Právní formy podnikání

 

   Otázka: Právní formy podnikání

   Předmět: Ekonomie, Podnikání

   Zaslal(a): Peters77

 

Tento materiál již nemusí být aktuální, doporučujeme přejít na:

 

Obchodní zákoník, živnostenský zákoník a zákon o státním podniku vymezují právní formy podnikání.

  • Státní podniky-podnikatelského zaměření, veřejně-prospěšného zaměření
  • Podniky jednotlivce-podle živnost. Zákona, podle zvláštních předpisů
  • Obchodní společnosti-osobní, kapitálové
  • Družstva-podnikatelského nebo jiného zaměření
  • Ostatní-podniky se zahraniční majetkovou účasti atd.

 

Státní podnik

Je podnik, který je založen státem, či jeho organizační jednotkou (spolkový stát, kraj, oblast, provincie, obec). Vzniká zakladatelskou listinou. Státní podniky vznikají většinou ze strategických důvodů; tj. stát nechce vydat do soukromých rukou klíčová odvětví ekonomiky (například telekomunikace, doprava či energetiku).

V čele státního podniku stojí většinou (například v Česku) ředitel, kterého jmenuje zakladatel celého podniku. Kontrolním orgánem bývá dozorčí rada, představenstvo, statutární orgán, známý například z akciové společnosti, zde neexistuje. Pravidla pro nakládání s majetkem jsou mnohem přísnější (podobně jako například ve státní správě; nejedná se totiž o majetek společnosti ale státu), nákupy či prodeje jsou regulovány je například potřebný souhlas zakladatele apod.

 

státní hospodářská organizace (státní podnik)
– hospodaří na vlastní účet
– část zisku odvádí státu
– do budoucna mají ubývat

 

státní rozpočtová organizace
– nemá ze své činnosti žádné příjmy ani výnosy, musí hradit stát
– školy ministerstva, policie, některé zdravotnictví, armáda

 

státní příspěvková organizace
má ze své činnosti nějaké příjmy, ale ty jsou menší než výdaje
– dostávají příspěvek od státu
– muzea, galerie, divadla, školství
– zřizuje ministerstvo Zakládací listinou
– majetek, který dostane státní organizace, pro to, aby mohla vykonávat svou činnost se nazývá kmenové jmění
– výše je uvedena v obchodním rejstříku

 

Soukromý podnik – Živnost

– soustavná činnost provozovaná podnikatelem (FO i PO) samostatně, vlastním jménem, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem (plnoletost, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost).

Druhy živností:

1) Ohlašovací – na základě ohlášení živnostenskému úřadu – živnostenský list
a) Řemeslné – vyučení v oboru (výuční list)
b) Vázané – podmínkou je jiná odborná způsobilost (maturitní vysvědčení, vysvědčení o absolvování VŠ, kvalifikační zkouška, praxe v oboru)
c) Volné – podmínkou není žádná způsobilost

2) Koncesované – splnění zvláštních podmínek – koncesní listina (koncese, státní souhlas).

Živnosti dále dělíme na:
1) obchodní
2) výrobní
3) poskytující služby

Zánik podniku:
– smrtí FO (zánikem PO),
– uplynutím doby,
– rozhodnutím živnostenského úřadu (porušení podmínek stanovených zákonem nebo koncesní listinou; více jak 5 let nečinnosti od vydání živnostenského listu/koncesní listiny)
Některé činnosti nesmějí být provozovány jako živnost např. vyhrazené státu nebo určené práv. osobě, využívání výsledků tvůrčí duševní činnosti jejich autory, lékaři, advokáti, výchova a vzdělávání, činnosti typicky podnikatelské (banky, pojišťovny…).

Obchodní společnosti

Jsou to právnické osoby založené za účelem podnikání. Hovoříme-li o spojování podnikatelů se vznikem nové právnické osoby. Obchodní spol. dělíme na:

  1. a) osobní – v.o.s. – veřejná obchodní společnost

k.s. – komanditní společnost

  1. b) kapitálové – s.r.o. – spol. s ručeným omezeným

a.s. – akciová spol.

vytváření obchodních společností

 

  1. a) založení – spol.smlouva, zakladatelská smlouva, zakladatelská listina
  2. b) vznik – vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku

 

Osobní

v.o.s. – veřejná obchodní společnost – je to spol., kde jsou alespoň 2 osoby pod společnou firmou a ručí za závazky společně a nerozdílně svými majetky. Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, statutárním orgánem je každý, pokud spol. smlouvou nestanový jinak. Pro spol. platí zákaz konkurence v oboru. Smrtí společníka dochází k zániku společnosti.

k.s. – komanditní společnost – 1 a více společníků ručí do výše svého vkladu (komandisté), ale nemají možnost být statutárním orgánem firmy (vkládá vklad určený společnou smlouvou, min. 5 000 kč). 1 a více společníků – komplementáři ručí svými majetky, mají účast na řízení, mají zákaz konkurence, k.s. může tedy založit 1 komplementář a 1 komandista.

Komandisté

 

–         vkládají peníze, nebo movitosti

–         ručí do výše svého vkladu

–         nejsou oprávněni řídit, ani jednat za společnost

–         smějí pouze nahlížet do účetnictví

–         neplatí zákaz konkurence v oboru

 

Komplementáři

 

–         vkládají knot-how (vědomosti)

–         ručí celým svým majetkem

–         mají právo řídit i jednat za společnost

 

 

Kapitálové

s.r.o. – společnost s ručením omezeným – základní kapitál je tvořen vklady společníků. Může být založena 1 osobou. Hodnota základního kapitálu je nejméně 200 000 kč, hodnota vkladu společníka je nejméně 20 000 kč, platí 1 společník = 1 vklad. Společníků může být 1 – 50. Orgány spol. jsou nejvyšší orgány, je valná hromada. Statutární orgány jsou jednatelé a může se zřídit i dozorčí rada. Rezervní fond je alespoň 10 % základního kapitálu. Zákaz konkurence platí pro členy dozorčí rady a jednatele.

a.s. – akciová společnost – k založení jsou potřeba 2 fyzické / 1 právnická osoba.

Bez veřejných nabídek akcií – vklady zakladatelů se rovnají základnímu kapitálu

(min. 2 000 000 kč), ochrana před změnou účelu (škola).

S nabídkou veřejnou – výzva k vypisování akcií, do 60 dnů po skončení vypisování se musí konat valná hromada, ta schvaluje stanovy, volí představenstvo a dozorčí rada (základní kapitál 20 000 000). Akcionáři za závazky neručí, ale musí být rezervní fond což je minimálně ve výši 20 % zákl. kapitálu. Zisk se dělí dle počtu a výše akcií a členům představenstva se vystavují. Orgány – nejvyšší je valná hromada – 1 x ročně se schází. Statutární orgány je představenstvo. Dozorčí rada (musí být).

Družstvo – což je neurčitý počet osob a zaměřené jsou různě. Základní kapitál je 50 000 kč. Členům musí být minimálně 15 let a podmínkou je složení základního kapitálu.

Družstvo

Společenství neuzavřeného počtu osob (min. 5 nebo 2 PO) založenými za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů.
Družstvo tedy může být subjekt:
podnikatelský, který zajišťuje a podporuje soukromé podnikání členů.
Zajišťující uspokojování sociálních, kulturních, vzdělávacích a jiných potřeb členů › nezisková organizace.
Založení:
Na ustavující členské schůzi se schválí stanovy a zvolí představenstvo a kontrolní komise. Průběh schůze se osvědčí notářským zápisem.

Členství vzniká:

  • dnem vzniku družstva (zapsáním do OR)
  • přijetím za člena (členská přihláška)
  • jinak (stanoveno zákonem)

Podmínkou vzniku členství je splacení základního členského vkladu (jeho části = vstupní vklad) min do 3 let.

 

Členství zaniká:

  • písemnou dohodou,
  • vystoupením člena (nejdéle do 1/2 roku od oznámení o vystoupení),
  • vyloučením (porušování stanov nebo zákona),
  • zánikem družstva, smrtí FO (zánikem PO).

Zdroj kapitálu:
Základní jmění (tvořené členskými vklady) musí při založení činit alespoň 50 000 Kč.
Nedělitelný fond musí při založení činit alespoň 10% zapisovaného základního jmění a každý rok navýšit alespoň o 10% ročního zisku, až do okamžiku, kdy fond dosáhne 1/2 zapisovaného základního jmění.

Ručení: omezené
Nejvyšší orgán: členská schůzeschází se nejméně jednou za rok, rozhoduje o změnách stanov, volí a odvolává členy představenstva a kontrolní komise, schvaluje roční účetní uzávěrku, rozhoduje o rozdělení a užití zisku, zvýšení/snížení zapsaného základního jmění, zániku družstva, sloučení, rozdělení, přeměně.

Statutární orgán: představenstvo – většinou si volí předsedu (řídí jednání); stanovy však mohou určit, že představenstvo volí ředitele, který řídí běžnou činnost družstva.
Kontrolní orgán: kontrolní komise – nezávislá, odpovídá členské schůzi.

Zrušení:

  • bez likvidace – sloučení tj. vznik nového družstva, splynutí (s existujícím družstvem), rozdělení
  • s likvidací – usnesením členské schůze, uplynutím doby, účelu – jsou jmenováni likvidátoři, kteří rozdělí likvidační zůstatek mezi členy družstva
  • konkurzem (vyrovnáním)
  • rozhodnutím soudu


Další podobné články na webu: