Kniha: Kytice
Autor: Karel Jaromír Erben
Přidal(a): žádné jméno
- Doba- NÁRODNÍ OBROZENÍ
=kulturní a pilitické hnustí, které se rozvíjelo v Čechách i jiných evropských zemí, obnova národních jazyků v Rakouské monarchii
-dominance němčiny-města , úřady, vyšší společnosti
-česky psané texty vypadaly k odsouzení k zániku
-pouze na venkově čeština, která neměla ani spisovnou podobu
Úpad češtiny: -vliv vídeňského centralismu a s ním související germanizaci
-působení katolické církve
-nositelé čeké kultury (šlechta, vzěladní měšťané) v období baroka emigrovali, či po Bílé hoře zcela zmizeli (vždyť jen kolik lidí přestoupilo do katolických pozic)
Vznik národního obrození:
-1773 zrušení jezuitského řádu, s tím souvisí i oslabení vlivu církve ve školství
-1775 povinná školní docházka
-1781 vydal Josef II. Toleranční patent-povoleno svobodné vyznání evangelické
+zrušení nevolnictví
-osvicentví-důvěra v rozum, optimismus, víra v poznání, rovnoprávnost lidí, myšlenková svoboda, francouzští encyklopedisté, kteří inspirovali naše vědce
1) fáze OBRANNÁ (1775-1800)
-v Evropě převažuje osvícentví, usilovalo se o to, aby zanechali informace o českém jazyku pro budoucí generace
-psali o českém jazyku německy a latinsky
-charakter jazyková, vědecký a obranný
-literární tvorba byla prostá a omezovala se na kramářské písně, písmáckou literaturu a knížky lidového čtení
- Josef Dobrovský- národní buditel, historik a kněz
(Německo-český slovník)-dvojdílný
2) fáze OFENZIVNÍ (1800-1820)
-v Evropě převažuje préromantismus, počátky romantismu
-víra ve vzkříšení českého jazyka-díla se již píší v češtině
-národní buditelé se snaží o vypracování básnického, literárního i vědeckého
-posilování národního sebevědomí
-myšlenka všeslovanské vzájemnosti
- Josef Jungmann- jazykovědec, básník, překladatel
(Česko-německý slovník)-pětidílný, ke každému německému slovu český výraz:kyselina, čtverec, časopis, nerost, čistonosoplenka=kapesník
- František Palacký- „otec národa“, historik a pilitik
(Dějiny národu českého v Čechách a Moravě)-5 dílů- české dějiny od prvopočátku až 1526, kdy na trůn nastoupili Habsburkové
- Rukopis královedvorský, Rukopis Zelenohorský
-Václav Hanka-prý našel na věži Děkanského kostela sv. Jana Křitele ve Dvoře Králové
-téhož roku nalezl Josef Linda rukopis na zámku zelená Hora
-od začátku pochybností prověřovány-např. T.G. Masaryk, prohlášeny za falzifikáty
3) fáze VRCHOLNÁ (1820-1848)
ROMANTISMUS
–romantický hrdina řeší rozpor mezi snem a skutečností, je na okraji společnosti-ne vlastní vinou, osamělý, např. Vilém z Máje
–emotivní, citlivé, často fantaskní
–nejčastější žánry: poema=básnická povídka, obvykle lyricko-epická
Eposy=rozsáhlé epické skladby
Povídky, romány
-kolébkou Anglie, počátek 19.stol., vzniká jako opozice vůči klasicismu
Čechy:
- Karel Hynek Mácha-považován za zakladatele moderní české poezie
(Máj)
- Božena Němcová-první česká spisovatelka s velkým věhlasem
(Babička+Divá Bára)
Německo:
- Bratři Grimmové (Pohádky pro děti a celou rodinu)
- Karel Jaromír Erben
-básník, historik, sběratel slovesnosti, vydavatel staročeských literárních památek, překladatel a novinář
-narodil se v Podkrkonoší v Milétě, v řemeslnické (otec švec) a písmácké rodině
-vystudoval kvůli vadě řeči práva a filozofii (chtěl být učitelem)
-aby mohl studovat na hradeckém gymnáziu, musel si přivydělávat hrou na klavír
-v době studií se seznámil s Františkem Palackým, s nímž celý život spolupracoval
-po vystudování university procházel bezplatnou soudní praxí, při tom se věnoval vydávání památek staršího písemnictví (české spisy Jana Husa), překládání slonasnkých jazyků lidové slovesnosti
-jako sekretář Českého muzea sbíral po venkovských archivech studijní materiál-látku k historii českých rodů a také lidové písně a pohádky
-1848 byl poslán do Chorvatska, aby obeznámil tamní občany s děním v Čechách a zároveň dopisoval do Prahy o důležitých věcech mezi Jihoslovany, jmenován překladatelem u zemské vlády
-1850 ustanoven sekretářem Národního muzea
-1851 archivářem města Prahy
-věnuje se vědecké práci, spolutvůrcem Riegrova slovníku naučného, který byl naší první encyklopedií
-zabýval se hlavně literárními a politickými dějinami a národopisem
-díky hudebnímu nadání si zapisoval i nápěvy
- Ostatní díla
-zabýval se především sběrem lidové tvorby, hlavně písní, lidovou slovesností se inspiroval v Kytici
Próza:
- Písně národní v Čechách-obsahuje 500 písní
- české pohádky:
- Tři zlaté vlasy děda Vševěda
- Hrnečku vař
- Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Historická díla:
- Sebrané spisy Jana Husa
- Měsíčník hodin staročeských na Staroměstské radnici
- Dílo
-pochmutný děj, tragické konce
-lidové názory na mravnost (provinění-trest, popř. pokání)
Literární druh: lyriko-epika
Žánr :balada=lyricko-epická báseň s pochmurným dějem a většinou špatným koncem. Erbenovy balady jsou ovlivněny mýty, vystupují v nich nadpřirozené bytosti, některé mají blízko k humoru
Literárně historický kontex: Národní obrození, 2. Pol. 19. Stol.
Jazyk: jasný, prostý, rým sdružený, střídavý, či obkročný, není mnoho obrazných výrazů, přirovnání: těžší nežli kamení, pevný řád, nefunguje tu náhoda, motivy se opakují a logicky vedou k vyústění
Hlavní téma: problém viny a trestu (Svatební košile, Vodník, Polednice, Záhořovo lože)
Vztah matky a dítěte (Kytice, Poklad, Polednice, Vodník,…)
Střet reality a nadpřirozeného-může být vykládáno jako sugesce (Polednice)
Obraz špatného kroku (Vodník, Svatební košile)
-přísná spravedlnost Erbena- matka v Polednici dítě usmrtí
Vliv díla: zpracování Kytice má mnoho podob. V 70. Letech 20. Stol. byla úspěšně zdramatizována J. Suchým z divadla Semafor a roku 2000 vznikla její filmová podoba (režie Brabec). Erben se stal zakladateme české moderní balady, již pozdější autoři, jako např. Neruda a Bezruč dali sociální podtext
- Děj
POLEDNICE
-příběh matky, který vaří oběd a zároveň se snaží zvládnout unavené malé dítě, dožadující se pozorností, zatímco otec má přijít z práce. Žena na potomka přivolala Polednici, ale nakonec se jí tak vyděsila, že ze strachu dítě sama zadusila
ŠTĚDRÝ VEČER
-báseň má několik částí, zaobírá se mimo jiné lidovými zvyky v době Vánoc. Hlavní zápletka se týká dvou dívek. Hany a Marie, které potká opačný osud. Obě se podle tradice dívají do jezera, aby se dozvěděly, co je nemine. Podle věštby čeká jednu štěstí a druhou smrt, což se i stane. Zatímco se Hana ve čtvrté části balady vdáza hezkého mladíka, Marie přesně podle věštby z jezera zemře. V poslední částe se opakuje motiv dívek předoucí len z úvodu, avšak navíc všichni oplakávají mrtvou Marii
VODNÍK
-mladá dívka nedbá matčina věšteckého varovnání a jde si k jezeru vyprat prádlo, avšak stáhne ji k sobě vodník. Stane se jeho ženou, narodí se jim dítě. Po čase chce žena navštívit svou matku, což jí vodník povolí až po dlouhém přemlouvání s tím, že se musí vrátit přesně podle dohody. Neudělá to však, a tak vodník přichází až k chalupě a nakonec ke dveřím přináší jejich mrtvé dítě
SVATEBNÍ KOŠILE
-zbožná žena chce, aby se vrátil její milý, který před dlouhým časem odešel na vojnu. Muž k ní přichází v podobě démonického ducha, což ona hned pozná, a chce ji zabít, aby na tom byla stejně jako on. Žena se obrátí o pomoc k Bohu a je zachráněna.
Dále k doplnění doporučujeme následující rozbor díla Kytice.
Další podobné články na webu:
