Ročně dělá přijímačky na medicínu na 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy hlásí až 1 528 uchazečů, přičemž přijatých je pouze 220 jedinců. Přestože převis na ostatních lékařských fakultách není tak markantní, dostat se na medicínu rozhodně není jednoduché a procento přijatých se pohybuje v rozmezí 30 %. Přijímačky na medicínu prověřují precizní znalosti uchazeče v oblastech biologie, fyziky a chemie. Tyto okruhy jsou univerzálně uznávané jako nutně zvládnuté predispozice a nevyhnete se jim ať už se hlásíte do Prahy, či na Masarykovu univerzitu v Brně.
Vyjma 3. lékařské fakulty musí ti, kteří chtějí studovat na Univerzitě Karlově projít i ústním kolem, během kterého je blíže zkoumáno, zda disponují nejen vědomostmi, ale i vhodnými osobnostními predispozicemi pro studium medicíny. Hlásíte-li se do Hradce Králové je nutné počítat se systémem odečítání bodů za špatné odpovědi, čemuž je třeba přizpůsobit svoji strategii během skládání zkoušky jako takové. Krom zmíněných výjimek jsou přijímačky na medicínu na všech osm lékařských fakult poměrně unifikované a krom místa skládání se liší i délkou testu a formou konkrétních otázek. Nejprve se blíže zaměříme na úlohy z biologie, fyziky a chemie a následně postoupíme k obecným tipům před zkouškou a optimálních strategií, které zvolit během jejího skládání.
Forma zkoušky
Vyjma druhého ústního kola na vybraných fakultách, probíhají přijímačky na medicínu prezenčně a to formou testu, který vychází z výše etablovaných primárních okruhů. Ke každé otázce je přiřazeno pět potenciálních odpovědí, jež se vzájemně vylučují. Občas můžete narazit na chytáky, kdy správným řešením bývá poslední možná odpověď, negující všechny ostatní. Skrz okruhy fyziky a chemie narazíte nejen na teoretické, ale i praktické úlohy. Obecně platí pravidlo, že na každou otázku je vyhrazena jedna minuta času.
Biologie
Prvním okruhem, který musíte v rámci přijímacích zkoušek úspěšně zvládnout je biologie. Zde je důležité připomenout, že se nezkoumají pouze faktické znalosti o živočišných organismech, ale do biologie bývají často zařazeny i otázky hraniční, které je možné zahrnout i do historie.
Abyste blíže zjistili, jakým směrem se v rámci biologie profiluje vaše cílová fakulta a její přijímačky na medicínu, dobrým vodítkem jsou zveřejňované seznamy literatury, které vám objasní zda se během studia máte více zaměřit na genetiku, mikrobiologii, či jiné okruhy. Publikace „Přijímací zkoušky na lékařské fakulty“ od společnosti Scholastik popisuje jedenáct klíčových témat biologie, na které je třeba se připravit. Řadí se mezi ně eukaryotická buňka v rámci níž po vás bude vyžadována znalost její struktury, fyziologie, molekulární podstaty a dělení eukaryotických buněk, jako takových.
Pro přijímačky na medicínu je samozřejmostí, aby studenti byli obeznámeni s problematikou virů, anatomie a fyziologie člověka. Zde se zaměřte na kosterní soustavu, svalovou soustavu a oběhovou soustavu. Posledními relevantními tématy jsou poté ekologie, evoluce a systematické biologie s ohledem na rostliny a houby. Hraniční otázky z oblasti historie se mohou objevit v rámci témat jako je evoluce, či anatomie a je důležité mít všeobecný přehled o vývoji poznání, z něhož medicína čerpá. Jak si ostatně ověříte během své budoucí praxe, medicína je neustále se vyvíjejícím oborem a je očekáváno, že uchazeč bude s jejím dosavadním vývojem a klíčovými jmény, které k němu přispěly maximálně obeznámen.
Fyzika
Pro lékaře je důležitá i znalost fyziky, proto její znalost testují i přijímačky na medicínu. Jejím osvojením se učíme chápat zákony, které fungují jak v makrokosmu, tak lidském mikrokosmu. Během přijímacích zkoušek je opět možné vydestilovat několik dílčích okruhů, které bývají nejčastěji testovány. Student by měl být obeznámen se základními pojmy z fyziky a matematiky.
Důležitá je znalost základních fyzikálních veličin a jejich převodů, práce se zlomky a mocninami a základy geometrie. Pro výkon lékařské profese je důležité vědět, jakým způsobem spočítat objem klíčového aparátu, či rozumět výpočtům aplikovaným pro správné dávkování léků. Velkým tématem je mechanika, na kterou byste se měli rovněž řádně připravit.
V testech bývají často zařazeny úlohy, které se zabývají výpočtem pohybu různých těles a je proto dobré si detailně prostudovat zákony kinetiky a dynamiky. Přestože tato část přípravy se může zdát značně monotónní, pokud si osvojíte základní vzorce představuje zdatný zdroj bodů. Snažte se ji proto neopomenout. Součástí tématu mechaniky jsou nejen pohyby hmotných těles, ale i kapalin a plynů. Tím se pro vás stává relevantní nejen kinetika, ale i hydrostatika, hydrodynamika a skrz plyny aerostatika a aerodynamika. Opět platí nutnost znalosti vzorců, jejichž aplikaci si lze hravě nacvičit pomocí úloh, jež jsou zahrnuty ve většině středoškolských učebnic fyziky. Přijímačky na medicínu totiž žádné pomůcky, například ve formě tabulek, nepovolují.
Na studium mechaniky nahlížejte dvoufázově a nejprve začněte s hmotnými tělesy a poté se studiem plynů a kapalin, které z nich vycházejí. Stejným způsobem jsou koneckonců rozvrženy ve studijním sylabu. Fyzika vás dále potýrá mechanickým vlněním a kmitáním, obecně nejméně populární kapitolou středoškolských studií. Zde je důležité nezapomenout na akustiku, která bývá s tímto okruhem v přijímacích zkouškách často spojována. V rámci hmotných a kapalných těles je důležité se obeznámit se vzorci a zákony termodynamiky.
Termodynamika je na pomezí s dalším velkým okruhem, kterým je molekulová fyzika. Během studia se zaměřte na tepelné výměny, otevřené a izolované soustavy a změny teplot. Skrz molekulární fyziku je pro vás důležité zejména povrchové napětí a úlohy zkoumající teplotní roztažnost a měření vlhkosti vzduchu. Závěrem je vhodné se obeznámit s optikou, magnety, elektřinou a hraničním tématem elektromagnetiky. Přestože v porovnání s biologií po vás bude fyzika vyžadovat na přijímačky na medicínu bedlivější studium a často prakticky zaměřené úlohy, pokud jí věnujete dostatečný čas, lze z ní vytvořit stabilní zdroj bodů. Není-li matematika vaší silnou stránkou koncentrujte se zejména na klíčové pojmy z každé ze zmíněných oblastí a více se zaměřte na biologii.
Chemie
Chemie společně s biologií je pro studium lidského organismu chemie nejdůležitějším oborem. V testech očekávejte jak otázky z organické, tak anorganické chemie. Anorganika bývá často nejjednodušším způsobem, jak v této sekci testů alespoň částečně uspět a obeznámíte-li se s klíčovým názvoslovím (a samozřejmě periodickou tabulkou) neměla by pro vás představovat problém. Studujte jak jednoduché tak komplexní sloučeniny.
Skrz praktické úlohy bývají nejčastěji zařazeny otázky zaměřující se na látkové množství a hmotnostní zlomek. Během přípravy na přijímačky na medicínu si nejprve projděte základní anorganické názvosloví, než se budete této sekci věnovat blíže. Již zmíněná periodická soustava prvků bývá často spojena s úlohami, které se zaměřují na stavbu atomu. Tu je potřeba zvládnout zejména pro pochopení dalších sekcí chemie, jako jsou sloučeniny, či chemické vazby a reakce.
Co se týče anorganických sloučenin je vhodné se koncentrovat na redoxní a acidobazické děje, přičemž v oblasti chemických vazeb je vhodné studovat zejména interakce atomických obalů. Proto je důležité během přípravy na přijímačky na medicínu si nejprve projít stavbu atomu, jako takovou, abychom otázky na chemické reakce v kontextu chemických vlastností atomů a molekul, byli vůbec schopni pochopit. S okruhem fyziky je do určité míry provázáno téma chemických směsí a koncentrátů. Bude po vás vyžadováno, abyste zvládli spočítat procentuální zastoupení té dané látky v konkrétním roztoku a relevantním se tím pro vás stávají základní fyzikální veličiny a jejich převody.
V rámci studia acidobazických dějů neopomeňte elektrolyty, na které studenti často zapomínají. Z organické chemie po vás poté bude vyžadována znalost složitějších organických sloučenin v podobě heterocyklů a organokovových sloučenin. Stejně jako jsou některé úlohy blízce provázány s fyzikou naleznete v okruhu chemie i úlohy korelující s biologií. Během přípravy je dobré vycházet z toho, co je vám bližší. Pokud je to biologie blíže si prostudujte obecné zákonitosti metabolismu, tématiku lipidů, proteinů, sacharidů a samozřejmě i vitamíny, neurotransmitery a hormony.
Jak postupovat při studiu
Jak jsme již nastínili v konkrétních okruzích, během studia na přijímačky na medicínu je nutno postupovat hierarchicky od méně komplexního ke komplexnějšímu. Zjistěte, zda vás více baví fyzika, či biologie a s daným oborem následně začněte. Poté je vhodné si projít základní názvosloví a pojmy z chemie a pokračovat skrz biochemii, či chemické směsi a koncentráty.
Okruhy se krásně doplňují a studium atomové struktury je komplementární s mikrobiologií. Pokud ve stejném roce, ve kterém skládáte přijímačky na medicínu i maturujete a máte tu možnost, je vhodné si zvolit jako maturitní obor chemii a jako druhý obor fyziku, či biologii a to podle toho, co vám během studia šlo méně, čímž se donutíte se na tuto oblast více zaměřit. Je vhodné si minimálně na každý měsíc před zkouškou rozvrhnout jeden konkrétní obor a vyhradit si alespoň dva týdny na opakování. Vám nejbližší obor si poté nechejte na konec pro pozitivní afirmaci.
Obecné tipy před zkouškou
Co dělat když už se přijímačky na medicínu neúprosně blíží? Poslední dva dny opakovacího týdnu si vyhraďte na uzemnění. Nesnažte se za každou cenu nadrtit co nejvíce zbývajících informací a raději si pojistěte, že zkoušku budete skládat v co nejlepším možném psychickém a fyzickém rozpoložení. Když se vám už nelze učit lze si otázky alespoň pročítat, či prohlížet. Ikonická paměť je silnější, než si myslíte a správně zvýrazněné poznámky se vám osvěží pouze jejich prohlédnutím.
Poslední den před zkouškou je vhodné se vydatně najíst, dopřát si svěžího vzduchu a pomocí fyzické aktivity, jako je procházka, či jízda na kole si pojistit i kvalitní spánek. Pokud máte problémy se spaním rozhodně si neberte léky, které by mohly váš výkon v následující den negativně ovlivnit.
V den zkoušky si 2-4 hodiny před testem dopřejte vydatnou snídani, či oběd. Raději než kávu zvolte zelený čaj, který bude kofein uvolňovat do vašeho těla rovnoměrně a neriskujete tím silný začátek a pomalý konec. Dodržujte pravidelný pitný režim, ale nepřežeňte to. Pokud trpíte chronickými migrénami nezapomeňte si do peněženky, či kabelky přibalit léky proti bolesti hlavy. Vhodným doplňkem na přijímačky na medicínu je i rychlá energie v podobě hroznového cukru, či bonbónu, která zaměstná vaše bezděčné pohyby a dodá vašemu tělu sílu.
Obecné tipy pro přijímačky na medicínu
Úlohy si volíme a nepostupujeme chronologicky. Je-li naší silnou oblastí biologie, začínáme s ní a obráceně. Po zvládnutí vámi preferovaného oboru je vhodné splnit i další teoretické otázky a praktické si nechat na závěr, neboť vyžadují nejvíce času. Pokud narazíte na otázku, se kterou si nevíte rady nebojte se ji přeskočit. Hlásíte-li se do Hradce Králové je rozumné si odpovědi pečlivě vybírat a zejména v praktických úlohách netipovat a neriskovat. Nad otázkami zbytečně nepolemizujte a řiďte se vaším prvotním instinktem.
Co dělat po přijímacím řízení
Pokud následující den nemáte přijímačky na medicínu na další fakultě, dopřejte si alespoň den čistě na odpočinek. Ať už je to formou večera s přáteli, sledováním vašeho oblíbeného seriálu, či hraním videoher je důležité po zkoušce vypnout. Nezjišťujte od ostatních, jakým způsobem odpověděli na ty které otázky oni a raději se odměňte za mimořádný výkon, který jste předvedli. Ať už vaše přijímačky na medicínu dopadnou jakkoliv, je důležité ocenit své vlastní úsilí. Čas a energie kterou jste do přípravy vložili vám pomáhají budovat si řád a disciplínu, kterou ve svém životě ještě nesčetněkrát využijete a to je něco, co vám nikdo nevezme.
Další podobné články na webu:
