Strakonický dudák – rozbor knihy a čtenářský deník

Kniha: Strakonický dudák

Autor: Josef Kajetán Tyl

Přidal(a): LaLa

Více rozborů na Rozbor-dila.cz (Zasláno na Studijni-svet.cz)

 

 

Strakonický dudák aneb hody divých žen

Základní informace:

-1847

-3 jednání

-motiv čarovného nástroje

-živé dialogy

-děj proložen písněmi (Na tom našem dvoře, Peníze jsou pány světa)

 

Postavy:

1)České prostředí a lidové typy

-KALAFUNA: -prostý český člověk, muzikant, vlastenec, obětavý

-DOROTKA: -prostá venkovská dívka, dcera hajného Trnky, věrná, moudrá, obětavá, statečná

-KORDÚLA: – Kalafunova žena, starostlivá a pečlivá matka, dobrosrdečná, ale i svárlivá a žárlivá

-ŠVANDA: -ústřední postava s vlastnostmi dobrými i špatnými, chyby vyplývající z nezkušenosti, symbol českého vzdoru

 

2)Cizí svět

-PANTALEON VOCILKA: – typ zcela záporný, bezcharakterní člověk, bez vztahu k vlasti

-VOJÁK ŠVANDA: -podobný typ jako Vocilka, touží po penězích

-princezna Zulka, král ALENOROS, princ  ALANÍR –  pohádkový svět, bezcitnost

 

3)Svět víl

-spojitost s životem skutečných lidí, zosobněná česká příroda

-ROSAVA: – Švandova matka

-LESANA: – královna víl

 

Děj:

-Lásce Švandy a Dorotky nepřeje její otec Trnka, protože Švanda nemá rodiče a je chudý

-Švanda se vydá do světa vydělat peníze, vezme si s sebou kouzelné dudy, které mu očaruje víla Rosava

-potká podvodníka Vocilku, rozeseje princeznu a má si ji brát, zapomíná na Dorotku

Švanda uvržen do vezení po návratu snoubence Zuliky Alanúra

-matka Rosava ho zachrání, ale Dorotka o něm nechce slyšet

-když se Dorotka dozví, že Švandovi hrozí nebezpečí, zachrání ho od kouzel

-Švanda slíbí Dorotce, že se změní

-Lesana odpustí Rosavě, dojme ji její mateřská láska

 

Hlavní myšlenka:

-oslava domova a českého lidu

-nebezpečí odrodilství

-peníze poučují vztahy mezi lidmi

-kritika příživnictví

-oslava mateřské lásky

 

Jazyk:

-prostředek charakteristiky postav:

  • Světácký – Vocilka
  • Neživotný a strojený – Zulika, Slenoros, Alanír
  • Jadrný, český, lidový – Švanda, Dorotka, Kalafuna
  • Poetický – víly

 

Dějiště: Jižní Čechy, cizina i pohádkový svět

Doba: 1 polovina 19. Století

Literární druh: epika

Literární žánr: divadelní hra, pohádka

 

Josef Kajetán Tyl

-český dramatik, prozaik, básník, kritik a publicista

-představitel 3.fáze národního obrození (fáze umělecká)

-představitel romantismu

-zakladatel moderního českého divadla

-tvůrce textu národní hymny

-vůdčí osobnost své generace

–jezdil kočovnými divadelními společnostmi po Čechách, Bavorsku, Sasku a severní Itálií

-1831- účetní v kasárnách

-1846 – dramaturg českých her ve Stavovském divadle

-1851 – propuštěn z divadla

-zbytek života se věnoval kočovnému herectví

 

Dílo:

-těžiště tvorby – drama

 

-3 skupiny:

1) Dramatické báchorky

-obsahují pohádkové prvky

-soudobé problémy

-prostí lidé svedeny vidinou bohatství, dostávají se tak do nebezpečí, z kterého je vyvedou nadpřirozené bytosti

-láska vždy vše zachrání

-např. Strakonický dudák, Jiříkovo vidění, Tvrdohlavá žena…

 

2) Historické hry

-hledá poučení pro současnost

-historickou skutečnost si upravuje a idealizuje

-např Kutnohorští havíři – poprvé uvedl na české jeviště jako hrdinu lidový kolektiv

 

3) Činohry ze současného života

-obsahují národně-výchovné tendence

-řeší sociální problematiku

-řeší vztahy mezi bohatými a chudými

-např. Paní marjánka, matka pluku, Pražský flamendr

-hra se zpěvy Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka je doprovázena hudbou Františka Škroupa

-poprvé v ní zazněla píseň Kde domov můj – velká popularita písně

-1918 se stala československou státní hymnou (dnes Česká státní hymna)

-v próze se projevuje láska k vlasti s morálními hodnotami


Další podobné články na webu: