2. světová válka – dějepis

 

   Otázka: 2. světová válka

   Předmět: Dějepis

   Zaslal(a): Tereza J.

 

Příčiny války:

  • nespokojenost s výsledky 1. světové války:
  • rozmach totalitních režimů díky hospodářské krizi
  • národnostní třenice na území nově vzniklých států (ČSR, Polsko)
  • slepá víra v politiku usmiřování (appeasementu)
  • návrat USA k izolacionismu

 

Průběh války:

1939-1941

Poslední měsíce míru

  • diplomatická činnost Británie, Francie a SSSR
    • červenec 1939 delegace Francie a Británie do Moskvy – bez pravomocí, bez výsledku
  • Hitler stupňuje požadavky vůči Polsku

Pakt Molotov-RibbentropHitler stupňuje požadavky vůči Polsku

  • Srpna 1939
  • pakt o neútočení na příštích 10 let mezi Německem a SSSR
  • Ministři zahraničí Německa a SSSR
  • Doplněno tajnými dodatky: dohoda o rozdělení sfér vlivu v Pobaltí, Finsku, Polsku, Rumunsku
  • Šok pro zbytek Evropy

25. srpna Británie a Francie podepsaly smlouvu s Polskem o vzájemné pomoci v případě napaden

 

Začátek války

  • 1. 9.1939, 4:45 Německo přepadlo Polsko po předchozím fingovaném incidentu v Glivicích (Němečtí členové SS se převlékli za polské vlastence, napadli německou stanici na poloostrově Westerplate, vyhlásili převrat jako poláci, a to Němci vzali jako záminku k válce)
  • Blitzkrieg
  • plán: Fall Weiß (bílá vlna)

3. září 1939 Francie a Británie vypověděly Německu válku

  • obsazena Maginotova linie (100 francouzských + 10 britských divizí) proti nim stálo 30 německých divizí)
  • Francie a Británie však zahájily tzv. „podivnou válku“ (válka v sedě) = bez reálného aktu podpory, neútočili
    • doufali v dohodu

4. dělení Polska

  • září 1939 SSSR obsadil východní část Polska až k Visle

27. září 1939 Polsko kapitulovalo – rozděleno na 3 části:

  • východní část se stala součástí SSSR
  • západní část se stala součástí Říše, probíhala zde germanizace (příchod německých obyvatel, poněmčování)
  • střední část byla nazývána „generálním gouvernementem“ , centrum v Krakově (vnímáno jako kolonie, zdroj levné pracovní síly)

 

SOVĚTSKO-FINSKÁ VÁLKA („zimní válka“)

  • 11. 1939 – březen 1940
  • Finsko odmítlo požadavek SSSR na výměnu území u Leningradu za Karelskou šíji
  • Sovětský svaz požadoval poloostrov Hankö (snaha zřídit námořní vojenskou základnu)
  • zpočátku – SSSR bojoval proti finské hranici (Manerhaimova linie) => SSSR velké ztráty
  • neočekávaná nezlomnost finských vojáků („lesní duchové“)
  • prosinec 1939 Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti Národů
  • válka nakonec skončila vítězstvím SSSR, dosažení původních požadavků

9. 4. 1940 začalo Skandinávské tažení

  • během prvního dne obsazeno Dánsko, okupováno Norsko (důležité přístavy pro vedení ponorkové války, pro chystaný útok proti Británii)
  • v Norsku dosazena kolaborantská (profašistická) vláda v čele s Vidkunem Quislingem

20. 5. 1940 porušena neutralita Beneluxu

  • Němci obešli Maginotovu linii přes Ardeny, obklíčili anglo-francouzské  vojska
  • Francouzská armáda rozštěpena
  • Evakuace obklíčených vojsk ze severní Francie do Británie (300 000 Angličanů a 123 000 Francouzů) = tzv. dunkerqueský zázrak = operace dynamo

10. 6. 1940 – vyhlášení války Francii Mussoliniho Itálií

 

KAPITULACE FRANCIE 22.6.1940

  • Francie kapitulovala v železničním vagóně v Compiégne (jako Německo po první světové válce)
  • většina území na severu a severozápadě okupována
  • ve zbytku (hlavně v jižní Francii) vytvořena loutková vláda pod Německou patronací
    • centrum ve Vichy – „Vichystická vláda“ v čele maršál Petain
    • likvidace parlamentu, demokracie, uplatňovány rasové (protižidovské) zákony
  • odbojové hnutí – Charles de Gaulle, odešel do exilu- do Londýna

 

Velká Británie: nový premiér Winston Churchill, 10.5.1940

  • Hitler z pozice síly (po kapitulaci Francie mělo Německo téměř celý ekonomický i vojenský potenciál Evropy) nabízí Britům jednání
  • To je však pro Británii nepřijatelné (jako by už byla poražena), Churchill odmítá, a prohlašuje, že chce nacismus zničit

 

Československé perutě v RAF:

  • letci v bitvě o Británii: František Fajtl (1. čs. generál v UK), Karel Janoušek, Josef František, František Škvarda, František Peřina
  • perutě: 310. čs. stíhací peruť RAF, 311. čs. bombardovací peruť RAF, 312. čs. stíhací peruť RAF, 313. čs. stíhací peruť RAF

letecká bitva o Anglii

  • Srpen – říjen 1940
  • operace „Seelöwe“- lvoun
  • kobercové nálety v Británii
  • zničeno město Coventry
  • hlavními cíly byly továrny, železniční spoje, města
  • důležitou roli sehrála radiolokační síť – první RADARY
  • proti Němcům také Češi v RAF
  • první neúspěch Němců (zničeno 1700 německých letadel; asi 900 anglických)
  • nemohla být uskutečněna invaze nálety pokračovaly až do konce května 1941

27. 9. 1940 Německo, Itálie a Japonsko podepsaly „Pakt tří“

  • proti UK, USA
  • rozdělení sfér vlivu
  • na podzim 1940 se k OSE přidalo i Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Finsko

duben 1941

  • Itálie za pomoci Němců dobyla Jugoslávii a Řecko
  • Srbsko okupováno, silný partyzánský odboj proti fašismu
  • v Chorvatsku vytvořen kolaborantský režim, silná fašistická organizace Ustašovci, v čele režimu: A Pavelič

USA – září 1939 až prosinec 1941

  • politika izolacionismu
  • materiálně podporovaly Británii a její spojence (na základě zákona z března 1941 „Lend and Lease Act“)
  • bezúročná půjčka
  • konvoje lodí z USA do Británie se stávaly častým cílem německých ponorek

operace Barbarossa – 22. června 1941

  • útok Německa proti SSSR – „Drang nach Osten“
  • útok bez vyhlášení války na frontě od Severního ledového oceánu až k Černému moři
  • na straně Němců také Maďaři, Italové, Slováci, Rumuni a Bulhaři
  • Blitzkrieg (předpoklad 6 týdnů)
  • obsazena Ukrajina, Bělorusko, Pobaltí
  • Stalin podcenil zprávy o chystaném útoku Německa (tvrdil,že jde o provokaci, aby válku začal on), důvěřoval v pakt o neútočení
  • útok ukázal na nedostatky v sovětské armádě

SSSR

  • 30. června 1941
    • vznikl státní výbor obrany (v čele se Stalinem), měl nejvyšší pravomoc v zemi
      • organizoval obranu na třech frontách: SZ (Rokossovský), Z (Žukov), JZ (Jeremenko)
      • organizoval evakuaci obyvatel a zařízení průmyslových závodů
      • přechod průmyslové výroby na válečnou výrobu
      • partyzánský boj

Einsatzgruppen

  • mobilní jednotky zvláštního určení postupují za německou armádou , masové vražedné operace civilního obyvatelstva v oblasti od Pobaltí  až k Černému moři
  • oběti: Židé,Romové a komunisté, poprava 1 – 1,5 mil. osob (z převážné většiny Židé)

Postup Německa – léto, podzim 1941

  • Němci dobytých oblastech uplatňovali rasové zákony, jednotky Einsatzgruppen – masové vraždy
  • červenec 1941 – útok proti Leningradu – září 1941 Leningrad obklíčen (900ti denní blokáda Leningradu) = bez zásobování (jen v zimě přes Ladožské jezero)
  • podzim 1941 = boje na Ukrajině, dobyt Kyjev , boje na Krymu (proti Moskvě)
  • snaha o dobytí Moskvy (Hitler podává jako boj proti komunismu-snaha získat velmoci na svou stranu)

generál Vlasov

  • spolu se svými jednotkami padl do zajetí při obraně Leningradu roku 1942
  • jako na zajatce na něj čekal trest smrti
  • v německém zajetí zformoval Ruskou osvobozeneckou armádu- ROA, Vlasovci (Praha, listopad 1944)
  • bojovali proti Rudé armádě a stalinistickému režimu v Sovětském svazu
  • po válce popraven

22. června 1941 Winston Churchill prohlásil Velkou Británii za spojence Sovětského svazu

  • společně s USA slíbil pomoc SSSR , velká materiální pomoc Sovětskému Svazu

 

PROTIHITLEROVSKÁ KOALICE

= základem byla Atlantická charta (ze 14. srpna 1941)

  • podepsali Churchill a Roosevelt:
  • v osmi bodech formulovány válečné cíle
  • body: zničení fašismu a nacismu, právo národů na sebeurčení, zlepšit poválečnou spolupráci…
  • v září k Atlantické chartě přistoupil také SSSR, => základ pro vytvoření „velké trojky“
  • roku 1942 podepsalo dalších 26 států („Washingtonská deklarace“)
  • vytvořil se tak základ pro OSN
  • USA dodaly do SSSR 500 tanků a 400 letadel (vztahovala se také půjčka „lend and lease act“)
  • 1942 uzavřeny spojenecké smlouvy mezi SSSR, USA a VB

1941 operace Tajfun – Bitva u Moskvy

  • Německá vojska se přiblížila k Moskvě
  • prosince – obrat ve válce
    • Němci zůstali asi 20 km od středu Moskvy
    • zima – 35 º C, zbraně nepoužitelné, vojáci na zimu nebyli připraveni
  • přechod Němců do obrany

vstup USA do války – 7. prosince 1941

  • prosince 1941 japonská letadla zaútočila na tichomořskou základnu USA v Pearl Harbour (v Havajském souostroví)
  • do druhého dne zničena většina tichomořské flotily a letadel
  • konec politiky izolacionismu, vyhlášení války Japonsku (válku vyhlásili i Britové)
  • vznik jednoho z nejrozsáhlejších bojišť 2. světové války – Tichého océanu

1942 – Bitva u Midway

  • bitva letadlových lodí
  • výhra USA, prohra Japonska

1942-1943 – Východní fronta

  • Němci připravovali útok na jih SSSR s cílem ovládnout Povolží, Kavkaz (ropa), pronikli až na sever Kavkazu, nezdařilo se však dosáhnout cíle
  • únor 1943, Stalingrad (Volgograd)
    • rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě
    • maršál Paulus a 300 000 vojáků bylo obklíčeno
    • Hitler zakázal kapitulaci
    • fiasko, nepomohly ani letecké zásobování, 90 000 mužů padlo do zajetí

1943 – konec mýtů o neporazitelnosti Německa

  • SSSR organizoval odboj na celém svém území
  • léto 1943 = odveta u Kurska– největší tanková bitva (3000 tanků), vítězství SSSR
  • do konce roku 1943 osvobozen Kyjev a část Ukrajiny

1942-1943 – Afrika

  • Od roku 1940 Itálie a německé jednotky Afrikakorps (Rommlel) v Africe
  • Na podzim 1942 se v severní Africe vylodila anglo-americká vojska:Angl. – Montgomery, U.S. – Eisenhower
  • Rozhodující střetnutí u El-Alamejnu
    • vítězství Spojenců > obrat ve válce v severní Africe

leden 1943 – CASABLANCA

  • Setkání Churchilla s Rooseveltem
    • jednání o otevření druhé fronty
    • shoda v požadavku bezpodmínečné kapitulace Německa
    • dohodnuto pouze vylodění Spojenců na Sicílii
    • cílem: zabránit SSSR v pronikání do jihovýchodní Evropy a do Evropy vůbec

KRYSY POUŠTĚ

  • 1941 Tobruk obklíčen německo-italskými vojsky
  • obrana – československé jednotky pod velením podplukovníka Karla Klapálka
  • největší čs. válečná akce na Blízkém Východě a v Severní Africe

1943 – Itálie

  • červenec 1943 vylodění spojenců na Sicílii
  • září 1943: vylodění v jižní Itálii
  • v Itálii převrat: Mussolini svržen a uvězněn – nová vláda v čele s P. Badogliem uzavřela se spojenci příměří
    • zákrok německé armády, obsazení severní Itálie
    • zastavení postupu spojenců
    • do roku 1944 tvrdé boje (zničen i klášter Monte Cassino)
    • Mussolini na příkaz Hitlera osvobozen, v severní Itálii vytvořil loutkový režim pod patronací Německa (Republika Salo)

Během roku 1943 narůstá partyzánský odboj v SSSR, Jugoslávii, Polsku, Francii i v bývalé ČSR

 

1943-1945 – Tichomoří

  • zvrat ve vývoji války v této oblasti´
  • v roce 1942 bitva u Midway
  • boj o ostrov Quadalcanal – neúspěch Japonska

28. 11. – 1. 12. 1943 – První setkání velké trojky v Teheránu

=  deklarace o spolupráci ve válce a o míru, dohodnuto otevření druhé fronty ve Francii v květnu 1944 (ne Balkán)

  • cílem spojenců byla bezpodmínečná kapitulace Německa
  • Souhlas se sovětským záborem Polska

leden 1944 – Osvobození Leningradu

  • blokáda a obklíčení města trvalo téměř 900 dní
  • úspěch leningradsko-novgorodské operace, kterou Sověti zahájili
  • ledna 1944 a o dva týdny později byla blokáda definitivně prolomena
  • na hladomor zemřelo více než 1 milion civilistů

jaro, léto 1944 – Rudá armáda a lokální partyzánské a osvobozenecké armády osvobozují Ukrajinu, Finsko, Bělorusko a část Polska až k Visle

6. června 1944 – Den D- operace Overlord

  • Na jaře 1944 se spojenci připravovali na vylodění vojsk v Normandii – Američané, Britové, později se přidala ostatní spojenecká vojska
  • „Dnem D“ (D-Day) stal 6. červen 1944, kdy začíná operace Overlord #(vylodění v Normandii)
  • Vrchním velitelem spojeneckých vojsk byl Dwight Eisenhower
  • Vojska byla přepravována téměř pěti tisíci transportními plavidly, dalších tisíc plavidel tvořilo ozbrojený doprovod
  • Ve vzduchu bylo na deset tisíc spojeneckých letadel.
  • Mistrovský zakrývací manévr Němci neprohlédli předpokládali, že se Spojenci vylodí v Calais
  • Ve skutečnosti vylodění proběhlo na plážích Normandie označených jako Omaha, Utah, Gold, Juno a Sword
  • Po vylodění museli Spojenci překonat Atlantický val a pokračovali dále do francouzského vnitrozemí

Osvobozování Francie

  • V srpnu 1944 byla osvobozena Paříž – povstání vedené tamním odbojem
  • Po osvobození byla vytvořena prozatímní vláda v čele s Charlesem de Gaullem
  • V průběhu srpna a září Spojenci postupovali Francií a podařilo se jim osvobodit celou zemi

Další postup spojenců

  • Do 11. září 1944 prošla spojenecká vojska také Belgií #a Nizozemím #a stanuli na hranicích s Německem

Německo – 1944

  • V Německu totální mobilizace
  • stále probíhá silná masivní propaganda
  • šíří se zprávy o tajné nacistické zbrani
  • byly použity raketové střely V1 a V2

červenec 1944

  • V srpnu 1944 proběhla povstání v Polsku, na Slovensku, v Rumunsku a v Bulharsku sílí protinacistická opozice
  • také v Německu, která se snaží o odstranění Hitlera = pokus o atentát na Hitlera (von Stauffenberg)

Bitva o Ardeny

  • podzim, zima 1944
  • V září 1944 byli Spojenci poraženi u Arnhemu
  • Poslední zoufalý pokus o zvrat ve vývoji na západní frontě Němci uskutečnili v prosinci 1944, kdy zahájili ofenzívu v Ardenách – neúspěch

Varšavské povstání

  • 1. srpna 1944 došlo k povstání ve Varšavě –vyvoláno nekomunistickým odbojem (armija krajowa)
  • cíl: osvobodit Varšavu pokud možno ještě před příchodem Rudé armády aby moc převzala londýnská exilová vláda a moc se nedostala do rukou komunistům
  • Sovětská armáda zaujala negativní postoj, označila povstání za nesmyslné dobrodružství a Polsku nepomohla
  • 17. září 1944 bylo Němci znovudobyli historické centrum Varšavy
  • 2. října bylo povstání definitivně poraženo a Varšava de facto rozbořena
  • Celkem zemřelo 120–225 tisíc civilistů
  • téměř úplné zničení centrálních struktur Polského podzemního státu a Zemské armády > komunisté

POSTUP  RUDÉ ARMÁDY

  • léto 1944 – jaro 1945
  • V srpnu 1944 Rudá armáda postoupila na Balkánský poloostrov
  • V Rumunsku a Bulharsku padly tamní fašistické vlády a nové vyhlásily boj fašistům a Německu
  • V říjnu 1944 vstoupila Rudá armáda společně s jugoslávskými partyzány do Bělehradu
  • Zároveň útočila proti Maďarsku a dlouze bojovala o Budapešť
  • Na jaře 1945 byla osvobozena též Albánie, v dubnu 1945 se Rudá armáda probojovala až do Vídně

Řecko – 1944 – 1949

  • Složitá situace v Řecku, kde probíhal národně-osvobozenecký boj – levice (komunisté – ELAS) a pravice (vojenská skupina ELAM)
  • Rokem 1944 začala občanská válka, která skončila r. 1949
  • Do bojů zasáhla britská armáda, která potlačila komunistický proud
  • Řecko tak zůstalo v zájmové sféře Západu

 

Jaltská konference – únor 1945 = konference Velké trojky v Jaltě (Krym)

  • Churchill se se Stalinem domluvili už v říjnu 1944 v Moskvě, že základem pro stanovení sfér vlivu by měl být postup Rudé armády při osvobozování od fašismu
  • Zůstalo však několik nevyřešených otázek – například Polsko tématem Jaltské konference
  • Koordinovány vojenské operace, stanoveny demarkační linie (v Čechách to byla linie Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice a dále směr rakouský Linec)
  • Stále byla zdůrazňována myšlenka poválečné spolupráce mezi státy Velké trojky (změna po smrti Roosevelta a nástupu H. Trumana)
  • Jednoznačným cílem bylo porazit Německo: bude rozděleno na čtyři okupační zóny – tři obsadí Západ a jednu Sovětský svaz
  • Bylo také jednáno o otázce reparací – náhrad za škody způsobené německou agresí – formou zboží, pracovní síly (němečtí zajatci museli pracovat v Sovětském svazu)
  • Bylo jednáno také o nutnosti potrestání válečných zločinců
  • Rozhodnuto svolání ustavujícího zasedání Organizace spojených národů = v dubnu 1945 v americkém San Francisku, které schválilo Chartu OSN – celkem 51 delegátů
  • Otázka Polska byla vyřešena tak, že východní hranicí bude Curzonova linie (sovětský zábor z 1939), západní hranice byla stanovena na řeky Odru a Nisu
  • rozhodnuto o vstupu Sovětského svazu do války proti Japonsku za tři měsíce po ukončení války v Evropě

Bombardování Drážďan – únor 1945

  • britské (RAF) a americké letectvo (USAAF)
  • 1 300 bombardérů, 3 900 tun výbušných a zápalných bomb
  • ohnivá bouře zničila 39 km2 centra města
  • 22 700 – 25 000 obětí (civilisté, uprchlíci, nuceně nasazení)
  • dodnes velké emoce

Konec války v Evropě – jaro 1945

  • S postupem roku 1945 byli Němci stále více a více zatlačováni ze všech stran
  • Po osvobození severní Itálie byl partyzány zajat a popraven B. Mussolini
  • Na jaře 1945 Spojenci překročili přes uchráněný nepoškozený most #u Remagenu Rýn
  • 25. dubna 1945 se na Labi u města Torgau – setkala americká a ruská armáda

duben, květen 1945 – Pád Německa

  • Rudá armáda 60 km od Berlína již v únoru 1945, po měsíci a půl pečlivých příprav začala s berlínskou operací
  • Válečné velení v Německu v té době již zcela mimo realitu (Hitler plánoval #s neexistujícími divizemi, do zbraně povolával děti a starce)
  • Dobytí Berlína mělo symbolický význam
  • 30. dubna 1945 jmenoval Hitler svého zástupce – admirála Karla Dönitze svým zástupcem a společně s Evou Braunovou spáchal sebevraždu
  • 2. května 1945 byl Berlín dobyt, nad troskami Reichstagu byl vyvěšen rudý prapor

kapitulace Německa – květen 1945

  • Němcům se nepodařilo uzavřít se západními Spojenci separátní mír a nakonec museli přistoupit na všeobecnou a bezpodmínečnou kapitulaci
  • 7. května v Remeši podepsán dokument o kapitulaci (ukládá německým jednotkám, aby do 8. května do 23:00 hodin přestaly bojovat)
  • 8. květen označen Trumanem a Churchillem za Den vítězství

 

Postupimská konference – 17. 7. – 2. 8. 1945

  • navrácení všech území obsazených Německem do roku 1937
  • Německo jako politická a hospodářská jednotka
    • demilitarizace (odzbrojení), demokratizace, denacifikace (likvidace nacistického systému a potrestání válečných zločinců), demonopolizace (zrušení monopolů, návrat k tržnímu hospodářství)
  • odsun Němců z Polska, Německa a Maďarska
  • vytvoření Rady ministrů zahr. věcí pro uzavření mírových smluv se spojenci Německa
  • rozpory: reparace, Turecko, komunistické vlády v Rumunsku, Bulharsku

 

Porážka Japonska

  • 1943 – „skoky z ostrova na ostrov“ (USA zatlačovaly Japonsko)
  • 6. srpna 1945 útok atomovou zbraní na Hirošimu (B-29; bomba „Little Boy“) – zemřelo asi 200 000 lidí
  • 8. srpna 1945 – Sovětský svaz vyhlásil Japonsku válku, #o den později operuje na území jižní Číny, v Koreji
  • 9. 8. 1945 – svržena atomová bomba na Nagasaki (zemřelo 80 000 lidí)
  • Japonsko i po těchto katastrofách odmítalo kapitulovat
  • císař Hirohito vynutil na vojenském velení souhlas s kapitulací
  • 2. září 1945 – na americké lodi Missouri v Tokijském zálivu Japonci podepsali kapitulaci: konec 2.světové války


Další podobné články na webu: