Kniha: Proměna

   Spisovatel(ka): Franz Kafka

   Přidal(a): Gábi

Téma:

•  člověk který zajišťuje finančně celou rodinu je najednou brán jakoby byl cizí, odcizení a ztáta vazeb s okolním světem, proměna člověka ve hmyz a následující vývoj vztahů rodiny k tomuto stvoření

Motiv:

• odcizení, vyřazenost, izolovanost, proměna, chladnost, nesoucit,

Časoprostor:

• děj se odehrává pouze v městském bytě není uvedeno v jakém období, děj se odehrává během několika dní až týdnů

Kompoziční výstavba:

• 3 kapitoly – všechny končí vyhrocením předchozí situace (zranění Řehoře holí, když ho otec zaháněl do pokoje…téměř zabítí Řehoře jablkem, které se uklínilo v zádech, smrt Řehoře)
  chronologický příběh a díky retrospektivě se dozvídáme o tom, jaký Řehoř býval (z myšlenek a úvah)

Druh: Epika – příběh

Žánr: povídka – krátký příběh, 1 dějová linie, málo postav, nečekaný konec

Vypravěč: er-forma, je neosobní (pouze nezávislý pozorovatel)

Postavy:

Řehoř – obchodní cestující, je pracovitý a dobromyslný, klasický Kafkův hrdina – díky absurdním okolnostem se dostává do bezvýchodné situace, uvažuje sice racionálně, ale přesto je nucen přemýšlet nad svým životem, nad budoucí existencí, prožívá vnitřní boj, protože mu nikdo z příbuzných nerozumí a všichni se ho bojí, on s tím nemůže nic udělat, prvně se mu zdá jako dobrý nápad vystěhovat nábytek, nakonec by uz ale byl až moc jako hmyz a nezbylo by v něm „člověčenství“, jeho pokoj se nakonec stane spíše skladištěm poté co je rodinou úplně odstrčen bez soucitu

Markétka – sestra, zpočátku je k Řehořovi velice citlivá a považuje ho stále za svého bratra (nosí mu jídlo, chodí ve stejný čas, aby se mohl Řehoř schovat, je k němu ohleduplná), poté se ale její soucit ztrácí a přestane si všímat, že jídlo téměř nejí, nemyslí si, že je dobrý nápad aby matka viděla takto Řehoře, chce vystěhovat nábytek z pokoje, aby měl Ř. místo na lezení, stále studuje

Matka (Samsová) – když spatří při stěhování Řehoře, tak omdlí, pořád ale Řehoře považuje za syna jen k němu raději nechodí, starostlivá, přemáhá v sobě odpor

Otec Samson – nechce aby Řehoře kdokoli viděl kromě služky, zraní Řehoře, úplně ho po proměně zavrhne a zapomene co pro ně předtím dělal, vidí ho už jen jako přítěž, je starý ale opět začně chodit do práce a Řehoř zjistí že na tom není fyzicky tak hrozně jak předpokládal, muž činu, tvrdý, přísný

Ostatní – posluhovačka, podnájemníci

Vyprávěcí způsoby:

• věcný, strohý, racionální – vše je řečeno, tak jak to je a působí to přirozeně
• minimum metafor, popisů
• soustředění na líčení děje
• typické pro Kafku je, že neudává důvod proměny – je to sice absurdní ale hrdinové jsou postaveni před hotovou věc

Typy promluv:
Řehoř s nikým moc nemluví, vede spíše vnitřní monology, ostatní mluví dialogy poměrně stroze

Veršová výstavba není

Jazykové prostředky a tropy a figury se naučit a rozpoznat

Kontext autorovy tvorby:

• Mezi myšlením Kafkových hrdinů a Kafkou existuje podobnost. Z Kafkova života se do jeho tvorby promítá např. vykreslení postavy otce(materialisticky založený otec, který pocházel z chudých a nevzdělaných poměrů, údajně tyran), ale také pocit z vlastní bezcennosti a nepodstatnosti své existence
• Dílo se dostává do popředí až v průběhu 20. stol
• Proměna je řazena mezi vrcholní díla Kafkovy tvorby

Literární / obecně kulturní podtext:

• vydáno 1915 za Kafkova života
• probíhá 1. světová válka
• u nás začínal tvořit Karel Čapek (Bílá nemoc, RUR, Válka s mloky), Alois Jirásek, Jaroslav Hašek
• Kafku řadíme do pražské německé literatury (ikdyz psal německy, musel se naučit česky, narodil se zde a žil tu)

Franz Kafka (1883- 1924)

• pražský, německy píšící spisovatel židovského původu
• představitel existencialismu a modernismu
• jeden z nejvlivnějších autorů 20. stol.
• zajímavost – v závěti si přál, aby byla jeho dosud nevydaná díla zničena (Max Brod to nerespektoval a díla vydal)
• Vlivy na jeho tvorbu – jeho otec, pesimismus, Friedrich Nietzsche (něm. filozof, básník a skladatel též spojen s existencialismem)

Další díla:

• vydáno za života – Topič, Venkovský lékař
• vydáno po smrti – Proces, Zámek, Amerika

*existencialismus= směr, který vznikl po 1. světové válce (po r. 1918), znaky tvorby- zoufalý a izolovný člověk, obava z další eistence, nevyhnutelnost smrti..
*modernismus=myšlenkový proud, pokus spojit historické křesťanství s moderní vědou a filosofií, umělecké hnutí, které vzniklo jako vzpoura proti tradicím

The post Proměna – rozbor knihy (3) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Proměna

   Spisovatel(ka): Franz Kafka

   Přidal(a): iva98

Název díla:  Pygmalion

Autor: George Bernard Shaw

Zařazení autora:  představitel anglické literatury přelomu 19. a 20. st. a 1. pol. 20. st.

Zaměření autora:  dramatik, prozaik, esejista, lingvista, kritik, zakladatel moderního angl. dramatu

Nakladatelství: ARTUR

Rok vydání: 2013, Praha

Počet stran: 126

Literární druh:  drama

Žánr:  satirická komedie

Literární směr: realismus

Znaky:

• snaha podat pravdivý obraz skutečnosti, komplexní zobrazení skutečnosti
• typizace, tj. snaha vystihnout na jednotlivém hrdinovi obecný charakterový typ
• hrdina se vyvíjí, proměňuje; autor není účastníkem děje, stojí jakoby nad příběhem
• literatura zaujímá objektivní přístup ke skutečnosti
• kritické poznávání skutečnosti
• realistické literární dílo analyzuje skutečnost
• do literatury se zavádějí nové výrazové prostředky = využívá všech vrstev jazyka: nářečí, argot,…

Současníci:

Romain Rolland, James Joyce, Jean Cocteau, Karel Čapek, Antoine de Saint- Exupéry, John Steinbeck, E. M. Remarque, Ernest Hemingway, Anna Franková, Franz Kafka, bratři Mrštíkové a další…

Pdf: http://knihovnalubna.wz.cz/Povinn%C3%A1%20%C4%8Detba/Shaw-Pygmalion.pdf

Film: https://www.youtube.com/watch?v=tmdPj_XbF30 (rok 1938); další verze 1981

– muzikál My fair lady (USA, 1964)

Rozbor díla

TÉMA

Hlavní téma: rozdíly mezi společenskými vrstvami, emancipace žen

Námět, celkové téma:  Námětem je Ovidiovo dílo Proměny – řecké a římské báje, ve kterých se vypráví o proměně člověka ve zvíře, rostlinu, kámen atd…

Pygmalion je mladý sochař, který si vytesá sochu krásné ženy a prosí Afroditu o oživení sochy.

G.B. Shaw se tímto inspiroval – ve svém díle popsal přeměnu takřka zaostalé květinářky ve vyspělou a kultivovanou ženu.

Motiv : nespisovná mluva

ČAS: počátek 20. století

PROSTOR: Anglie – Londýn, ulice Wimpole Street, Drury Lane, náměstí, dům pana Higginse, Buckinghemský palác

POSTAVY:

– hlavní

• Líza Doolittlová – mladá půvabná květinářka, ze začátku mluví velmi hovorově, neumí správně vyslovovat, chce si založit květinářství; citlivá; na konci se zamiluje do Freddyho
• Henry Higgins –energický a upřímný; odborník na řeč, starý mládenec, potká Lízu na náměstí; vsadí se s Pickeringem, že Lízu naučí za 6 měsíců správně mluvit a uvede ji do společnosti; někdy má hrubší chovaní
• plukovník Pickering – přítel Higginse, starý mládenec, pomáhá Higginsovi s učením Lízy; hodný, zdvořilý muž
• paní Higginsová – matka Henryho; milá žena, seznámí se s Lízou a dobře si s ní rozumí

– vedlejší

• paní Pearcová – hospodyně v Higginsově domě, starostlivá
• Alfréd Doolittle – otec Lízy, nestará se o ni, mluví velmi hovorově (jako ze začátku jeho dcera), je provokativní, párkrát rozvedený a ke konci se znovu žení; popelář; alkoholik
• Freddy – nesmělý mladík, zamilovaný do Lízy, neschopný se starat sám o sebe
• Klára – sestra Freddyho, trochu drzá, veselá mladá dívka

VYPRAVĚČ:  vypravěč není, děj popisují a posouvají dlouhé scénické poznámky

FORMY VYPRÁVĚNÍ: dialogy a monology

FORMY ŘEČI: přímá řeč

Děj:

Henry Higgins před divadlem potká Lízu, poslouchá její výslovnost a některá slova si zapisuje. Dojde k malému sporu ohledně kytek a peněz. Higgins se vsadí s Pickeringem, že Lízu naučí správně mluvit a za 6 měsíců ji uvede do společnosti tak, aby nikdo nepoznal její původ. Když to Líza zjistí, chce se nechat učit, aby si pak mohla otevřít své květinářství. Navštíví Higginse v jeho domě. Ve společnosti Higginse a Pickeringa se denně po dobu 6 měsíců učí správné řeči. Učení jí jde velmi dobře. Oblíbí si ji paní Higginsová a seznámí ji s Freddym, který se do Lízy hned zamiluje. Po půl roce se Higgins, Pickering a Líza účastní večírku v Buckinghemském paláci. Přítomní hosté jsou překvapení z Lízina vznešeného chování a myslí si, že je maďarská princezna.  Pickering a Higgins se radují, že už to mají za sebou. Higgins vyhrál sázku. Líza se s nimi ale pohádá. Uvědomuje si totiž, že nemá kam jít. Na ulici se teď vrátit nemůže. Je zamilovaná do Higginse, který jí také miluje, ale nechce si to přiznat, protože se nechce vázat. Líza tedy odejde k paní Higginsové, přijme lásku Freddyho a rozhodne se za něj provdat. Spolu si díky Pickeringovi a penězům Lízina otce otevřou květinářství.

KOMPOZICE

Kompozice díla je chronologická. Text se skládá z pěti dějství, scén, výstupů a replik; je formován do scénáře. Obsahuje velké množství scénických poznámek, popisů postav a prostředí.  V díle je viditelný kontrast mezi chudými lidmi a smetánkou.

JAZYK

Jazyk v textu je charakteristický pro každou společenskou vrstvu. Chudí (Líza, Alfréd Doolittle) mluví velmi hovorově a nespisovně – př. ,,Nemrčte se paj řiditel a kupte si vod ch’dý holky kytku.“; vyšší vrstvy mluví kultivovaně a spisovně.  V textu jsou přechodníky (př. demonstrujíce). Místy se objevuje ironie (př. ,,To se ti, Henry, opravdu povedlo!), přísloví (Drž jazyk za zuby!)

Spisovný jazyk

– Odborné termíny:př.periférie, laryngoskop

– Archaismy: př. mlospaní (milost paní)

– Hovorová slova:př. vobrala, móresy

Nespisovný jazyk

-argotická slova: př. fízl, cvokhaus

– vulgarismy:př. káčo jedna

• Slohové postupy: vyprávěcí, popisný
• Syntaktické prostředky: vyjadřování slovesné (Todle já nepřečtu.) X jmenné (Ale já ano!); všechny druhy vět (oznamovací, tázací, rozkazovací, zvolací, přací)
• Obrazná pojmenování:

– hyperbola: už je pryč 20 minut, jela jsem taxíkem milionkrát

– přirovnání: nebublejte jako holub na báni, mluví jako dlaždič

– metafora: je to největší fuška, jakou jsem si v životě uvázal na krk, lezlo mi to krkem

• Figury:

            – aliterace: máte plnou pravdu paní Pearcová

                – apoziopeze: Vy přeci –

Úryvek

HIGGINS : Odříkejte abecedu.

LÍZA : Abecedu já umím. Si myslíte, že neumím nic? Nemusíte mi učit jako ňákýho haranta.

HIGGINS ( zahřmí ) : Odříkejte abecedu!

PICKERING : Poslechněte, slečno Doolittlová. Hned pochopíte, proč. Udělejte, co vám říká, a nechte ho, ať vás učí po svém.

LÍZA : Dyž teda myslíte – É, boé, coé, doé –

HIGGINS ( zařve jako poraněný lev ) : Dost! Slyšel jste, Pickeringu? Kvůli tomu přispíváme na základní školní vzdělání. Tohle nešťastné stvoření zavřeli devět let do školy na naše útraty, aby je naučili mluvit a číst jazyk Shakespeara a Miltona. A výsledek je é, boé, coé. ( K Líze ) A, bé, cé, dé.

LÍZA ( téměř v slzách ) : Dyž to řikám. É, boé, coé –

HIGGINS : Dost! Řekněte láhev vína.

LÍZA : Léefina.

– úryvek je ze 2. dějství; vybrala jsem ho proto, že je to začátek Lízina učení

Hodnocení díla

Dílo se mi velmi líbí, zejména díky humornosti a použité ironii. Muzikál My fair lady je velmi povedený a shoduje se s knihou.

The post Proměna – rozbor knihy (2) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Proměna

   Spisovatel(ka): Franz Kafka

   Přidal(a): mira

1) Franz Kafka (+1924)

• narodil se a žil v Praze poblíž Staroměstského náměstí
• jeho otec byl dobře postavený obchodník (patřila mu galanterie)
• německý spisovatel židovského původu
• celý život měl spory s otcem, navzájem si nerozuměli, měl z něj komplex méněcennosti (byl sám hodně introvertní); jejich vztah byl chladný (Kafka mu vyčítal např. jeho chladnost ve víře)
• pracoval v pojišťovně, uměl dobře česky (navštěvoval i kurzy češtiny)
• jeho sestry zemřely v Terezíně podle scénáře jedné z Kafkových postav (jako by to předpověděl)
• zažíval tzv. trojí vyhnanství – mezi Čechy jako Němec, mezi Němci jako Žid, …
• se svým přítelem Maxem Brodem tvořili skupinu expresionistů (Brod proslul jako editor Kafkova díla – např. Proces vydal posmrtně i přesto, že Kafka ho nařídil spálit)
• dílo:
  • řadíme ho do německé meziválečné prózy, ale dílo samotné je nezařaditelné
    • nese prvky dobového existencialismu, expresionismu, je to tzv. literatura odcizení
  • Proces
    • Josef K. se v den svých 30. narozenin probudí se dvěma muži u své postele. Je zatčen, ale nedozví se proč. Je přesvědčen o své nevině. Nakonec je bez rozsudku odveden za město a popraven ranou nožem do srdce.
    • Kafka zachycuje ponurou atmosféru 20. století – objevuje se pocit odcizení, beznaděje, absurdita, paradoxní situace sporu s odlidštěnými byrokratickými institucemi atp.
  • Zámek
  • Proměna

2) literárně historický kontext

• obecně řadíme do pražské německé literatury
  • německy píšící spisovatelé, básníci a žurnalisté žijící a tvořící v Praze. Hlavně od konce 19. století do druhé světové války
  • Kafka, Kirsch, Brod, Urzidil, …
• Kafku zařazujeme do moderního – experimentálního proudu a k existencialismu
  • základem je narušení tradičního pojetí románu, využívání složité symboliky a experimentů
  • existencialismus je filosofický směr vzniklý v Německu v meziválečném období.
    V tomto směru je uznávána pouze existence jedince – život je brán jako starost
  • v experimentální próze je potlačena dějová složka, vyskytují se prvky absurdity, nedodržuje se časová posloupnost. Nejde o zachycení děje jako skutečnosti, ale o srovnávání vnitřního světa hrdiny s okolím, na které hrdina většinou rezignuje. Využívá podtextu – nevyjadřuje své myšlenky rovnou, ale nechává čtenáře, aby si je sám domyslel a zhodnotil

3) ukázka

a) téma

• přeměna člověka ve hmyz a následná proměna vztahů rodiny k tomuto stvoření, mezilidské vztahy, nahraditelnost zdánlivě nenahraditelného, lidská povaha a její proměna, odcizení od okolního světa, nepochopení světa a světem, samota
• motivy: proměna, sen, touha, úzkost, charakter a jednání postavy, uzavřenost pokoje je metaforou života cizince v cizím prostředí, dveře bránou do života, chování v rodině, odcizenost

b) časoprostor

• čas není u Kafky určen, ale dílo není gnómicky nadčasové, můžeme je tedy zařadit do dané doby (identifikujeme ji podle hlavního hrdiny, v jehož současnosti se děj odehrává)
• děj se odehrává v maloměstském bytě v nejmenovaném městě

c) kompozice

• povídka je psána chronologicky
• v er-formě z pohledu Řehoře
• často je využíván vnitřní monolog
• občas se vyskytují vzpomínky na minulost (dozvídáme se, co se v rodině stalo, jak to tam před proměnou fungovalo, atd.)
• příběh je členěn na tři nepojmenované kapitoly

d) literární druh, žánr

• epika, povídka

e) vypravěč

• er-forma
• vyprávěcí postup je šokující, novátorský
• typicky kafkovský – vypravěč je stejně odcizený jako jeho hrdinové
• nezaujatý vypravěč není vševědoucí a nepustí nás do hrdinova nitra, ale vypráví nám o něm!
• detailně jsou popisovány bizarní věci (např. jak se snaží dostat z lehu na nožičky)
  • bizarnosti jsou popisovány nezaujatě registrujícím postupem („oko kamery“), chladně registruje, popisuje, jako kdyby to bylo úplně normální

f) postava

• Řehoř
  • najednou je jiný, nesplňuje již představu „jejich“ Řehoře
  • projevila se jeho jinakost, která ale může vězet v čemkoli!
  • jeho mysl je jiná, než všichni mysleli (a chtěli)
  • jeho nahlížení na svět je také jiné
• otec – chová se agresivně, nepřátelsky, schovává Řehoře (nechce ostudu), dále situaci neřeší
• matka – bojí se ho vidět, protože se ho štítí!!! – přesto ho miluje a chce mu pomoci. Proměnu nesnese, při pohledu na něj omdlí, miluje ale toho „minulého“ Řehoře, toho „jejího“
• sestra
  • stará se o něj
  • proměnu jako jediná přijala
  • nejprve v něm vidí svého bratra – stará se o něj, pečuje, snaží se
  • postupem času ale v broukovi ztratí Řehořův obraz a přestává se o něj zajímat, už není jejím bratrem
  • jako první řekne, že se musí Řehoře-brouka zbavit, ztrácí veškerý soucit
  • používá metodu „není to náš Řehoř“ – oprošťuje se od proměny, není to její bratr
• na broukovu smrt reaguje rodina výpovědí služky

g) jazykové prostředky

• spisovná němčina (Hochdeutsch)
• žádné nespisovné nebo slangové výrazy
• text je srozumitelný i pro dnešního čtenáře – téměř se nevyskytují archaismy
• jazyk je spíš prostý, neobsahuje metafory a květnaté věty
• vypravěč nepoužívá zabarvená slova, postavy mluví nevzrušeně a bez afektu, málo používá tropy (odosobněný vypravěč!)
• afektivním prostředkem jsou řečnické otázky!! Klade je hlavní hrdina

The post Proměna – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.