Kniha: Farma zvířat
Autor: George Orwell
Přidal(a): Peťa
Více rozborů na Rozbor-dila.cz
George Orwell (1903–1950)
- Vlastním jménem Eric Arthur Blair. Narodil se v Indii, ale vyrůstal a žil ve Velké Británii.
- Významný britský spisovatel, novinář a esejista. Tvořil především díla reagující na politiku a sociální témata.
- Byl synem anglického koloniálního úředníka. Sám několik let pracoval jako policejní úředník v britské kolonii v Barmě, z čehož si odnesl celoživotní odpor k imperialismu.
- Zapojil se jako dobrovolník do španělské občanské války (1936), kde bojoval na straně marxistů proti fašistům. Zde poprvé na vlastní kůži poznal praktiky a zradu ze strany stalinistů.
- Sám sebe považoval za demokratického socialistu, ale tvrdě vystupoval proti všem diktaturám (zejména těm komunistického a fašistického typu).
- Pseudonym George Orwell si spisovatel vypůjčil od názvu řeky Orwell, která protéká krajem jeho dětství.
- V komunistickém Československu patřil mezi přísně zakázané autory, jeho knihy byly na indexu a musely u nás vycházet tajně v exilových nakladatelstvích.
- Zemřel předčasně v Londýně v roce 1950.
Další autorova díla:
- 1984 – nejslavnější a poslední antiutopický román o zrůdnosti absolutního totalitního systému, neustálém sledování (Velký bratr) a manipulaci s historií. Při psaní se Orwell silně inspiroval ruským emigrantem Jevgenijem Zamjatinem (román My).
- Barmské dny – román vycházející ze zkušeností v Barmě.
- Hold Katalánsku – reportážní záznamy ze španělské občanské války.
Literárně-historický kontext a vznik díla
- Situace ve společnosti a vznik knihy: Kniha byla psána v letech 1943–1944 a vyšla v roce 1945 (na konci 2. světové války). V té době Sovětský svaz (a Stalin) patřil mezi hlavní vítěze nad nacistickým Německem, a proto Orwell zpočátku nemohl pro knihu najít nakladatele – nikdo si nechtěl vlivného spojence poštvat proti sobě.
- Základní fond světové literatury: Dnes dílo patří ke stěžejním kamenům světové (anglické) literatury 1. poloviny 20. století (tzv. antiutopická literatura).
- Ačkoliv Orwell nikdy nevstoupil na území východní Evropy nebo Ruska, dokázal naprosto dokonale a mrazivě vystihnout tamní totalitní atmosféru a mechanismus, jakým se z revoluce stává diktatura.
- Současníci a další světoví autoři: Karel Čapek (R.U.R.), Antoine de Saint-Exupéry (Malý princ), John Steinbeck (O myších a lidech), Ernest Hemingway (Stařec a moře).
Rozbor díla: Farma zvířat
Základní charakteristika literárního díla:
- Literární druh: Epika.
- Literární forma: Próza.
- Literární žánr: Alegorický, satirický a antiutopický román psaný formou politické zvířecí bajky (zvířata mluví a jednají jako lidé, ale jde o rozsáhlejší útvar).
- Antiutopie = myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, omezuje osobní svobodu a vládne v ní tvrdá totalita.
Téma, motivy a vyznění díla:
- Hlavní téma: Špatnost a nefunkčnost totalitního režimu, kritika manipulace, vykořisťování, zrada ideálů revoluce a bezmezná lidská touha po moci.
- Postoj autora (vyznění): Formou bajky chtěl zachytit obraz násilí a neomezené moci. Snažil se varovat před snadnou manipulací davu a před režimy omezujícími svobodu člověka. Ukazuje naivní chápání ideálů revoluce – myšlenka je na začátku krásná (všichni jsou si rovni), ale realita je pak taková, že původní většinu tyranizuje úzká, bohatá elita vůdců.
- Aktuálnost: Dílo je naprosto nadčasové a varuje před manipulací, která se může dít v každé společnosti.
- Motivy: Větrný mlýn, Sedm přikázání, farma, alkohol, jablka, motiv vykořisťovatele (pan Jones) vs. motiv prasat.
Alegorie na události v SSSR (Sovětském svazu):
Orwell na malém prostoru farmy geniálně zachytil klíčové dějinné okamžiky Ruska a Sovětského svazu:
- Šíření Leninské ideologie a vystavení mrtvoly: Lebka prasečího Majora je na farmě uctívána a vystavena (odkaz na Leninovo mauzoleum v Moskvě).
- VŘSR (Velká říjnová socialistická revoluce): Zvířecí revoluce a násilné vyhnání lidí ze statku.
- Střet Stalina a Trockého: Mocenský boj prasat – Napoleon vyštval Kuliše z farmy za pomoci psů a udělal z něj veřejného nepřítele.
- Využívání bezpečnostních složek: Napoleonovi zfanatizovaní a vycvičení psi představují tajnou policii (NKVD/KGB), která slouží k zastrašování a vraždění.
- Pracovní nadšení (Stachanovci): Kůň Boxer ztělesňuje tehdejší budovatele socialismu, kteří v naivní víře dřeli až k smrti. Když se sedřeli, režim se jich bez milosti zbavil.
- Zhoršování životní úrovně: Zvířata dostávají stále menší příděly jídla a musí víc pracovat (typický rys totalitní ekonomiky).
- Závěr knihy (Teheránská konference / Pakt o neútočení): Prasata začnou pít, hrát karty a spřáhnou se se svými největšími nepřáteli – lidmi (symbolika sbližování komunistů s kapitalistickým Západem).
Časoprostor a kompozice:
- Místo děje: Panská farma (později přejmenovaná na Farmu zvířat a nakonec zpět na Panskou farmu) ležící kdesi v Anglii.
- Čas děje: Není blíže určen, ale v alegorické rovině představuje 30. až 40. léta 20. století (od ruské revoluce po 2. světovou válku).
- Kompozice: Chronologická. Děj na sebe plynule navazuje a text je členěn do 10 kapitol. Děj obsahuje důležité kompoziční prvky jako je zpěv hymny Zvířata Anglie a neustále se měnící text Sedmi přikázání.
Hlavní postavy:
- Pašíci (Prasata): Vůdci „proletariátu“, kteří umí jako jediní číst a psát. Postupně se stávají novými diktátory a původci zla. Okolnosti a moc využívají jen ve svůj prospěch.
- Napoleon (kanec): Podvodník, pokrytec, nejmocnější, krutý diktátor. Ostatní vykořisťuje a vládne pomocí strachu (symbolizuje J. V. Stalina).
- Kuliš (prase): Chytré prase s dobrými nápady (navrhne stavbu větrného mlýna pro výrobu elektřiny). Soupeří o moc s Napoleonem, ale je vyhnán a následně je na něj svalována veškerá vina za cokoliv špatného na farmě (symbolizuje L. Trockého).
- Major (starý kanec): Uznávaný, výstavní kanec. Před svým skonem sdělí zvířatům myšlenku animalismu a vyzve je k revoluci (symbolizuje K. Marxe a V. I. Lenina).
- Pištík (vepř): Mistrný manipulátor a lhář. Má na starosti propagandu, zaslepuje zvířata lživými statistikami a neustále obhajuje Napoleonovy zločiny.
- Pan Jones (člověk): Původní majitel farmy, krutý alkoholik, který se o zvířata nestaral (symbolizuje cara Mikuláše II.).
- Boxer (kůň): Největší dříč farmy. Je čestný, ale omezený. Symbolizuje obyčejný, tvrdě pracující lid, který by pro myšlenku rovnosti obětoval vlastní život (jeho heslo je: „Budu pracovat ještě víc“). Nakonec je zrazen a poslán na jatka.
- Molina (klisna): Taková „madam“ mezi zvířaty. Práce ji nezajímá, miluje mašle, kostky cukru a lidskou péči. Po revoluci raději utíká z farmy (představuje marnivou a sobeckou buržoazii / emigranty).
- Psi: Tajná policie. Odebráni jako štěňata a potají vycvičeni Napoleonem, aby ho chránili a slepě na povel zabíjeli jeho odpůrce.
- Ovce: Nepřemýšlející tupá masa. Bezmyšlenkovitě opakují naučené fráze („Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné.“), čímž často přehluší jakýkoliv pokus ostatních o rozumnou diskuzi či protest.
- Osel Benjamin: Cynický, nejstarší a nejmrzutější zvíře statku. Je to nezúčastněný intelektuál, který celou dobu chápe, že se situace nemění a prasata všechny podvádí, ale mlčí. Aktivizuje se, až když je pozdě a zlo se dotkne jeho nejlepšího přítele Boxera. Jde o autorovo alter ego.
- Havran Mojžíš: Zástupce církve a křesťanství, které v totalitní společnosti postupně ztrácí místo. Vypráví o posmrtném „Cukrkandlovém“ ráji pro utišení trpících.
Dějová linie:
Příběh se odehrává na anglické Panské farmě. Zvířata jsou zde nespokojena se špatným zacházením, hladem a bičem alkoholického majitele, pana Jonese. Krátce poté, co jim starý uznávaný vepř Major poví o svém snu o svobodě a založí teorii animalismu („Všechny dvě nohy jsou nepřátelé. Všechny čtyři nohy nebo křídla jsou přátelé.“), zvířata zorganizují spontánní povstání. Vyženou všechny lidi a začnou hospodařit sama pod heslem: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné.“
Vůdci se stávají nejinteligentnější zvířata – prasata (především Napoleon a Kuliš). Na stěnu stodoly napíší nezpochybnitelné Sedmero přikázání, podle kterého mají všichni rovně žít (např. Žádné zvíře nebude pít alkohol. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře. Všechna zvířata jsou si rovna). Nějakou dobu žijí šťastně, pracují s nadšením a mají lepší výnosy.
Časem se však začnou prohlubovat neshody. Mocichtivý Napoleon se potřebuje zbavit Kuliše, který navrhuje modernizaci farmy (stavbu větrného mlýna). Napoleon na něj pošle své tajně vycvičené psy, vyžene ho z farmy a následně ho před zvířaty označí za zrádce a zločince. Napoleon se stává absolutním diktátorem.
Zvířata pod hrozbou psů a pod neustálou lživou manipulací propagandisty Pištíka dostanou úkol mlýn přece jen postavit. Dřou do úmoru. Mlýn je několikrát zničen (bouří i lidským útokem), takže zvířata musí pracovat stále více, i když dostávají neustále menší příděly jídla. Prasata naopak bohatnou, zaberou dům pana Jonese, začnou pít alkohol, spát v postelích a nosit lidské šaty. Kdykoliv se zvířatům něco nezdá, Pištík je uklidní vymyšlenými čísly, případně psy roztrhají ty, kteří by se ozvali. Z dříče Boxera je vytěženo maximum, a když zestárne a zeslábne, Napoleon ho chladnokrevně prodá na jatka, aby měl peníze na whisky.
Sedmero přikázání je potají přepisováno a upravováno, jak se to prasatům mocensky hodí. Ke konci knihy je dokonce 7 pravidel smazáno a nahrazeno jedinou absurdní tezí o nadřazenosti totalitní elity: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“
Vrcholem degradace původních ideálů je okamžik v závěru knihy. Prasata pozvou do domu lidi z okolí, aby s nimi uzavřela výnosné obchody, připíjela si na zdraví a hrála karty. Zbídačená, hladová zvířata stojí venku, pozorují oknem hodující elitu a zjišťují zdrcující pravdu – nedokážou už rozeznat, která tvář patří praseti a která člověku.
Jazykové prostředky a stylistika:
- Vypravěč: Vyprávěno v er-formě, vypravěč je nezaujatý a pouze popisuje probíhající situaci. Text využívá popisné i vyprávěcí postupy.
- Slovní zásoba: Jazyk je celkově srozumitelný a spisovný, čímž text působí o to mrazivěji. Objevují se odborné a politické termíny (apatie, animalismus, kompletní myšlení, rezoluce). Jsou zde i archaismy z hospodářského prostředí (senoseč, báchorky).
- Umělecké prostředky: Celé dílo je jedna velká personifikace (zvířata mají lidské vlastnosti, mluví). Autor skvěle využívá alegorických metafor (prasata = diktátoři; psi = policie atd.).
Vliv a inspirace dílem:
- Kniha se dočkala dvou slavných filmových adaptací. V roce 1954 vyšel britský animovaný film (v režii dvojice J. Batchelor a J. Halas), který ale v kontextu studené války změnil konec – zvířata v závěru filmu provedou proti prasatům další, tentokrát úspěšnou revoluci. V roce 1999 byl natočen celovečerní hraný televizní film (režie J. Stephenson).