Jozova Hanule – rozbor a čtenářský deník

Kniha: Jozova Hanule

Autor: Květa Legátová

Přidal(a): Lucie W.

Více rozborů na Rozbor-dila.cz (Zasláno na Studijni-svet.cz)

 

 

Literární druh, žánr:

Epika, novela

 

Charakteristika tvorby, stylu:

Ich forma, dialogy, prvky balady, naturalismus, používány vulgarismy, dialekt

 

Místo a čas:

Nejdříve Brno, následně malá vesnička Želary v době protektorátu

 

Hlavní postavy:

Eliška – Hana

Joza

Richard

Lucka Vojničová

 

Děj:

Děj začíná v Brně, kdy mladá doktorka Eliška okrajově pomáhá svému kamarádu Slávkovi a milenci Richardovi, v době 2. světové války, s odbojem tím, že předává vzkazy na určená místa. Po jednom nevydařeném úkolu je jejich síť prozrazena. Eliška zjišťuje, že její „láska“ Richard emigroval a její kamarád Slávek ji domluvil bezpečné místo v malé vesničce s pacientem, který u nich dlouho dobu ležel, a o kterého se Eliška starala. Joza ji vezme do Želar, kde se později vezmou. Z Elišky se stává Hana. Její duševní rozpoložení není příliš dobré, musela opustit vše, co měla ráda, svou profesi, Richarda a odstěhovala se na samotu s hliněnou podlahou, bez elektřiny, bez vody a navíc má za manžela „místního blba“. Přes všechny počáteční útrapy nalezne v běžné domácí práci radost a potěšení a to postupně nalézá i ve svém, možná hloupém, ale za to hodném a vstřícném manželovi, který jí nadevše miluje a dává jí to najevo. Ve vesničce se sblíží se starou místní ženou, Luckou. Ta je vážená kořenářka a Hanu s sebou začne brát k porodům a tak Hana zažije nejedno místní drama z první ruky. V době, kdy se k nim dostanou zvěsti o blížící se válce, vesničku přepadne ruská armáda. Vojáci znásilňují ženy a podpalují domy. Místní si to ovšem nenechají líbit a postaví odboj. Mnoho žen i mužů zemře. Rusové, kteří jako výmluvu pro střílení z kulometů mají to, že napadají Němce (?), přestanou až ve chvíli, kdy se objeví slovenští vojáci a ukážou jim, že místní obyvatelé nejsou Němci. Škoda však již byla napáchána a Joza byl smrtelně zraněn. Teprve ve chvíli jeho smrti si Hana vědomě připustí, že by s ním nejraději strávila celý život a že on je její osudová láska. Po návratu do Brna a nemocnice se shledává s Richardem, který by se s ní rád opět sblížil, ale Hana/Eliška si je vědoma toho, že na jejího Jozu nebude nikdy moci zapomenout.

 

Myšlenky:

Ukázat destruktivní vliv války na život „obyčejných lidí“. Vytržení z běžného života a umělé nasazení do jiného světa, kde se přes všechna úskalí a nástrahy začne znovu rozvíjet láska a štěstí, která je pak opět, a v tu nejhorší chvíli, zničena.

 

Slovní zásoba díla:

Dialekt, vulgarismy, archaismy, obecná čeština

 

Prvky v díle:

„Co je tobě po tom, cuchto?!“ plivl mi pod nohy.

Joza mě zavedl na fašank.

Pažit, po kterém půjdu bosá.

„Co říkala, plesnivče, co říkala?!“

 

Inspirace, napodobení díla, film:

Podle románu byl natočen film Želary.

 

Ukázka z díla:

Vystoupili jsme z lesního šera výš, mezi skály. Na obzoru se otevřel kráter a vybuchlo z něho slunce. Načechralo se k pomalé plavbě po svém rybníku.

„Můžu ti říct, co mi napadlo?“ Zeptal se Joza s rozpaky.

„Můžeš.“

„Napadlo mi, že když sem s tebou kdekoliv, je kolem krásně.“

Milionkrát před námi zopakované vyznání.

Pokaždé nové, právě objevené, jedinečné.

 

V bezpečí posledního setkání jsem si uvědomila ojedinělost našeho svazku. Uvědomila jsem si též, že jsem zde v těchto horách, v krajině divů, prožila svůj vlastní zázrak.

Zůstala jsem u svého muže, dokud mu bilo srdce. Pak jsem šla za svými povinnostmi. Teprve za hodinu se mi začalo černat před očima.

Azor zemřel do rána na Jozově hrobě.

***

Odvezli nás ve vojenských vozidlech do Šádovy Huti.

Želary byly vymazány z mapy.

Vsjo na světě tri-tra-vá.


Další podobné články na webu: