Kniha: Spalovač mrtvol

   Spisovatel(ka): Ladislav Fuks

   Přidal(a): barbucha.nej

Literární druh: epická próza

Žánr: psychologická hororová novela s rysy grotesky.

ČASOPROSTOR:

• Zobrazuje dobu kolem Mnichova v roce 1938 a dobu okupace v naší zemi.

Hlavní myšlenky, téma:

• je to psychologická novela o narůstajícím zlu, které dokáže zcela ovládnout jednání člověka
• zlo se skrývá za vlídná, milá a vznešená slova
• autor podává děsivý obraz doby i typu maloměšťáka, který se díky přizpůsobivosti dá zmanipulovat k čemukoli
• o tom, jak určitá ideologie může v člověku probudit to nejhorší. Varuje před zneužitím moci. V tom spočívá nadčasovost díla

Děj:

Hlavní postavou je pan Karel Kopfrkingel, zaměstnanec pražského krematoria. Žije spořádaným rodinným životem. Je to však podivín, který je zatížený svým povoláním. Má poněkud nevšední záliby. Na dětech i ženě se mu líbí pouze tmavé oblečení, dceři kupuje smuteční skladby pro klavír. Rád pojmenovává své blízké i různé objekty vznešenými jmény, svou ženu Marii nazývá Lakmé, sám si nechává říkat Roman, krematorium nazývá Chrámem smrti. Rád používá vznešené přívlastky, svou ženu oslovuje něžná, nebeská, děti drazí, kočka je čarokrásná. Má své představy o vznešenosti zpopelňování. Je pro něj aktem proměny, očisty a osvobození člověka od pozemských útrap.

Jeho přítel, vlivný nacista Willi Reinke, ho přesvědčí o jeho rasové nadřazenosti (manipuluje jím, ovlivňuje ho). Pan Kopfrkingel si pod vlivem Williho uvědomí, že v jeho žilách koluje německá krev. Změní se ve stoupence fašistické ideologie, zrádce, udavače a bestiálního vraha. Začne udávat své sousedy, spolupracovníky, vytlačí ředitele krematoria a zaujme jeho místo. Je mu nabídnuta závratná kariéra – spalování ve velkém. Má řídit plynové komory. Překážkou je mu však židovský původ manželky, a tak ji zavraždí (oběsí ji v koupelně). Potom dojde na německou kriminálku nahlásit, že spáchala sebevraždu. Syna Miliho ubije v krematoriu tyčí a uloží ho do rakve k jinému mrtvému. Když se chystá zabít i dceru Zinu, propukne u něj šílenství. Tři muži v bílém ho odvádějí do sanitky a odvážejí ho do blázince. Nejhrůzněji působí to, že nikdy o svých činech nepochybuje. Je dokonce přesvědčen o jejich správnosti, prospěchářsky si vsugeruje že smrtí zachraňuje před utrpením, že pomáhá  nešťastným lidem, kteří nechápou.

Po válce se vrací domů a pozoruje zástupy vyhublých lidí vracejících se z koncentračních táborů. Zdá se mu, že poznává známé tváře. Je šťasten, mnohé z nich přece spasil.

Jazyková stránka a kompozice:

– Příběh je sice vyprávěn v er-formě, ale téměř vše je vnímáno očima hlavní postavy.

– Zvláštní, poetický slovník pana K. je v rozporu s jeho hrůznými činy.

– Kompozice románu je velmi rafinovaná podílí se na výstavbě napětí (např. výjevy předváděné mechanickými loutkami při návštěvě panoptika jsou předobrazem zločinů páchaných později Kopfrkinglem apod.)

– Fuks klade důraz na významové zatížení detailů, logiku a následnost děje částečně nahrazuje spojnicí jednotlivých motivů.

Charakteristika hl. postav:

a) pan Kopfrkingel: viz i výše (1. odstavec z oddílu Děj)

Proměna hlavní postavy – pana Karla Kopfrkingla:

• Trochu podivín zatížený svým povoláním
• Zpočátku vlídný, spořádaný, starostlivý, pozorný manžel a otec, ušlechtilý romantik se zálibou v hudbě
• Pojmenovává své blízké i různé objekty vznešenými jmény; za vznešenými slovy se však skrývá zlo.
• Vlivem doby se mění ve stoupence fašismu, zrádce, udavače a bestiálního vraha
• Kopfrkinglova postava nemá ostré kontury, přiživuje se okolními frázemi a gesty, takže se stává průnikem cizích vlivů

b) Willy Reinke:

• Nacista, fašista, který panem K. nenápadně manipuluje, ovlivňuje ho, nepřímo mu našeptává, že jeho žena je mu brzdou, přítěží, že není nic nemorálního a špatného na tom ji zapřít, zbavit se jí, ba naopak.
• Zahraje panu K. na jeho „temnou strunu“, spustí v něm jeho horší, temnou stránku.

Novela byla zfilmována režisérem Jurajem Herzem. Hlavní postavu ztvárnil Rudolf Hrušínský, jeho ženu Vlasta Chramostová.

KONTEXT

Ota Pavel – Smrt krásných srnců

Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky

(V první vlně tématiky 2. světové války i Josef Škvorecký – Zbabělci; Jan Drda – Němá barikáda; Jan Otčenášek – Romeo, Julie a tma)

LADISLAV FUKS

(1923-1994)

• Autor psychologických a rafinovaně konstruovaných próz.
• Často staví půdorys románů na konfliktu bezbranného charakteru s násilím a zlem, které člověka obklopuje a deformuje jeho vnitřní svět.
• První texty čerpají z období okupace a 2. svět. v. – např. Mí černovlasí bratři, Pan Theodor Mundstock (1963) či Spalovač mrtvol.
• Řada knih vykazuje fantaskní prvky – např. Myši Natálie Mooshabrové (1970).
• Jako postmoderní bývá označován rozsáhlý román Vévodkyně a kuchařka (1983), evokující vídeňský život na sklonku 19. stol. Pracuje s bizarní imaginací a mystifikací.

OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA

Spalovačem mrtvol opustil Fuks metodu mapování pohnutých lidských údělů, sondování vnitřních citových zranění a duševních šrámů. Poprvé zvolil žánr hororu a přenesl pozornost z obětí na nositele zla. Tematicky podobné Spalovači jsou prózy Myši Natálie Mooshabrové a Příběh kriminálního rady (1971). Zlo přestává být abstraktní veličinou dějin a vtěluje se do fanatických jedinců posedlých nadosobními ideami.

VLIV DÍLA

V 60. letech 20. stol. se objevují v české literatuře tendence relativizovat vypravěčův jazyk a budovat prozaické texty na složitých kompozičních principech, využívat mechanického opakování, stereotypu a také rozšiřovat autorskou fabulaci o svéhlavou hru s historickými aj. fakty. Fuks bývá považován za jednoho z inspirátorů české postmoderny.

The post Spalovač mrtvol – rozbor knihy (2) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Spalovač mrtvol

   Spisovatel(ka): Ladislav Fuks

   Přidal(a): Michaela

1)kulturní a literárně historický kontext

– česká próza 2. pol. 20. století

– válečná próza – židovská tématika

• nejhorší situace byla v 50. letech, kdy komunisté upevňovali svou moc a likvidovali politické nepřátele
• založeny ,,akční výbory“ – vznik zejména ve školách, na úřadech, v továrnách (vylučování studentů, univerzitních profesorů, soudců)
• zatíkání a věznění spisovatelů, zejména katoličtí, skaučtí, surealistů
• vyřazování knih z knihoven
• cenzura- kontrola tisku
• politické procesy- Milada Horákové
• emigrace
• v 60. letech dochází k postupnému uvolňování situace
• rehabilitace odsouzených v politických procesech
• 1967 konal se 4. sjezd spisovatelů- spisovatelé vystoupili proti politickému vedení = tzv. ,,Pražské jaro“

Arnošt Lustig– Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Jan Otčenášek- Romeo, Julie a tma

Josef Škvorecký– Zbabělci

Bohumil Hrabal– Ostře sledované vlaky

2) autor

osoba

Ladislav Fuks (1923, Praha – 1994, Praha)

– syn policejního důstojníka

– český spisovatel, prozaik – autor psychologické prózy se zaměřením na druhou světovou válku a holokaust

– pracoval v papírnách v Bělé pod Bezdězem a v Praze, poté ve Státní památkové péči

– homosexuál

– studia filosofie a psychologie

– během studií působil na táborech pro středoškoláky jako vychovatel

– komunista

– sňatek s Italkou, poté utekl → blázinec

– samotář

rysy díla: prostupování reálných událostí sny, iluzemi a halucinacemi, ztvárňujícími lidské nitro zdeformované úzkostí nebo fixní ideou

– jeho tvorba je silně poznamenána válečnou a židovskou problematikou, konfliktem bezbranného lidství s násilím a zlem

Dílo

• Mí černovlasí bratři – osudy 5 gymnazistů během války
• Návrat z žitného pole – o emigraci
• Vévodkyně a kuchařka – silně autobiografický historický román – poslední dílo
• Smrt morčete – sbírka deseti povídek – odlišné prozaické typy jako např. „humoresky“
• Pan Theodor Mundstock- židovská tématika

3) vlastní rozbor (stránka obsahová)

Téma

Celkové téma

Postupný rozvrat osobnosti vlivem nacistického režimu, schizofrenie

Hlavní téma

Protagonistou románu je vzorný otec rodiny a zaměstnanec krematoria, který se pod vlivem fašistické ideologie mění z podivína psychopata a vraha svých nejbližších

Idea – základní myšlenka díla

Poukázat na vliv nacistů a jejich manipulací s lidmi

Námět

Upozornění na blízkost zla, které je v lidech zakořeněno, stačí málo, aby se ZLO probudilo (fašismus)

Charakteristika prostředí

přírodní:

• Praha- byt Kopfrkingla
• Krematorium, panoptikum
• U Hroznýše (U stříbrného pouzdra)

společenské: prostředí maloměstských rodin

• :bohatí X obyčejní X chudí

Charakteristika postav

Karel Kopfrkingl (Roman): fanatický člověk zaměstnaný v krematoriu. Řídí se frází „Z prachu jsme vzešli, v prach se zase obrátíme“. Práci spalovače dělá s nadšením a láskou. Bohužel se nechá unést režimem, hlavně jeho přítelem a spáchá na své rodině nejhorší činy – začne udávat a vraždit. Nekouří, nepije, miluje svoji rodinu.

Willy Reinke: namyšlený, zlý, manipuluje s lidmi, na německé straně, přemlouvá Karla, aby se k nim přidal a Židé jsou nepřátelé

Milivoj (14) a Zina (16) (syn a dcera Kopfrkingla)

Lakmé (Marie)= něžná, božská (manželka Kopfrkingla) – židovka, milující žena, tichá a nevýrazná

Čarokrásná– kočka

Vztahy mezi postavami

Rodinné vztahy

Děj

Děj Spalovače mrtvol se odehrává v předválečné Praze a celý se točí okolo postavy Karla Kopfrkingla, zaměstnance krematoria. Jedná se o mírného, klidného a rozumného člověka, který se s pomocí východní filosofie smířil se svou prací a naučil se ji chápat jako službu lidské duši. Výborně si rozumí se svou ženou Marií, kterou má nadevše rád a nazývá ji přívlastky jako nebeská, čarokrásná atp. S pozvolným prostupováním nacistických myšlenek českou společností se však i tento dobromyslný člověk nechává zviklat, ovlivněn především přítelem Wilhelmem Reinkem a jeho apelováním na Kopfrkinglovu německou krev. Karel tak postupně přebírá rasistické názory ze svého okolí – přeměna osobnosti vyvrcholí ve chvíli, kdy oběsí svou dříve milovanou manželku, neboť se dozví, že je po matce Židovka. Následně zavraždí i svého syna, protože byl neduživý a nevhodný pro armádu. Teprve dcera otcův útok přežije a Kopfrkingl je okamžitě odvezen do ústavu pro duševně choré.

4) stránka formální

Žánr a útvar

Literární druh: epika

Literární žánr:hororová novela

Literární forma: próza (psychologická)

Doba a místo děje: místo: Praha

• čas: 2 roky před válkou – začínající fašismus (1937-1938)

Formální rozdělení

Kniha se člení do 15- ti kapitol

Kompozice- chronologická, lineární (bez vedlejších epizod)

Typ vypravěče- er-forma

Slohový postup- vyprávěcí

Poklidný děj se postupně zrychluje, až přechází na posledních dvaceti stránkách ve vyvrcholení

Podstatnou část knihy tvoří vnitřní monology hlavní postavy, které jsou však často psány v uvozovkách a může tedy jít o samomluvu.

Jazykové postupy

• jazykový útvar
  • striktně spisovná čeština
• jazykové vrstvy
  • citově zabarvená slova, vulgarismus, frazeologismi, slovní humor, metafora, odborné výrazy, hovorové výrazy, trpné tvary sloves
• básnické prostředky
  • epiteton (básnický přívlastek), přirovnání, paralelismus (2 rozdílné jevy postavené vedle sebe)
  • antiteze (přirovnání protikladem), metafora (pojmenování na základě podobnosti), personifikace (oživení neživé věci), metonimie (pojmenování na základě věcné spojitosti)
  • eufenismus (zjemění), hyperbola (nadsázka), oxymoron (kontrast- spojení slov protichůdného významu), ironie (užití slov opačného významu), sarkasmus (zesílená ironie), alegorie (jinotaj- skrytý význam)

Úryvek k rozboru:

„Však jde o život věčný,“ přerušil ho Willi teď už trochu rázně, „o věčný život našeho národa. O věčnou německou říši, povolanou k tomu, aby spasila lidstvo a nastolila nový, šťastný řád. Dnes rozhodujeme o šťastném osudu Evropy a nevím, komu by to mohlo být jedno. Německým otcům a matkám rozhodně ne,“ ohlédl se po Milim, který šel pomalu za nimi s letáčkem v ruce.

„Mili,“ ohlédl se též pan Kopfrkingl a pak s úsměvem řekl:

„Rozhodujeme o šťastném osudu Evropy?“

• použité jazykové prostředky

řeč přímá:  „Rozhodujeme o šťastném osudu Evropy?“

dialog: Willi a Kopfrkingl

oxymóron: věčný život

zdrobnělina: letáček

promluva Williho – apelující, snaží se přesvědčit své posluchače uhlazenými slovy

manipulace – „…nevím, komu by to mohlo být jedno.“

řečnická otázka: „Rozhodujeme o šťastném osudu Evropy?“

5) přijetí díla

Filmová adaptace z roku 1968 od Juraje Herzla, hlavní postavu si zahrál pan Hrušínský – režisér se soustředil na detaily z knihy jako gesta, setkání s lidmi, jejich přemýšlení.

Naštěstí je válka, už pár let pryč, tak jsou to jen vzpomínky, ale pořád se může stát, že síla moci dokáže z člověka udělat zrůdu

• pravděpodobný adresát

Spíše starší generace. Ti, kteří zažili válku a komunismus, mladá generace to nezná, zároveň se alespoň dozví, co se dělo

• vysvětlení názvu díla

Ladislav Fuks svým názvem poukazuje na hlavní postavu, Karla, který pracuje v krematoriu, a tudíž spaluje mrtvoly.

The post Spalovač mrtvol – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.