tajemství léku a proč doktor Galén léčí jen chudé, říká jim, že bohatí mají moc zabránit válkám a on zveřejní lék tehdy, až se mocní zaváží, že už nepovedou žádnou další válku. Dvorní rada vyhazuje doktora Galéna z kliniky se slovy: „Raději nechám celý svět umřít na malomocenství, něž bych tady strpěl na jediný okamžik váš pacifistický mor.“
V jedné rodině otec a matka hovoří doma o zprávě v novinách, týkající se doktora Galéna a léku na bílou nemoc. Otec Galéna odsuzuje, neboť sám pracuje v továrně na zbraně a má tam velmi dobré místo vedoucího účetního oddělení. Souhlasí s tím, aby se vyráběly zbraně a země vedla útočnou válku. Jeho žena se nesměle zasává doktora Galéna. Její muž se vyděsí, když na jejím krku spatří bílou skvrnu. Jdou za doktorem Galénem, ale protože otec pracuje ve zbrojařském průmyslu, Galén odmítne matku léčit. Otec nehodlá v žádném případě místo opustit, odchází s nešťastnou matkou s nepořízenou. Baron Krüg, majitel zbrojařských závodů, přichází na kliniku k Sigelievi s tím, že se mu na těle objevila bílá skvrna. Když se dozví, že na klinice mu nepomohou, v přestrojení za obyčejného dělníka přichází ke Galénovi. Galén ho pozná a přemlouvá ho, aby dal peníze na mírovou propagandu. Baron mu za záchranu svého života nabízí mnoho milionů, Galén je však neoblomný. Krüg nakonec uznává, že doktor není tak docela naivní a že má v ruce opravdu silnou zbraň proti válce. Galén žádá barona, aby si vše rozmyslel a až bude ochoten přistoupit na jeho podmínku, aby opět přišel. Krüg navštíví maršála a sděluje mu Galénovu podmínku. Chce zastavit výrobu zbraní ve svých továrnách. Maršál s tím nesouhlasí. Na důkaz, že se nebojí bílé nemoci, podává baronovi na rozloučenou ruku.
Maršál nechává k sobě předvolat doktora Galéna. Marně mu vysvětluje výhody útočné války – slávu a dobytí nových území. Chce, aby vyléčil jeho nejlepšího přítele barona Krüga, Galén ale neústupně trvá na své podmínce, neboť on viděl válku z té horší strany, když v zákopech ošetřoval raněné. Nechlubí se válečným vyznamenáním, které dostal, protože pomoc raněným pokládal za svou povinnost. Když maršál dostal telefonickou zprávou, že se baron Krüg zastřelil, oddychne si a Galéna propouští.
Maršál pronáší plamenný projev k lidu, vyzývá jej k boj, tvrdí, že je boj je spravedlivý. Při tom se tluče do prsou a pozná, že tam má necitlivé místo. Potácí se z balkonu do místnosti, kde jeho dcera a jí snoubenec, syn barona Krüga, zjišťuje, že i on onemocněl bílou nemocí. Dcera maršála přemlouvá, aby splnil Galénovou podmínku a zachránil si život. Maršál nejdříve odporuje, ale při představě strašlivé smrti se nakonec rozhodne a povolává k sobě doktora Galéna. Před okny paláce však shromážděný dav provolává slávu válce a maršálovi. Přicházející doktor Galén je zfanatizovaným davem ubit.
- Kulturně-historický-literární kontextu
a) zařazení díla k uměleckému kontextu : divadelní hra, která vychází z dobových událostí; realistický pohled na danou dobu
b) zařazení díla do literárního kontextu: hra v českých zemích měla úspěch, protože naše země s cítila ohrožená; po premiéře byl vznesen protest německým velvyslanectvím, protože mnohé scény připomínají skutečné situace v Německu; bílá nemoc je v podstatě symbolem šíření fašismu v sousedním Německu.
c) inspirace, vzor v jiném díle – premiéra v r. 1937, obava z napadení naší země; Čapek napsal román Válka s mloky, kdy v závěru se objevují útoční „mloci“, kteří se mění v lidi a útočí na své okolí.
- Druhová charakteristika
a) literární forma – drama
b) literární druh – epika
c) literární žánr – tragédie
- Charakteristika z hlediska autorského
a) zařazení do kontextu tvorby autora : divadelní hra z roku 1937 je jedna ze závěrečných děl Karla Čapka; v době, kdy hra vznikla, byla Evropa v ohrožení ze strany fašistického Německa. Čapek chtěl na toto nebezpečí upozornit. Návaznost na tuto hru, dějově, byla divadelní hra Matka, která vznikla asi o něco později (premiéra v r. 1938)
b) autorův vztah k tématu, prostředí, postavám : Čapek chtěl upozornit na nebezpečí, které v budoucnosti může ohrozit naši vlast. Prostředí, ve kterém je hra líčena, je blíže nespecifikováno, ale všechny události, včetně postav, je naprosto jasné, že jde o fašistické Německo. Jednotlivé postavy kopírují jednotlivé osoby sousedního Německa. Galén je jediná postava, která se vymyká z prostředí, kde hra se odehrává. Symbolizuje malou část obyvatelstva, které nebylo ochotno podstoupit velkou válku, která by přinesla smutek a tragédii do jednotlivých rodin.
c) jazykové prostředky – spisovná čeština
d) drama – dějová stavba díla – počíná od počátku nástupu fašismu až do jeho vyvrcholení, těsně před počátkem vyhlášení války; prostředí – blíže neurčeno, ale podle jmen a jednání postav je možné uvažovat o Německu 30. let
e) výstavba děje –
- úvod – vznik nemoci, která se původně jmenuje Čengova, ale dále je nazývána bílou nemocí, lékař Galén
- zápletka – Galén objevil lék na bílou nemoc, ale má své podmínky – ukončit přípravu na válku; postava Sigelia – ambiciozní postava, plně souhlasí se všemi mocnými
- vyvrcholení konfliktu – bílá nemoc se šíří, Galén nabízí lék, ale podmínkou je ukončení příprav na válku; Krügr, objevil, že má bílou nemoc, navštíví Galéna, ale ten odmítá jej léčit, pokud nezruší výrobu zbraní, nebude podněcovat lid k přípravě na válku; Krügr odmítá, ale nakonec spáchá sebevraždu
- zvrat – maršál je uklidněn, když se dozvídá, že Krügr spáchal sebevraždu a on bude první osobou ve státě; maršál nakonec objeví, že i on má bílou nemoc; povolá Galéna
- závěr – Galén přichází a přináší lék, jeho podmínky jsou známé – zrušit jakékoli přípravu na válku; Galén se nedostává do vily maršála, protože zfanatizovaný dav jej ubije; dav ví, že doktor Galén je pacifista
f) prostředí – místo děje není přesně určeno, ale podle jmen (Krügr, maršál) jas-
ně poukazují na německé prostředí; jméno Galén – z řeckých dějin – pacifista
g) charakteristika postav – Galén – pacifista, chová se velmi odpovědně, nechce, aby byl národ zavlečen do války, protože sám již prožil jednu válku a viděl mrtvé a raněné, které ošetřoval
Krügr – velmi bohatý muž, který financuje výrobu zbraní; v okamžiku, kdy onemocní bílou nemocí, navštěvuje Galéna, ale odmítá ukončit přípravu na válku, nakonec raději spáchá sebevraždu
maršál – stává se prvním velitelem ve státě, onemocní bílou nemocí; na žádost své dcery povolává Galéna, ale ten je ubit zfanatizovaným davem před maršálovou vilou
h) vztah díla k současnosti – hrozba války kdekoli na světě a v kteroukoli dobu; nutnost lidu říkat pravdu, nikoli jej zfanatizovat a využít k představám mocných o dobývání světa.
Další podobné články na webu:
