Kniha: Labyrint světa a ráj srdce

   Spisovatel(ka): Jan Amos Komenský

   Přidal(a): Lillyia

Původním názvem Labyrint světa a lusthauz srdce, to jest světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází.

Jan Amos Komenský

• 1592 – 1670
• Teoretik pedagogiky (všeobecná teorie výchovy, didaktika-teorie vzdělávání)
• Zakladatel moderní pedagogiky, přízvisko „učitel národů“
• Jazykové příručky: Brána jazyků otevřená, Svět v obrazech
• Psal latinsky, ale také bohatou češtinou
• Jeho ideálem byla pansofie (vševěda) – tvořil také encyklopedické spisy
• Zanechal také díla teologická, filosofická (hl. dílo Obecná porada o nápravě věcí lidských) a všenápravná (výchovná, ale přesahující rámec didaktiky)
• Byl nekatolík (byl protestant – Jednota bratrská)– od roku 1628 v exilu

Komenského současníci:

• Česko:
  • Adam Václav Michna z Otradovic (hlavně písně – př. Loutna česká)
  • Pavel Skála ze Zhoře (př. Historie církevní)
  • Bohuslav Balbín (Směs rozprav o dějinách českých)

• Cizina:
  • Španělský básník a dramatik Pedro Calderón de la Barca (drama, hra: Život je sen – svobodná vůle člověka vs osud)
  • Německý Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen (román Dobrodružný Simlicius Simplicissimus, satira o světě)
  • Torquisto Tasso: ital, Osvobozený Jeruzalém (nábožensko-filozofický epos, konflikt křesťanů a muslimů)

Dílo: Labyrint světa a ráj srdce 

• Druh a žánr: Epika, filozofický román (alegorie)
• Ich forma (Poutník)
• Jedno z vrcholných děl barokní literatury (nejslavnější česky psané dílo 17. století)
• Filosofická alegorie
• Barokní lit.: obraznost, citová zabarvenost, často alegorická, velký důraz na přítomnost Boha, symbol věčnosti, nekonečnosti a pokory

Hlavní myšlenka:

• zamyšlení se nad podstatou života a společností celkově. Prostřednictvím příběhu Komenský vyjadřuje své názory a životní postoje, také satiricky kritizuje chování lidí, jejich postoj k životu.

Téma:

• Marnost, zlo ve světě, hledání Boha, hledání smyslu života

Kompozice díla: chronologická, 2 části:

• Labyrint světa (Výpravná část, kde se poutník rozhodl prozkoumat svět, aby zjistil, jaký je smysl a cíl všeho lidského snažení. Má 2 průvodce – Vševěd Všudybud a Mámení Mámil. Dostane brýle mámení, ale nasazeny křivě.
• Ráj Srdce (teologická, obracení se k Bohu, navázání vztahu)

Kontext:

• ještě před jeho odchodem z Čech. Popis tehdejší společnosti – její kritika, přetvářka a touha po majetku.

Časoprostor:

• Obraz doby 17.století, ale přesně neukotvené. Smyšlené město, které je zároveň celý svět

Postavy

• Poutník – Hledá smysl života; setkává se s nepravostí, lží, hloupostí lidí i krutou pravdou.
• Mámení Mámil- Průvodce, snaží se poutníka mást, říká mu, jak má na svět nahlížet.
• Vševěd Všudybud – Jeden z průvodců, zosobňuje lidskou zvědavost.

Jazyk, kompozice a styl

• Vyskytuje se přímá řeč
• Typy promluv: monology i dialogy
• text alegorický a obsahuje mnoho metafor – více možností interpretace.
• Informace pravdivé? Záleží na našem pohledu
• Účel, adresát: Lidé, aby se zamysleli nad svým způsobem života, (církev?)
• Funkční styl: Umělecký, Sloh.postup: převážně vypravovací (občas popisný, úvahový?)
• Sloh útvar: vypravování (podobnost s esejí – úvahy na filosofická a společenská témata a patrná kritika)
• výstavba výňatku: 3 odstavce, přímá řeč (k lidem) : „Ach, přemizerní, bídní, nešťastní lidé, toto-liž jest váše poslední sláva!…..“
• Bohatá čeština (střední, barokní), složitá souvětí, časté přechodníky (nedbaje, ohlédaje, odvrha…), zastaralé výrazy a archaismy (vyrozuměti, předce, brylle, vůkol, závěrek, nesmrtedlnost, nikdý, býti, smilůj)

Prostředky a jejich funkce:

• Epizeuxis-Bože, Bože Bože, Bože
• Anafora – toto-liž jest váše poslední sláva! Toto-liž tolik nádherných vašich činů závěrek!
• Inverze (dobová?) – bránil tuze, něčemu víc vyrozuměti chtěje
• Výčet: v nich nic než červy, žáby, hady, štíry, hnis a smrad a puch síry a smoly tělo.
• Metafora nebo eufemismus (metonymie) : každý s hrůzou, naříkáním, strachem a třesením duši pouští
• Alegorie (metafora?): jda ať k krajům světa a světla
• Personifikace: strnuly všecky vnitřnosti a všecko tělo mé drkotalo

The post Labyrint světa a ráj srdce – rozbor first appeared on Statni-maturita.cz.