Otázka: Národní hospodářství
Předmět: Ekonomie
Zaslal(a): veronika28
NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
- je souhrn všech hospodářství na území určitého státu
- hospodářství celé země, všech podniků, domácností a státních institucí
Činitelé působící na úroveň NH:
národní bohatství – souhrn všech materiálních statků, které vytvořili minulé generace (budovy, pozemky, umělecké stavby)
přírodní bohatství – půdy, lesy, vody, nerostné zdroje
obyvatelstvo – počet, hustota, věková struktura, vzdělání, kulturní vyspělost
ekonomický systém – zvykový, příkazový, tržní, smíšený
Struktura NH:
podle sektorů:
- primární = prvovýroba (má nejblíže k přírodním zdrojům). Patří sem tyto odvětví: těžba surovin, zemědělství (rostlinná i živočišná výroba), lesnictví, rybolov
- sekundární = se zabývá zpracováním toho, co primární sféra vyprodukuje. Patří sem: zpracovatelský průmysl,stavebnictví, výroba, rozvod el., plynu a vody
- terciální = služby (doprava, obchod, školství, peněžnictví, kultura, pohostinství)
- kvartální = věda a výzkum
podle odvětví:
- odvětví = (zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, těžební průmysl, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a zásobování vodou, stavebnictví, velkoobchod, maloobchod, služby pro domácnosti, doprava a spoje, peněžnictví, pojišťovnictví, veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení, školství, zdravotní a sociální služby, výzkum a vývoj)
NH řídí parlament, vláda, ministerstva, pomocné instituce, územní samospráva
Ukazatele NH: = vyjadřují úroveň ekonomiky daného státu, jsou čtyři a existují mezi nimi vzájemné vazby
– tyto vzájemné vazby mezi ukazateli národního hospodářství se nazývají magický čtyřúhelník
K hodnocení národního hospodářství slouží tzv. „magický čtyřúhelník
Sleduje vztah mezi čtyřmi ekonomickými ukazateli: nezaměstnanost, HDP, saldo obchodní bilance, inflace. Naplnění všech čtyř ukazatelů není možné, pokud se zlepší dva z těchto ukazatelů, druhé dva se zhorší.
Protiklady:
- inflace X míra nezaměstnanosti
- inflace X ukazatel tempa růstu ekonomiky
Hodnocení magického čtyřúhelníku je závislé na jeho ploše. Čím je plocha větší, tím je makroekonomická situace země příznivější.
- Velikost vyprodukovaných statků a služeb (HDP) měříme penězi, proto nás musí zajímat inflace (znehodnocení peněz). Hodnota peněz a jejich znehodnocení souvisí mimo jiné i se zahraničním obchodem.
- Zahraniční obchod úzce souvisí s velikostí HDP (vyprodukované statky nemusíme realizovat jen na domácím trhu, ale můžeme je prodat do zahraničí, a zase naopak statky dovezené ze zahraničí do HDP nemůžeme započítat),
- Velikost produktu pak přímo ovlivňuje míru zaměstnanosti (pokud se ekonomice nedaří, roste nezaměstnanost.
Hrubý domácí produkt (HDP):
= souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období (např. za rok) výrobními faktory (práce, přírodní zdroje, kapitál) na území státu, bez ohledu na to, zda jsou vlastněny občany státu nebo cizinci
Hrubý národní produkt (HNP):
= souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušné země, bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území státu nebo v zahraničí
HDP můžeme počítat dvěma rovnocennými metodami.
Zbožová (produkční) metoda = vychází z výroby a sčítá všechny vyrobené finální statky a služby za určité období, které firmy za dané období prodaly domácnostem, vládě, jiným firmám
VÝPOČET: HDP = spotřeba domácností + investice firem + vládní nákupy + čistý vývoz
- spotřeba domácností: výdaje za zboží uskutečněné občany za rok (mimo koupě bytů)
- investice firem: spotřeba soukromých firem, výdaje za budovy, stroje, zařízení
- vládní nákupy: výdaje na infrastrukturu, školství, zdravotnictví, ochranu životního prostředí
- čistý vývoz: je tvořen rozdílem mezi exportem a importem
Důchodová metoda = vychází z fáze rozdělování, každý účastník výroby získává odměnu (zaměstnanci – mzdy a platy, majitelé půdy rentu, majitelé kapitálu – čistý úrok a zisky)
VÝPOČET: HDP = ceny výrobních faktorů (mzda + renta + zisk + úrok) + opotřebení investic (odpisy) + nepřímé daně
- opotřebení investic: postupné opotřebení hmotných statků (odpisy)
- odpisy: daňové (rovnoměrné = lineární, zrychlené = degresivní), účetní
- daně: procentuální dávky, které odvádíme do státního rozpočtu
Nezaměstnanost:
– stav, kdy na trhu práce nabídka pracovních sil převyšuje poptávku po pracovních silách
– měří se mírou nezaměstnanosti, což je obecně poměr nezaměstnaných, kteří si chtějí práci najít a všech ekonomicky aktivních lidí
– míra nezaměstnanosti silně závisí na výkonnosti ekonomiky, když ekonomika roste, klesá nezaměstnanost, když ekonomika zpomaluje či její výkon klesá, nezaměstnanost roste
Výpočet míry nezaměstnanosti:
míra nezaměstnanosti = (nezaměstnaní/ekonomicky aktivní obyvatelstvo) x 100 (%)
Když je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké,
během takových období rovněž ekonomické obtíže ovlivňují emoce lidí a rodinný život.
Uvádí se dvě základní kategorie dopadu: ekonomický a sociální.
Důsledky nezaměstnanosti:
= při vysoké nezaměstnanosti není plně využita pracovní síla a tím se snižuje HDP
sociální dopad = zvyšuje se kriminalita, pocit méněcennosti
Inflace:
– znehodnocení peněz
– projevuje se růstem cenové hladiny (zvyšováním cen zboží a služeb)
- inflace tažená poptávkou – když lidé dostávají více peněz za stejnou práci (na trhu je více poptávky při stejném objemu nabídky)
- inflace tažená nabídkou – zvýšení cen nabídky v důsledku zdražení vstupů do výroby (materiálu, energií, kapitálu). Poptávka pak volá po zvyšování mezd, to způsobí opětovné zvýšení cen nabídky a inflace bují
Podle velikosti rozlišujeme:
inflace mírná (plíživá):
- jednociferná
- lidé nepřestávají věřit penězům, věří v ekonomiku, ekonomika běžně funguje, tempo růstu cent odpovídá tempu růstu výroby
inflace pádivá:
- dvojciferná
- lidé přestávají věřit domácí měně a vkládají peníze do cizí měny či drahých kovů, chod ekonomiky je tímto narušen
hyperinflace:
- inflace, kdy hovoříme o trojciferných a větších číslech
- peníze přestávají plnit svou funkci, lidé nevěří ekonomice. d se říci, že daný stát spěje ke krizi
Výpočet míry inflace:
míra inflace = (cenová hladina (t) – cenová hladina (t -1) )/(cenová hladina (t -1)) x 100 [ % ]
kde t je určité období (měsíc, rok)
Platební bilance
= běžný, nepřerušovaný vztah dvou platebních toků směrem dovnitř a ven, kterých se daná země nepřetržitě účastní
– peněžní toky do země a ze země
– může být kladná nebo záporná
– s vývojem platební bilance se vyvíjí i cena zboží a služeb a s ní také možnosti vývozu a dovozu zboží
Položky platební bilance:
- běžný účet – shrnuje rozdíl mezi celkovým vývozem statků a služeb a celkovým dovozem statků a služeb
- kapitálový účet – půjčky, které soukromé osoby nebo vlády poskytují soukromým osobám v zahraničním nebo cizím vládám, nebo je od nich samy získávají
- statistická diskrepance a úřední vyrovnání – odchylky zapřičiněné neúplností informací o zahraničním obchodu, deficity se dorovnávají nákupem cenných papírů ze zahraničí
- změna devizových rezerv – jde o nákup nebo prodej zahraničních měn, čímž se centrální banka, která tuto měnu ukládá jako devizovou rezervu ve svém trezoru, snaží ovlivnit výši měnového kurzu
Hospodářský cyklus
= je opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem a skutečným produktem národního hospodářství
Recese – vyznačuje se poklesem makroekonomických ukazatelů a růstem míry nezaměstnanosti, je spojena se značnými ztrátami HDP
Konjuktura – fáze ekonomického cyklu s vysokou dynamikou makroekonomických ukazatelů, růstem zaměstnanosti, cen i zisků
Vrchol a dno – jsou body obratu, kdy se mění vztah mezi agregátní poptávkou a agregátní nabídkou
*Sedlo – dno
Fáze hospodářského procesu
expanze
– (rozvoj, konjunktura, rozmach poptávky i nabídky) – domácnostem i firmám se daří, rostou zisky i platy, roste spotřeba statků a služeb, stát dostává více daní, takže může také více investovat
vrchol
– (převis nabídky nad poptávkou) – firmy pořád ještě produkují vysokým tempem nové statky a služby, ovšem strana poptávky už začíná zaostávat
krize
– (recese, deprese, pokles nabídky i poptávky) – poptávka se zcela zabrzdila, firmy mají problémy s prodejem, krachují, zvyšuje se nezaměstnanost, lidé mají existenční problémy, i ti co mají práci raději spoří a neutrácí, což krizi ještě prohlubuje
sedlo
– (dno, vyrovnání a oživení poptávky i nabídky) – žít se musí, takže poptávka nikdy neklesne na nulu. Firmy minimalizovaly náklady a ceny, ty které přežijí recesi se dostanou se svou nabídkou do souladu s poptávkou
Další podobné články na webu:
