Téma: Personalistika
Předmět: Ekonomie
Zaslal(a): Kateřina
Vznikem pracovněprávního vztahu se vytvoří i dva subjekty, zaměstnanec, který vykonává práci a je podřízen zaměstnavateli, který mu práci přiděluje. Pracovněprávní vztah může mít podobu pracovního poměru nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr, přičemž pracovní poměr může také vzniknout dvojím způsobem, jmenováním nebo obvyklejší formou na základě pracovní smlouvy.
Výrobní faktory:
- Výrobní faktory jsou zdroje statků. Převážnou většinu statků v přírodě nenacházíme tak, jak bychom chtěli. K jejich získání je nutné vynaložit lidskou práci – vyrobit je.
Existují tři základní výrobní faktory:
- práce – každá lidská činnost, kterou se tvoří hmotné a nehmotné statky či služby
- půda – drahé kovy, nerostné suroviny, lesy, mořské produkty
- kapitál – akumulované úspory, tj. úspory přeměněné v investice
- K nim se připojují přírodní zdroje a také technologie
Pracovněprávní vztah může mít podobu:
Dohoda o provedení práce
- může být uzavřena na maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele
- musí být uzavřena písemně a musí obsahovat dobu, na kterou je uzavřena
- vhodná pro krátkodobé brigády
- u této formy nevzniká povinnost platit sociální a zdravotní pojištění pokud mzda nepřekročí 10.000,- Kč za měsíc
Dohoda o pracovní činnosti
- sjednává se na práci, která nesmí svým rozsahem převýšit v průměru polovinu týdenní pracovní doby
- musí být uzavřena písemně
- vzniká povinnost uhradit sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu
Pracovní poměr
- volbou – zvolení poslanci
- jmenováním
- uzavřením pracovní smlouvy – nejběžnější
Pracovní smlouva
- povinné náležitosti:
- druh práce
- místo výkonu práce
- den nástupu do práce
- nepovinné náležitosti:
- zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou
- zkušební doba – není-li zkušební doba ve smlouvě písemně sjednána, neplatí
- maximální délka zkušební doby jsou tři měsíce
Změny pracovního poměru:
- převedení na jinou práci
- přeložení na jiné místo výkonu práce
Formy skončení pracovního poměru:
- dohodou – je nutný písemný souhlas zaměstnance i zaměstnavatele
- zrušením ve zkušební době –
- okamžité zrušení
- výpověď
- výpověď ze strany zaměstnance – může být dána z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu
- výpověď ze strany zaměstnavatele – může být dána pouze z důvodů uvedených v zákoníku práce
- Povinnosti zaměstnavatele
- přidělovat zaměstnanci práci podle sjednané smlouvy
- platit mu mzdu
- vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů
- Povinnosti zaměstnance
- konat práci podle pokynů zaměstnavatele
- konat práci osobně a ve stanovené pracovní době
- Pracovní doba a doba odpočinku
- pracovní doba je 40 hodin týdně, u dvousměnného provozu 38,75 hodin týdně, u třísměnného 37,5 hodin týdně,
- u mladistvých do 18 let nesmí délka směny překročit 8 hodin
- zaměstnavatel je povinen poskytnou zaměstnanci po šesti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku v délce 30 minut
Mzda může být:
- úkolová – závisí na množství kvalitní práce
- časová
- podílová
Mzda nesmí být nižší než minimální mzda stanovená vládním nařízením. Hrubá minimální mzda platná pro rok 2020 je 14.600,- Kč
- Minimální mzda je nad hranicí životního minima samostatně žijící osoby
- Minimální mzdu má stanovenou 21 z 28 členských států. Někteří podnikatele nabízející minimální mzdu neseženou naše pracovníky a musí zaměstnat cizince
Existenční minimum
- existenční minimum je momentálně 2200 Kč na osobu.
- Pokud člověk žádá o dávky v hmotné nouzi, ale nesnaží se zvýšit své příjmy (například odmítá zaměstnání), pak mohou úředníci použít při vyměřování nikoliv hranice životního minima, ale výrazně nižší existenční minimum. Nárok na existenční minimum má také osoba, která dluží na alimentech více než za 3 měsíce nebo byl v posledních 6 měsících propuštěn ze zaměstnání kvůli hrubému porušení kázně.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
- zaměstnavatelé jsou ze zákona povinni platit zákonné úrazové pojištění zaměstnanců
Podle nového zákona, zaměstnavatel proplácí už od prvního dne nemoci náhradu mzdy v určené výši a teprve po 14 dnech vzniká nárok na nemocenské dávky z nemocenského pojištění. Pro firmu tím vznikají komplikace:
- pro krátkodobé nemoci zaměstnance firma počká, než se zaměstnanec vrátí
- při dlouhodobé nemoci zaměstnance, firma musí dočasně přijmout brigádníka nebo reorganizovat práci ostatních pracovníků
Nárok na odstupné
- má ten zaměstnanec, který dostal výpověď nebo končí pracovní poměr dohodou z takzvaných organizačních důvodů, tedy:
- ruší se zaměstnavatel nebo jeho část,
- přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část,
- stane se nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele
- Minimální výše odstupného je stanovena podle počtu odpracovaných let u stejného zaměstnavatele.
Dovolená
- Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
- dovolená se stanoví podle počtu odpracovaných dnů
Odbory
- jsou právnickou osobou ve formě sdružení – především zaměstnanců, založené s cílem prosazovat pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy svých členů.
Stávka
- je forma to kolektivního protestu spočívající v částečném nebo úplném přerušení vykonávání práce v jednom nebo více podnicích ze strany zaměstnanců.
Výluka
- je zamezení výkonu práce zaměstnavatelem. Většinou představuje krajní prostředek při vyjednávání se zaměstnanci, neboť je provázena omezením nebo přerušením výplaty mezd.
Kolektivní smlouva
- smlouva mezi odbory (zástupci zaměstnanců) a zaměstnavatelem o mzdách a dalších ujednáních, týkajících se zaměstnanců
Odměňování zaměstnanců
Náhrada mzdy
- náhrada mzdy je proplácena již od prvního dne nemoci ve výši 60 % průměrného hodinového výdělku.
- od 15. dne pracovní neschopnosti náleží nemocenská, kterou vyplácí OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení).
Složky mzdy
- základní mzda.
- příplatky – nárokové, nenárokové
- náhrady mzdy – dovolená, svátek
- odměny
- další plnění
- dávky nemocenského pojištění
Zdravotní pojištění
- Zdravotní pojištění slouží pro případ nemoci, kdy se pojištěnci hradí potřebná zdravotní péče v rozsahu stanoveném zákonem.
Sociální pojištění
- hlavním nástrojem sociální politiky sloužící k naplnění jejích cílů. Z hlediska jednotlivce pak umožňuje předcházení, zmírňování a vyrovnávání se s nepříznivými sociálními situacemi.
Dělí se na tři formy:
- Sociální dávky
- Sociální služby
- Sociální azyly
Zaměstnavatel má povinnost odvádět za své zaměstnance sociální pojištění
- Sazby sociálního pojištění zaměstnance je 6,5 % , zaměstnavatele 25 %, celkem 31,5 % z hrubé mzdy.
Zaměstnavatel je povinen odvádět za zaměstnance zdravotní pojištění.
- Sazby zdravotního pojištění zaměstnavatele je 9 %, zaměstnanec hradí 4,5 %, celkem 13,5 % z hrubé mzdy.
Další podobné články na webu:
