Kniha: Romeo, Julie a tma
Autor: Jan Otčenášek
Přidal(a): Tereza W.
Více rozborů na Rozbor-dila.cz (Zasláno na Studijni-svet.cz)
Druh: epika
Žánr: milostná novela
Rok vydání:
Doba a místo děje: 1942 – období heydrichiády, Praha
Motivy:
1) láska a sebeobětování
2) lidská beznaděj v období války (všudypřítomný strach, nedostatek jídla, zoufalství…)
3) postavení Židů za války – vliv nacistických hrůz na psychiku člověka
– kritika nacismu, války, antisemitismu
Hlavní postavy:
– Pavel – dobrosrdečný, obětavý, osmnáctiletý mladík, student maturitního ročníku, okupace mu vadí a válka mu příjde zbytečná, považuje za nesmyslné učit se ve škole Vůdcův životopis nazpaměť, ale dokud nepotká Ester, tak si ani v plné míře neuvědomuje, co všechno se za nacismem a válkou skrývá. Do Ester se bezhlavě zamiluje, snaží se jí ochránit jak jen to jde, sám by byl ochten za ni položit svůj život:
„dýchat pro někoho…..
Pochází z milující rodiny, byl vychován k lásce a pravdě, svému otci nikdy nelhal, teď však – aby ochránil Ester – je nucen se občas schýlit ke lži,i když je mu to nadmíru nepříjemné (raději mlčí, než aby na sebe neustále nabaloval další a další lži).
Něvěří v Boha ale ve vědu, rád pozoruje hvězdy a chtěl by je dále studovat, stát se vědcem.
Věděl, v jaké situaci je Ester, on a celá jeho rodina, co jim hrozí, kdyby Němci na Ester přišli. Každý den v novinách četl výhružný seznam jmen zastřelených osob, které se nějak provinily proti Říši, např. ukrýváním nepohodlných. Věděl, že by na seznamu mohli být brzy i oni. Nikdy o tom ale před Ester nemluvil a snažil se vymyslet nějaké schůdné řešení.
Kontrast: absurdita problémů Pavlových spolužáků (stresy před maturitou, schíza že rupnou ) X problémy Pavla – maturitu neřeší, ke škole je lhostejný, hlavně musí zachránit Ester.
– Ester – Židovka, kvůli narůstajícímu antisemitismu přišla o „kamarády“, nemohla chodit do školy,do tanečních… rodiče byli transportování do Terezína, ona sama byla později také povolána, ale nedostavila se. Byla zoufalá a nevěděla kam se vrtnout, nakonec seděla uplakaná v parku na lavičce s 50kg kufříkem, kde se poté setkala s Pavlem. Byla mu nesmírně vděčná, že ji nabídl ochranu a zamilovala se do něj. Nicméně každý den přežívat mezi čtyřmi stěnami v malinké místnůstce ji brzy začalo nesmírně tížit a občas měla pocit, že propadá bláznovství. Chvíle v komůrce bez Pavla pro ni byly utrpením, mu se ale svěřit nechtěla, už tak měl podle ní starostí dost- pašoval pro ni jídlo z večeře, i když jen malé množství, rodiče si nesměli všimnout, nosil jí knížky, riskoval (po deváté se nesmělo vycházet z domu)…
– Pan krejčí – Pavlův otec (o 40 let starší), hodný, čestný muž, pro kterého byla rodina na prvním místě – byl proti Němcům, ale musel se přizpůsobit a neupozorňovat na sebe – pro ochranu rodiny. Těžce nesl synovo podivné chování. Když se dozvěděl o Ester, dal mu pro ni navíc jídlo a pomohl mu vymyslet nový plán, totiž že Ester pojede na venkov k tetě.
– Čepek – tovaryš, spolupracovník krejčího
– Rejsek – záporná postava knihy, podivín, kolaborant, udavač, opilec. Jeho syn šel bojovat za Němce (padl u Charkova). Dozví se o Ester a chce jí udat. Nakonec jí ale nenajde.
Hlavní myšlenka: poukazuje na nesmyslnost války à ničí životy nevinných lidí, odstrašující případ pro současnost – nadčasovost díla.
Jan Otčenášek
– představitel 2. vlny válečné prózy
– „Hlavní myšlenkou díla Jana Otčenáška je, že člověk má hledat své vlastní cíle a nepodléhat pohodlné, ale prázdné přizpůsobivosti. Zásadní otázka, jak se člověk vyrovnává se současnou dobou a svým okolím, byla pro něho vázána otázkou, jak se člověk dovede vyrovnat sám se sebou.“
– Dílo:
1) Budovatelská tematika: OBČAN BRYCH – popisuje atmosféru únorového převratu 1948, vnitřní boj intelektuála, na čí stranu se dát, nakonec vítězí socialismus.
2) Okupace: KULHAVÝ ORFEUS – ochota mladých studentů přidat se k odboji.
3) Milostná temtika: VÍKEND UPROSTŘED TÝDNE – milostné drama.
2. vlna válečné prózy
– Na rozdíl od první vlny (která podávala bezprostřední svědectví o válce a zaznamenávala konkrétní události – Julius Fučík, Jan Drda…) se kladl větší důraz na vnitřní svět postav – nepopisovaly se konkrétní události jako takové, ale spíše jejich dopad na životy obyčejných lidí, jednalo se spíše o jakousi psychologickou analýzu
– L. Fuks, B. Hrabal, O. Pavel, A. Lustig, J. Škvorecký..
Podobná díla ve světě
– W. Styron – Sophiina volba
– R. Rolland – Petr a Lucie
Další podobné články na webu:
