Kniha: Král Lávra

   Spisovatel(ka): Karel Havlíček Borovský

   Přidal(a): Kumar

KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ

– narozen v Borové u Německého (Havlíčkova) Brodu

– nekompromisní kritik církve, první u nás

– dílo: Epigramy, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie ( o jeho zatčení a cestě do Brixenu),

Křest svatého Vladimíra (travestie, satira na církev a carismus)

BELETRISTICKÁ ČÁST

• počátky realismu v české literatuře (B. Němcová) 50. léta 19. stol. (4. etapa NO)

– literatura se orientuje demokraticky a její metoda směřuje od romantismu k realismu
– literáti se snaží vidět a zobrazit svět reálně, vyjadřovat se kriticky k nedostatkům a zároveň

podat nový obraz národního života

• 1843-1844 – Moskva – vychovatel, poznal poměry v Rusku – kritik carského absolutismu
• po návratu z Ruska – redaktor Pražských novin, založil vlastní list Národní noviny (později zakázány), vydává politický týdeník Slovan – za články v něm postaven před soud–uznán nevinným

• 16.12.1851 deportován do tyrolského Brixenu, zemřel nedlouho po svém návratu
• pohřeb roku 1856 na Olšanské hřbitovy – protirakouská manifestace pražského lidu, po pádu Bachova absolutismu 1850 byl uctíván jako hrdina, spisovatel básník, novinář, vzor pro Nerudovu generaci
• epigramy – stručné, satiricky vyhrocené básně, ostrá pointa, bývají přirovnávány k včele

– žihadlo – satirická část

– med – mravní poučení

– věnoval je králi, vlasti, církvi, múzám, světu

– hlavní myšlenka je většinou vyjádřena v poslední části

– nadpis je často v opačném ideovém a významovém vyznění vzhledem k vyznění epigramu

KRÁL LÁVRA

• satirická skladba, ze strany čtenářů dílo ceněno iž v době vzniku, ale cenzurou zakázáno
• původně irská pohádka, ale příběh je zasazen do českého prostředí
• Irský král má oslí uši, nechává se stříhat jednou do roka, holiče, který odhalí jeho tajemství, dá popravit. Kukulín je zachráněn svou matkou, která mu vyprosí život, K. ale nesmí nikomu říct, jaké má král uši, on své tajemství pošeptá do vrby. Náhodou jde okolo ní basista Červíček, a protože ztratil kolíček ze svého nástroje, vyřeže si z vrby nový. Když pak začne na basu hrát, celé království se dozví o tajemství svého panovníka. I přesto však měli lidé krále rádi.
• král Lávra – politická satira na vídeňského panovníka Ferdinanda, zvaného „Dobrotivý“. Ferdinand byl stejně přihlouplý jako Lávra, absolutistický, dobrý panovník

• satirický závěr díla
• kritika hlouposti, omezenosti,
• chronologická kompozice, jazykové prostředky typické pro pohádku, personifikace, archaismy
• dílo bylo zfilmováno

The post Král Lávra – rozbor knihy (5) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Král Lávra

   Spisovatel(ka): Karel Havlíček Borovský

   Přidal(a): barbucha.nej

Zasazení výňatku do kontextu díla

charakteristika díla: písňová skladba o králi, který se styděl za své oslí uši

Téma a motiv

• téma: Autor v tomto díle ukazuje, že nezáleží na zevnějšku člověka, ale na chování a jednání.
• hlavní myšlenka: ostrá satirická kritika hlouposti, zloby a omezenosti panovníka, vysmívá se všem hloupým králům, ale i slepé oddanosti poddaných, oslí uši = politický symbol
• motiv: OSLÍ UŠI, TAJEMSTVÍ, strach, smrt, mateřská láska, odhalení, tanec, oslava, štěstí, úleva, přiznání
• kritika hlouposti, omezenosti a zloby
• podtextem je cenzura

Časoprostor

• Irsko, pravděpodobně středověk, ale jen kvůli cenzuře, jinak se to odehrává v Rakousku-Uhersku
• dávné časy

Kompoziční výstavba

• každá sloka 7 veršů; verš básně je jednoduchý, rýmy se nepravidelně střídají.
• Chronologický kompoziční postup.
• 34 strof, 4 veršová sloka

Literární druh a žánr

• epika
• alegorická satirická skladba
• pohádka

Forma

•  poezie

Vypravěč / lyrický subjekt

• vypravěč : er forma

Postavy

Král Lávra – starý dobrý král, lidé ho měli rádi, protože je nenechával trpět, byl moudrý a oblíbený, ale měl jednu chybu – nechával se stříhat jednou do roka a poté holiče nechal popravit.

Kukulín – mladý holič, na kterého padl los. Jako jediný přežil královou slabost – stal se jeho doživotním dvorním holičem.

Kukulínova matka – matka Kukulína, stará vdova, která oroduje za svého syna u krále.

Poustevníček – dal Kukulínovi radu se vyzpovídat do staré vrby.

Červíček – muzikant, který z basy ztratil kolíček.

Vyprávěcí způsoby

• polopřímá a nevlastní přímá řeč
• vyprávěcí postup
• funkční styl – umělecký

Typy promluv

• polopřímá a nevlastní přímá řeč, dialogy

Veršová výstavba

• nepravidelný verš, většinou obkročný, velice jednoduchý
• krátké verše

Jazykové prostředky

• knižní výrazy
• archaismy (chřadne, bál, kvas)
• lidová mluva a hovorové výrazy (jazýček, švanda)
• písňová forma

Tropy a figury

básnické prostředky : – apostrofa (oslovení neživého předmětu)

• přirovnání, metafory, metonymie
• epiteton (básnický přívlastek)
• personifikace (lidské vlastnosti neživým předmětům)
• alegorie
• ironie
• elipsa (vynechání větného členu)

Literárněhistorický kontext

literární směr: počátky realismu – generace národního obrození

doba vzniku: 1.pol.19.stol.

vliv díla: zfilmováno Karlem Zemanem jako loutkové divadlo

KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ

o autorovi:

Narodil se v Borové. Chtěl se stát knězem, ale vyhodili ho. Poté chce působit v Chebu, jako učitel na gymnáziu, ale nebyl přijat. Hodně cestoval. Do roku 1855 žil Havlíček nedobrovolně v Brixenu. Potom se vrací domů do Brodu. Dozvídá se o smrti své ženy. Je zdrcen. Odjíždí do Prahy. Vlastenci se mu však vyhýbají. Havlíček nakonec umírá v Praze na pokročilou tuberkulózu. Z jeho pohřbu se stala velká lidová protivládní demonstrace. Byl to politický novinář, epigramatik, satirik. Byl velmi útočný a nesmlouvavý pokud šlo o svobodu národa a jazyka. Kritizoval rakouskou vládu, její policejní aparát, úřednictvo a církev. Vydával revolučně zaměřené noviny, a proto byl jako nebezpečná osoba poslán do Brixenu. Během života ještě před zatčením pracuje jako redaktor Pražských novin a jejich přílohy Česká včela.

Zdenka Havlíčková = dcera národa

Literární kritika:

• kritika především ze strany režimu, kritizován umírněnějšími obrozenci za přílišnou radikálnost

Současníci:

• Josef Kajetán Tyl, Božena Němcová, Karel Hynek Mácha

Další díla:

• Křest svatého Vladimíra, Tyrolské elegie, Epigramy

Okolnosti vzniku:

• kritika režimu a královského majestátu („všemocnosti“), námět ze staré irské pověsti (balady)

Literárněhistorický kontext:

• absolutismus, tajná policie, korupce, kritika úřednického aparátu a měšťáctví

The post Král Lávra – rozbor knihy (4) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Král Lávra

   Spisovatel(ka): Karel Havlíček Borovský

   Přidal(a): Hazyblaze

O autorovi

• *1821 – 1856
• Borovský = pseudonym od vesnice, kde se narodil (Borová u Německa) a od toho název města Havlíčkův Brod.
• Básník období realismu, novinář, politik, ekonom.
• Významný představitel národního obrození.
• Zakladatel Národních novin.
• Novinářská činnost, která byla velice záslužná, protože měl velmi svobodomyslné názory. àUveřejňoval odvážné články proti absolutismu, R-U, úředníkům, církvi a cenzuře.
• Díky této činnosti byl pronásledován Alexandrem Bachem (ministr vnitra), který způsobí soudní jednání a KHB musí obájit svou činnost. Obhajoval se sám a soud ze strachu vyvolání demonstrace byl spravedlivý. Po úspěšném soudu byl odříznut od své práce.
• Návrat do vesničky Borové, kde byl zatčen a na příkaz Bacha vyhnán do vyhnanství do tyrolského Brixenu (4 roky). à Zde onemocní a zároveň napíše tři nejvýznamnější díla.
• Po návratu do Prahy neznámý a zde také umírá na TBC
• V Praze pohřeb, kde mu B. Němcová položí na rakev trnovou korunu jako znamení mučedníka.

Vliv na dané dílo

– irská a řecká mytologie

– národní obrození

– absolutistická vláda R-U

Vliv na tvorbu

– příklon k Rusku (zde také rok jako vychovatel) poté však mění názor.

– odpor proti R-U

Další autorova tvorba

– tvořil především kritická a satirická díla (výsměch a ironie), politicky zaměřená proti R-U režimu.

CESTOPIS – Obrazy z Rus

EPIGRAMY (báseň výsměšná) – pět oddílů: Církvi, Vlasti, Múzám, Světu, Králi.

TYROLSKÉ ELEGIE – satira o zatčení, z vyhnanství v Brixenu)

KŘEST SVATÉHO VLADIMÍRA (kritika ruského cara)

KRÁL LÁVRA

Dílo:

a) Literární druh – skladba, poezie

b) Literární žánr – satirická alegorická báseň

— alegorie = jinotaj (něco skrytého)

c) Literární směr – realismus (střízlivé zobrazení člověka a společnosti)

– národní obrození (Němcová, Erben, Mácha, Tyl…) – snaha pozvednout český jazyk a národního vlastenectví.

d) Forma psaní – er forma – vypravěčem je autor (vnější nezávislý pozorovatel)

e) Čas a místo – čas není blíže specifikován, místo Irsko a přeneseně Čechy.

f) Kompozice

– kratší rozsah – v závěru přináší autor mravní ponaučení

– chronologická postupnost

Postavy

Král Lávra – oblíbený irský král, považován za hodného, ale kvůli uším má sklon ke krutosti.

Holič Kukulín – mladý, utrápený s potřebou svěřit se, nezkušený udržet tajemství.

Děj:

Král Lávra se nechával stříhat své dlouhé vlasy jedenkrát ročně a poté dal holiče oběsit. Letos přišla řada na mladého Kukulína, syna chudé vdovy. Když ho vedli na popraviště, vrhla se vdova ke králi a vyčetla mu krutost. Král si však zakládal na své dobrotivosti a proto jí vyhověl a učinil Kukulína dvorním holičem. Mladík musel slíbit, že zachová tajemství a nikomu ho neprozradí.

Mlčení Kukulína trápilo a proto se radil s poustevníkem, který mu doporučil, aby tajemství našeptal do staré vrby u řeky. Král pořádal ples a pozval si kapelu. Muzikant Červíček cestou ztratil kolíček z basy, a proto si jej vyřezal ze staré vrby.

Na bále basa vyhrávala o tom, že má král dlouhé oslí uši. Od té doby již král uši neskrýval a poddaným se přesto líbil.

Hlavní myšlenky

• nepřímá kritika R-U panovníka
• kritika k dobrotivému panovníkovi
• výsměch hlouposti a omezenosti krále (nezáleží na vzhledu člověka, ale na jeho chování a charakteru).

Jazykové prostředky

– lidový (prostý a jednoduchý), poměrně zastaralý (mnoho archaismů), ale vtipný.

– přirovnání a personifikace

– mnoho hovorových a knižních výrazů

– pohádkové motivy (lidské vlastnosti vrby, nadpřirozené prvky)

Rým a verš – text do strof (každá strofa 7 veršů), verš je jednoduchý, rým nepravidelný.

Téma

– námět je čerpán ze staré irské pověsti o králi s oslíma.

Literární kritika

Dobové vnímání díla – dílo bylo velmi oblíbené a je tomu tak i v současnosti

Aktuálnost díla – zejména pro svou jednoduchost je dílo svým zpracováním příjemné i pro dnešní čtenáře.

Literární historie

Politická situace

 – revoluce ve většině evropských měst (1848)

– Všeslovanský sjezd v Praze (povstání potlačeno)

– František Josef I. Rakouským císařem

Základní principy fungování společnosti – strach z R-U tajné policie (cenzura…)

Další autoři

• Světový realismus

Charles Dickens – Kronika Pickwikova klubu

Honoré de Balzac – Otec Goriot

Lev Tolstoj – Vojna a mír

Mark Twain – Dobrodružství Hucklberyho Finna

• Čeští autoři národního obrození

            Božena Němcová – Babička

Erben – Kytice

Mácha – Máj

Tyl – Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka

Ján Kollár – Slávy dcera

The post Král Lávra – rozbor knihy (3) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Král Lávra

   Spisovatel(ka): Karel Havlíček Borovský

   Přidal(a): cucka85

Karel Havlíček Borovský

-Český básník, publicista a literární kritik, stal se klasikem české politické satiry.

– Psal epigramy – krátké satirické básně.

– Založil vlastní noviny – Národní noviny

– vyhnán do Brixenu

– patřil k poslední generaci národního obrození národních Buditelů

-Mezi nejznámnější díla patří: Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Křest svatého Vladimíra

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA

-Vznik v době Národního obrození ( 1. pol. 19. století)

-Tato satirická básen vypráví jednoduchý veršovaný příběh o králi Lávrovi (jako inspirace sloužilo autorovi dílo Moritze Hartmanna Listy z Irska a zřejmě také vycházel z předlohy staré řecké pověsti o králi Midasovi)

-Závěr takřka pohádkového díla je formou poučení, které je typické pro bajku. Děj má jasný politický podtext ve kterém Borovský v podstatě metaforicky popisuje dění kolem sebe.

POSTAVY:

-král Lávra – oblíbený straý panovník. Postupem příběhu ovšem vychází najevo jeho zbytečná krutost daná strachem z odhalení pravdy.

-Kukulín – mladík, který je holičem krále, je bojácný ale zároveň je neschopen u

držet v podstatě ‚státní tajemství‘, jehož tíhu sám neunese.

-matka Kukulína – vdova nade vše milující svého syna, která ho i s jeho trápením posílá za poustevníkem

– poustevník – postava, která dává Kukulínovi klíčovou radu vyšeptat své tajemství staré vrbě

-Basista Červíček – český muzikant, který ztratí kolík z basy a nahradí ho kolíkem vyrobeným z vrby

JAZYK A STYL:

-zastaralý, spisovný jazyk s humornými prvky, často používá

pohádkové jazykové prostředky – personifikace, archaismy

-melodický ,veršovaný rytmus

-používá: přímou řeč, prostý text, er-formu

DĚJ A KOMPOZICE: 

Král Lávra je u svého lidu velmi oblíbený. Záhadou však lidu zůstává proč každý rok král popraví svého holiče. Na tuto pozici, která končí vždy smrtí se losem také dostane mladík Kukulín. Milující matka v& scaron;ak za svého syna u krále oroduje a ten z mladíka uděla svého jediného osobního holiče. Jedinou podmínkou je, že Kukulín nesmí nikomu vyzradit královo velké tajemství, kterým jsou jeho oslí uši. Tíhu tohoto tajemství mladík ovšem nemůže udržet a tak si dle rady své matky běží pro radu k poustevníkovi. Poustevník doporučuje královskému holiči svěřit se staré vrbě a ten tuto radu poslechne. Po čase Lávra uspořádává slavnost. Na této slavnosti hrají i čeští muzikanti s basistou Červíčkem, který má na base kolík vyřezaný právě z té vrby, které se Kukulín svěřil. Kupodivu začne basa sama hrát a vyzpívá všem pravdu o králo vě tajemství. Ten již nemá co před lidem skrývat a naopak má lid ještě ve větší oblibě.

okolnosti vzniku

Předobrazem se stala irská pověst o králi, jemuž narostly oslí uši. Předlohu v panovníku hledal ve Ferdinandu Dobrotivém. Děj je přenesen do českého prostředí, autor se vysmívá hlouposti panovníka.

The post Král Lávra – rozbor knihy (2) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Král Lávra

   Spisovatel(ka): Karel Havlíček Borovský

   Přidal(a): harrterka

Král Lávra – 1854

• Autor: Karel Havlíček Borovský
• Obecná charakteristika:
  • Literární druh: lyrika
  • Literární žánr: alegorická/satirická poezie
  • Literární směr/sloh: Dílo bychom mohli zařadit do realismu (vydáno 1854). Umělecký směr počínající v polovině 19. století. Je to komplexní a pravdivé zachycení skutečnosti. Zobrazuje průměrného člověka. Zabývá se obecnými rysy a objektivně je popisuje. Motiv a inspirace irskou pověstí.

• Organizace jazykových prostředků:
  • Stylistická charakteristika textu a slovní zásoby: Jazyk použitý vdíle je spisovný, humorný, ale ve srovnání s dnešním jazykem zastaralý (použití archaismů). Hovorové vý Jednoduché a srozumitelné věty. Stylistické prostředky – ironie, personifikace, inverze, kontrast, řečnické otázky, metafory… Autor využívá jazykové prostředky typické pro pohádku (byl jednou jeden apod. + dobrý konec). Závěr obsahuje ponaučení (bajka) a příběh vychází z lidové poezie.
  • Rytmus, verš, rým: Rytmus je písňový, rýmy jsou jednoduché. Verš nepravidelný, krátký a jednoduchý, vštšinou obkročný.

• Tematická výstavba:
  • Vypravěč: Děj je vyprávěn ver-formě. Vypravěč není součástí dě
  • Děj a kompozice: VIrsku vládl král, kterého měli všichni rádi, ale jednou za rok se nechal ostříhat a kadeřníka nechal popravit. Jednoho dne přijde řada i na Kukulína, za kterého se přimlouvá jeho matka. Král souhlasí a ustanoví Kukulína dvorním kadeřníkem pod podmínkou, že nevyzradí, co má král na hlavě. Kukulín souhlasí, ale po nějaké době ho začne jeho tajemství suž Poradí se tedy s poustevníkem, který mu řekne, ať své tajemství zašeptá do staré duté vrby. Ten tak udělá a celá věc pro něj skončí. Když král pořádá bál, pozve muzikanty z daleka. Basistovi Červíčkovi se ale ztratí kolíček a tak si vyrobí nový z blízké vrby. Když ale začne na plese hrát, basa začne bručet: „Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec.“ Král tedy přestane své tajemství skrývat a dál vládne své zemi i s oslíma ušima.
    – kompozice – 34 strof po 7 verších, chronologicky
  • Postavy:
    • Král Lávra: Starý dobrý král, kterého mají všichni kromě holičů rádi, protože jednou ročně jednoho znich popraví poté, co ho ostříhá.
    • Kululín: Mladý holič, který je vybrán, aby ostříhal králi hlavu. Vyvázne zpopravy, ale má potřebu se svěř
    • Červíček: Hráč na basu, který nechtěně prozradí královo tajemství.
  • Čas: Kniha se odehrává vblíže neurčeném č
  • Prostor: Děj se odehrává vpohádkovém blíže neurčeném místě  (Lávrově království).

• Význam sdělení: Dílo kritizuje a vysmívá se hlouposti, omezenosti a rozmarům panovní Kritika přímo proti rakouským absolutistickým panovníkům (v tu dobu František Josef I.). Oslí uši slouží jako politický symbol výsměchu.

• Společensko-historické pozadí: 1. pol. 19. století
  • Politická situace: 1. polovina 19. století je doba revolucí v Evropě, které vyvolaly na našem území růst politického uvědomění a nastolila otázku národní V českém prostředí mělo velký vliv protiruské povstání v Polsku, které rozdělilo společnost na dva tábory. Doba rozvoje měšťanské společnosti – vyšší poptávka po knihách, spotřebním zboží, rozmach uměleckých řemesel… Zakládání různých organizací – osvětová Matice česká (přednášky a překlady), Měšťanská beseda a další. Rozvoj divadla (Stavovské, Kajetánské) a vycházení časopisů (Česká včela, Květy). Emancipace žen.
  • Kontext literárního vývoje: Doba Národního obrození (konkrétněji 2. generace) – další autoři tohoto hnutí – KJ Erben, KH Mácha, JK Tyl.
    Představitelé světového realismu – Charles Dickens, Honoré de Balzac, Gustave Flaubert, LN Tolstoj, Mark Twain… En général : jazykověda, hisotrie, počátky novočeského básnictví, počátky obrozeneckého divadla, literatura vědecká/umělecká. Počátky českého realismu : satira, venkovská próza (Němcová), český romantismus (Mácha).

• Autor: Karel Havlíček Borovský (1821-1856)
  • Život (vlivy, tvorba): Český básník, novinář, politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry, literární Založil vlastní noviny – Národní noviny. Ostré vystupování proti monarchii. Jeden z představitelů Národního obrození (snaha o posílení národního sebevědomí a kultury a obrodu českého jazyka a literatury). Vyhnán do Brixenu, kde byl pod stálým dozorem. V žurnalistice psal také hodně polemiky a epigramy (krátké satirické básně). Dílo: Epigramy (pět oddílů – Církvi, Vlasti, Světu, Múzám, Králi), cestopis Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, satira Křest svatého Bladimíra

• Inspirace: Podle díla natočen animovaný film z roku 1950 (rež Karel Zeman). Pro napsání Krále Lávry byly inspirací Čechy za rakouské nadvlády, ale zdánlivě se příběh odehrává

• Literární kritika: Nejdříve vydáno v časopise, poté knižně. Dílo je nepřímo proti tehdejší monarchii, absolutismu a tyranské nadvládě —> nepřijato zcela kladně – mělo své zastánce i odpů Ze strany čtenářů dílo ceněno (dodnes), ale tehdy cenzurou zakázáno. Oficiálně vyšlo až deset let po napsání. Pro samotného Borovského je Král Lávra vrcholem jeho tvorby (dva roky poté umírá).

• Srovnání sdílem:
  Mýtus o Králi Midasovi – podobný námět, také oslí uši a stejný konec – tajemství je prozrazeno

The post Král Lávra – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Tyrolské elegie

   Spisovatel(ka): Karel Havlíček Borovský

   Přidal(a): Dadoska

Autorem je Karel Havlíček Borovský.

Dílo Tyrolské elegie je součástí sbírky Básně.

Knihu vydalo nakladatelství Akropolis jako sou 31. publikaci v roce 2006. Knihu ilustroval Luboš Drtina.

Žánrem se dílo řadí mezi satiristické básnické skladby. Lyriko – epika, v díle jsou popisovány pocity, které se vážou na děj básně.

Dílo se nijak nevymyká autorově tvorbě. K. H. Borovský je český básníř, který rád kritizoval politickou a společenskou situaci.

K.H. Borovský stál u počátků českého realismu ale politickými názory se řadí do 2. generace národních buditelů (u českého národního obrození). Působil na českém pozadí i za „vlády“ Alexandra bacha, tzv. bachovského absolutismu, kdy došlo k velkému omezení politických svobod.

Hlavní hrdina – autor vypráví svůj příběh deportace měsíci. Kritizuje  v něm ostře Bachův absolutismus. Havlíček se rozloučí se ženou a dcerou a odjíždí s policejním doprovodem do italského Brixenu. Cestou míjí kostel a vvbavují se mu vzpomínky k tomuto místu. Na cestě se koně splašili a policisté se chovali zbaběle. Havlíček měl šanci uprchnout, ale zůstal v kočáře a dojel s nimi do Brixenu.

Hlavní myšlenka díla je kritika bachova absolutismu. Výsměch vládě a policii. Užití elegie – žalozpěv – smutné rozloučení s vlastí a rodinou, satira – ironický výsměch.

V době vzniku díla, bylo takovéto psaní zakázáno, kontrolováno. Lidé s ním však souhlasili. Dnes se toto dílo řadí mezi významné literární památky, v dnešní době spíše jako vzpomínka na dávné časy, než jako aktuální problém.

Dílo mě zaujalo spíše jako ukázka (projev) jak se lidé v té době cítili, než jako báseň.

Autor v textu používá lidovou slovesnost, hovorový jazyk. Krátké sloky – střídavý rým. Často použitá satira, iroine: ( Od všech z Vídně pozdravení, pan Bach je líbá…). Dále užitá apostrofa – oslovení mesíce: („Sviť, mesíčku… nejsem zdejší, můj měsíčku!“). Používá přirovnání, podtrhuje ironii textu: ( Bach mi píše jako doktor… Tak mne vábil jak siréna…). Užívá personifikaci v souvislosti s kostelem a měsícem: ( kostelíček… na mne hledí). Občas se v textu vyskytne narážka/námět z bible: (Jonáš a velryba, Siréna, Léthe).

Text pochází z 19. století, vyskytují se zde proto historismy a archaismy: (postilion – kočí poštovního vozu, žandarm – policista/voják, vikař – farář). Borovský v textu používá i německé a latinské výrazy: (nj.: nejsem treu und bieber – nejsem věrný a řádný (rakouský občan), zlato na krágle – na límci).

Je to typické autorovo dílo – používá satiru pro výsměch politických poměrů, psáno jako báseň.

Daniela Dvornická

The post Tyrolské elegie – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.