Malý princ – rozbor díla

Rozbor díla oblíbené knihy Malý princ od spisovatele jménem Antoine de Saint-Exupéry. Materiál nám zaslala Julie.

 

Kontext autorovy tvorby:

Světová literatura 1. poloviny 20. století – PRÓZA

Tří proudy:

  • realistická, experimentální a odtabuizující
  • ODTABUIZUJÍCÍ:
    • D.H. Lawrence (Milenec Lady Chaterleyové)
    • Henry Miller (Obratník raka)

 

EXPERIMENTÁLNÍ (MODERNÍ):

  • Marcel Proust (Hledání ztraceného času) – FR
  • James Joyce (Odysseus) – IR
  • Virginie Woolfová (Orlando; K majáku) – ANG
  • Franz Kafka (román Proces, Zámek; povídka Proměna, Ortel) – pražský Němec

 

KLASICKÁ (REALISTICKÁ):

  • Erich Maria Remarque (Na západní frontě klid, Tři kamarádi) – NĚM
  • Bertold Brecht (Strach a bída třetí říše) – ANG
  • Ernst Hemingway (Sbohem armádo, Stařec a moře) – USA
  • Francis Scott Fitzgerald (Velký Gatsby) – USA
  • John Steinbeck (O myších a lidech) – USA
  • Michail Šolochov (Tichý Don) – RUS

 

FRANCIE:

  • Romain Rolland (Dobrý člověk ještě žije, Petr a Lucie)
  • Henry Barbusse [Anry Barbi] (Oheň)
  • Gabriel Chevallier (Zvonokosy)

 

Antoine de Saint-Exupéry

  • dobrovolně odchází na frontu (2SV) à válečný letec à pravděpodobně sestřelen nad středozemním mořem
  • psal romány s leteckou tématikou (Válečný pilot, Noční let, Letec, Kurýr na jih)
  • často autobiografické prvky a úvahy o smyslu existence
  • další díla: Země lidí (román). Válečný zajatec (povídka)

 

Rozbor díla: Malý princ

Téma a motiv:

  • Téma: Svět dospělých očima dětí à vede k zamyšlení nad pravými hodnotami života
  • Motiv: Hloupost dospělých lidí: honba za mocí, kritika nesmyslnosti a zbytečnosti, ústup citových hodnot; lidské vlastnosti, láska, přátelství

 

Časoprostor:

  • století (2.sv.); Šest malých planetek, Země – Sahara

 

Kompoziční výstavba:

  • 27 krátkých kapitol, doplněné o autorovo dětské ilustrace + předmluva (věnování Léonu Werthovi, když byl malým chlapcem)

 

Literární druh a žánr:

  • próza – epika; filozofická pohádka / román s pohádkovým vyprávěním?

 

Vypravěč:

  • ich-forma (sám autor, letec)
  • + er-forma, když autor popisuje malého prince a jeho činy

 

Postavy:

  • Pilot: Vypravěč (autor); Dospělý, který se umí přizpůsobit dětským myšlenkám, a proto si s princem rozuměl. Se svým letadlem havaroval v poušti.
  • Malý princ: Malý blonďatý kudrnatý chlapec, který opustil svou planetku B612, kvůli potížím s jeho květinou. Postava je plná nevinnosti, zvídavých otázek a nepochopení. Nechápe nespravedlnost, odhaluje vlastnosti lidí a je velice citlivý. Odmítá svět dospělých.
  • Liška: Chytré zvíře z planety Země. Neměla ráda lidi, ale poznala, že i ona potřebuje přítele, a chtěla se nechat Malým princem ochočit. Ukázala malému princi význam přátelství a dokázala mu jedinečnost jeho květiny (je navždy zodpovědný za to, co si ochočil).
  • Had: Řekl MP, že má takovou moc, že při uštknutí někoho dokáže vrátit na planetu, odkud pochází. Malý princ toho využil.
  • Růže: Autor jí dává lidské vlastnosti. Je pyšná, jedinečná, má ráda sama sebe. Vyžaduje péči Malého prince.
  • Král, Domýšlivec, Pijan, Byznysmen, Lampář, Zeměpisec, Výhybkář, Obchodník

 

Vyprávěcí způsoby:

  • chronologie s prvky retrospektivy (princovo vzpomínání na návštěvy planet)

 

Typy promluv:

  • monology vypravěče – myšlenky o Malém princi
  • přímá řeč, nejvíce dialogy mezi MP a pilotem

 

Obsah:

Na začátku příběhu vypravěč (sám autor) havaruje uprostřed saharské pouště se svým letadlem. Při snaze opravit letadlo se mu najednou zjeví Malý princ. Povídají si spolu a vypravěč se snaží Malého prince poznat. Pochází z malé planetky B612, na které má svoji milovanou květinu, baobaby a 3 sopky. Princ ale z planetky utekl, protože pochyboval o opětované lásce své květiny, a proto se vydá na cesty, aby zjistil, proč tomu tak je.

Malý princ vypráví pilotovi o planetách, které navštívil během své cesty na Zemi (očíslovaných od 325 do 330). Každá z nich je obývaná jiným dospělým, které představovali lidské charaktery. První byl král, který si myslel že vládne celému vesmíru a všichni ho musejí poslouchat. Na druhé planetce bydlel Domýšlivec, který chce být všemi obdivován, i když je na své planetce sám. Na třetí žil Pijan, který pije, aby zapomněl, že se stydí, že pije. Dále Byznysmen, který je přesvědčen, že mu patří hvězdy, neustále je přepočítává a chce s nimi obchodovat. Lampář, kterého princ potká na malé planetce, na níž den a noc trvá jen jednu minutu, a proto jen neustále rozsvěcí a zhasíná lampu (a říká „Dobrý den“ a „Dobrý večer“). Na šesté planetě žil zeměpisec, který tráví svůj čas tvorbou map, ale nikdy neopustil svůj stůl k dalším objevům.

Poslední, sedmou, zastávkou je pro prince planeta Země, kde se setká s výhybkářem, záhonem růží a liškou. Výhybkář mu řekne, že vlastně neví, proč lidé cestují vlakem sem a tam, a navíc takovou rychlostí. Liška ho zasvětila do tajemství hlubokého citu („vidět srdcem“). Přivedla ho k poznání, co pro něho květina znamená. Díky lišce princ poznal, co je skutečné přátelství (= ochočení) a láska. Posledním, koho Malý princ na Zemi potká je pilot.

Během princova vyprávění došla pilotovi voda. a tak mu princ pomohl najít studnu.

Poté letec dokončil opravu svého letounu. Malý princ byl ale stále smutnější, protože toužil po návratu domů. Jeho planeta byla ale příliš daleko. Princ proto pilotovi řekl, že jeho cesta je těžká, a proto s sebou nemůže vzít své tělo. A tak se domluvil s hadem, aby ho uštknul do kotníku. Tím pádem nechává na zemi tělo a jeho duše se dostává domů. A tak se cestou smrti vrátila princova duše na planetku k jeho milované květině.  Pilot si na něj vzpomene vždy, když se podívá na hvězdy.


Další podobné články na webu: