Kniha: Strakonický dudák aneb Hody divých žen

Spisovatel(ka): Josef Kajetán Tyl

Přidal(a):Klara

Stručný děj

Švanda je zamilován do Dorotky, ale protože má málo peněz, nechce mu ji dát hajný Trnka. Proto vyrazí Švanda do světa, ale Dorotka mu to rozmlouvá. On Dorotku neposlechne, a tak jde…
Když spí, jeho mamka Rossava mu okouzlí dudy tak, že jakmile na ně hraje, každému je hned veselo, ale pokud je někdy prokleje, jejich kouzelná moc zmizí. Švanda se dostane do neznámých končin, v jednom hostinci se k němu přidá muž Vocilka. Ten mu poté, když přijde stráž, aby Švandu odvedla ke králi, poradí, aby šel. Král má smutnou princeznu Zuliku a chce po Švandovi, aby Zuliku rozveselil. Švandovi se to povede, ale princezna ho nechce pustit domů, a tak ho zavřou do vězení. Z vězení mu pomůže Švandova matka. On se tedy může vrátit za svojí láskou Dorotkou. Ta už si ho může vzít, protože její otec, hajný Trnka, umřel. Nakonec všechno dopadlo dobře a Švanda se dozvěděl, kdo je jeho máma.

Zasazení výňatku do kontextu díla

Švanda oznamuje, že vyráží do světa

ŠVANDA: Kdo ví! A jen abyste o tom věděl – já jdu do světa.

DOROTKA: Do světa?! Švando, co ti napadá? jakpak bude potom za osm dní svatba? Svět je kdovíjak veliký – toť se do té doby nevrátíš!

ŠVANDA: Tedy musíš trochu čekat; já si dám také srdce na zámek

Téma a motiv

• téma: cena vlastního domova, morálka člověka
• motivy: láska, vlast, bohatství

Časoprostor

• Asi 18.-19. století, Strakonice, Turecko, svět víl

Kompoziční výstavba

• Chronologická, 3 jednání
• Úvod – Švanda jde do světa
• Zápletka – očarování jeho dud
• Rozvoj děje – uvěznění Švandy
• Peripetie – návštěva Rossavy ve vězení
• Závěr – šťastný návrat domů

Literární druh a žánr

• Druh: drama
• Žánr: dramatická báchorka

Vypravěč/Lyrický subjekt

• Vypravěč není

Postava

Hl. Postava:

• Švanda – dobrosrdečný, snadno ovlivnitelný, důvěřivý, je to typický venkovan

Další postavy:

• Dorotka – zamilovaná, obětavá, věrná
• Vocilka: vtíravý, podvodník, výřečný
• Zulika: neohleduplná, povýšená, smutná
• Rossava-ochotná, pomoci schopná

Vyprávěcí způsoby

• Přímá řeč, replika

Typy promluv

• Jsou zde monology i dialogy

Veršovaná výstavba

• Obkročný
• Lesní panny mluví ve verších, které jsou sdružené a někdy střídavé

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

• Outrpnost – nářeční použití slova útrpnost
• Děravý svět – metafora
• Kunštýř – archaismus
• Přiletěla pověst – personifikace
• Pimprlety – archaismus
• Jazyk charakterizuje postavy
• Víly mluví ve verších, Vocilka světácky, Kalafuna, Švadna, Dorotka mluví rčením, úslovím

Tropy, figury a jejich funkce ve výňatku

• Elipsa – já měl v kolíbce
• Apoziopeze – až tedy přijde domů
• Ironie – půjde pro vodu s cedníkem

Kontext autorovy tvorby

• Fidlovačka – drama ze současnosti
• Jan Hus – historické drama
• Paličova dcera – činohra
• Toto dílo vzniklo před revolucí roku 1847 a je řazeno do Tylových dramatických báchorek. Bylo napsáno 9 let před Tylovou smrtí. Tyl je představitelem biedermeirovské prózy. Psal vlastenecké povídky a často se tam objevuje sentimentalita.

Literární/ Obecně kulturní kontext

• Dílo je určeno v době Národního obrození (3. fáze)
• Podobní autoři byli J. Kvapil, A. Jirásek, J. Drda

The post Strakonický dudák – rozbor knihy (2) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Otázka: Strakonický dudák (Josef Kajetán Tyl)

   Předmět: ČJ – rozbor knihy

   Zaslal(a): Martas

Literární druh – DRAMA

Hlavní znaky literárního druhu – DĚJ PROBÍHÁ JEDNÁNÍM POSTAV (DIALOGEM A MONOLOGEM), DEJ NA SCÉNĚ V JEDNOM MÍSTĚ A ČASE, SETKÁVAJÍ SE ZÁJMY ÚSTŘEDNÍCH

Upřesnit literární útvar – DRAMA, DRAMATICKÁ BÁCHORKA (POHÁDKA)

Postavy

• ŠVANDA dudák který všem věří
• VOCÍLKA Švandův sekretář
• DOROTKA Švandova přítelkyně
• KALAFUNA Švandův kamarád
• ROSAVA Švandova maminka
• ZULIKA princezna

Kompozice díla

• CHRONOLOGICKY, TŘI JEDNÁNÍ KAŽDÉ -> NĚKOLIK VSTUPŮ, NADPŘIROZENÉ BYTOSTI PROMLOUVAJÍ VE VERŠÍCH A OSTATNÍ POSTAVY V PRÓZE

Charakterizuj jazykovou stránku – slovní zásobu, obrazná pojmenování atd.

• OBJEVUJÍ SE NESPISOVNÉ VÝRAZY (ŇÁKÝ, NYNČKO, OUSILÍ, MEJLÍME). VOCÍLKA POMĚRNĚ ČASTO POUŽÍVÁ CIZÍ SLOVA (SERVITORE, SIGNOR MUSICANTO!, KOŠTÝŘ, JURISTA, BONŽÚR)

V ukázce

• Orientačně zasaď dílo do tvorby autora – PREMIÉRA BYLA 1847
• Autora zasaď do kontextu literatury příslušného období – 1808–1856 ČESKÝ DRAMTIK A SPISOVATEL
• Posuď aktuálnost vyznění – ŘEKL BYCH ŽE V TÉTO DOBĚ JE TO PRÁVĚ NAOPAK, ŽE V ZAHRANIČÍ JE LEPŠÍ ŽIVOT NEŽ U NÁS.
• Identifikuj kulturní a historické souvislosti – V TÉTO DOBĚ BYLO NÁRODNÍ OBROZENÍ
• Popiš atmosféru textu a čím tě oslovil – DÍLO ME ZAUJALO SVÝM PŘÍBĚHEM A TAKÉ NADPŘIROZENÝMI BYTOSTMI KTERÉ ŠVANDOVI POMÁHÁJÍ.

Postup

• Směr – ROMANTISMUS
• Autor – JOSEF KAJETÁN TYL – ČLEN KOČOVNÉ SPOLEČNOSTI
• Dílo – STRAKONICKÝ DUDÁK – DRAMATICKÁ BÁCHORKA (POHÁDKA)
• Hlavní myšlenka – ŠVANDA DUDÁK SE VYPRAVÍ DO SVĚTA, ABY VIDĚLAL PENÍZE A MOHL SI VZÍT DOROTKU
• Další autoři – KAREL JAROMÍR ERBEN – KYTICE, BOŽENA NĚMCOVÁ – BABIČKA

The post Strakonický dudák (Josef Kajetán Tyl) – rozbor díla first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Strakonický dudák aneb Hody divých žen

   Spisovatel(ka): Josef Kajetán Tyl

   Přidal(a): ScatWoman

Literární druh a žánr:

• divadelní hra o třech jednáních, komedie, tzv. dramatická báchorka- hra se zpěvy, skutečný svět se prolíná s pohádkovými a romantickými motivy, národní pohádka

Forma výňatku/jazyk:

• drama, jazyk – postavy skutečného světa mluví hovorovou řečí, víly ve verších, chudí lidé- lidové obraty, humorné, pořekadla, přísloví, komolení cizích slov, lidové výrazy

Myšlenka díla:

–          varování před chamtivostí, penězi

–          vlastenectví- všude dobře doma nejlíp, hrneme se za lepším do ciziny- zbytečné

–          láska- mateřská, manželská, milenecká

–          co Čech to muzikant, Čechy konzervatoř Evropy

–          Tyl vyzdvihuje vesnici nad městem, staré dobré hodnoty

Postavy výňatku:

–          Rosava- Švandova matka

–          Lesana- královna víl, Mihulice

–          Švanda dudák

–          Dorotka

–          Trnka

–          Kalafuna, Kordula, jejich děti

–          Vocilka

–          Zulika, Alamir

–          Nalejváček, Šavlička

Zasazení díla do kontextu literatury:

–        hra vznikala v předrevolučním roce 1847

–        premiéra ve Stavovském divadle

–        skvěle přijata chudšími lidmi i buržoazií, kladně ji ohodnotil např. Karel Havlíček Borovský

J. K. Tyl a jeho tvorba:

–          pracoval v redakci novin, jako účetní a ve volném čase překládal a později psal hry

–          založil Kajentánské divadlo na Malé straně, v roce 1846 odešel do Stavovského divadla, kde působil jako dramatik a měl na starosti české hry- vrchol jeho kariéry

–          nazýván miláčkem národa

–          aktivní politik

–          žil se dvěma sestrami- měl 7 dětí

–          současníci: K. H. Mácha, V. K. Klicpera, Karel Sabina, E. Hindl

–          TVORBA: historické hry: Krvavé křtiny, Kutnohorští havíři

báchorky: Tvrdohlavá žena, Jiříkovo vidění, Lesní panna aneb cesta do Ame.

hry ze života pražských lidí: Paličova dcera

próza, povídky

Vliv díla na další autory: založil tradici nového typu her- hry se zpěvy, v níž pokračovali např. Julius Zeyer nebo Alois Jirásek, hra byla také zfilmována a mnohokrát dramaticky reprízovaná

The post Strakonický dudák – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.