Kytice – rozbor knihy a čtenářský deník

Kniha: Kytice

Autor: Karel Jaromír Erben

Přidal(a): žádné jméno

 

 

  1. Doba- NÁRODNÍ OBROZENÍ

=kulturní a pilitické hnustí, které se rozvíjelo v Čechách i jiných evropských zemí, obnova národních jazyků v Rakouské monarchii

-dominance němčiny-města , úřady, vyšší společnosti

-česky psané texty vypadaly k odsouzení k zániku

-pouze na venkově čeština, která neměla ani spisovnou podobu

Úpad češtiny: -vliv vídeňského centralismu a s ním související germanizaci

-působení katolické církve

-nositelé čeké kultury (šlechta, vzěladní měšťané) v období baroka emigrovali, či po Bílé hoře zcela zmizeli (vždyť jen kolik lidí přestoupilo do katolických pozic)

 

Vznik národního obrození:

-1773 zrušení jezuitského řádu, s tím souvisí i oslabení vlivu církve ve školství

-1775 povinná školní docházka

-1781 vydal Josef II. Toleranční patent-povoleno svobodné vyznání evangelické

+zrušení nevolnictví

-osvicentví-důvěra v rozum, optimismus, víra v poznání, rovnoprávnost lidí, myšlenková svoboda, francouzští encyklopedisté, kteří inspirovali naše vědce

 

1)     fáze OBRANNÁ (1775-1800)

-v Evropě převažuje osvícentví, usilovalo se o to, aby zanechali informace o českém jazyku pro budoucí generace

-psali o českém jazyku německy a latinsky

-charakter jazyková, vědecký a obranný

-literární tvorba byla prostá a omezovala se na kramářské písně, písmáckou literaturu a knížky lidového čtení

  • Josef Dobrovský- národní buditel, historik a kněz

(Německo-český slovník)-dvojdílný

 

2)     fáze OFENZIVNÍ (1800-1820)

-v Evropě převažuje préromantismus, počátky romantismu

-víra ve vzkříšení českého jazyka-díla se již píší v češtině

-národní buditelé se snaží o vypracování básnického, literárního i vědeckého

-posilování národního sebevědomí

-myšlenka všeslovanské vzájemnosti

  • Josef Jungmann- jazykovědec, básník, překladatel

(Česko-německý slovník)-pětidílný, ke každému německému slovu český výraz:kyselina, čtverec, časopis, nerost, čistonosoplenka=kapesník

  • František Palacký- „otec národa“, historik a pilitik

(Dějiny národu českého v Čechách a Moravě)-5 dílů- české dějiny od prvopočátku až 1526, kdy na trůn nastoupili Habsburkové

  • Rukopis královedvorský, Rukopis Zelenohorský

-Václav Hanka-prý našel na věži Děkanského kostela sv.  Jana Křitele ve Dvoře Králové

-téhož roku nalezl Josef Linda rukopis na zámku zelená Hora

-od začátku pochybností prověřovány-např. T.G. Masaryk, prohlášeny za falzifikáty

 

3)     fáze VRCHOLNÁ (1820-1848)

 

ROMANTISMUS

romantický hrdina řeší rozpor mezi snem a skutečností, je na okraji společnosti-ne vlastní vinou, osamělý, např. Vilém z Máje

emotivní, citlivé, často fantaskní

nejčastější žánry: poema=básnická povídka, obvykle lyricko-epická

 

Eposy=rozsáhlé epické skladby

Povídky, romány

-kolébkou Anglie, počátek 19.stol., vzniká jako opozice vůči klasicismu

 

Čechy:

  • Karel Hynek Mácha-považován za zakladatele moderní české poezie

(Máj)

  • Božena Němcová-první česká spisovatelka s velkým věhlasem

(Babička+Divá Bára)

Německo:

  • Bratři Grimmové (Pohádky pro děti a celou rodinu)

 

  1. Karel Jaromír Erben

-básník, historik, sběratel slovesnosti, vydavatel staročeských literárních památek, překladatel a novinář

-narodil se v Podkrkonoší v Milétě, v řemeslnické (otec švec) a písmácké rodině

-vystudoval kvůli vadě řeči práva a filozofii (chtěl být učitelem)

-aby mohl studovat na hradeckém gymnáziu, musel si přivydělávat hrou na klavír

-v době studií se seznámil s Františkem Palackým, s nímž celý život spolupracoval

-po vystudování university procházel bezplatnou soudní praxí, při tom se věnoval vydávání památek staršího písemnictví (české spisy Jana Husa), překládání slonasnkých jazyků lidové slovesnosti

-jako sekretář Českého muzea sbíral po venkovských archivech studijní materiál-látku k historii českých rodů a také lidové písně a pohádky

-1848 byl poslán do Chorvatska, aby obeznámil tamní občany s děním v Čechách a zároveň dopisoval do Prahy o důležitých věcech mezi Jihoslovany, jmenován překladatelem u zemské vlády

-1850 ustanoven sekretářem Národního muzea

-1851 archivářem města Prahy

-věnuje se vědecké práci, spolutvůrcem Riegrova slovníku naučného, který byl naší první encyklopedií

-zabýval se hlavně literárními a politickými dějinami a národopisem

-díky hudebnímu nadání si zapisoval i nápěvy

  1. Ostatní díla

-zabýval se především sběrem lidové tvorby, hlavně písní, lidovou slovesností se inspiroval v Kytici

Próza:

  • Písně národní v Čechách-obsahuje 500 písní
  • české pohádky:
  1. Tři zlaté vlasy děda Vševěda
  2. Hrnečku vař
  3. Dlouhý, Široký a Bystrozraký

Historická díla:

  • Sebrané spisy Jana Husa
  • Měsíčník hodin staročeských na Staroměstské radnici

 

  1. Dílo

-pochmutný děj, tragické konce

-lidové názory na mravnost (provinění-trest, popř. pokání)

Literární druh: lyriko-epika

Žánr :balada=lyricko-epická báseň s pochmurným dějem a většinou špatným koncem. Erbenovy balady jsou ovlivněny mýty, vystupují v nich nadpřirozené bytosti, některé mají blízko k humoru

Literárně historický kontex: Národní obrození, 2. Pol. 19. Stol.

Jazyk: jasný, prostý, rým sdružený, střídavý, či obkročný, není mnoho obrazných výrazů,    přirovnání: těžší nežli kamení, pevný řád, nefunguje tu náhoda, motivy se opakují a             logicky vedou k vyústění

Hlavní téma:       problém viny a trestu (Svatební košile, Vodník, Polednice, Záhořovo lože)

Vztah matky a dítěte (Kytice, Poklad, Polednice, Vodník,…)

Střet reality a nadpřirozeného-může být vykládáno jako sugesce (Polednice)

Obraz špatného kroku (Vodník, Svatební košile)

-přísná spravedlnost Erbena- matka v Polednici dítě usmrtí

Vliv díla: zpracování Kytice má mnoho podob. V 70. Letech 20. Stol. byla úspěšně zdramatizována J. Suchým z divadla Semafor a roku 2000 vznikla její filmová podoba (režie Brabec). Erben se stal zakladateme české moderní balady, již pozdější autoři,   jako např. Neruda a Bezruč dali sociální podtext

 

  1. Děj

POLEDNICE

-příběh matky, který vaří oběd a zároveň se snaží zvládnout unavené malé dítě, dožadující se pozorností, zatímco otec má přijít z práce. Žena na potomka přivolala Polednici, ale nakonec se jí tak vyděsila, že ze strachu dítě sama zadusila

ŠTĚDRÝ VEČER

-báseň má několik částí, zaobírá se mimo jiné lidovými zvyky v době Vánoc. Hlavní zápletka se týká dvou dívek. Hany a Marie, které potká opačný osud. Obě se podle tradice dívají do jezera, aby se dozvěděly, co je nemine. Podle věštby čeká jednu štěstí a druhou smrt, což se i stane. Zatímco se  Hana ve čtvrté části balady vdáza hezkého mladíka, Marie přesně podle věštby z jezera zemře. V poslední částe se opakuje motiv dívek předoucí len z úvodu, avšak navíc všichni oplakávají mrtvou Marii

VODNÍK

-mladá dívka nedbá matčina věšteckého varovnání a jde si k jezeru vyprat prádlo, avšak stáhne ji k sobě vodník. Stane se jeho ženou, narodí se jim dítě. Po čase chce žena navštívit svou matku, což jí vodník povolí až po dlouhém přemlouvání s tím, že se musí vrátit přesně podle dohody. Neudělá to však, a tak vodník přichází až k chalupě a nakonec ke dveřím přináší jejich mrtvé dítě

SVATEBNÍ KOŠILE

-zbožná žena chce, aby se vrátil její milý, který před dlouhým časem odešel na vojnu. Muž k ní přichází v podobě démonického ducha, což ona hned pozná, a chce ji zabít, aby na tom byla stejně jako on. Žena se obrátí o pomoc k Bohu a je zachráněna.

 

Dále k doplnění doporučujeme následující rozbor díla Kytice.


Další podobné články na webu:

error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.