Malý princ – rozbor díla k maturitě

Rozbor díla oblíbené knihy Malý princ od spisovatele jménem Antoine de Saint-Exupéry. Materiál nám zaslala Julie.

 

Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944)

  • Významný francouzský prozaik, filozof, humanista a letec.
  • Létání pro něj bylo celoživotní vášní. Dobrovolně odešel bojovat na frontu ve 2. světové válce jako válečný letec. V roce 1944 beze stopy zmizel (pravděpodobně byl sestřelen nad Středozemním mořem).
  • Psal především romány s leteckou tematikou. Jeho díla obsahují silné autobiografické prvky a hluboké filozofické úvahy o smyslu lidské existence.

 

Další autorova díla:

  • Válečný pilot
  • Noční let
  • Země lidí (román)
  • Kurýr na jih
  • Letec (povídka)
  • Válečný zajatec (povídka)

 

Literárně-historický kontext

Světová literatura 1. poloviny 20. století (meziválečná a válečná próza)

Literatura tohoto období reagovala na děsivé události 1. světové války, rozpad hodnot a hledání nového smyslu světa.

 

Prózu lze rozdělit do tří hlavních proudů:

1. Experimentální (moderní) proud:
Autoři opouštějí klasický děj, zaměřují se na podvědomí, vnitřní monology a složitou psychologii postav. Boří hranice času a prostoru.

  • Marcel Proust (Francie) – Hledání ztraceného času
  • James Joyce (Irsko) – Odysseus
  • Virginia Woolfová (Anglie) – Orlando; K majáku
  • Franz Kafka (pražský německy píšící autor) – romány Proces, Zámek; povídky Proměna, Ortel

 

2. Klasický (realistický) proud:
Navazuje na tradice 19. století. Autoři se zaměřují na objektivní realitu, sociální problémy a často kritizují válku a společnost (patří sem i tvůrci tzv. Ztracené generace).

  • Erich Maria Remarque (Německo) – Na západní frontě klid, Tři kamarádi
  • Bertolt Brecht (Německo) – Strach a bída třetí říše
  • Ernest Hemingway (USA, Ztracená generace) – Sbohem, armádo!; Stařec a moře
  • Francis Scott Fitzgerald (USA, Ztracená generace) – Velký Gatsby
  • John Steinbeck (USA) – O myších a lidech
  • Michail Šolochov (Rusko) – Tichý Don

 

Francouzští realističtí autoři:

  • Romain RollandDobrý člověk ještě žije, Petr a Lucie
  • Henri BarbusseOheň
  • Gabriel ChevallierZvonokosy

 

3. Odtabuizující proud:
Autoři otevřeně a bez cenzury píší o tématech, která do té doby byla ve společnosti absolutním tabu (především sexualita a tělesnost).

  • D. H. LawrenceMilenec lady Chatterleyové
  • Henry MillerObratník Raka

 

Rozbor díla: Malý princ

 

Základní charakteristika literárního díla:

  • Literární druh: Epika (próza).
  • Literární žánr: Filozofická pohádka / alegorický román s pohádkovým vyprávěním.
  • Kniha obsahuje předmluvu – věnování Léonu Werthovi, s omluvným dodatkem „když byl malým chlapcem“ (protože dospělí pohádkám nerozumí).

 

Téma a motivy:

  • Téma: Pohled na svět dospělých čistýma očima dítěte, což nutí čtenáře k zamyšlení nad pravými hodnotami lidského života.
  • Motivy: Hloupost dospělých lidí, nesmyslná honba za mocí a majetkem, ústup citových hodnot. Na druhé straně pak čisté lidské vlastnosti, láska, věrnost, představivost a skutečné přátelství.

 

Časoprostor a kompozice:

  • Čas děje: Nespecifikován (první polovina 20. století).
  • Místo děje: Šest fiktivních malých planetek ve vesmíru, domovská planetka B 612 a nakonec planeta Země (konkrétně africká poušť Sahara).
  • Kompozice: Dílo je rozděleno do 27 krátkých kapitol. Kniha je neodmyslitelně doplněna o autorovy vlastní (záměrně dětinské) ilustrace.

 

Vyprávěcí způsoby a typy promluv:

  • Postup: Děj plyne chronologicky (rámcový příběh pilota v poušti), ale obsahuje silné prvky retrospektivy (princovo zpětné vzpomínání na návštěvy ostatních planet).
  • Vypravěč: V rámcovém příběhu je využita ich-forma (vypravěčem je pilot / sám autor). Když se však popisuje samotné putování Malého prince vesmírem, vyprávění plynule přechází do objektivnější er-formy.
  • Promluvy: Časté vnitřní monology vypravěče (úvahy o princi a dětství) střídá přímá řeč a rychlé dialogy (zejména otázky a odpovědi mezi princem a pilotem).

 

Hlavní postavy:

  • Pilot (vypravěč) – Dospělý muž, ve kterém se zosobňuje sám autor. Se svým letadlem havaroval v poušti. Je to dospělý, který si zachoval fantazii, umí se přizpůsobit dětským myšlenkám a nechybí mu pochopení, a proto si s princem od začátku rozumí.
  • Malý princ – Malý blonďatý kudrnatý chlapec. Opustil svou planetku B 612 kvůli potížím s milovanou květinou. Je ztělesněním nevinnosti, zvídavých otázek a upřímnosti. Nechápe nespravedlnost, jasně odhaluje špatné vlastnosti lidí a je velice citlivý. Odmítá povrchní svět dospělých.
  • Liška – Chytré zvíře z planety Země. Neměla ráda lidi (protože ji loví), ale poznala, že i ona potřebuje přítele, a proto se chtěla nechat Malým princem ochočit. Ukázala princi skutečný význam přátelství a dokázala mu jedinečnost jeho domovské květiny (naučila ho, že jsme navždy zodpovědní za to, co si ochočíme).
  • Had – Záhadný a smrtící tvor v poušti. Řekl princi, že má obrovskou moc a že dokáže jediným uštknutím vrátit kohokoliv tam, odkud pochází. Princ toho na konci příběhu využije k návratu ke hvězdám.
  • Růže (Květina) – Autor jí skrze alegorii dává lidské vlastnosti. Je velmi pyšná, marnivá a myslí si, že je naprosto jedinečná. Má ráda sama sebe a vyžaduje od prince neustálou péči. Princ ji ale i přesto miluje.
  • Obyvatelé dalších planet (alegorie lidských vad):
    • Král: myslí si, že vládne celému vesmíru a všichni ho musí poslouchat.
    • Domýšlivec: chce být všemi obdivován, i když je na planetce sám.
    • Pijan: pije, aby zapomněl na to, že se stydí za to, že pije.
    • Byznysmen: je přesvědčen, že mu patří hvězdy, a neustále je jen počítá, aby byl bohatý.
    • Lampář: neustále dokola zhasíná a rozsvěcí lampu podle nesmyslného nařízení.
    • Zeměpisec: teoretik, který kreslí mapy, ale od svého stolu nikdy neodejde, aby něco poznal na vlastní oči.
  • Další postavy na Zemi: Výhybkář (který neví, kam se vlastně lidé ve vlacích tak rychle ženou) a Obchodník (který prodává pilulky na žízeň pro úsporu času).

 

Obsah (děj) díla:

Na začátku příběhu vypravěč (sám autor) ztroskotá uprostřed saharské pouště se svým letadlem. Při zoufalé snaze opravit motor se mu najednou zjeví malý blonďatý chlapec – Malý princ. Dají se do řeči, princ ho poprosí o nakreslení beránka a vypravěč se snaží chlapce blíže poznat. Zjistí, že princ pochází z nepatrné planetky (asteroidu B 612), na které má svou nesmírně milovanou, ale velmi pyšnou a marnivou květinu (růži), nebezpečná semena baobabů a tři malé sopky. Princ ze své planetky utekl, protože pochyboval o tom, že mu květina jeho čistou lásku oplácí, a vydal se na cesty, aby našel ponaučení a smysl života.

Malý princ postupně pilotovi vypráví o šesti malých planetách, které navštívil během své cesty (planetky jsou očíslované od 325 do 330). Každá z nich byla obývána jedním dospělým člověkem, z nichž každý představoval určitý pokřivený lidský charakter. Princ potkal Krále, Domýšlivce, Pijana, nesmyslně zaměstnaného Byznysmena, Lampáře (který byl jako jediný trochu užitečný, protože nemyslel jen na sebe) a nakonec Zeměpisce, který mu doporučil navštívit planetu Zemi.

Poslední, sedmou zastávkou se tedy pro prince stala Země. Na ní se v poušti setkal se záhadným hadem a o něco později s výhybkářem a obchodníkem. Největší zklamání prožil, když objevil celý velký záhon růží – zjistil totiž, že mu jeho květina lhala a není ani zdaleka jedinou svého druhu ve vesmíru. Zásadní zvrat však přichází v momentě, kdy potká chytrou lišku. Ta ho zasvětí do tajemství hlubokého citu (naučí ho, že to nejdůležitější lze „vidět jen srdcem“). Liška mu vysvětlí proces „ochočení“ a díky ní princ konečně pozná, co je to skutečné přátelství a láska. Uvědomí si, že i když je na Zemi tisíce růží, ta jeho doma pro něj bude vždy ta jediná a naprosto jedinečná právě proto, že jí věnoval svůj čas a péči. Posledním, koho na Zemi potká, je právě havarovaný pilot.

Během princova vyprávění v reálném čase dojde pilotovi v poušti voda. Princ mu pomůže najít studnu a letec konečně úspěšně dokončí opravu svého letounu. Malý princ je ale stále smutnější, protože touží po návratu domů za svou růží, za kterou cítí zodpovědnost. Jeho planeta je ovšem příliš daleko a cesta hvězdami je pro lidské tělo příliš těžká. Princ se proto domluví se žlutým hadem, aby ho uštkl. Tím pádem princ opustí (nechá zemřít) své těžké fyzické tělo na Zemi a jen jeho volná duše se cestou smrti dokáže vrátit domů na planetku. Pilot jeho rozhodnutí nezabrání a je velmi smutný. Ráno už princovo tělo v písku nenajde. Od té doby si na malého chlapce vzpomene vždy, když se v noci podívá na usmívající se hvězdy.

Popis lidské postavy – charakteristika

Moje postava, kterou jsem si vybrala, je středního vzrůstu a dospělého věku. Má pár kilo navíc, ale i přesto se nebrání sportovním aktivitám. Vlastní typický smích, který připomíná lachtana a díky kterému rozesměje všechny, kteří měli možnost ho slyšet. Když sedí na gauči, její ruce zaujmou pro ni obvyklou pozici – sevřené a položené na břiše. S touhle polohou rukou i usíná, což může někomu přijít i zvláštní. Když se soustředí, bezmyšlenkovitě vyplázne špičku jazyka. Chodí hopsavým způsobem chůze a často si píská, ať už dělá cokoliv.

 

Mezi hlavní znaky jejího charakteru bych zařadila, že je cholerická a extrovertní. Ve společnosti je hlavním tvůrcem zábavy. Je ráda, když je středem pozornosti a když lidé naslouchají jejím příběhům, které schválně pro pobavení publika zveličuje a přikresluje. Na druhou stranu si zároveň čas od času ráda užívá volné chvíle pro sebe, ať už prací na zahradě nebo sledováním cestovatelských pořadů, ale i přesto by spíše dala přednost času s přáteli, kdyby měla na výběr. Její chování mezi cizími je jiné než to doma. Mezi ostatními je veselá, extrovertní. Jakmile dojde domů, ukáže i zbytek své osobnosti.

 

Díky své cholerické povaze je často výbušná, což odnáší lidé v jejím okolí. V proudu emocí dokáže slovně ublížit i člověku, kterého miluje. Svou chybu si ale následně uvědomí. A přestože se přímo neomluví, tak se to pak raněnému snaží vynahradit. Neomluví se slovy, ale činem, že něco tomu dotyčnému uvaří nebo ho jen láskyplně obejme. Dokáže se rozčílit i nad nejmenší maličkostí, ať už je to drobek od pečiva na podlaze nebo špatné uspořádání příborů v myčce.

 

Neumí se smířit s tím, že jí něco nejde, prostě se snaží do té doby, dokud se jí to nepodaří. Učí se ráda novým věcem, je otevřená jakémukoliv dobrodružství. Bohužel nedokáže většinou pochopit ostatní. Je toho názoru, že jen ona ví, co je správné a co je špatné, a přirovnává ostatní k sobě samé. Její rodina se jí snaží upozornit, že nemusí mít nutně pravdu a ona to občas i uzná. Je hodně loajální vůči čemukoliv – práce, rodina, koníčky. Je milující, i když to tak někdy na první dobrou nevypadá, ale má srdce na správném místě.

 

Hodnocení ze školy: 1 = výborně

Pravěk – maturitní otázka

Maturitní otázku na téma pravěk nám zaslala Aneta Sadílková. Další otázky z dějepisu najdete zde.

 

Pravěk je nejstarší a nejdelší období dějin lidstva

  • Období vývoje člověka – antropogeneze cca 3-2–40000 př. Kr.
  • Od nejstarších předchůdců až po objev písma a států na různém území v různou dobu
  • Jsme omezeni jen na hmotné/obrazové prameny (sídliště, pohřebiště, depoty = poklady)

 

PERIODIZACE PRAVĚKU

  • Dělení podle způsobu obživy
    • Přisvojovací hospodářství (lov a sběr)
    • Výrobní hospodářství (zemědělství)
  • Dělení podle materiálu
    • Doba kamenná
      • Starší doba kamenná – paleolit (3-2 mil. – 40 000 př. Kr.)
      • Střední doba kamenná – mezolit (10 000 př. Kr. – 7 000 Kr.)
      • Mladší doba kamenná – neolit (7 000 př. Kr. – 5 000 Kr.
      • Pozdní doba kamenná – eneolit – chalkolit (5 000 př. Kr. – 3500 př. Kr.)
    • Doba bronzová (3500 př. Kr. – 750 př. Kr.) – ve vyspělých oblastech již starověk
    • Doba železná (750 př. Kr. – 0)
      • Starší doba železná – halštatská – 750 př. Kr. – 400 př. Kr.)
      • Mladší doba železná – laténská – 400 př. Kr. – 0)
    • Doba římská (0–500 n. l.) na českém území

 

DOBA KAMENNÁ

PALEOLIT

  • Nejdelší období
  • Proběhne antropogeneze – vývoj člověka
    • Hominizace – vývoj fyzický
      • Napřímená chůze – bipedální, změna polohy pánve ® horší porod
      • Vyrostli jsme
      • Palec se dostal do opozice vůči ostatním prstům
      • Nemáme srst
      • Změna obličeje – zvětšení mozkovny a zmenšení obličejové část, ztráta nadočnicového oblouku (ochrana očí), vznik brady, změna dutiny ústní – vyklenuté patro ® lepší artikulace
    • Sapientizace – psychika
      • Nález hrobů, projevy pravěkého umění, vývoj nástrojů
      • Nálezy z odpadních jam – kosti velkých zvířat ® potřebná domluva
    • Australopithecus, homo habilis – člověk zručný, homo erectus – člověk vzpřímený, homo sapiens – člověk moudrý, (homo sapiens neanderthalensis), homo sapiens sapiens – člověk dnešního typu
  • Glaciály, interglaciály (v paleolitu proběhne poslední doba ledová)
  • Lov – drobnější zvířata (pěstní klín, oštěp, harpuna), sběr, život v tlupách – matriarchát
  • Přirozená dělba práce (muž – lov, žena – sběr, oheň, potomci)
  • Kočovný způsob života
  • Cca 35 000 př. Kr. – paleolitické umění
    • Lovecká magie (pro štěstí)
    • Jeskynní malby (Altamira – Španělsko, Lascaux – Francie)
    • Dolní Věstonice (jižní Morava) – Venuše, Hlavička z mamutoviny
    • Pavlov
    • Předměstí u Přerova
    • Jeskyně Kůlna
    • Šipka
  • Pohřby, rozvoj abstraktního myšlení a primitivních náboženských představ

 

METOLIT

  • Oteplení – konec doby ledové – nastává interglaciála ® změna fauny a flóry
  • Zalesnění Evropy, začínají tát ledovce ® vymírají mamuti, začíná převládat lesní zvěř
  • Menší tlupy – výhodnější pohyb v lesním terénu (cca 30 lidí)
  • Luk a šíp (větší zručnost)
  • Domestikace psa
  • Dřevěné nálezy
  • Pazourek (kámen) – opracovával se na zbraně
  • Mikrolit – drobné šťípané hroty z pazourků vsazovány do šípu
  • Nejstarší dopravní prostředek – člun vydlabaný z kmene – monoxyl

 

NEOLIT

  • Soubor rozsáhlých změn – neolitická revoluce (nárůst obyvatelstva, vypalování lesů…)
  • Vyspělé civilizace přechází k výrobnímu hospodářství
    • Počátek zemědělství (zúrodňování popelem) – nejprve obiloviny a rostliny, poté živočišná produkce
    • Krajina úrodného půlměsíce (počátek majetkové nerovnosti)
    • Blízký východ, jihovýchodní Asie, část Severní Ameriky
  • Usedlý způsob života – demografická exploze (nárůst obyvatelstva) – pevný dům – tzv. dlouhý dům – velkorodiny – naleziště Bylany (u Prahy) – několik dlouhých domů (uvnitř mnoho ohňů)
  • Společenská dělba práce – počátek řemesel
    • Textilní výroba (vertikální tkalcovský stav) – přeslice
    • Keramika (lineární, vypichovaná, moravská malovaná – červená a bílá barva)
    • Zpracovávání obilí – jednoduchý mlýnek, motyka

 

ENEOLIT

  • Někde chalkolit – počátky mědi – měkký dobře zpracovatelný kov
  • V nejvyspělejších oblastech je starověk
  • Oradlo – později zápřah za dobytek
  • Vynález kola a vozu – na konci eneolitu loukoťová kola
  • První síť cest – tzv. haťové cesty (z kmenů pokácených stromů – zapuštěné v zemi)
  • Vznik obchodu – kožešiny, sůl
  • Začíná patriarchát
  • Šňůrová keramika, keramika zvoncových pohárů, kanelovaná keramika (žlábek), Naleziště Brno-Líšeň – poháry

 

DOBA BRONZOVÁ

  • Bronz – slitina mědi a cínu, lepší vlastnosti – tvrdší než měď, snadno tavitelný
  • Odlévání na ztracenou formu, později dřevěné formu (více použití)
  • Rozvoj obchodu, směnný obchod, specializace řemesel, těžba – hornictví, sůl
  • 3 druhy pohřbívání – kostrové hroby
    • Kultura únětická
      • Rozvinuté zemědělství
      • Kostrové hroby (skrčenci), knížecí mohyly (bohatstvo)
      • Zbraně a nástroje, šperky tkaní látek, vyspělá keramika (střídmě zdobená, perfektně vypracovaná)
      • Specializované výrobky
      • Směnný obchod
    • Mohylové hroby (Čechy, Plzeňsko)
      • Pohřbívání pod navršené mohyly
      • Nové zbraně – bronzové meče, hroty, dýky
      • Náboženství – kultovní předměty, obětiště
    • Kultura popelnicových polí (východní Německo, Čechy, Morava)
      • Převáženě zemědělci
      • Žárové i kostrové hroby, nakupení sídlišť
      • Většinou žárové pohřbívání – popel v keramických nádobách (popelnicích)
      • Opevněné osady

 

DOBA ŽELEZNÁ

  • Těžba železa – dostupnější než bronz – urychlení vývoje v Evropě
  • Zemědělství a chov dobytka
  • STARŠÍ DOBA ŽELEZNÁ– HALŠTATSKÁ (HALSTATT U SALZBURKU)
    • Čtyřkolové vozy tažené dobytkem
    • Těžba soli
    • Bohaté knížecí hroby
    • Dálkový obchod
    • Vznik válečnické a náčelnické vrstvy (růst majetkových rozdílů)
  • MLADŠÍ LATÉNSKÁ
    • Keltové – v Čechách kmen Bójů ® Bohemia
    • Opevněná oppida – Stradonice, Závist
    • Druidové (kněží) – polyteistické náboženství
    • Duhovky – mince

 

DOBA ŘÍMSKÁ

  • Přechod mezi pravěkem a středověkem (pro Čechy)
  • Příchod Germánů – osídlení oblasti střední Evropy
    • Kmenové svazy
    • Markomani (Marobud) – na území Slovenska, Kvádové
    • Zemědělství a pastevectví
    • Posvátné runy
    • Vesnice s malými příbytky
  • Kontakty s římskou říší
    • Markomanské války s Římany 166–180
    • Pronikání Germánů do severní Itálie, odraženi římským císařem Marcem Aureliem
      • Budování předsunutých římských opěrných stanic (kastely) s vojenskými posádkami (legiemi) – zasahovaly až na Moravu (Mušov)
  • 4–6. st. – stěhování národů
    • Kmenové přesuny v důsledku tažením turkotatarských Hunů z Vasie do Evropy a z důvodu přelidnění některých oblastí
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.