Kniha: Farma zvířat
Autor: George Orwell
Přidal(a): Peťa
Více rozborů na Rozbor-dila.cz (Zasláno na Studijni-svet.cz)
OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA
Situace ve společnosti – Vznik knihy 1945 – psal ji v době druhé světové války; V tuto dobu si Sovětský svaz podroboval nová území, utužoval v nich Stalinistický kult a šířil komunismus; Orwell nikdy nevstoupil na území východní Evropy, a přesto dokonale dokázal vystihnout tamní totalitní atmosféru (dílo je proti totalitnímu režimu – za své doby nebyla tato kniha přijímána).
Jde o válečného autora – těžká situace u nás, otřesy z války. Konec druhé světové války. Politická situace: Stalinismus – 1945 u nás – moci se pomalu ujímají komunisté, nastupuje politický nátlak. Vznik mnoha různých směrů; extrémní politická hnutí (fašismus, komunismus)
Situace autora
– George Orwell (1903 Indie – 1950 Londýn); Vlastním jménem – Eric Blair
– Pseudonym Orwell si spisovatel vypůjčil od názvu říčky, která protéká krajem jeho dětství.
– Britský spisovatel, novinář – Jeho knihy vycházeli v exilových nakladatelstvích – byl zakázaným autorem v komunistickém Československu, utajovaný – byl interpretován jako autor utopií.
– Synem anglického koloniálního úředníka a Francouzsky – narodil se v Indii.
– Zapojil se jako dobrovolník do Španělské občanské války (1936). Několik let pracoval jako policejní úředník v Barmě.
– psal o diktaturách komunistického typu, ale byl také socialista.
– Sociální témata, politika
– Jeho knihy vycházeli v exilových nakladatelstvích – byl zakázaným autorem v komunistickém Československu.
– Nejslavnější romány: Farma zvířat a 1984
- Farma zvířat – jeho nejcennější beletristické díl, psáno 1934 – 1944
- Nemohl najít nakladatele: důvod – SSSR zvítězil nad Německem v 2SV (jde o knihu namířenou proti Stalinově režimu – nikdo si ho nechtěl poštvat proti sobě- útok na Stalinův režim)
- Farma zvířat byla jeho předposledním románem a myšlenku antiutopie Orwell znovu použil v posledním svém díle, románu „1984“ – oba dva romány pojednávají o zrůdnosti totalitního systému
- A čím se inspiroval při psaní románu „1984“? – inspiroval se ruským emigrantem Jevgenijem Zamjatinem – především z knihy My -> převzaté postavy, podobné motivy
Inspirace – Orwell se během pobytu seznamuje s ruským novinářem Zamjatinem, inspiruje se jeho tvorbou. Poznává poměry v totalitním Rusku, na které reaguje svou tvorbou. Jeho tvorba je kritikou totalitních systémů (komunismus, fašismus).
Postavení díla dnes – dílo je základní fond světové (anglické) literatury, z počátku zakázaný autor (knihy vydávány v exilových nakladatelstvích, byl dán na index)
Aktuálnost – dílo je aktuální – špatné poměry ve společnosti, vykořisťování, manipulace lidí
Časoprostor – děj se odehrává na farmě v Anglii (tzv. Panská farma -> pak si zvířata přejmenovali), 30. -40. léta 20 století
DĚJ A KOMPOZICE
Členění textu, kompozice díla – děj se člení na kapitoly, děj na sebe plynule navazuje (chronologicky), písnička zvířata Anglie, 7 přikázání
Děj – Příběh se odehrává na anglické farmě nazvané „Panská“. Zde jsou zvířata nespokojena se špatným zacházením majitele farmy – pana Jonese, a tak zorganizují povstání. Vyženou všechny lidi a začnou hospodařit sama. To vše jim poradil Major – velký vepř, který založil tzv. animalismus. Heslem tohoto učení byla věta: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné.“ Major však umírá už na začátku příběhu. Zvířata si stanoví „Sedm přikázání“ a nějakou dobu žijí spokojeně. Vůdci se stávají dně prasata – Napoleon a Kuliš. Moci chtivý Napoleon se potřebuje Kuliše zbavit, a tak ho vyžene psy a před zvířaty ho označí za zrádce. Zvířata dostanou úkol postavit větrný mlýn. Ten je však několikrát zničen, a tak zvířata musí pracovat více se stále menším množstvím jídla. Napoleona všichni následují a věří mu, protože všechny neúspěchy svaluje na Kuliše. Postupně si prasata zařizují větší a větší privilegia a přetváří si přikázání, jak se jim to hodí. Ke konci Napoleon začne dokonce obchodovat s lidmi, které si začne zvát do domu pana Jonese, kam se prasata nastěhovala. Vrcholem je okamžik, kdy zvířata pozorují prasata s lidmi v domě a už je nedokážou rozeznat od sebe.
Druh – próza, Er forma
Žánr:
Politická bajka (ale je to velice rozsáhlé – zvířata se chovají jako lidé)
Alegorie (dění na sovětském svazu)
Antiutopický román– Prozaický epický žánr, smyšlené vyprávění s komplikovanějším dějem, než například povídka nebo novela. Antiutopie je myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem nebo má zásadní nedostatky – omezování osobní svobody, totalitní vládu a tak dále. Mezi příklady tohoto žánru patří například román Karla Čapka „Válka s mloky“ nebo již zmíněný Orwellův román „1984“
Věnování – bez věnování
Postoj autora – kritika totalitního režimu, formou bajky se snažil upozornit na snadnou manipulaci, snažil se zachytit obra násilí a neomezené moci, varování před režimy, které by omezovaly svobodu člověka, Orwell velice přesně popsal v knize komunismus, kde je systém nejprve nastaven tak, aby si všichni byli rovni, později je však většina rovných ovládána několika výše postavenými
Vyznění textu – kritika (režim, lidské vlastnosti), varování (manipulace)
Farma zvířat:
Na malém prostoru zachytil dějiny SSSR
– šíření Leninské ideologie (lebka prasečího Majora vystavena stejně jako Lenin v mauzoleu)
– VŘSR – Velká říjnová socialistická revoluce (revoluce, vyhnání lidí ze statku)
– Střet Stalina a Trockého, vyhnání Trockého (Napoleon vyštval Kuliše a nechal ho sežrat psy)
– Využívání bezpečnostních složek (policie – sloužili systému) – prasata využívala zuřivé psi
– Pracovní nadšení- stachanovci (Boxer – kůň) – budování socialismu – dřeli jeden se jmenoval Stachan – podle něj .. Boxer, když už nemohl, tak ho poslal režim na jatka!
– stále menší příděly krmení = zhoršování životní úrovně (rys za totality)
– konec knihy: pakt o neútočení – prasata se spolčí s největšími nepříteli: lidmi (konec studené války: smlouvy mezi SSSR a USA)
Revoluční nálady na statku se proměňují – situace se mění
Prasata si uzurpují čím dál větší moc – prasata se mají lépe, jiná zvířata hůře
Manipulace s veřejnými míněním – prasata jim lžou, podvádí je, pijí alkohol, spí v peřinách, obchodují s lidmi (Z Kulišova hrdinství se stává zbabělost a nakonec zrada)
7 přikázání – je postupně upravováno a měněno, nakonec nahrazeni tezí o nadřazenosti prasat: „všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“ – za totality – „Všechny lidé jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější“
- Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
- Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
- Žádné zvíře nebude chodit oblečené
- Žádné zvíře nebude spát v posteli
- Žádné zvíře nebude pít alkohol
- Žádné zvíře nezabije jiné zvíře
- Všechna zvířata jsou si rovna
Zachytil bujení totalitní mašinerie
Tragický příběh
Naivní chápání ideálů revoluce (ideály krásné, ale realita je potom úplně jiná)
POSTAVY
Pašíci = původci proletariátu, diktátoři, původci zla, okolnosti využívají ve svůj prospěch, jediní umí číst a psát, vzdělávají se
Napoleon – prase, nejchytřejší, ale podvodník a pokrytec, moci chtivý, krutý (symbolizuje Stalina)
Major – výstavní kanec (Lenin) – před svým skonem vyzývá k revoluci
Kuliš – chytré prase, s dobrými nápady (mlýn na elektřinu) – L. Trockij (soupeřil o moc se Stalinem)
Pištík – vepř, manipulátor (má na starost propagandu), stoupenec Napoleona
Pan Jones – původní majitel farmy, velký alkoholik, zlý na zvířata -> je jimi vyhnán
Boxer – kůň, největší dříč, symbolizuje pracující lid – Kůň = dříč – představují pracující lidi, který by pro myšlenku budování vlastního státu, kde jsou si všichni rovni, obětovali svůj život.
Molina – klisna „madam mezi zvířaty“, ráda se parádí mašlemi
Psi = tajná policie – která slepě plní rozkazy svého stvořitele – Napoleona
Ovce = nepřemýšlející masa: „Čtyři nohy dobré, dvě špatné.“ – bezmyšlenkovitě říkají to, co je někdo naučil
Osel = Benjamín (zde je schovaný sám autor, autoreportér, autorovo alter ego). Cynický, na prví pohled nezúčastněný intelektuál, nejstarší, nejmrzutější zvíře ze statku, aktivní jen když se zlo dotkne jeho přítele Boxera (odváží Boxera na porážku – už nepracuje tak jak má – režim se ho zbavuje)
Havran (Mojžíš) – představuje křesťanství, které v totalitní společnost ztrácí své místo.
Lidé – představitelé vykořisťovatelů.
Vypravěč – ano
JAZYK A STYL
Umělecký směr – světová literatura ½ 20. Století, prvky pokroku, utopie (ideální svět) a antiutopie (svět, kde je všechno špatně), odraz války, vize totalitní společnosti, která se vyvinula špatným směrem
Postupy – vyprávěcí, popisný
Jazyk – text je psán jednoduše a srozumitelně, spisovný, odborné termíny (apatie, animalismus, komplexní myšlení), metafory – psi = tajná policie, prasata = nejchytřejší, kůň = dříč; Archaismy (senoseč, báchorky), personifikace v celém díle
TÉMA – Špatnost a nefunkčnost totalitního režimu, revoluce, zrada a bezmezná touha po moci
MOTIVY – větrný mlýn, farma, jablko, motiv pana Jonese, motiv prasat, sedm přikázání,
VLIV DÍLA
Kritika – Za své doby nebyla kniha příliš oblíbená, úspěch až pár let po vydání. Úspěch až za doby studené války /východní a západní blok proti sobě soupeřili/. Orwellovi knihy se mohli vydávat až po Sametové revoluci.
Dvakrát zfilmováno – 1954 dvojice režisérů J. Batchelor a J. Halas – animovaný film: Konec filmu – povstání – zaútočení zvířat na lidi a prasata; 1999 režisér J. Stephensonem – hraný film
Soudobí autoři:
Karel Čapek (R.U.R)
Ota Pavel (Jak jsem potkal ryby)
Antoine de Saint Exupery – Malý princ
James Joyce – Odysseus
John Steinbeck – O myších a lidech
Ernest Hemingway – Stařec a moře
Další podobné články na webu:
